Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-i:otazka-7 [2012/10/30 07:18]
Klára Švandelíková
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-i:otazka-7 [2014/12/27 11:29] (aktuální)
Michal Zikmund [Vývoj v období kapitalismu]
Řádek 4: Řádek 4:
  
   * podmíněno a umocněno nejen rozvojem pracovních vztahů a potřebou regulovat je právem, ale také postupným formováním moderního právního systému, vývoj spojován hlavně s obdobím kapitalismu   * podmíněno a umocněno nejen rozvojem pracovních vztahů a potřebou regulovat je právem, ale také postupným formováním moderního právního systému, vývoj spojován hlavně s obdobím kapitalismu
-  * prvopočátky již v římském právu - např. locatio conductio operarum (námezdní smlouva), l.c. operis (smlouva o dílo) +  * prvopočátky ​**již v římském právu** - např. locatio conductio operarum (námezdní smlouva), l.c. operis (smlouva o dílo) 
-  * středověk – právo horní, čelední řády, cechovní předpisy+  ​* **středověk** – právo horní, čelední řády, cechovní předpisy
   * 1300/5 na našem území Ius regale montanorum – horní zákoník Václava II., první významný dokument, který obsahoval i právní aspekty výkonu práce (podmínky pro těžbu stříbra v Kutné Hoře, užíván již dříve v Jihlavě; první protikoaliční předpisy – zákaz sdružování ve spolcích, stanovil urburu, pravidla k zajištění bezpečnosti práce – odvodňování,​ větrání, osvětlení;​ výplata mezd a délka pracovní doby – ve 14.st. šestihodinová,​ v 16.st. zavedena úkolová, řešení stížností) ​   * 1300/5 na našem území Ius regale montanorum – horní zákoník Václava II., první významný dokument, který obsahoval i právní aspekty výkonu práce (podmínky pro těžbu stříbra v Kutné Hoře, užíván již dříve v Jihlavě; první protikoaliční předpisy – zákaz sdružování ve spolcích, stanovil urburu, pravidla k zajištění bezpečnosti práce – odvodňování,​ větrání, osvětlení;​ výplata mezd a délka pracovní doby – ve 14.st. šestihodinová,​ v 16.st. zavedena úkolová, řešení stížností) ​
-    * pracovní smlouvy byly ve větších městech → smlouvy: +    ​* **pracovní smlouvy** byly ve větších městech → smlouvy: 
-    * čelední - přirovnat k PS na dobu určitou, uzavíráno mezi čeledí a vrchností na 1 rok, na sv. Martina, uzavření bylo potvrzeno poskytnutím závdavku, odměna za práci se v průběhu sjednaného období neposkytovala (většinou pracovali za stravu/​oděv a ubytování),​ dostali ji až na konci; v 16.st. vznikaly čelední řády (formulovaly je zemské sněmy) – přesnější pravidla pro uzavírání smluv (fedrovní list – zájemce se musel prokázat souhlasem vrchnosti); i v dalších stoletích si udržely ​ význam: 1782 vydány čelední řády pro městskou a venkovskou čeleď ​+    ​* **čelední** - přirovnat k PS na dobu určitou, uzavíráno mezi čeledí a vrchností na 1 rok, na sv. Martina, uzavření bylo potvrzeno poskytnutím závdavku, odměna za práci se v průběhu sjednaného období neposkytovala (většinou pracovali za stravu/​oděv a ubytování),​ dostali ji až na konci; v 16.st. vznikaly čelední řády (formulovaly je zemské sněmy) – přesnější pravidla pro uzavírání smluv (fedrovní list – zájemce se musel prokázat souhlasem vrchnosti); i v dalších stoletích si udržely ​ význam: 1782 vydány čelední řády pro městskou a venkovskou čeleď ​
   * tovaryšské a učednické – ve 13. a 14.st. upravovány v cechovních řádech, patřily do sféry cechů   * tovaryšské a učednické – ve 13. a 14.st. upravovány v cechovních řádech, patřily do sféry cechů
   * od 2.pol. 17.st. – robotní patenty, rámcově upravovaly vztahy na panstvích   * od 2.pol. 17.st. – robotní patenty, rámcově upravovaly vztahy na panstvích
Řádek 16: Řádek 16:
  
   * přelom 18./19.st. – zrušení nevolnictví (1781), venkované do měst, rozvoj průmyslu a kapitalistického výrobního způsobu, ZCi již nebyli poddanými, stát do toho moc nezasahoval (liberalismus v oblasti zákonodárství o práci)   * přelom 18./19.st. – zrušení nevolnictví (1781), venkované do měst, rozvoj průmyslu a kapitalistického výrobního způsobu, ZCi již nebyli poddanými, stát do toho moc nezasahoval (liberalismus v oblasti zákonodárství o práci)
-  * první obecnější úprava moderních pracovních vztahů: 1811 ABGB upravil námezdní smlouvu – zahrnovala smlouvu služební a smlouvu o dílo  poskytnutí služeb nebo zhotovení díla za peníze) → 1916 rozštěpena novelou OZ na: +  * první obecnější úprava moderních pracovních vztahů: 1811 ABGB upravil ​**námezdní smlouvu** – zahrnovala smlouvu služební a smlouvu o dílo poskytnutí služeb nebo zhotovení díla za peníze) → 1916 rozštěpena novelou OZ na: 
-    * a) smlouvu služební – závazek konat pro jiného po určitý čas služby; pokud nebyla stanovena úplata, ani nebyla smluvena bezplatnost,​ mělo se za to že byla smluvena přiměřená úplata; pokud nebylo smluveno jinak, ZC musel konat služby osobně a nárok na služby byl nepřenositelný;​ pokud nebylo smluveno jinak, byl vyplacen poté, co službu vykonal (šlo zaplatit i dřív, než po skončení služeb); novinkou byla možnost vyměřit plat podle měů nebo kratšího období, splatný pak byl na konci takového období, vždy však s koncem služebního poměru, služební poměr končil, pokud uplynula sjednaná doba; šlo sjednat i na zkoušku nebo na dobu přechodné potřeby (po dobu 1 měs šlo oběma stranami kdykoli rozvázat); výpověď byla možná, výpovědní doba musela být pro obě strany stejná, zpravidla 14 dní +    * a) **smlouvu služební** – závazek konat pro jiného po určitý čas služby; pokud nebyla stanovena úplata, ani nebyla smluvena bezplatnost,​ mělo se za tože byla smluvena přiměřená úplata; pokud nebylo smluveno jinak, ZC musel konat služby osobně a nárok na služby byl nepřenositelný;​ pokud nebylo smluveno jinak, byl vyplacen poté, co službu vykonal (šlo zaplatit i dřív, než po skončení služeb); novinkou byla možnost vyměřit plat podle měsíců nebo kratšího období, splatný pak byl na konci takového období, vždy však s koncem služebního poměru. Služební poměr končil, pokud uplynula sjednaná doba; šlo sjednat i na zkoušku nebo na dobu přechodné potřeby (po dobu 1 měsšlo oběma stranami kdykoli rozvázat); výpověď byla možná, výpovědní doba musela být pro obě strany stejná, zpravidla 14 dní 
-    * b) smlouvu o dílo – zhotovení díla za úplatu ​+    * b) **smlouvu o dílo** – zhotovení díla za úplatu ​
   * existují čelední řády, čelední knížky (záznam o tom jak pracují)   * existují čelední řády, čelední knížky (záznam o tom jak pracují)
   * 1857 čelední řád pro Prahu, 1866 pro český venkov, 1867 pro moravský venkov   * 1857 čelední řád pro Prahu, 1866 pro český venkov, 1867 pro moravský venkov
     * Povinnosti i práva ZL i ZCů     * Povinnosti i práva ZL i ZCů
-    * ZL – právo ZCe tělesně trestatprohledat jeho věci+    * ZL – právo ZCe tělesně trestat ​a při odchodu ZCe prohledat jeho věci
     * ZCi povinnost chovat se uctivě a poníženě,​ vystupovat a oblékat se skromně a nenápadně     * ZCi povinnost chovat se uctivě a poníženě,​ vystupovat a oblékat se skromně a nenápadně
  
Řádek 35: Řádek 35:
     * Položen základ pro kolektivní vyjednávání a vznik kolektivního pracovního práva     * Položen základ pro kolektivní vyjednávání a vznik kolektivního pracovního práva
     * Kolektivní vyjednávání zakončené uzavíráním kol. smluv + ochranné zákonodárství -> základ pro moderní PP     * Kolektivní vyjednávání zakončené uzavíráním kol. smluv + ochranné zákonodárství -> základ pro moderní PP
-  * 1873 - dvorský dekret - továrník musí nemocným dělníkům nebo těm, co měli úraz platit pobyt v nemocnici nejméně po dobu 4 týdnů+  * 1873 - dvorský dekret - továrník musí nemocným dělníkům nebo těm, kteří ​měli úrazplatit pobyt v nemocnici nejméně po dobu 4 týdnů
   * 1883 - zákon o zřizování živnostenských dozorců - vytvoření inspekce, která měla dohlížet, zda jsou dodržovány předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v průmyslových,​ řemeslných a obchodních podnicích   * 1883 - zákon o zřizování živnostenských dozorců - vytvoření inspekce, která měla dohlížet, zda jsou dodržovány předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v průmyslových,​ řemeslných a obchodních podnicích
-  * 1885 - novela živnostenského řádu - zákaz práce dětí do 12 let v řemeslných podnicích, do 14 let v továrnách atd.; práce dětí 8 hodin denně; ochrana při výplatě mzdy, nedělní klid, podmínky pro vydávání pracovních řádů, max pracovní doba v továrnách 11 h+  * 1885 - novela živnostenského řádu - zákaz práce dětí do 12 let v řemeslných podnicích, do 14 let v továrnáchatd.; práce dětí 8 hodin denně; ochrana při výplatě mzdy, nedělní klid, podmínky pro vydávání pracovních řádů, maxpracovní doba v továrnách 11 h
   * konec 19. st. - Taafeho reformy - zavedení povinného sociálního pojištění pro dělníky v rakouské části R-U   * konec 19. st. - Taafeho reformy - zavedení povinného sociálního pojištění pro dělníky v rakouské části R-U
  
Řádek 44: Řádek 44:
   * 1903 - zřízeny zprostředkovatelny práce, v oblasti zprostředkování práce působily stravovny, které poskytovaly cestujícím nezaměstnaným ubytování a stravu + samostatné ústavy zprostředkování prací a služeb (zřizovány dle rozhodnutí okresních orgánů)   * 1903 - zřízeny zprostředkovatelny práce, v oblasti zprostředkování práce působily stravovny, které poskytovaly cestujícím nezaměstnaným ubytování a stravu + samostatné ústavy zprostředkování prací a služeb (zřizovány dle rozhodnutí okresních orgánů)
   * 2.pol. 19.st. – v R-U se vytváří státní služba → proces završen zákonem o služební poměru státních úředníků a zřízenců (1914), tzv. služební pragmatika   * 2.pol. 19.st. – v R-U se vytváří státní služba → proces završen zákonem o služební poměru státních úředníků a zřízenců (1914), tzv. služební pragmatika
-  * 1918: zavedena ​8mi hodinová pracovní doba+  * 1918: zavedena ​hodinová pracovní doba
  
 ===== Pracovní zákonodárství v letech 1918 – 1945 ===== ===== Pracovní zákonodárství v letech 1918 – 1945 =====
Řádek 54: Řádek 54:
   * poválečný rozvrat, hlad a bída → revoluční nálady dělníků, ústup v jejich prospěch v pracovním zákonodárství (8 hodinová pracovní doba, zákon o placené dovolené na zotavenou pro horníky, zákon o závodních výborech)   * poválečný rozvrat, hlad a bída → revoluční nálady dělníků, ústup v jejich prospěch v pracovním zákonodárství (8 hodinová pracovní doba, zákon o placené dovolené na zotavenou pro horníky, zákon o závodních výborech)
   * 20. léta – stagnace pracovního zákonodárství,​ zlepšení jen pro určité skupiny osob (státní ZCi)   * 20. léta – stagnace pracovního zákonodárství,​ zlepšení jen pro určité skupiny osob (státní ZCi)
-  * spory mezi koaličními stranami o zákon o zprostředkování práce, přijat 1936+  * spory mezi koaličními stranami o zákon o zprostředkování práce, přijat ​až 1936
   * 1929 – vliv světová hospodářská krize; gentský systém – přenášel část nákladů na příspěvky v nezaměstnanosti na odbory, malá efektivita; hrozba nacismu a 2.WW   * 1929 – vliv světová hospodářská krize; gentský systém – přenášel část nákladů na příspěvky v nezaměstnanosti na odbory, malá efektivita; hrozba nacismu a 2.WW
-  * nacistická okupace - nacistická opatření (nucená práce, diskriminace komunistů a židů, nucené sjednocení odborů a vydrancování sociálních fondů)+  * nacistická okupace - nacistická opatření (nucená práce, diskriminace komunistů a Židů, nucené sjednocení odborů a vydrancování sociálních fondů)
  
 ===== Pracovní zákonodárství v letech 1948 – 1989 ===== ===== Pracovní zákonodárství v letech 1948 – 1989 =====
  
-  * předpisy z doby okupace nebyly uznány za součást čs právního řádu, ostatní předpisy zůstaly v platnosti s výjimkou těch, co byly v rozporu s ústavou a jejími principy, pracovní zákonodárství poměrně rozvinuté, ale určité skupiny značně zvýhodněny (státní ZCi, soukromí úředníci,​ redaktoři)+  * předpisy z doby okupace nebyly uznány za součást čsprávního řádu, ostatní předpisy zůstaly v platnosti s výjimkou těch, co byly v rozporu s ústavou a jejími principy, pracovní zákonodárství poměrně rozvinuté, ale určité skupiny značně zvýhodněny (státní ZCi, soukromí úředníci,​ redaktoři)
   * poválečné začátky těžké – politicky i ekonomicky, válkou zničené národní hospodářství,​ návrat nuceně nasazených,​ odsun Němců, málo potravin, lístkový přídělový systém…),​ pracovněprávní zákonodárství se ale začíná rozvíjet (přijato několik důležitých zákonů: dekret o závodních a podnikových radách, zákon o jednotné odborové organizaci, zákon o dovolené na zotavenou, zákon o úpravě pracovní doby v hornictví/​pekárnách...)   * poválečné začátky těžké – politicky i ekonomicky, válkou zničené národní hospodářství,​ návrat nuceně nasazených,​ odsun Němců, málo potravin, lístkový přídělový systém…),​ pracovněprávní zákonodárství se ale začíná rozvíjet (přijato několik důležitých zákonů: dekret o závodních a podnikových radách, zákon o jednotné odborové organizaci, zákon o dovolené na zotavenou, zákon o úpravě pracovní doby v hornictví/​pekárnách...)
-  * po únoru 1948 – přebudování právního řádu, socialistické principy -> právnická dvouletka -> zasáhlo do velké části ​pracovních ​odvětví, přestavba probíhala nahrazováním či doplňováním zákonů +  * po únoru 1948 – přebudování právního řádu, socialistické principy -> právnická dvouletka -> zasáhlo do velké části ​právních ​odvětví, přestavba probíhala nahrazováním či doplňováním zákonů 
-  * charakteristikou že úpravy byly zpravidla jednotné pro všechny pracovníky → považováno za výraz rovného postavení všech členů společnosti ve vztahu k výrobním prostředkům +  * charakteristikouže úpravy byly zpravidla jednotné pro všechny pracovníky → považováno za výraz rovného postavení všech členů společnosti ve vztahu k výrobním prostředkům 
-  * 50.léta – umístěnky:​ absolventi VŠ a výběrových odborných škol na jejich základě rozmístěni (povinnost 3 roky pracovat v podniku, který státní orgán určil) +  * 50. léta – umístěnky:​ absolventi VŠ a výběrových odborných škol na jejich základě rozmístěni (povinnost 3 roky pracovat v podniku, který státní orgán určil) 
-  * Úprava BOZP, odpovědnosti podniku při pracovních úrazech a nemocech z povolání, týdenní pracovní doba 46 h, odpovědnost pracovníka za škodu způsobenou podniku při výkonu zaměstnání aj. +  * Úprava BOZP, odpovědnosti podniku při pracovních úrazech a nemocech z povolání, týdenní pracovní doba 46 h, odpovědnost pracovníka za škodu způsobenou podniku při výkonu zaměstnáníaj. 
-  * Konec 50.let – PP jako roztříštěný systém, málo přehledný,​ obtížně použitelný komplex norem -> mělo být odstraněno kodifikací PP +  * Konec 50. let – PP jako roztříštěný systém, málo přehledný,​ obtížně použitelný komplex norem -> mělo být odstraněno kodifikací PP 
-  * 65/1965 Zákoník práce (účinný 1.1. 1966) +  * 65/​1965 ​Sb. **Zákoník práce** (účinný 1.1. 1966) 
-    * a) jednotnost – jednotná právní úprava mezi ZC a organizacemi (podniku, úřadu, ústavu); zaměstnávání mezi občany ​ je přípustné jen pro výkon osobních služeb – forma pracovního poměru; diferenciace možná jen tam, kde to vyžadují podmínky práce (vedoucí pracovníci organizací) – nefunkčnost – ztráta aktivity, technické zaostávání aj.  +    * a) **jednotnost** – jednotná právní úprava mezi ZC a organizacemi (podniku, úřadu, ústavu); zaměstnávání mezi občany ​ je přípustné ​//jen pro výkon osobních služeb// – forma pracovního poměru; diferenciace možná jen tam, kde to vyžadují podmínky práce (vedoucí pracovníci organizací) – nefunkčnost – ztráta aktivity, technické ​a vědecké ​zaostáváníaj.  
-    * b) komplexnost – upravil téměř všechny otázky pracovněprávních vztahů, jen málo zvláštních a prováděcích předpisů (otázky u kterých se očekávaly častější změny)  +    * b) **komplexnost** – upravil téměř všechny otázky pracovněprávních vztahů, jen málo zvláštních a prováděcích předpisů (otázky u kterých se očekávaly častější změny)  
-    * c) kogentnost – převážně kogentní normy, nedovoloval odchylky ani ve prospěch, ani v neprospěch,​ smlouvy malý prostor pro svá ujednání, malý prostor pro iniciativu vedoucích i řadových pracovníků,​ nebylo možné řešení dle místních podmínek (dodržování PN často jen formálně) +    * c) **kogentnost** – převážně kogentní normy, nedovoloval odchylky ani ve prospěch, ani v neprospěch,​ smlouvy malý prostor pro svá ujednání, malý prostor pro iniciativu vedoucích i řadových pracovníků,​ nebylo možné řešení dle místních podmínek (dodržování PN často jen formálně) 
-    * d) osamostatnění – upravoval i obecné otázky (např. ​právní ​subjektivitu, ​, neplatnost, zánik práv a povinností z PP vztahů…) → vyloučeno subsidiární použití jiných právních odvětví s výjimkou práva ústavního,​ PP se zcela osamostatnilo od ostatních právních odvětví, v jejichž lůně vznikalo (občan, správa)+    * d) **osamostatnění** – upravoval i obecné otázky (např. ​pr. subjektivitu, ​pr. úkony, neplatnost, zánik práv a povinností z PP vztahů…) → vyloučeno subsidiární použití jiných právních odvětví s výjimkou práva ústavního,​ PP se zcela osamostatnilo od ostatních právních odvětví, v jejichž lůně vznikalo (občan, správa)
     * Připraven Ústřední radou odborů (tehdy neexistovalo ministerstvo práce)     * Připraven Ústřední radou odborů (tehdy neexistovalo ministerstvo práce)
     * Novely: nikdy neproběhla koncepční změna, spíše novely sledující určitý cíl a přitom přinášející mnoho drobných změn, v novele z roku 1988 se již odráželo politické uvolňování,​ přišla s ohledem na strukturální změny v národním hospodářství,​ koncepce ZP prolomena až po změně režimu     * Novely: nikdy neproběhla koncepční změna, spíše novely sledující určitý cíl a přitom přinášející mnoho drobných změn, v novele z roku 1988 se již odráželo politické uvolňování,​ přišla s ohledem na strukturální změny v národním hospodářství,​ koncepce ZP prolomena až po změně režimu
- 
-<note warning>​dodělávám</​note>​ 
  
 ===== Pracovní zákonodárství po roce 1989 ===== ===== Pracovní zákonodárství po roce 1989 =====
  
   * pozvolné uvolňování kogentnosti   * pozvolné uvolňování kogentnosti
-  * soukromé podnikání – možnost zaměstnávat (dříve nebylo vůbec možné; starý zákoník nahradil pojem ZL pojmem „socialistická organizace“ a ZC pojem „pracovník“;​ až 1990 zákon o soukromém podnikání občanů a zákon, který umožnil podnikání FO formou obchodních společností) +  * soukromé podnikání – možnost ​FO zaměstnávat ​občany ​(dříve nebylo vůbec možné; starý zákoník nahradil pojem „zaměstnavatel“ ​pojmem „socialistická organizace“ ​- státní, družstevní a společenské,​ jakož i jiné přispívající k rozvoji socialistických vztahů, ​a pojem „zaměstnanec“ pojmem ​„pracovník“; ​ ​nepatrnou výjimkou byla možnost sjednat PP mezi 2 občany v oblasti služeb pro vlastní potřebu - pomocnice v domácnosti,​ ošetřovatelky aj.) 
-  * 3 zákony, které ovlivnily charakter pracovněprávních vztahů: +  * 80. léta - částečné povolení podnikání (kvůli nedostatku služeb občanům, např. krejčovství,​ oprav bot, zámečnictví aj.) 
-    * 1/1991 o zaměstnanosti (vytvořil předpoklady pro vznik trhu práce); nový 435/2004  +  * až 1990 zákon o soukromém podnikání občanů ​(105/1990 Sb.) a zákon, který umožnil podnikání FO formou obchodních společností ​(novela hospodářského zákoníku - 103/1990 Sb.- FO mohly vystupovat jako podnikatelé a zaměstnavatelé 
-    * 120/1990, který upravil vztahy mezi odborovými organizacemi a ZL  +  ​* do prac. práva se také dostalo ustanovení,​ že PP nemůže vzniknout mezi manželi - pak převzato do ZP - šlo (lze stále) zaměstnat jako spolupracujícího člena rodiny 
-    * 2/1991 o kolektivním vyjednávání +  * **3 zákony, které ​vedle ZP ovlivnily charakter pracovněprávních vztahů** 
-  * 155/2000 Harmonizační novela ZP - promítnutí směrnic ES a dosažení slučitelnosti ZP s právem ES (zásada rovného zacházení,​ zákaz ​ diskriminace,​ povinnost komunikace ZL se ZC, pracovní ​doba ...)+    * 1/​1991 ​Sb. o zaměstnanosti (zrušil předchozí systém administrativní regulace, ​vytvořil předpoklady pro vznik trhu práce); nový **435/​2004 ​Sb.** 
 +    * 120/​1990 ​Sb., který upravil vztahy mezi odborovými organizacemi a ZL 
 +    * 2/​1991 ​Sb. o kolektivním vyjednávání ​(předpoklady pro kolektivní smluvní vyjednávání sociálních partnerů úpravou procesu kolektivních smluv, vč.  řešení sporů a použití nátlakových prostředků (stávka/​výluka) 
 +  * nový ZP od roku 1991 dále měněn a doplňován 
 +  * zákon č. 155/​2000 ​Sb., **Harmonizační novela ZP** - promítnutí směrnic ES a dosažení slučitelnosti ZP s právem ES (zásada rovného zacházení,​ zákaz ​ diskriminace,​ povinnost komunikace ZL se ZC nebo jejich zástupci bez rozdílu jejich organizovanostiúprava ​pracovní ​doby a BOZP za účelem zajištění vyšší úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdrací ZCů+ reakce na potřeby praxe
  
-===== Vývoj ​PP do konce roku 2012 =====+===== Vývoj ​pracovního práva ​do konce roku 2008 =====
  
-  * po roce 1989 mnoho úprav v oblasti kolektivního vyjednávání,​ oblast individuálního práva zůstává zachována +  * po roce 1989 mnoho úprav v oblasti kolektivního vyjednávání,​ oblast individuálního práva zůstává zachována ​v původním ZP z roku 1965 
-  * novelami nebylo možno přizpůsobit ZP aktuální situaci, při přípravě nového ZP se má vycházet ze stejných základů jako v ostatních státech EU (zohlednit potřeby podniků na straně jedné, respektovat kolektivní akce ZC na straně druhé) +  * novelami nebylo možno přizpůsobit ZP aktuální situaci ​- rozhodnuto: bude nový ZP, při přípravě nového ZP se má vycházet ze stejných základů jako v ostatních státech EU (zohlednit potřeby podniků a živností při zaměstnávání ZCů na straně jedné, respektovat kolektivní akce ZCů a oprávněné zájmy ZCů na straně druhé ​- stát stanoví základní pravidla chování účastníků PP vztahů, minimální nároky a maximální požadavky, ostatní ponechává v zásadě kolektivním smlouvám
-  * problematické projednávání,​ skončení volebního období ​… → ZP není s některými zákony provázánnebo počítá se zákony, které ještě nebyly schváleny  +  * problematické projednávání,​ skončení volebního období ​ZP není s některými zákony provázán nebo počítá se zákony, které ještě nebyly schváleny  
-  * 262/2006 Sb. Zákoník práce - krok k liberální úpravě – vychází z principu čl.2(3) LZPaS „co není zakázáno, je dovoleno“, ​když značné množství kogentních ustanovení;​ s OZ princip ​subsidiarity ​+  * 262/2006 Sb. Zákoník práce - krok k liberální úpravě – vychází z principu čl.2(3) LZPaS „co není zakázáno, je dovoleno“,​ když posiluje princip smluvní volnosti (i přes značné množství kogentních ustanovení) - ÚS: účastníci PP vztahů mohou upravit PaP jinak, než stanoví Z, ale také upravit to, co neřeší vůbecnutné meze + harmonizační ustanovení - odchýlení jen ve prospěch ZC 
 +  * nález ÚS - zrušení řady významných ustanovení,​ v nichž shledal nesoulad ​ústavním pořádkem - pravomoci odborových organizací,​ oslabení nepřiměřeného ochranářského charakteru ZP (ochrana musí být v mezích únosné míry, aby nebyla na újmu zaměstnanosti,​ její mobilitě a vytváření nových pracovních míst) 
 +  * starý ZP naprosto odloučen od všech právních odvětví (krom práva ústavního),​ výjimečně použití OP per analogiam 
 +  * nový ZP 
 +    * nejprve delegace 
 +    * ÚS zrušil (nález 116/2008 Sb.), postavil se na zásadu ​subsidiarity ​(jakožto přirozený princip SP, tudíž i PP) - na PP vztahy lze užít OP, pokud to není v ZP výslovně zakázáno, není-li v zákoníku práce zvláštní úprava nebo neodporuje-li to zásadám pracovního práva
  
-===== Prameny ​=====+===== Diferenciace právní úpravy ​=====
  
-  * Pracovní právo+  * nadále se zachovávají specifika určitých kategorií ZCů, kdy absolutní aplikace PP není vhodná (státní zastupitelství,​ doprava, VŠ - řeší zvláštní zákony) 
 +  * vynětí služebních poměrů státních ZCů z režimu ZP 
 +  * **koncepční novela ZP** (důležitá významem i obsahem) 
 +    * č. 365/2011 Sb., kterým se mění ZP a další související právní předpisy 
 +    * __obecné koncepční změny__ 
 +      * zrušení § 4 ZP o delegaci - nahrazeno principem subsidiarity,​ zrušena "​nadbytečná"​ ustanovení odkazující na konkrétní části OZ 
 +      * ustanovení OZ se v PP vztazích použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám PP vztahů, které jsou rovněž nově koncipovány (§ 1a) - základní interpretační pravidla pro aplikaci ZP, pro realizaci smluvní vůle stran PP vztahů v mezích zásady legální licence a zároveň i použití OZ v PP vztazích. Za nejdůležitější považována zvláštní zákonná ochrana ZCe. Normativní význam zásad. 
 +      * nové pojetí neplatnosti právních úkonů (§ 18-21 ZP) - předchozí ZP vycházel z principu absolutní neplatnosti,​ nový v původním znění jen relativní s výjimkou právních úkonů učiněných za účelem vzniku základních PP vztahů (tam uplatněna absolutní),​ nález ÚS relativní neplatnost zavedl pro všechny (oprávněný se musí dovolat) 
 +        * nově dosti složitá úprava neplatnosti,​ která se přibližuje úpravě NOZ: s výjimkami jde o neplatnost relativní, pro nedostatek formy (např. písemné) absolutní, ale smluvní strany mohou souhlasně projevenou vůlí tuto vadu odstranit a dodatečně právní úkon v požadované formě učinit (účinek //ex tunc//) s výjimkou jednostranných právních úkonů (nedodržení formy - vždy neplatný) 
 +        * výjimka - právní úkon zakládající/​měnící PP vztah, tam je možno se neplatnosti dovolat, *nebylo-li započato s plněním* 
 +    * __změny vedoucí ke zvýšení flexibility__ 
 +      * //nová koncepce uzavírání pracovního poměru na dobu určitou// (mezi 2 stejnými smluvními stranami: dříve 2 roky a k předchozímu se nepřihlíží,​ pokud mezi 6 měsíců - nyní § 36, max 3 roky a lze opakovat max 2x, tedy po dobu nejvíce **9 let**, jestliže od skončení předchozího PP na dobu určitou 3 roky, k předchozímu se nepřihlíží) 
 +      * NOVĚ //institut dočasného přidělení//​ (dohoda ZL - ZL, nejdříve 6 měs. po uzavření pracovního poměru a ne za úplatu) § 43a - doposud měla tuto možnost pouze agentura práce (tento institut zneužívaly,​ až do zavedení zvláštní úpravy agenturnígo zaměstnávání) 
 +      * //nový výpovědní důvod// - § 52 písm. h) - zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného ZCe v době prvních 14 kalendářních dnů a od 1.1.2012 do 31.12.2013 v době prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti 
 +      * //zákonné odstupné při skončení pracovního poměru// - § 67, nyní v závislosti na délce skončeného pracovního poměru, výše se odvíjí i dle výpovědních důvodů 
 +      * //mzda s přihlédnutím k práci přesčas// - možno sjednat s každým ZCem (doposud jen u vedoucích v rozsahu max. 150 hod./​kalendářní rok), za práci přesčas pak nenáleží ZCi příplatek za práci přesčas, náhradní volno, ani mzda - podmíněno smluvním ujednáním mzdy v dohodě se ZCem (v PS nebo jiné dohodě) a rovněž sjednáním rozsahu práce přesčas, který je zahrnut ve výši mzdy 
 +      * //zvyšuje se rozsah práce konané na základě DPP// - ze 150 na 300 hod. za kalendářní rok 
 +      * problematické - povinnost hradit pojistné při odměně ve výši nad  10.000 Kč/měs - pojistné na sociální zabezpečení,​ příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,​ pojistné na veřejné zdravotní pojištění - nárůst nákladů a administrativy ZL 
 + 
 +===== Prameny ===== 
 +  * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 27 - 48. 
 +{{template>​pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code