Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


21. Doba odpočinku a její druhy

  • doba odpočinku = doba, která není pracovní dobou (v té je ZC totiž povinen vykonávat pro ZLE práci), tedy i doba cestování na pracoviště či doba držení prac. pohotovosti; PP neupravuje její náplň, jen ji garantuje; realizuje se tak právo ZC na uspokojivé pracovní podmínky
  • je přímo úměrná délce stanovené týdenní pracovní doby (čím je delší pracovní doba, tím je doba odpočínku kratší a naopak)
  • základní výměra dovolené je 4 týdny, nepřetržitý odpočinek v týdnu činí 35 hodin
  • úprava je převážně kogentní (omezena maximální délka stanové týdenní pracovní doby, stanovena minimální doba odpočinku), dispozitivní pro rozšiřování doby odpočinku (např. prodloužením délky dovolené či přestávek na jídlo a oddech)
  • právní úprava zajišťuje délku doby odpočinku dvojím způsobem: 1) omezení max. délky stanovené pracovní doby 2) u jednotlivých dob odpočinku právní úprava stanoví min. doby odpočinku, které musí být vždy dodrženy
  • doba odpočinku obecně chrání zaměstnance před důsledky déletrvajícího výkonu práce, a zajišťuje tak ochranu jeho zdraví
  • rozlišujeme:
  1. přestávky na jídlo a oddech dle § 88 a 89
    • nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce je ZL povinen poskytnou ZCI min. 30-minutovou přestávu (u mladistvých po 4,5 hodinách)
    • poskytnout ji lze kdykoliv, nelze na začátku a konci pracovní doby (ALE nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce)
    • u pracovní doby nedosahující 6 hodin není povinnost přestávku dát
    • přestávky mohou být i kratší, ale po 6 hodinách práce musí dát dohromady 30 minut
    • přestávku v práci může ZL rozdělit → alespoň jedna část musí mít 15 minut (30-minutová přestávka může být rozdělena např. na přestávku 15 min + 5 min + 10 min)
    • začátek a konec stanoví ZL v rámci rozvržení pracovní doby po dohodě s odbory (nebo určí sám, pokud nejsou)
    • nezapočítávají se do pracovní doby (nenáleží mu mzda/plat) → ZL nemůže vyžadovat po ZC práci, nemůže určit, jak a kde má ZC přestávku trávit (záleží na ZCI, jak přestávku stráví, vyjma např. konzumace alkoholu a jiných návykových látek na pracovišti atd.)
    • poskytování přestávek po max. 6 hodinách se nevztahuje na práce, které nemohou být přerušeny (takové práce jsou dány technologií výroby, pracovním procesem či výkonem práce), zde ZL musí i bez přerušení provozu zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo (na poskytování přiměřené doby na jídlo a oddech se nevztahuje právní úprava přestávek na jídlo a oddech, není tak stanovena minimální doba, do které musí být poskytnuta, jde o pracovní dobu, neboť ZC během této doby koná práci, náleží mu tedy mzda), mladistvým zaměstnancům však i zde musí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech (max. po 4,5 hod.)
    • součástí pracovní doby jsou i bezpečnostní přestávky (při práci, která uspává, je monotónní, např. řidiči …) → zákon 309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochraně v práci, připadne-li bezpečnostní přestávka na přestávku na jídlo a oddech, započítává se tak poskytnutá přestávka do pracovní doby (navíc, pokud ZL nezkrátí ZCI směnu o dobu souběhu přestávek, bude tato doba navíc považována za práci přesčas)
    • zvláštní druh - přestávka na kojení matce, která kojí své dítě (§ 242), pracuje-li matka po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší jí na každé dítě to 1 roku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová, započítává se do prac. doby, s náhradou mzdy
  2. nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami dle § 90 (ZP zde rozšiřuje nárok stanovený směrnicí 2003/88/ES, která stanoví jako minumum 11 hodin)
    • mezi koncem jedné směny a počátkem druhé – alespoň 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin (odpočinek lze zkrátit na min. 8 hodin u těch, co nejsou mladiství, ALE za podmínky, že hned další doba odpočinku bude o dobu zkrácení prodloužena)
    • u sezonních prací v zemědělství je možné kompenzovat zkrácení odpočinku mezi 2 směnami až v období 3 týdnů od jeho zkrácení (i zde lze zkrátit max. až na 8 hodin)
    • vztahuje se jen na 1 pracovní poměr, ve kterém se stanovená týdenní prac. doba, popř. kratší prac. doba rozvrhuje bez započtení případné práce přesčas (výjimka v § 90 odst. 2 ZP, kdy lze odpočinek zkrátit až na 8 hodin i při práci přesčas), pokud má ZC více pp, neprojeví se to při rozvržení prac. doby ani při stanovení nepřetržitého odpočinku mezi směnami (každý ZL je rozvrhuje ve vztahu jen k tomu jednomu pp)
  3. nepřetržitý odpočinek v týdnu (ZP zde rozšiřuje nárok stanovený směrnicí 2003/88/ES, která stanoví jako minimum 24 hodin)
    • zajišťuje nárok na souvislé volno alespoň 35 hodin v týdnu (§ 92), pro mladistvé alespoň 48 hodin
    • pokud to umožňuje provoz ZLE, pak by měl připadnout vždy na stejný den a tak, aby spadala do něj neděle
    • týden zde neznamená kalendářní týden od PO do NE, ale jakýchkoliv 7 po sobě následujících kalendářních dnů
    • § 90(2) – např. v zemědělství, poskytování služeb obyvatelstvu – lze odpočinek u osob starších 18 let stanovit na méně než 35 hodin, min. ale na 24 hodin v týdnu, ale pak je nutno dorovnat tak, aby za dobu 2 týdnů činila doba odpočinku 70 hodin (v zemědělství i 105 hodin za 3 týdny a u sezonních prací za 6 týdnů min. 210 hodin)
  4. dny pracovního klidu = dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek ZC v týdnu + svátky (upraveny v z. 245/2000 o státních svátcích a dnech pracovního klidu, státní svátky: 1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11, ostatní svátky: Velikonoční pondělí, 1.5., 24., 25. a 26.12.)
    • platí, že ve dnech pracovního klidu by měl ZC odpočívat, takže mu ZL nemůže nařídit práci x existují výjimky dle § 91(3) (naléhavé opravné práce, nakládací práce, inventury), výkon těchto prací může ZL nařídit i na dny nepřetržitého odpočinku v týdnu
    • ve svátek je tedy možno nařídit výkon práce jen výjimečně (§ 91 + práce v nepřetržitém provozu + střežení objektů)
    • ZCI, který nepracuje v důsledku svátku, se nekrátí mzda/plat:
      • ZCI, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý prac. den, přísluší náhrada mzdy, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku
      • ZCI, který ve svátek pracuje, přísluší mzda a náhradní volno (či namísto volna příplatek 100% průměrného výdělku)
      • ZCI, který je odměňován platem, přísluší náhradní volno, lze se však dohodnout na příplatku namísto volna, měsíční plat je poskytován ve stálé měsíční výši bez ohledu na svátek, proto výkon práce ve svátek poskytnutí platu neovlivňuje
  5. dovolená (viz 30 B)

Pracovní doba některých ZCŮ

  • dle § 100 vláda stanoví svým nařízením odchylnou úpravu prac. doby a doby odpočinku ZCŮM v dopravě, kterými jsou např. členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu, ZCI údržby pozemních komunikací, drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, městské hromadné dopravy atd., jde o nařízení vlády 589/2006 Sb. ve znění 353/2008 Sb.
  • dále vláda může stanovit odchylnou úpravu pro jednotky hasičského záchranného sboru podniku, kde je taková činnost zaměstnání pro členy jednotky (x neplatí, pokud jde o délku stanovené týdenní pracovní doby), délka směny však nesmí přesáhnout 16 hodin, jde o nařízení 182/2007 SB., kde: „Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny může být zkrácen členu jednotky staršímu 18 let až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, pokud je toto zkrácení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru podniku…

Vysvětlivky:

  • ZC = zaměstnanec
  • ZL = zaměstnavatel

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 275 - 281.
  • Komentář k Zákoníku práce, ASPI - příslušná zákonná ustanovení

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code