Toto je starší verze dokumentu!
Obsah
19. Délka pracovní doby a její rozvržení
Co je to pracovní doba?
- = doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro svého zaměstnavatele práci, realizuje se tak obsah pracovněprávního vztahu
- v pracovní době je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost práci přidělovat a při tom dodržovat pracovní podmínky stanovené právními předpisy, kolektivní nebo pracovní smlouvou.
- Nový ZPr (2007) jako pracovní dobu nově posuzuje jakoukoliv dobu přítomnosti zaměstnance na pracovišti na základě pokynu zaměstnavatele, s výjimkou doby poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech
- pracovní dobou je nejenom faktický výkon práce, ale i doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. - do roku 2006 se tato doba považovala za pracovní pohotovost konanou na pracovišti - zrušeno ESD. Pracovní pohotovost se připouští pouze na jiném se zaměstnavatelem dohodnutém místě odlišném od pracoviště zaměstnavatele
- zaměstnavatel je délkou pracovní doby a jejím rozvržením omezen v přidělování práce, pokud jde o rozsah práce, ten musí být přiměřený délce pracovní doby
Délka pracovní doby
- ZPr upravuje délku pracovní doby jako týdenní (nikoliv denní či měsíční)
- délka směny nesmí přetáhnout 12 hodin (bez ohledu na zvolený způsob rozvržení), jde o „čistou“ pracovní dobu, tzn. bez započtení přestávek na jídlo a oddech
- délka týdenní pracovní doby nesmí přesáhnou 40 hodin týdně
- délka pracovní doby může být některým zaměstnancům zkrácena - záleží na druhu práce, na formě pracovního režimu, nebo v závislosti na věku
- pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu, zaměstnanců s s nepřetržitým s třísměnným pracovním režimem → 37,5 hod/týden
- zaměstnanci pracující v dvousměnném pracovním režimu → 38,75 hod/týden
- zaměstnanci ml. 18 let → 40 hod/týden, pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přetáhnout 8 hodin
- zaměstnanci ml. 18 let ve více pracovněprávních vztazích → 40/týden ve svém souhrnu, pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin
- zkrátit takto stanovenou zákonnou pracovní dobu bez snížení mzdy je možné v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu
- minimální délka zkrácené pracovní doby není →záleží na konkrétní dohodě v kolektivní smlouvě/na rozhodnutí zaměstnavatele ve vnitřním předpisu
- zkrátit pracovní dobu lze jen u zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, zaměstnavatelé dle § 109 odst. 3 ZPr pracovní dobu zkrátit nemohou (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková org., školská PO vzniklá na základě školského zákona a veřejná neziskové ústavní zdravotnické pracoviště)
- stanovená pracovní doba = pracovní doba stanovená ZPr, tak i pracovní doba zkrácená podle kolektivní smlouvy/vnitřního předpisu
- zkrácená pracovní doba a kratší pracovní doba jsou rozdílné instituty:
- zkrácená pracovní doba: pod zákonných 40 hodin/týden, z důvodů a způsoby uvedené v §79 odst.3 Zpr (bez snížení mzdy)
- kratší pracovní doba: dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nejedná se stanovenou týdenní pracovní dobu, §80 ZPr, zaměstnanci náleží plat , které odpovídají sjednané pracovní doby
Rozvržení pracovní doby
- zahrnuje v sobě tato rozhodnutí zaměstnavatele:
- zda bude pracovní doba rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně
- jak dlouhý bude pracovní týden
- jaký bude pracovní režim
- počátek a konec pracovních směn
- jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu
- přestávky na jídlo a odpočinek
- zaměstnance je povinen vykonávat svoji práci jen v takto rozvržené pracovní době, je rovněž povinen být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet až po skončení pracovní doby
- o rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel podle zásad určených v §81 a násl. ZPr (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí zaměstnavatel rozhodnout o rozvržení pracovní doby až po projednání s odborovou org.)
- zaměstnavatel musí evidovat u každého jednotlivého zaměstnance s vyznačením začátku a konce odpracovanou směnu → možnost zaměstnance do této evidence nahlížet a pořizovat si výpisy
- týdenní pracovní doba se rozvrhuje (§78 odst.1 písm. l) a m):*
- rovnoměrně
- délka pracovní doby v jednotlivých týdnech je stejná
- délka směny nesmí být delší než 12 hodin, v jednotlivých pracovních dench může být různě dlouhá (součet délky směn v jednotlivých týdnech musí být stejný)
- při rozvržení pracovní doby musí zaměstnavatel přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnanců pečujících o děti a k zákazu výkonu některých prací některými ženami a mladistvými
- nerovnoměrně
- pracovní doba je nerovnoměrně rozvržena na jednotlivé týdny
- v některých týdnech je kratší, v některých delší než stanovená týdenní pracovní doba, avšak v rámci příslušného období, max.26 týdnů,, se průměrná týdenní pracovní doba rovná délce stanovené týdenní doby
- v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů
- nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nemusí vztahovat na všechny pracoviště
- směna nesmí přesáhnout 12 hodin, minimální délka stanovena není
- u rozvržené pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ní zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na nějž je pracovní doba rozvržena
- pružná pracovní doba
- § 85 ZPr
- lze požít při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
- zahrnuje časové úseky základní a volitelné, začátek a konec určuje zaměstnavatel
- v základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti, délka základní pracovní doby není stanovena, celková délka směny (=základní i volitelný časový úsek nesmí přetáhnout 12 hodin)
- pružná pracovní doba může být uplatněna jako pružný den, týden nebo maximálně na 26 týdenní období (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace a je sjednána kolektivní smlouva, může pracovní doba rozvržena až na 52 týdnů).
- je-li uplatněna pružná pracovní doba, má to vliv na posuzování překážek v práci a práce přesčas
- zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat kratší pracovní dobu podle § 80 ZPr. nebo jiné rozvržení pracovní doby, než je stanovené pro všechny zaměstnance, a to v souladu s §4b ZPr → o možnosti odchýlení se od úpravy ZPr., pokud to ZPr výslovně nezakazuje nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj odchýlit nelze
- odchylným rozvržením rozumíme: rozdílný počátek a konec pracovní doby, výkon práce pouze v některých dnech,…
- odchylnou pracovní dobu lze sjednat při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, opět délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin
- konto pracovní doby
- jedna z forem rozvržení pracovní doby
- přináší větší flexibilitu
- zaměstnavatel uděluje zaměstnanci práci podle potřeby, ale zároveň mu vyplácí stálou mzdu
- viz ot. 20. Konto pracovní doby
- Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost → viz ot. 22. Práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovost
- Doba odpočinku → viz ot. 21. Doba odpočinku a její druhy
Prameny
- BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 259 - 260; 263 - 266.
