Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích

Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích

  • ZCi mají právo na informaci či projednání – účelem je, aby se s dostatečným časovým předstihem dozvěděli o důležitých změnách a opatřeních ZLe a měli možnost se k nim vyjadřovat či je ovlivnit prostřednictvím svých zástupců
    • Dáno směrnicí EP a Rady z r. 2002 (2002/14/ES) a Evropskou sociální chartou
  • § 276 ZPr – pokud u ZLe nepůsobí odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro BOZP, ZL je povinen jednat se ZCi přímo
  • Okruh povinně předávaných informací nebo projednání - § 279, 280 ZPr
  • Přístup k nadnárodním informacím - § 288 - 299 ZPr - právo ZCů (u ZLů s působností na území členského státu) na nadnárodní informace a projednání se uskutečňuje:

1. Odborové organizace

  • Čl. 27 LZPS – právo odborově se organizovat (právo každého svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů)
  • Zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů – upravuje vznik odborových organizací a jejich konfederací
  • Právní úprava vychází z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87 (1948) - její principy na str. 458 učebnice
    • Dále Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv, Evropská sociální charta, Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98 (1949), č. 154 (1981)
    • Vznikají nezávisle na státu sdružením nejméně 3 osob
    • Jejich počet nesmí být omezován, stejně tak žádná z nich nesmí být z(ne)výhodňována
    • Jejich činnost, stejně jako činnost jiných sdružení na ochranu hosp. a soc. zájmů může být omezena pouze zákonem (jde-li o opatření nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veř. pořádku nebo práv a svobod druhých)
  • Tzv. reprezentativnost = kritéria, za kterých odb. org. vznikají oprávnění, která jim přiznává právní úprava
    • Platí pro Policii ČR – podmínkou je 40% odborová organizovanost, tj. odborová organizace sice vznikne podle obecných podmínek stanovených zákonem o sdružování, avšak pokud nesplní podmínku 40% odborové organizovanosti, nemůže vystupovat v PPV
    • Obdobně také pro hasiče a celníky
    • V současné době je zakázáno odborově se sdružovat pouze vojákům z povolání (zákon o vojácích z povolání)
  • § 286 ZPr - působnost odborové organizace
    • Má právo jednat, jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u ZLe v prac. poměru
    • Neexistuje samostatná právní úprava vymezující oprávnění odborů – obsažena zejména v ZPr
  • § 320 ZPr – právo podílet se na legislativním procesu
  • § 322 ZPr – právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP
  • Principy vytváření odborových organizací:
    • Odvětvový princip – rozhodujícím kritériem je PPV ZCe k určitému ZLi
      • Odborové svazy sdružují ZCe a odborové organizace, které jsou činné v určitém výrobním odvětví bez ohledu na pracovní zařazení ZCů
    • Profesní princip – založen na sdružování ZCů stejného povolání bez ohledu na rezort, ve kterém působí ZL
  • Odborové svazy a odborové organizace se sdružují do konfederací (odborových centrál)
  • Největší odborovou konfederací je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)
    • Sdružuje 32 profesních odborových svazů, 1 mil. členů
    • Soukromý i veřejný sektor
    • Pravomoc jednat s nejvyššími představiteli státu a s organizacemi ZLů s celostátní působností, uzavírat tzv. generální dohodu se sociálními partnery a vládou, účastnit se tripartitních jednání, zastupovat členy komory v mezinárodních organizacích - viz ot. 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog
    • Předseda: Jaroslav Zavadil
  • Odborové svazy mají podobné poslání, které realizují na úrovni podnikových odborových organizací a na úrovni odvětví
    • Hlavním úkolem je kolektivní vyjednávání – mají celorepublikovou působnost, v podnikatelské sféře sjednávají s organizacemi ZLů odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně
  • Na úrovni podniků působí podnikové odborové organizace
    • Případně také místní odborové organizace – sdružují ZCe různých podniků v jednom místě, minimální počet
  • V ČR cca 30% odborová organizovanost ZCů v závislém PPV
  • Odbory jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech ZCů v PPV – rady zaměstnanců ani zástupce pro BOZP nemají právní subjektivitu, roli jediného plnoprávného zástupce zájmů ZCů si u nás prozatím uhájily odbory
  • Vzhledem ke svému postavení nezávislého právního subjektu a rámcem daným právní úpravou jsou jedním z nejvýznamnějších subjektů kolektivního pracovního práva
    • Výhradně odbory mohou kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy
    • Některá oprávnění jsou dána výhradně odb. org. (právo kontroly, právo spolurozhodování…) a nikoli pro jiné zaměstnanecké organizace včetně rady zaměstnanců
    • Dříve: úprava konkurenčního postavení zastupitelských organizací ZCů u jednoho ZLe ve prospěch odborové organizace
      • Rada zaměstnanců nemohla vzniknout tam, kde působila odborová organizace a pokud odborová organizace vznikla později než rada zaměstnanců, ze zákona rada zaměstnanců zanikla v okamžiku sjednání kolektivní smlouvy
      • Po nálezu ÚS č. 116/2008 Sb. se připouští, aby u jednoho ZLe vedle sebe působilo více zástupců ZCů, tj. jak odborová organizace tak i rada zaměstnanců

2. Rady zaměstnanců

  • Nemají právní subjektivitu – nemohou vést kolektivní vyjednávání s cílem uzavřít kolektivní smlouvu, natož třeba vyhlásit stávku
  • Jsou ve výrazné nevýhodě oproti odborové organizaci, současná právní úprava vede ZCe k jasné preferenci odborového zastoupení
  • Fungují dnes pouze jako jakýsi „mezičlánek“ mezi ZCi a ZLem, který pomáhá realizovat právo ZCů na informace a projednávání
  • K jistému posunu došlo novelou 2011 - § 276 (5) ZPr: rady zaměstnanců vybaveny procesní způsobilostí v oblasti občanského soudního řízení
  • Po roce 2006 může rada zaměstnanců vzniknout bez ohledu na počet ZCů, které ZL zaměstnává
  • Viz § 281 + zánik § 282 ZPr + volby do rady zaměstnanců § 283 - 285
  • ZPr výslovně neřeší možnost působení více rad zaměstnanců u jednoho ZLe – s výjimkou § 281 (5)
  • Historie:
    • 1945 – závodní a podnikové rady, resp. závodní zastupitelstva
    • 1946 – založeno budoucí výlučné postavení Revolučního odborového hnutí (ROH) → tj. na pracovištích vedle sebe stály 2 orgány, jejichž ambice se začaly střetávat
    • Po únoru 1948 – posílení postavení ROH, posléze na IV. všeodborovém sjezdu ROH přebírá úkoly závodních rad
    • Uzákoněno 1959, kdy se ROH stalo jedinou institucionalizovanou možností účasti pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace
    • Rada zaměstnanců se znovu objevuje až 2000, shodná se stávající podobou (až na nález ÚS č. 116/2008 Sb.)
    • Dále vzniká institut evropské rady zaměstnanců a zástupce pro BOZP

3. Zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

  • Nemají právní subjektivitu, podobné postavení jako rada zaměstnanců
  • Také se na ně vztahuje nález ÚS č. 116/2008 Sb.
  • Jejich zvolení není vázáno na určitý minimální počet ZCů zaměstnaných u ZLe – nejvýše však 1 zástupce na 10 ZCů
  • Jejich prostřednictvím je zabezpečováno právo na informace a projednání v oblasti BOZP
  • Pozitivní vymezení jejich činnosti v § 108 ZPr, rady zaměstnanců v praxi řeší otázky nespadající do kompetence zástupce pro BOZP
  • Zástupce pro BOZP a rada zaměstnanců nejsou v žádném vzájemném vztahu podřízenosti či nadřízenosti
  • Na zástupce pro BOZP lze vztáhnout ustanovení platná pro radu zaměstnanců § 281 – 285 ZPr

4. Evropská rada zaměstnanců

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 451 - 479.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code