Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-i:otazka-7 [2012/10/26 16:09]
Klára Švandelíková vytvořeno
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-i:otazka-7 [2014/12/27 11:29] (aktuální)
Michal Zikmund [Vývoj v období kapitalismu]
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== 7. Vznik a vývoj pracovního práva ====== ====== 7. Vznik a vývoj pracovního práva ======
 +
 +===== Vznik zákonodárství o práci =====
 +
 +  * podmíněno a umocněno nejen rozvojem pracovních vztahů a potřebou regulovat je právem, ale také postupným formováním moderního právního systému, vývoj spojován hlavně s obdobím kapitalismu
 +  * prvopočátky **již v římském právu** - např. locatio conductio operarum (námezdní smlouva), l.c. operis (smlouva o dílo)
 +  * **středověk** – právo horní, čelední řády, cechovní předpisy
 +  * 1300/5 na našem území Ius regale montanorum – horní zákoník Václava II., první významný dokument, který obsahoval i právní aspekty výkonu práce (podmínky pro těžbu stříbra v Kutné Hoře, užíván již dříve v Jihlavě; první protikoaliční předpisy – zákaz sdružování ve spolcích, stanovil urburu, pravidla k zajištění bezpečnosti práce – odvodňování,​ větrání, osvětlení;​ výplata mezd a délka pracovní doby – ve 14.st. šestihodinová,​ v 16.st. zavedena úkolová, řešení stížností) ​
 +    * **pracovní smlouvy** byly ve větších městech → smlouvy:
 +    * **čelední** - přirovnat k PS na dobu určitou, uzavíráno mezi čeledí a vrchností na 1 rok, na sv. Martina, uzavření bylo potvrzeno poskytnutím závdavku, odměna za práci se v průběhu sjednaného období neposkytovala (většinou pracovali za stravu/​oděv a ubytování),​ dostali ji až na konci; v 16.st. vznikaly čelední řády (formulovaly je zemské sněmy) – přesnější pravidla pro uzavírání smluv (fedrovní list – zájemce se musel prokázat souhlasem vrchnosti); i v dalších stoletích si udržely ​ význam: 1782 vydány čelední řády pro městskou a venkovskou čeleď ​
 +  * tovaryšské a učednické – ve 13. a 14.st. upravovány v cechovních řádech, patřily do sféry cechů
 +  * od 2.pol. 17.st. – robotní patenty, rámcově upravovaly vztahy na panstvích
 +  * sice právní úprava některých pracovních vztahů a PP institutů, ale úroveň právní úpravy limitována nevolnictvím
 +
 +===== Vývoj v období kapitalismu =====
 +
 +  * přelom 18./19.st. – zrušení nevolnictví (1781), venkované do měst, rozvoj průmyslu a kapitalistického výrobního způsobu, ZCi již nebyli poddanými, stát do toho moc nezasahoval (liberalismus v oblasti zákonodárství o práci)
 +  * první obecnější úprava moderních pracovních vztahů: 1811 ABGB upravil **námezdní smlouvu** – zahrnovala smlouvu služební a smlouvu o dílo - poskytnutí služeb nebo zhotovení díla za peníze) → 1916 rozštěpena novelou OZ na:
 +    * a) **smlouvu služební** – závazek konat pro jiného po určitý čas služby; pokud nebyla stanovena úplata, ani nebyla smluvena bezplatnost,​ mělo se za to, že byla smluvena přiměřená úplata; pokud nebylo smluveno jinak, ZC musel konat služby osobně a nárok na služby byl nepřenositelný;​ pokud nebylo smluveno jinak, byl vyplacen poté, co službu vykonal (šlo zaplatit i dřív, než po skončení služeb); novinkou byla možnost vyměřit plat podle měsíců nebo kratšího období, splatný pak byl na konci takového období, vždy však s koncem služebního poměru. Služební poměr končil, pokud uplynula sjednaná doba; šlo sjednat i na zkoušku nebo na dobu přechodné potřeby (po dobu 1 měs. šlo oběma stranami kdykoli rozvázat); výpověď byla možná, výpovědní doba musela být pro obě strany stejná, zpravidla 14 dní
 +    * b) **smlouvu o dílo** – zhotovení díla za úplatu ​
 +  * existují čelední řády, čelední knížky (záznam o tom jak pracují)
 +  * 1857 čelední řád pro Prahu, 1866 pro český venkov, 1867 pro moravský venkov
 +    * Povinnosti i práva ZL i ZCů
 +    * ZL – právo ZCe tělesně trestat a při odchodu ZCe prohledat jeho věci
 +    * ZCi povinnost chovat se uctivě a poníženě,​ vystupovat a oblékat se skromně a nenápadně
 +
 +===== Vznik a vývoj ochranného zákonodárství =====
 +
 +  * již za Josefa II. - předpisy na ochranu zaměstnaných dětí (základní požadavky hygieny) + zaveden nedělní klid
 +    * základy ochranného zákonodárství (též „továrního“)
 +  * 1842 - dvorský dekret - zaměstnávat děti až od 9 let, pokud byly alespoň 3 roky ve škole, od 12 let, pokud ve škole vůbec nebyly; pracovní doba pro děti do 12 let – 10 hodin, 12-16 – 12 hodin denně
 +  * 1854 - Horní zákon - ochrana zdraví dělníků, povinnost majitelů dolů zřídit samostatné bratrské pokladny (základy nemocenského a důchodového pojištění dělníků v rámci tzv. hornických bratrských pokladen)
 +  * 1859 – živnostenský řád – podobná povinnost závodům zaměstnávajícím ve společných dílnách více než 20 dělníků, zákaz zaměstnávat děti do 10 let, 10-12 jen na žádost otce
 +  * 1867 - Prosincová ústava - zakotvila koaliční svobodu – zakládání zájmových sdružení ZLů i odborových organizací ZCů
 +    * Položen základ pro kolektivní vyjednávání a vznik kolektivního pracovního práva
 +    * Kolektivní vyjednávání zakončené uzavíráním kol. smluv + ochranné zákonodárství -> základ pro moderní PP
 +  * 1873 - dvorský dekret - továrník musí nemocným dělníkům nebo těm, kteří měli úraz, platit pobyt v nemocnici nejméně po dobu 4 týdnů
 +  * 1883 - zákon o zřizování živnostenských dozorců - vytvoření inspekce, která měla dohlížet, zda jsou dodržovány předpisy na ochranu života a zdraví dělníků v průmyslových,​ řemeslných a obchodních podnicích
 +  * 1885 - novela živnostenského řádu - zákaz práce dětí do 12 let v řemeslných podnicích, do 14 let v továrnách,​ atd.; práce dětí 8 hodin denně; ochrana při výplatě mzdy, nedělní klid, podmínky pro vydávání pracovních řádů, max. pracovní doba v továrnách 11 h
 +  * konec 19. st. - Taafeho reformy - zavedení povinného sociálního pojištění pro dělníky v rakouské části R-U
 +
 +===== Vývoj zákonodárství o práci na počátku 20.stol. =====
 +
 +  * 1903 - zřízeny zprostředkovatelny práce, v oblasti zprostředkování práce působily stravovny, které poskytovaly cestujícím nezaměstnaným ubytování a stravu + samostatné ústavy zprostředkování prací a služeb (zřizovány dle rozhodnutí okresních orgánů)
 +  * 2.pol. 19.st. – v R-U se vytváří státní služba → proces završen zákonem o služební poměru státních úředníků a zřízenců (1914), tzv. služební pragmatika
 +  * 1918: zavedena 8 hodinová pracovní doba
 +
 +===== Pracovní zákonodárství v letech 1918 – 1945 =====
 +
 +  * pracovní zákonodárství se zde rozpadá do dvou základních skupin norem, které na sebe historicky navazují a vzájemně se prolínají,​ PN zahrnované do:
 +    * a) práva soukromého (předpisy o nájmu pracovní síly - např. věková hranice, sjednávání a obsah PS atd.)
 +    * b) práva veřejného (předpisy o kolektivních smlouvách a závodním zastupitelstvu,​ právní úprava pracovních poměrů ve státní a veřejné správě, předpisy o využívání námezdních pracovníků – např. pracovní doba, BOZP atd.)
 +  * ČSR přejímá rakouské zákonodárství,​ upravuje ho a doplňuje
 +  * poválečný rozvrat, hlad a bída → revoluční nálady dělníků, ústup v jejich prospěch v pracovním zákonodárství (8 hodinová pracovní doba, zákon o placené dovolené na zotavenou pro horníky, zákon o závodních výborech)
 +  * 20. léta – stagnace pracovního zákonodárství,​ zlepšení jen pro určité skupiny osob (státní ZCi)
 +  * spory mezi koaličními stranami o zákon o zprostředkování práce, přijat až 1936
 +  * 1929 – vliv světová hospodářská krize; gentský systém – přenášel část nákladů na příspěvky v nezaměstnanosti na odbory, malá efektivita; hrozba nacismu a 2.WW
 +  * nacistická okupace - nacistická opatření (nucená práce, diskriminace komunistů a Židů, nucené sjednocení odborů a vydrancování sociálních fondů)
 +
 +===== Pracovní zákonodárství v letech 1948 – 1989 =====
 +
 +  * předpisy z doby okupace nebyly uznány za součást čs. právního řádu, ostatní předpisy zůstaly v platnosti s výjimkou těch, co byly v rozporu s ústavou a jejími principy, pracovní zákonodárství poměrně rozvinuté, ale určité skupiny značně zvýhodněny (státní ZCi, soukromí úředníci,​ redaktoři)
 +  * poválečné začátky těžké – politicky i ekonomicky, válkou zničené národní hospodářství,​ návrat nuceně nasazených,​ odsun Němců, málo potravin, lístkový přídělový systém…),​ pracovněprávní zákonodárství se ale začíná rozvíjet (přijato několik důležitých zákonů: dekret o závodních a podnikových radách, zákon o jednotné odborové organizaci, zákon o dovolené na zotavenou, zákon o úpravě pracovní doby v hornictví/​pekárnách...)
 +  * po únoru 1948 – přebudování právního řádu, socialistické principy -> právnická dvouletka -> zasáhlo do velké části právních odvětví, přestavba probíhala nahrazováním či doplňováním zákonů
 +  * charakteristikou,​ že úpravy byly zpravidla jednotné pro všechny pracovníky → považováno za výraz rovného postavení všech členů společnosti ve vztahu k výrobním prostředkům
 +  * 50. léta – umístěnky:​ absolventi VŠ a výběrových odborných škol na jejich základě rozmístěni (povinnost 3 roky pracovat v podniku, který státní orgán určil)
 +  * Úprava BOZP, odpovědnosti podniku při pracovních úrazech a nemocech z povolání, týdenní pracovní doba 46 h, odpovědnost pracovníka za škodu způsobenou podniku při výkonu zaměstnání,​ aj.
 +  * Konec 50. let – PP jako roztříštěný systém, málo přehledný,​ obtížně použitelný komplex norem -> mělo být odstraněno kodifikací PP
 +  * 65/1965 Sb. **Zákoník práce** (účinný 1.1. 1966)
 +    * a) **jednotnost** – jednotná právní úprava mezi ZC a organizacemi (podniku, úřadu, ústavu); zaměstnávání mezi občany ​ je přípustné //jen pro výkon osobních služeb// – forma pracovního poměru; diferenciace možná jen tam, kde to vyžadují podmínky práce (vedoucí pracovníci organizací) – nefunkčnost – ztráta aktivity, technické a vědecké zaostávání,​ aj. 
 +    * b) **komplexnost** – upravil téměř všechny otázky pracovněprávních vztahů, jen málo zvláštních a prováděcích předpisů (otázky u kterých se očekávaly častější změny) ​
 +    * c) **kogentnost** – převážně kogentní normy, nedovoloval odchylky ani ve prospěch, ani v neprospěch,​ smlouvy malý prostor pro svá ujednání, malý prostor pro iniciativu vedoucích i řadových pracovníků,​ nebylo možné řešení dle místních podmínek (dodržování PN často jen formálně)
 +    * d) **osamostatnění** – upravoval i obecné otázky (např. pr. subjektivitu,​ pr. úkony, neplatnost, zánik práv a povinností z PP vztahů…) → vyloučeno subsidiární použití jiných právních odvětví s výjimkou práva ústavního,​ PP se zcela osamostatnilo od ostatních právních odvětví, v jejichž lůně vznikalo (občan, správa)
 +    * Připraven Ústřední radou odborů (tehdy neexistovalo ministerstvo práce)
 +    * Novely: nikdy neproběhla koncepční změna, spíše novely sledující určitý cíl a přitom přinášející mnoho drobných změn, v novele z roku 1988 se již odráželo politické uvolňování,​ přišla s ohledem na strukturální změny v národním hospodářství,​ koncepce ZP prolomena až po změně režimu
 +
 +===== Pracovní zákonodárství po roce 1989 =====
 +
 +  * pozvolné uvolňování kogentnosti
 +  * soukromé podnikání – možnost FO zaměstnávat občany (dříve nebylo vůbec možné; starý zákoník nahradil pojem „zaměstnavatel“ pojmem „socialistická organizace“ - státní, družstevní a společenské,​ jakož i jiné přispívající k rozvoji socialistických vztahů, a pojem „zaměstnanec“ pojmem „pracovník“; ​ nepatrnou výjimkou byla možnost sjednat PP mezi 2 občany v oblasti služeb pro vlastní potřebu - pomocnice v domácnosti,​ ošetřovatelky aj.)
 +  * 80. léta - částečné povolení podnikání (kvůli nedostatku služeb občanům, např. krejčovství,​ oprav bot, zámečnictví aj.)
 +  * až 1990 zákon o soukromém podnikání občanů (105/1990 Sb.) a zákon, který umožnil podnikání FO formou obchodních společností (novela hospodářského zákoníku - 103/1990 Sb.) - FO mohly vystupovat jako podnikatelé a zaměstnavatelé
 +  * do prac. práva se také dostalo ustanovení,​ že PP nemůže vzniknout mezi manželi - pak převzato do ZP - šlo (lze stále) zaměstnat jako spolupracujícího člena rodiny
 +  * **3 zákony, které vedle ZP ovlivnily charakter pracovněprávních vztahů**
 +    * 1/1991 Sb. o zaměstnanosti (zrušil předchozí systém administrativní regulace, vytvořil předpoklady pro vznik trhu práce); nový **435/2004 Sb.**
 +    * 120/1990 Sb., který upravil vztahy mezi odborovými organizacemi a ZL
 +    * 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání (předpoklady pro kolektivní smluvní vyjednávání sociálních partnerů úpravou procesu kolektivních smluv, vč.  řešení sporů a použití nátlakových prostředků (stávka/​výluka)
 +  * nový ZP od roku 1991 dále měněn a doplňován
 +  * zákon č. 155/2000 Sb., **Harmonizační novela ZP** - promítnutí směrnic ES a dosažení slučitelnosti ZP s právem ES (zásada rovného zacházení,​ zákaz ​ diskriminace,​ povinnost komunikace ZL se ZC nebo jejich zástupci bez rozdílu jejich organizovanosti,​ úprava pracovní doby a BOZP za účelem zajištění vyšší úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdrací ZCů) + reakce na potřeby praxe
 +
 +===== Vývoj pracovního práva do konce roku 2008 =====
 +
 +  * po roce 1989 mnoho úprav v oblasti kolektivního vyjednávání,​ oblast individuálního práva zůstává zachována v původním ZP z roku 1965
 +  * novelami nebylo možno přizpůsobit ZP aktuální situaci - rozhodnuto: bude nový ZP, při přípravě nového ZP se má vycházet ze stejných základů jako v ostatních státech EU (zohlednit potřeby podniků a živností při zaměstnávání ZCů na straně jedné, respektovat kolektivní akce ZCů a oprávněné zájmy ZCů na straně druhé - stát stanoví základní pravidla chování účastníků PP vztahů, minimální nároky a maximální požadavky, ostatní ponechává v zásadě kolektivním smlouvám)
 +  * problematické projednávání,​ skončení volebního období - ZP není s některými zákony provázán nebo počítá se zákony, které ještě nebyly schváleny ​
 +  * 262/2006 Sb. Zákoník práce - krok k liberální úpravě – vychází z principu čl.2(3) LZPaS „co není zakázáno, je dovoleno“,​ když posiluje princip smluvní volnosti (i přes značné množství kogentních ustanovení) - ÚS: účastníci PP vztahů mohou upravit PaP jinak, než stanoví Z, ale také upravit to, co neřeší vůbec; nutné meze + harmonizační ustanovení - odchýlení jen ve prospěch ZC
 +  * nález ÚS - zrušení řady významných ustanovení,​ v nichž shledal nesoulad s ústavním pořádkem - pravomoci odborových organizací,​ oslabení nepřiměřeného ochranářského charakteru ZP (ochrana musí být v mezích únosné míry, aby nebyla na újmu zaměstnanosti,​ její mobilitě a vytváření nových pracovních míst)
 +  * starý ZP naprosto odloučen od všech právních odvětví (krom práva ústavního),​ výjimečně použití OP per analogiam
 +  * nový ZP
 +    * nejprve delegace
 +    * ÚS zrušil (nález 116/2008 Sb.), postavil se na zásadu subsidiarity (jakožto přirozený princip SP, tudíž i PP) - na PP vztahy lze užít OP, pokud to není v ZP výslovně zakázáno, není-li v zákoníku práce zvláštní úprava nebo neodporuje-li to zásadám pracovního práva
 +
 +===== Diferenciace právní úpravy =====
 +
 +  * nadále se zachovávají specifika určitých kategorií ZCů, kdy absolutní aplikace PP není vhodná (státní zastupitelství,​ doprava, VŠ - řeší zvláštní zákony)
 +  * vynětí služebních poměrů státních ZCů z režimu ZP
 +  * **koncepční novela ZP** (důležitá významem i obsahem)
 +    * č. 365/2011 Sb., kterým se mění ZP a další související právní předpisy
 +    * __obecné koncepční změny__
 +      * zrušení § 4 ZP o delegaci - nahrazeno principem subsidiarity,​ zrušena "​nadbytečná"​ ustanovení odkazující na konkrétní části OZ
 +      * ustanovení OZ se v PP vztazích použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám PP vztahů, které jsou rovněž nově koncipovány (§ 1a) - základní interpretační pravidla pro aplikaci ZP, pro realizaci smluvní vůle stran PP vztahů v mezích zásady legální licence a zároveň i použití OZ v PP vztazích. Za nejdůležitější považována zvláštní zákonná ochrana ZCe. Normativní význam zásad.
 +      * nové pojetí neplatnosti právních úkonů (§ 18-21 ZP) - předchozí ZP vycházel z principu absolutní neplatnosti,​ nový v původním znění jen relativní s výjimkou právních úkonů učiněných za účelem vzniku základních PP vztahů (tam uplatněna absolutní),​ nález ÚS relativní neplatnost zavedl pro všechny (oprávněný se musí dovolat)
 +        * nově dosti složitá úprava neplatnosti,​ která se přibližuje úpravě NOZ: s výjimkami jde o neplatnost relativní, pro nedostatek formy (např. písemné) absolutní, ale smluvní strany mohou souhlasně projevenou vůlí tuto vadu odstranit a dodatečně právní úkon v požadované formě učinit (účinek //ex tunc//) s výjimkou jednostranných právních úkonů (nedodržení formy - vždy neplatný)
 +        * výjimka - právní úkon zakládající/​měnící PP vztah, tam je možno se neplatnosti dovolat, *nebylo-li započato s plněním*
 +    * __změny vedoucí ke zvýšení flexibility__
 +      * //nová koncepce uzavírání pracovního poměru na dobu určitou// (mezi 2 stejnými smluvními stranami: dříve 2 roky a k předchozímu se nepřihlíží,​ pokud mezi 6 měsíců - nyní § 36, max 3 roky a lze opakovat max 2x, tedy po dobu nejvíce **9 let**, jestliže od skončení předchozího PP na dobu určitou 3 roky, k předchozímu se nepřihlíží)
 +      * NOVĚ //institut dočasného přidělení//​ (dohoda ZL - ZL, nejdříve 6 měs. po uzavření pracovního poměru a ne za úplatu) § 43a - doposud měla tuto možnost pouze agentura práce (tento institut zneužívaly,​ až do zavedení zvláštní úpravy agenturnígo zaměstnávání)
 +      * //nový výpovědní důvod// - § 52 písm. h) - zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného ZCe v době prvních 14 kalendářních dnů a od 1.1.2012 do 31.12.2013 v době prvních 21 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti
 +      * //zákonné odstupné při skončení pracovního poměru// - § 67, nyní v závislosti na délce skončeného pracovního poměru, výše se odvíjí i dle výpovědních důvodů
 +      * //mzda s přihlédnutím k práci přesčas// - možno sjednat s každým ZCem (doposud jen u vedoucích v rozsahu max. 150 hod./​kalendářní rok), za práci přesčas pak nenáleží ZCi příplatek za práci přesčas, náhradní volno, ani mzda - podmíněno smluvním ujednáním mzdy v dohodě se ZCem (v PS nebo jiné dohodě) a rovněž sjednáním rozsahu práce přesčas, který je zahrnut ve výši mzdy
 +      * //zvyšuje se rozsah práce konané na základě DPP// - ze 150 na 300 hod. za kalendářní rok
 +      * problematické - povinnost hradit pojistné při odměně ve výši nad  10.000 Kč/měs - pojistné na sociální zabezpečení,​ příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,​ pojistné na veřejné zdravotní pojištění - nárůst nákladů a administrativy ZL
 +
 +===== Prameny =====
 +  * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 27 - 48.
 +{{template>​pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code