Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


6. Prameny pracovního práva

Prameny pracovního práva

  • Rozlišujeme prameny:
    • Ve formálním smyslu - vnější forma právních norem (předmětem otázky)
    • V materiálním smyslu - zdroj obsahu těchto norem

Prameny ve formálním smyslu - obecně

  • Obecně v typech právní kultury z Evropy 4 hlavní druhy pramenů práva: právní předpisy (normativní akty), právní obyčeje, soudní precedenty a normativní smlouvy
  • Formy, které jsou formálně uznané v ČR za formy pramenů práva
  • ČR - pr. řád založen na právu psaném a tedy tvořen:
    • Zákony a dalšími obecně závaznými pr. předpisy
    • Ratifikovanými a vyhlášenými MS, k nimž dal souhlas Parlament ČR dle čl. 10 Ú
    • Nálezy ÚS, kterými zrušil určitý zákon, jiný pr. předpis nebo jejich jednotlivé ustanovení
    • Od 1.5. 2004 také prameny unijního práva (na základě Smlouvy o přistoupení ČR k EU), jejichž významná část je implementována do ZPr a dalších pr. předpisů

Hierarchická struktura českého pr. řádu

  • Ústavní zákony
    • Zákony
      • Prováděcí (sekundární) pr. předpisy
  • Stanoví-li MS něco jiného než zákon, použije se MS
  • Kolektivní smlouva musí být v souladu s normami vyšší právní síly (především zákony), odchylná úprava pouze u norem dispozitivního charakteru (§ 4b ZPr)
  • Vztah práva ČR a EU viz EP a ot. 5. Evropské pracovní právo

Ustavní základ prac. práva

  • Ústava ČR - 1/1993 Sb.
  • LZPS - 2/1993 Sb. - východiska pro úpravu postavení účastníků prac. procesu. Základním článkem čl. 3 (1) - zákl. práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu…
    • Pro individuální prac. právo má význam čl.9 (1) - Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám
    • Významná také úprava Hlavy IV. - hospodářská, sociální a kulturní práva - práva na: svobodnou volbu povolání, svobodné sdružování s jinými na ochranu svých hosp. a soc. zájmů, stávku, spravedlivou odměnu za právi a na uspokojivé pracovní podmínky a právo žen, mladistvých a osob zdr. postižených na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky

Pracovněprávní předpisy

  • 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů
  • 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP - veřejnoprávní požadavky týkající se BOZP
  • 251/2005 Sb., o inspekci práce - obecný sankční předpis při porušení prac. podmínek
  • 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
  • 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce - státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení

Důležité prováděcí předpisy (nařízení vlády)

  • 567/2006 Sb., o minimální mzdě
  • 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstananců ve veřejné službě a správě
  • 590/2006 Sb., vymezující okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

Další předpisy upravující pr. vzt. účasti na výkonu záv. práce

  • 111/1998 Sb., o vysokých školách
  • 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
  • 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
  • Subsidiární použití OZ pro pracovněprávní vztahy (od 116/2008 Sb. - nález ÚS) - viz ot. 3. Vztah pracovního a občanského práva

Kolektivní smlouvy

  • Specifický rys prac. práva - vedle pr. předpisů jsou pramenem práva i KS, i když se jedná v podstatě o smlouvy soukromého práva
  • Upravují mzdová nebo platová a také ostatní práva v PPV, jakož i práva nebo povinnost účastníků této smlouvy
  • Nejsou pramenem práva v celém rozsahu; pramenem pouze části normativní povahy - obecné povahy a upravující celou skupinu právních vztahů neurčeného počtu a stejného druhu. Nároky z této části KS vznikají jednotlivým zaměstnancům
    • Pramenem není část, obsahující vzájemná práva a povinnosti ZLů a odborových organizací
  • 2 druhy:
    • Podnikové - upravují vztahy mezi 1 nebo více ZLů a 1 nebo více odborovými organizacemi působícími u ZLe
    • Vyššího stupně - upravují vztahy mezi organizací(-emi) ZLů a odborovou organizací(-emi). Mají vyšší pr. sílu než podnikové KS - proto je podniková KS neplatná v části, která upravuje práva a povinnosti z PPV ZCů v menším rozsahu než KS vyššího stupně. Podléhají uložení u MPSV, uložení se oznamuje ve Sb. Bez odkladu po oznámení uložení ve Sb. je MPSV povinno zpřístupnit KS vyššího stupně na svých internetových stránkách. KS vyššího stupně musí uschovávat i smluvní strany, kterých se týkají, nejméně po dobu 5 let od skončení účinnosti KS
  • Podrobněji viz ot. 37. Obsah kolektivní smlouvy

Vnitropodnikové normativní akty

  • Pramenem, pokud zakládají mzdová, platová práva či ostatní práva ZCe v PPV („vnitřní předpisy“) nebo rozvádí ustanovení ZPr, popř. zvl. pr. předpisů podle zvláštních podmínek u ZLe („pracovní řád“)
  • 2 druhy:
    • Vnitřní předpisy (VP):
      • Má nižší pr. sílu než KS, proto může stanovit práva ZCům, pouze jestliže to na něj bylo KS přeneseno
      • VP, který byl vydán písemně a není v rozporu s obecně závaz. pr. předpisy, je závazný pro ZLe a všechny jeho ZCe
      • Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u ZLe vyhlášen
      • ZL je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením VP nejpozději do 15 dnů
      • VP musí být všem ZCům přístupný
      • ZL musí VP uschovat po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti
      • Jestliže vzniklo ZCi na základě VP právo (zejména mzdové, platové nebo ostatní právo v PPV), nemá zrušení VP vliv na trvání a uspokojení tohoto práva
    • Pracovní řád:
      • Zvláštním druhem VP - liší se od ostatních VP povinností vybraných ZLů jej vydat (§ 306 (3) ZPr)
      • Smyslem je bližší rozpracování povinností zaměstnanců, které jsou obecně v ZPr (popř. zvl. předpisech) v podmínkách konkrétního ZLe
      • Musí být obecný, nemůže tedy ukládat povinnosti jednotlivým konkrétním zaměstnancům, ani nesmí ukládat nové povinnosti, stejně jako nesmí obsahovat úpravu mezd či platů
      • Pro ZCe škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí se vydává formou vyhlášky (obecně závaz. pr. předpisu) - tu vydává MŠMT v dohodě s MPSV
  • Mají hybridní povahu (povaha normativního aktu i pr. úkonu)
  • Neplatí pro ně presumpce správnosti

Dobré mravy

  • Nejsou pramenem pracovního práva
  • Pouze obecným interpretačním pravidlem

Působnost pracovního práva

  • Věcná a osobní - okruh společenských pracovních vztahů, na které se aplikují jeho normy; osobní je okruh subjektů, na něž se pracovněprávní úprava vztahuje. Doplňuje a zpřesňuje věcnou působnost
    • Normy prac. práva se vztahují jednak na pr. vztahy mezi fyzickými osobami a ZLi, které vznikají při výkonu závislé práce (individuální prac. právo) a také na vztahy mezi ZLi či jejich organizacemi a odborovou organizací nebo odborovými svazy (kolektivní prac. právo). Specifickou oblastí je problematika zajišťování práva na zaměstnání (úprava zaměstnanosti)
    • Individuální PPV se řídí především ZPr a souvisejícími prováděcími předpisy. Na většinu právních vztahů účasti na výkonu závislé práce se ZPr vztahuje plně a přímo (přímá působnost)
    • Na některé další pr. vztahy účasti na práci, na něž se ZPr vztahuje, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak (působnost subsidiární) - např. pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy
    • Dále okruh vztahů, na něž se ZPr vztahuje, jen pokud to stanoví zvláštní předpis (působnost delegovaná)
  • Časová působnost
    • Zákoník práce uplatňuje nepravou retroaktivitu - § 364 (1) ZPr
  • Prostorová působnost
    • Celé území ČR
  • Působnost prac. práva na PPV s cizím prvkem viz ot. 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu

Výklad a aplikace prac. práva

  • Pro výklad vztahu OZ k prac. právu mají význam základní zásady prac. práva - ty lze „vyselektovat“ z ústavně chráněných hodnot, z koncepce soc. práv a z normativně vyjádřených základních zásad v obyčejném právu. Jedná se o jakousi pojistku proti neúplnosti prac. práva, mají plnit integrační funkci, umožnit snadnější orientaci v právu a také racionálnější rozhodování či překlenování mezer v právu
  • Základními zásadami prac. práva jsou zpravidla zásady soukromého práva, které jsou prac. právem chráněnými a vyznávanými hodnotami v některých případech omezovány (např. zásada dispozitivnosti), či „přetavovány“ do podoby speciálních zásad (svou povahou sekundárních), které lépe odpovídají cílům sledovaným prac. právem - dochází tedy k odvětvovému přizpůsobení těchto zásad
    • Může nastat situace upřednostnění těchto zásad, ale i situace opačná
  • V prac. právu se uplatňují především (ne výlučně) tyto základní zásady prac. práva:
    • Zásada svobody práce
    • Právo na práci
    • Zásada bezpečené a hygienické práce
    • Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace
    • Zásada ochrany slabší strany
    • Koaliční svoboda
    • Zásada účasti zaměstnanců na řízení podniku
  • Legislativní vymezení základních zásad prac. práva přinesl nově § 1a ZPr (viz ot. 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam). Regulativní ideje, vyznačující se dlouhodobým respektováním však můžeme nalézt i v jiných ustanoveních ZPr - např. zákaz přenášení rizika z výkonu závislé práce v § 346b odst. 2 ZPr
  • Při řešení skutkových situací, neupravených pracovněprávní normou je třeba přezkoumat možnost použité jiné pr. normy na základě (postupně) analogie legis ⇒ principu subsidiarity ⇒ analogie iuris. Subsidiární použití OZ viz ot. 3. Vztah pracovního a občanského práva

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 57 - 70.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code