Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


22. Práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovost

Práce přesčas

  • § 78 odst. 1 písm. i) ZPr + § 93 ZPr
  • = práce konaná ZCEm na příkaz ZTLe nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní prac. dobu (§ 79 ZPr) a mimo rámec směn
  • u ZCů s kratší týdenní pracovní dobou (§ 80 ZPr) je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79 ZPr), těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit
  • prací přesčas není, napracovává-li ZC prací konanou nad stanovenou týdenní dobu prac volno, kt. mu ZTL poskytl na jeho žádost
  • a) nařízená
    • práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi 2 směnami, popřípadě i za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZPr i na dny pracovního klidu
    • lze ZCi nařídit v rozsahu nejvýše 8 hodin v každém týdnu a 150 hodin ročně, tj. od 1.1. do 31.12.
    • v rámci stanoveného týdenního a ročního limitu je ZC povinen práci přesčas konat
    • může být nařizována před počátkem prac. doby či po skončení, vždy však v době odpočinku
    • v rámci stanoveného týdenního limitu a ročního limitu lze zaměstnanci nařídit práci přesčas a zaměstnanec je povinen práci přesčas konat
  • b) se souhlasem ZCe
    • lze sjednat i v prac. smlouvě, prohlášením atd.
    • nad stanovený rozsah (8 hod. týdně/150 ročně) je možné požadovat po ZCi práci přesčas pouze po dohodě s ním, a to v průměru v rozsahu nejvýše 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů ( v kolektivní smlouvě může být sjednání období nejvýše 52 týdnů – tzv. vyrovnávací období)
  • c) § 93 a – ve zdravotnictví
    • viz. níže
  • práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi 2 směnami, popřípadě i za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZPr i na dny pracovního klidu
  • nepřetržitý odpočinek nesmí být zkrácen na méně než 8 hodin
  • do výše uvedených období se nezapočítává práce přesčas, za níž bylo ZCi poskytnuto náhradní volno
  • ZPr zakazuje u někt. ZCů práci přesčas nařizovat:
    • ZC mladistvý, tj. do 18 let – absolutní zákaz → ani kdyby souhlasil
    • těhotnné zaměstnankyně – absolutní
    • ZCi, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok - nelze nařídit, lze dohodnout
  • c) další práce přesčas ve zdravotnictví
    • po omezenou dobu od 1.10.2008 do 31.12.2013 novelou ZPr provedenou zák.č. 294/2008 Sb. je možné nad obecně připuštěné limity práce přesčas ve zdravotnictví využít ve vyšším rozsahu, dá-li ZC dobrovolný souhlas
    • důvodem pro navýšení rozsahu –nedostatek ZCů ve zdravotnictví
    • formálně vychází z čl. 22 směrnice 2003/88/ES, kt. umožnuje čl. státu odchýlit se v rozsahu 48 hod.
    • prac. pohotovost na pracovišti je od 1.1.2007 považována za prac. dobu
      • do té doby vedena jako prac. pohotovost
    • další práci přesčas je možné dohodnout výhradně při pracích v nepřetržitém provozu, kterým je podle §78 odst. 1 písm. g) – provoz, který vyžaduje výkon práce 24h/den po 7 dní v týdnu za podmínky, že práce v nepřetržitém provozu je spojena s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdr. zařízeních a zdr. zařízeních zdravotnické záchranné služby
    • další dohodnutou práci přesčas je možné dohodnout pouze se zaměstnanci výslovně vyjmenovanými v § 93a odst. 1 ZPr, tj. s lékařem, zubařem, farmaceutem, anebo zdravotnickým pracovníkem nelékařských zdravotnických povolání pracujících v nepřetržitém pracovním režimu
      • definice těchto zaměstnanců viz. 95/2004 Sb., 96/2004 Sb.
    • lze konat práci přesčas v průměru až o dalších 8 hod., v případě ZCe zdravotnické záchranné služby v průměru až o 12 hodin týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (52 týdnů, vymezí-li kolektivní smlouva)
    • dohoda o další dohodnuté práci přesčas
      • vždy písemně
      • možné okamžitě zrušit v prvních 12 týdnech od sjednání
      • nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku PP
      • nesmí být sjednána na dobu delší 52 týdnů po sobě jdoucích
      • možné vypovědět v 2 měsíční výpovědní době
      • jestliže ZC odmítne, nesmí být vystaven jakékoli újmě

Noční práce

  • § 78 odst. 1 písm. j) ZPr + § 94
  • = práce konaná ZCem v noční době, tj. v době mezi 22. a 6. hodinou
  • za ZCe pracujícího v noci se považuje ZC, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hod. v rámci 24 hod. po sobě jdoucích alespoň 1x týdně v období nejdéle 26 týdnů - § 78 odst. 1 písm. k) ZPr
  • umožněna bez rozlišení pohlaví
  • délka směny nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích:
    • není-li to z provoz. důvodů možné, může ZTL rozvrhnout prac. dobu tak, že průměr. délka směny ZCe pracujícího v noci nepřekročí 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích,
    • ZTL je povinen zajisti, aby byl ZC vyšetřen lékařem závodní prevent. péče před zařazením na noční práci, dále pravidelně dle potřeby, nejméně však 1krát ročně a kdykoliv, pokud o to požádá
      • náklady nese vždy ZTL – úhrada zdr. péče nesmí být po ZCi požadována
      • další povinnosti ZTLe:
        • ochrana a bezpečnost zdraví při práci
          • poskytování přiměřených soc. služeb
          • povinnost vybavit pracoviště, na němž se pracuje v noci, prostředky poskytnutí první pomoci
  • §254 odst. 1 ZPr – zákaz zaměstnávat mladistvé ZCe noční prácí
    • výjimka – pro mladistvé nad 16 let, kt. mohou konat noční práci nepřesahující 1 hod, jestliže je třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem ZCe staršího 18 let, je-li dohled nezbytný
      • noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci dle rozvrhu směn na denní dobu

Pracovní pohotovost

  • §95
  • = doba, v níž je ZC mimo pracoviště připraven k případnému výkonu práce dle prac. smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonávna nad rámec jeho rozvrhu prac. směn
  • může být jen na jiném místě dohodnutém se ZCem, odlišném od pracovišť ZTLe
    • je-li ZC připraven k výkonu práce dle pokynů ZTLe na jeho pracovišti, jedná se od 1.1.2007 o pracovní dobu (§78 odst. 1 písm. a) ZPr)
  • ZC není povinnen pracovní pohotovost konat, pouze na základě dohody se ZCem
  • ZC v prac. pohotovosti práci nekoná, je však připraven ji konat, dojde-li k naléhavé potřebě
  • ZTL může požadovat, jestliže se se ZCem dohodne + současně sjedná rozsah konané prac. pohotovosti
  • rozsah neomezen, nesmí však případný výkon práce bránit dobám odpočinku ani nadmíru zatěžovat ZCe
  • za výkon práce v prac. pohotovosti přísluší mzda či plat, je-li nad rozsah stanovené týdenní prac, doby, jde o práci přesčas
  • nedojde-li k práci → přísluší odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku
  • doba strávená výkonem prac. pohotovosti se započítává do dohodnutých limitů konané prac. pohotovosti

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 269 - 273.
  • HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo v bodech s příklady. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwert ČR, 2012, 144 s., ISBN 978-80-7357-846-6, s. 64 - 65; 86.
  • Semináře doc. Hůrky - LS 2012

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code