Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


35. Agenturní zaměstnávání

Agenturní zaměstnávání obecně a historicky

  • Patří do roviny zprostředkování zaměstnání; jedná se o takové zprostředkování, které úřady práce dělat nemohou
  • Specializované agentury práce se živí tím, že ZCe půjčují - jedná se o dobrý způsob, jak udržet zaměstnanost. Agentury dostávají provizi z práce člověka, z jeho „pronájmu“
  • Zvyšuje uplatnění osob na trhu práce i tam, kde by uplatnitelnost byla jinak nízká
  • V ideálním případě by se mělo jednat o jakýsi „předstupeň“ zaměstnávání - někdo, kdo si ZCe „pronajme“ a pokud s některými z těchto pracovníků po jejich vyzkoušení bude spokojen, tak je třeba i zaměstná
  • Agenturní zaměstnání není dle českého pr. řádu podnikáním
  • Je to také závislá práce
  • Po roce 1989 se sem „nahrnuly“ agentury práce, ale v pr.řádu v té době nebyla žádná úprava, upravující tyto agentury
  • V původním ZPr § 38, odst. 4 (dočasné přidělení) – původně účelem, aby se trochu uvolnily poměry pro socialistické organizace, aby si nějakým způsobem mohly nějak půjčovat ZCe, atd. Po roce 1989 tento § přežil a začali ho používat soukromí ZLé, nebyl zde totiž jiný vhodný nástroj – tvářili se, že jsou ZLé, kteří přidělují své ZCe k jinému ZLi… problém, že agentura chce vytvářet zisk a v této době bylo počítáno jen s tím, že jsou refundovány pouze náklady mzdové („holé“), to se dohánělo konzultačními smlouvami, dalšími smlouvami na služby, atd., potřeba vymyslet, jak provozovat se ziskem
  • Následně byl zaveden institut agenturního zaměstnávání a mělo se zakázat používání institutu dočasného přidělení podle § 38, odst. 4, ale dopadlo to jinak – přes bouřlivé diskuse ČR rovnou institut dočasného přidělení zrušila, s odůvodněním, aby nebyl zneužíván pro agenturní zaměstnávání. Agentury řekly: „O.K.“, ale co s ostatními ZLi? Těm v podstatě vzali institut dočasného přidělení… proto se ČR stala světovou velmocí v počtu agentur práce (agenturou se stala i ČNB - absurdita) – všichni, kdo chtěli pokračovat v dočasném přidělení
  • Institut dočasného přidělení je nově od 1.1. opět do ZPr vrácen, § 43a - viz ot. 21. Dočasné přidělení

Institut sdíleného zprostředkování práce (§ 119 ZoZ)

  • Nový institut od 1.1.2012
  • Na základě písemné dohody krajská pobočka úřadu práce zprostředkovává zaměstnání prostřednictvím AP
  • Za sdílené zprostředkování se nepovažuje, pokud AP přijme do PPV uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání
  • Úřad práce může poskytnout peněžní částku na sdílené zprostředkování, za umístění a za setrvání uchazeče v prac. poměru
  • Nutný souhlas uchazeče a vypracování individuálního plánu (= dokument vypracovaný úřadem práce o zvýšení uplatnění na trhu práce)

Agentury práce

  • Zajišťují zprostředkování zaměstnání vyhledáváním práce pro FO, která se o práci uchází, a vyhledáním ZCů pro ZLe, který prac. sílu hledá + zaměstnáváním FO pro uživatele + poradenskou a informační činností
  • AP jsou FO / PO, které mají povolení vydané generálním ředitelstvím Úřadu práce (nutné souhlasné stanovisko min. vnitra) POZOR! V učebnici je uvedeno MPSV - protože pod MPSV spadá
  • Mohou být provozovány na území ČR, z ČR do zahraničí, ze zahraničí do ČR, obvykle za úhradu (ta nesmí být požadována od FO, které je zaměstnání zprostředkováno)

Prameny úpravy agenturního zaměstnávání

  • Úmluva MOP č. 181 o soukromých agenturách práce (38/2003 Sb.m.s.) vstoupila pro ČR v platnost roku 2001 (ale ČR ratifikovala s výhradou, protože prý tyto služby nejsou v ČR realizovány a je připravována právní úprava, která to má regulovat - až v roce 2004 s přijetím nového zákona o zaměstnanosti jsme upravili v rámci pr. řádu ČR poprvé agenturní zaměstnávání, kde, zejména § 14, je tento institut vymezen)
  • Zákon o zaměstnanosti z roku 2004 (upraveno až 2004, i když fakticky tu takové subjekty působily již před tím)
  • Směrnice Rady č. 91/383/EHS
  • Směrnice EP a Rady č. 96/71/ES
  • Směrnice EP a Rady č. 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání - s její transpozicí se ale zatím příliš nepokročilo
  • Některé země (jako ČR) mají dva prameny - mezinárodní úmluvu a novou směrnici - třeba si uvědomit, že prameny nejsou shodné

Realizace agenturního zaměstnávání

  • Vzniká jakýsi trojstranný vztah agentura-uživatel-zaměstnanec (podle Pichrta blbost, je zde několik úkonů – dvě dvoustranné smlouvy a jeden jednostranný úkon, Hůrka se vyjádřil ve smyslu, že se jedná o „bizarní“ trojstranný vztah)
  1. Obchodněprávní vztah mezi uživatelem a agenturou (dohoda o dočasném přidělení agenturou práce)
  2. Pracovněprávní vztah mezi zam-ncem a agenturou (pracovní smlouva / DPČ)
  3. Faktický výkon práce mezi uživatelem práce a zam-ncem
  • Uživatel (ZL, nějaká firma) se rozhodne, že na určitou činnost nechce brát ZCe do pracovního poměru - hledat je, zaučovat, zkoušet. Tak se obrátí na agenturu práce (subjekt, který má povolení, aby na území ČR a do zahraničí nebo ze zahraničí sem přiděloval své ZCe uživatelům - aby je přijímal do PPV pouze za účelem jejich dočasného přidělení), aby mu ZCe půjčila
  • Pokud má agentura vhodného ZCe, kterého by mohla poskytnout, je uzavřena dohoda o dočasném přidělení (jedná se v podstatě o komerční vztah, obchodněprávní, ale jeho náležitosti jsou v ZPr - poněkud podivné) a dohodne se kolik ZCů, za jakých podmínek, atd.
  • Agentura se obrátí na uchazeče ve své databázi, přijme je do PPV, založeného pracovní smlouvou nebo dohodou o pracovní činnosti (ale NE dohodou o provedení práce!)
  • ZLem tohoto ZCe je tedy agentura práce
  • Součástí prac. smlouvy je ujednání, že ZC je přijímán za účelem dočasného přidělení a že s dočasným přidělením nějakému ZL souhlasí - uvedeno od kdy, do kdy, kam, jakému uživateli, za jakých dalších podmínek
  • ZC poté začíná vykonávat práci pro uživatele; jedná se o čistě faktický vztah výkonu práce, ne o vztah právní
  • Uživatel je povinen ZCi přidělovat pracovní úkoly, organizuje a řídí jeho práci, vytváří příznivé pracovní podmínky, zajišťuje BOZP; nesmí činit pr. úkony jménem AP
  • Povinnost omlouvat překážky v práci, rozdělovat směny, atd. má ZL - tedy agentura. To je ale problém, protože ta o konkrétní situaci ZCe nemá potuchy
  • Mzdu bude platit ZL - agentura (sice je možno domluvit, že by faktickou výplatu realizoval uživatel, ale to je asi zbytečné)
  • Pokud ZPr mlčí, tak to všechno bude dělat ZL, tedy agentura
  • Pr. úkony a věci s tím spojené – vznik, zánik, změna prac. poměru také činí ZL
  • Pracovní a mzdové podmínky tohoto ZCe nesmí být horší než tyto podmínky srovnatelného kmenového ZCe uživatele – za toto odpovídá jak agentura, tak i uživatel (agentura ale často konkrétní podmínky ale nezná, proto často součástí dohody formulář, kde uživatel vyplní všechny podmínky u něj, benefity, atd. - odměny, celoroční odměny, prémie, mzda, dovolená, náhrada mzdy apod.). Pokud by neuvedl všechno a ZC se toho pak domáhal, tak pokutu nedostane od inspektorátu práce agentura, ale uživatel
    • Je ale otázka, co všechno sem patří - např. otázka práva na vzdělávání - jazykové kurzy, atd. - složité, není jasné, co všechno musí nebo nemusí uživatel poskytovat
    • Uživatel musí své benefity vymezit tak, že jsou vázány na výkon určitých pozic nebo určitou dobu trvání prac. poměru

Sjednávání prac. poměru

  • Mohlo by se stát, že během dohody o dočasném přidělení uživatel tuto dohodu jednostranným prohlášením ukončí, ale ZC má stále trvající prac. smlouvu u agentury, která by nevěděla co s ním - musí mu platit a pokud by pro něj neměla zrovna žádnou práci, jednalo by se o překážku v práci na straně ZL - což by pro agenturu bylo drahé
    • Proto se pracovní poměr sjednává na dobu určitou (na dobu přidělení ZCe k ZLi XY)
  • Agentury práce mají výjimku ze zákazu řetězení pracovních poměrů na dobu určitou - v praxi opakované zaměstnávání na dobu určitou (výjimka v zákoně) – k jednomu uživateli nejdéle na 12 měsíců po sobě jdoucích (× ne, pokud požádá ZC nebo pokud jde o náhradu za ZCe na mateřské/rodičovské)

Užití agenturního zaměstnávání v praxi

  • Protože platí zásada rovného zacházení, tak agenturní ZC musí mít stejné podmínky jako kmenoví ZCi určitého ZLe; k tomu si pochopitelně agentura práce nezapomene přirazit provizi (odměnu) za poskytnutí ZCe (závislé na tom co to je za ZCe, jak je kvalifikovaný…), což vede k tomu, že náklady na agenturního ZCe jsou vyšší než na vlastního kmenového ZCe se stejným zařazením. Proto se užívá především pro krátkodobé účely. Nejsou takto ale zaměstnávání manažeři, lidé ve vysokých pozicích, atd.
  • Obchází se v praxi tím, že se řekne (Hůrkův příklad): „On není pekař, ale jenom pomocník pekaře a ten je za 12 k a ne za 20 k“, přitom ale dělá fakticky stejnou práci – sice to tak nedělají všichni, ale je to jakási obecná tendence
  • Z hlediska stability zaměstnání je to pro ZCe nevýhodné. Ideální by bylo, kdyby se u uživatele dobře uvedl a ten ho po skončení přidělení zaměstnal – někde asi funguje, ale agentury ztrácejí zisk – proto se podepíše nějaké ujednání, že pokud by uživatel v nějaké době po skončení přidělení ZCe sám zaměstnal, zaplatí nějakou smluvní pokutu
  • AP nemůže přidělit práci FO, která má zelenou a modrou kartu (povolení k pobytu za účelem zaměstnání) a zdravotně postižené FO
  • Vládní nařízení (64/2009) – FO ze zemí mimo EU nemohou být dočasně přiděleny k uživateli u určitých zaměstnání (ty, kde stačí nižší vzdělání než střední škola s maturitní zkouškou + ostatní uvedené v příloze)
  • AP jsou povinnně pojištěny proti úpadku (§58 ZoZ)

Náležitosti

  • § 308 ZPr - náležitosti dohody o dočasném přidělení: jméno a příjmení ZC, druh práce doba, po kterou bude práci vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce, informace o pracovních a mzdových podmínkách
  • § 308 ZPr - vztah AP - uživatel – náležitosti a forma dohody (písemná pod sankcí neplatnosti); hybridní právní úkon, upraven kogentně normami PP
  • § 309 ZPr - písemný pokyn pro přidělení ZC – obsah: název a sídlo uživatele, místo výkonu práce, doba trvání dočasného přidělení, určení vedoucího ZC oprávněného přidělovat a kontrolovat práci, podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby přidělení, info o pracovních a mzdových podmínkách (zabezpečit, aby nebyly horší, než má srovnatelný ZC = ZC uživatele, který vykonává stejnou práci s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce praxe)

Skončení dočasného přidělení

  • Může skončit:
  1. Dohodou mezi AP a dočasně přiděleným ZCem
  2. Jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného ZCe podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (nesmí být pouze ve prospěch uživatele) - chtějí uživatelé, agentury se tomu brání, protože z toho nemají takový zisk
  3. Uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno
  4. (Hůrka uváděl i skončení prac. poměru nebo dohody o prac. činnosti - ale asi není moc reálné, že by si AP s uživatelem dohodli 6 měsíců a ZC měl s AP prac. smlouvu jen na 5 měsíců… v učebnici v § 309 (3) ZPr jsou jen první 3)

Kontrolní činnost

  • Provádějí orgány inspekce práce (delikty vymezeny v ZoZ a zákoně o inspekci práce - pokuta až 2 mio. Kč, např. zprostředkování zaměstnání bez povolení)

Problematika odpovědnosti

  • Když dojde k nějakému problému, škodě, tak náhradu uživatel bude podle OZ vymáhat náhradu po agentuře. Agentura pak jako klasický ZL bude požadovat náhradu škody po svém ZCi
  • Pokud pracovní úraz ZCe, který způsobil uživatel – ZC si může vybrat – buďto OZ, ale tam je třeba prokázat zavinění, složité… nebo se obrátí na svou agenturu, ta to zaplatí a pak to bude vymáhat po uživateli
  • ZPr říká, že je možné (jedná se o ochranu nějakých hodnot uživatele) sjednat mezi uživatelem a agenturním ZCem zvýšenou ochranu těchto věcí
  • Nějaká dohoda o odpovědnosti za svěřené věci může být sjednána přímo s agenturním ZCem a ten pak odpovídá – podle Hůrky nepřijatelné, protože nejsou navzájem v PPV
    • Jedná se o jakýsi průlom na základě tlaku agentur – „na ničem“ je postaven odvozený vztah, který řeší odpovědnost na základě ZPr, i když zde není žádný PPV

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 151; 525 an.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code