Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů

Obecně

  • Jde o formy a způsoby, kterými se realizují kolektivní pracovní vztahy, přičemž jejich obsah (konkrétní práva a povinnosti vyplývající z těchto vztahů) je dán zamýšleným účelem
  • Pouze některé formy jsou regulované právem (× regulaci nemá sociální dialog – viz ot. 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog)
  • Nejvýznamnějším vztahem kolektivního prac. pr. je kolektivní vyjednávání (jak na úrovni podniků mezi ZLem a odb. org., tak i na úrovni odvětví - mezi odb. org., resp. odb. svazem a organizací ZLů); dále zákonem garantovaná práva odborů, kterým odpovídají povinnosti ZLů v PPV
  • V právem regulovaných formách kolektivních PPV vystupují jako oprávněný subjekt hlavně odborové organizace:
    • Mají právo na informaci, právo součinnosti (projednání), kontroly, spolurozhodování, rozhodování a na účast v legislativním procesu
      • 89/2012 Sb., občanský zákoník a 120/1990 Sb., který upravuje některé vztahy mezi odbory a ZLi
      • Odborovou organizaci musí založit min. 3 občané, z nichž alespoň 1 musí být starší 18 let, vzniká dnem následujícím po doručení oznámení o založení odborové organizace rejstříkovému soudu (rejstříkový soud nemůže o vzniku odb. org. rozhodnout, jen je eviduje - evidence je nutná pro vznik statutu PO)
      • Odborová organizace je vedena ve spolkovém rejstříku
      • Stanovy upraví, jaké orgány odborová organizace má a jejich pravomoc a působnost
    • Za odborové organizace jedná orgán určený jejími stanovami
    • Odb. org. jsou oprávněny jednat v PPV, včetně kol. vyjednávání podle ZPr, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kol. sml.
    • Odb. org. působí u ZLe a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna dle stanov a alespoň 3 její členové jsou u ZLe v pracovním poměru (!)
    • Oprávnění odborům u ZLe vznikají dnem následujícím po dni, kdy ZLi odborová organizace oznámila, že splňuje podmínky v § 286 (3) (že působí u ZLe, že má právo jednat, že jí toto právo dávají stanovy a že min. 3 její členové jsou v PP u ZLe) - platí od novely 1.1.2012. Odborová organizace je povinna ZLi bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto podmínky přestala splňovat
    • Odborová pluralita v § 286 ZPr - pokud je více odborových organizací u jednoho ZLe, tak je ZL povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu ZCů plnit povinnosti vůči všem organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování/projednávání/vyslovení souhlasu; v PPV jedná za ZCe odborová organizace, jíž je členem × není-li členem žádné, jedná za něj odb. organizace s největším počtem členů, pokud tento ZC neurčí jinak. Právem ZCe - nečlena, jak dovozuje ÚS ve svém nálezu 116/2008 Sb., je i vyloučit ingerenci odborové organizace pro své individuální vztahy úplně
    • ZCi v základních PPV (PP, dohody) mají právo na informace a projednání, ZL je povinen je informovat a jednat s nimi přímo, ledaže by u ZLe působily odb. organizace/rada ZCŮ/zástupci pro oblast BOZP (v tom případě tyto povinnosti plní vůči těmto zástupcům)
    • Zástupci ZCů nesmějí být pro výkon své činnosti z(ne)výhodněni nebo diskriminováni, taktéž mají povinnost mlčenlivost ohledně důvěrných informací (jejíž poskytnutí může ohrozit nebo pošodit činnost ZLe), které se dozví při výkonu své funkce (a to i rok po skončení výkonu funkce), takovou informací není info, které je ZL povinen sdělit (např. výroční zprávy a.s.)

Právo na informace

  • = Povinnost ZLe poskytnout informace minimálně v zákonem stanoveném okruhu
  • ZL je povinen informovat ZCe přímo, ledaže by u ZLe působily odb. organizace/rada ZCů/zástupci pro oblast BOZP (v tom případě tuto povinnost plní vůči těmto zástupcům); příjemcem je hlavně odbor. organizace
  • Je-li u ZLe více zástupců ZCů → pak plní ZL povinnost vůči všem, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování
  • ZL musí příjemci zprostředkovat vědomost o svých rozhodnutích, která hodlá přijmout → to umožní ZCi přizpůsobit se budoucím podmínkám (× toto právo nezahrnuje možnou reakci či ovlivnění tohoto rozhodnutí)
  • § 278 (1) ZPr definuje „obsah informování“ = poskytování nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popř. k ní zaujmout stanovisko → třeba poskytnout info v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, ZCi mohou požadovat vysvětlení či dodatečné info, příjemci i ZL jsou povinni si poskytovat součinnost a jednat v souladu se svými oprávněnými zájmy
  • § 279 – taxativně vymezen okruh záležitostí, o kterých musí ZL informovat (o ekonomické situaci, finanční situaci a jejich pravděpodobném vývoji, základních otázkách pracovních podmínek…) + další případy u jednotlivých ustanovení ZPr (např.: § 339 o přechodu PaP z PPV)
  • Působí-li u ZLe odbory, má výhradně vůči nim ZL další informační povinnost o skutečnostech v § 287 (ostatním zástupcům ZCů je může sdělit, dle jeho úvahy), tento širší okruh podávaných informací odborům je odůvodněn širší pravomocí odborů (např. sjednávat kol. smlouvy), vztahy mezi odbory a ZLem při poskytování info (jak často, kdo informuje…), je obvykle obsaženo v kol. sml.

Právo na projednání

  • = Jednání mezi ZLem a ZCem, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody; ZL je povinen zajistit projednání v předstihu (aby se k daným skutečnostem mohli vyjádřit i ZCi a ZL mohl jejich stanoviska vzít v úvahu ještě před uskutečněním opatření); ZCi mají právo dostat na své stanovisko odůvodněnou odpověď
  • § 280 – taxativně uvedené skutečnosti, které musí ZL se ZCi projednat (hospodářský vývoj u ZLe, strukturální změny, opatření ovlivňující zaměstnanost…); některé záležitosti v § 279 (2) a § 280 (2) se netýkají ZLů, kteří mají méně než 10 ZCů
  • Projednání představuje takovou spolupráci, kdy ZL předloží okruhy otázek ZCům (a jejich zástupcům) k projednání či konzultaci, a to ještě před rozhodnutím ve věci! ZL ale pak rozhodne sám bez ohledu na výsledek (dle § 19 (3) právní úkon podmíněný předchozím projednáním není bez takového projednání neplatný (nicméně jde o porušení právní povinnosti a ZLi může být uložena pokuta))
  • Působí-li u ZLe více zástupců ZCů, musí plnit tuto povinnost vůči všem
  • § 287 – působí-li u ZLe odb. org., má NAVÍC povinnost informovat ji o vývoji mezd/platů + o dalších věcech jako množství práce a pracovní tempo, změny organizace práce, podmínky pro zaměstnávání mladistvých…
  • Pokud ale u ZLe neexistuje odb. org., nemusí ZL opatření, jejichž povinným příjemcem je VÝHRADNĚ odb. org., projednávat s radou či se ZCi
  • § 320 (4) – odborové organizace jednající za ZCe státu/st. fondů/příspěvkov. organizací/územních samospr. celků mají právo k jednání a zaujetí stanovisek k návrhům ve věcech zlepšení podmínek zaměstnávání a počtu ZCů, dále zlepšení podmínek výkonu práce a odměňování

Právo na spolurozhodování (jednání v dohodě)

  • = Tehdy, pokud ZL může opatření učinit jen s předchozím souhlasem odb. org. nebo v dohodě s ní (např. vydání pracovního řádu, souhlas k výpovědi či okamžitému zrušení PP se ZCem, který je odborovým funkcionářem, a to ještě rok po uplynutí jeho funkčního období, …). Jedná se v podstatě o společné rozhodnutí ZLe a odb. org.
  • Výčet je v ZPr, popř. jiných pr. předpisech a je taxativní, nelze jej s právními účinky rozšiřovat dohodou sociálních partnerů
  • Pokud by souhlas udělen nebyl, jde o jednání proti pr. předpisům → některá rozhodnutí budou dle § 19 písm. g) neplatná (např. vydání pracovního řádu)
  • Toto právo má výhradně odborová organizace; pokud u ZLe působí více odb. org., tak dle § 286 musí ZL vydání prac. řádu/stanovení rozvrhu čerpání dovolených projednat se všemi odb. org. (pokud se nedohodnou na jiném postupu, které schválí všechny odb. org. a ZL); souhlas k výpovědi/okamžitému zrušení PP se ZCem, který je odb. funkcionářem, musí ZL projednat s odb. organizací, jíž je ZC členem

Právo rozhodování

  • = Odbory rozhodují v zákonem stanovených případech a tato rozhodnutí jsou závazná pro 3. osoby (věci týkající se jejího vzniku, vnitřního uspořádání, výše příspěvků, majetku, atd.)
  • Tyto pravomoci nejsou obvykle upraveny prac. pr., většinou odborům jako PO vznikají dle 83/1990 Sb.
  • V minulosti odbory měly mnohé pravomoci - v souladu s komunistickou doktrínou „odumírání státu“ (žádat odstranění závad v provozu na strojích, v případech bezprostředního ohrožení života ZCů zakázat další práci, zakázat práci přesčas/v noci, pokud by ohrožovala bezpečnost ZCů, …) dle § 322 (2), tato oprávnění však zrušil ÚS (jako nadbytečná a jako porušení čl. 11 (1) LZPS, protože např. povinnost odstranit závady plyne ZLi přímo ze zákona, navíc proti rozhodnutí odborů nebyl opravný prostředek, byť rozhodování odborů neslo všechny znaky výkonu veřejné správy - rozhodnutí bylo na vrchnostenském principu) (nález Pl. ÚS 83/06)

Právo kontroly

  • Částečně zůstalo odborovým organizacím (na rozdíl od kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, kterou jim zrušil ÚS) Kontrola je možná jen v oblasti BOZP. ZL má povinnost umožnit výkon kontroly dle § 322 (1) ZPr
    • Do přijetí nálezu ÚS (Pl. ÚS 83/06) měly odb. org. podle § 321 ZPr právo vykonávat u ZLe kontrolu nad dodržováním obecně závazných pracovněprávních předpisů včetně ZPr, vnitřních předpisů ZLe a závazků vyplývajících z kol. sml. - při provádění této kontroly byly příslušné odb. org. oprávněny zejména vstupovat na pracoviště ZLe, vyžadovat potřebné informace a podklady a požadovat od ZLe potřebnou součinnost k jejímu výkonu. Jestliže byly zjištěny závady, měl ZL povinnost podat odb. org. zprávu o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou
    • ÚS toto všechno zrušil, právo kontroly odb. org. považoval za porušení vyváženosti vztahů mezi ZCi a ZLu a především porušení smluvní volnosti stran kol. sml.
  • Nález ÚS č. 116/2008 Sb.: kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů a pravidel lze považovat za součást obhajoby hosp. a soc. zájmů ZCů, což je hlavním úkolem odb. org.
  • ZCi by měli mít možnost upozornit co nejrychlejší cestou ZLe na nedostatky v oblasti BOZP (§ 322 odst. 1: realizace zákl. práva ZCů na uspokojivé prac. podm. ve smyslu čl. 28 LZPS)
  • Právo nestátních orgánů kontrolovat BOZP má u nás dlouhou tradici: již prvorepublikový zákon č. 330/1921 Sb., o závodních výborech
  • ZL povinen umožnit odb. org. výkon kontroly nad stavem BOZP a za tím účelem jí:
  1. Zajistit možnost prověření ZLova plnění BOZP a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrož. práci
  2. Zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení a kontrolovat hospodaření ZLů s osobními ochrannými pracovními prostředky
  3. Zajistit možnost prověření, zda ZL řádně vyšetřuje prac. úrazy
  4. Zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin prac. úrazů a nemocí z povolání, popř. je objasňovat
  5. Umožnit zúčastňovat se jednání v otázkách BOZP
  • Náklady vzniklé výkonem kontroly nad BOZP hradí stát

Právo účasti v legislativním procesu

  • § 320 garantuje odborům a organizacím ZLů účast při projednávání návrhu zákonů (a dalších pr. předpisů) a účast při vydávání pracovněprávních předpisů, které vydávají ústřední orgány na základě ZPr či jiných zákonů (prováděcí pr. předpisy)
  • I u zákonů, které nemusí být čistě PP, např. zákonů týkajících se mzdových, sociálních, výrobních, právních a dalších podmínek
  • Odbory a ZLské organizace mohou dávat pouze své připomínky a vyjádření, avšak konečné rozhodnutí je vždy na tom orgánu, který má pravomoc ke schválení příslušného předpisu → právo na projednání návrhů zákonů a ostatních pr. předpisů

Právo kolektivního vyjednávání

  • = Dohodovací proces, který probíhá mezi stranami zastupujícími zájmy subjektů kol. prac. práva
  • V tomto procesu se usiluje o dohodu sociálních partnerů; vyjednat soubor pravidel, který upraví PPV; cílem je sjednávání kol. smluv - viz ot. 37. Obsah kolektivní smlouvy
  • Toto právo a podpora jeho rozvoje plyne i z MS a doporučení Mez. organizace práce, např. úmluva č. 98 z 1949 (o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat → za účelem úpravy podmínek zaměstnání pomocí kol. smluv), úmluva č. 135 z 1971 (o ochraně zástupců ZCů v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty), úmluva č. 154 z 1981 (o podpoře kolektivního vyjednávání, ČR dosud neratifikovala)
  • V současnosti lze pozorovat posun od konfrontačního vyjednávání mezi odboráři a podnikateli k hledání konsensu a k sociálnímu partnerství
  • Tendence v poslední době: trvale klesá odborová organizovanost → odbory ztrácejí legitimitu k zastupování všech ZCů, důvody: umístění podniku, velikost podniku, profesní struktura ZCů; v ČR odborově organizováno cca 30% ZCŮ v závislém PPV

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 479 - 492.
  • HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 559 s. ISBN 978-80-7380-316-2, s. 460 - 461.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code