Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu

  • POZOR! Doc. Vysokajová na semináři upozorňovala, že většina studentů, když si vytáhne tuhle otázku, začne mluvit o odpovědnosti za škodu, ta ale přitom tvoří jen segment celé otázky, resp. na odpovědnost za škodu jsou 2 samostatné otázky!

Pojem odpovědnosti v PP

  • V právní teorii existují 3 rozdílné koncepce:
  1. V. Knapp – považuje odpovědnost za hrozbu sankcí, odpovídá se za splnění povinnosti, a tedy ten, kdo je povinen, odpovídá za to, že svou povinnost splní, a nikoli teprve ex post za to, že nesplnil, odpovědnost dle Knappa vzniká současně se vznikem povinnosti
  2. Š. Luby – považuje odpovědnost za sankci samotnou, následující po porušení práva
  3. M. Kalenská – odpovědnost má 2 fáze, 1. fáze nastává během primární povinnosti, kdy působí preventivně potenciální sankce za její porušení, 2. fáze nastupuje při nesplnění primární povinnosti a projeví se vznikem sankční povinnosti nebo sankčního vztahu
  • Učebnice se hlásí k pojetí, že odpovědnost je sankcí za porušení povinnosti, a nikoliv hrozba sankcí
  • Hrozba sankcí je spjata s povinností, zatímco odpovědnost znamená již realizaci sankce
  • PP odpovědnost = zvláštní kvalifikovaný druh pracovněprávní povinnosti, jejíž vznik jako sekundární povinnosti předpokládá porušení primární právní povinnosti
  • Pro PP odpovědnost je charakteristická její vynutitelnost státním donucením, tzn. odpovědnost v právním smyslu je součástí státního donucení ke splnění porušené povinnosti, jde tedy o splnění právní povinnosti pod nátlakem (byť jen dobrovolné plnění pod jeho hrozbou). Pokud by nebylo možné vynutit splnění povinnosti státní mocí, jednalo by se např. pouze o povinnost morální.
  • Vztah odpovědnosti a sankce: odpovědnost je jedním z druhů sankcí → sankce je širší pojem než odpovědnost
  • O odpovědnost jde pouze tehdy, když vzniká sekundární - odpovědnostní povinnost, jako následek porušení primární povinnosti
  • → Dochází ke změně právního postavení narušitele, změna spočívá ve zhoršení jeho právního postavení, odpovědnému subjektu vzniká povinnost snášet nepříznivé důsledky předvídané právem, které jsou odlišné od původní primární povinnosti. Odpovědnostní povinnost může spočívat v dání, konání, strpění či opominutí něčeho.
  • Odpovědnost nastává, dojde-li ke vzniku nové odpovědnostní povinnosti, mohou nastat 2 případy:
  1. V důsledku porušení primární povinnosti vznikne nová odpovědnostní povinnost a přitom primární povinnost trvá dál (toto platí pro odpovědnost za škodu)
  2. V důsledku porušení primární povinosti vznikne nová odpovědnostní povinnost a přitom primární povinnost zanikne (jde např. o případ, kdy byl se zamšstnancem neplatně rozvázán PP, a zaměstnanec netrvá na jeho dalším trvání. Zaměstnavatelova povinnost zaměstnávat zaměstnance zaniká a vzniká mu nová odpovědnostní povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu ve výši průměrného výdělku za délku výpovědní doby)
  • Vznikem odpovědnosti vzniká nový právní vztah - odpovědnostní
  • Jeho obsah tvoří oprávnění na straně poškozeného a odpovědnostní povinnost odpovědného subjektu
  • Odpovědnostní vztahy vznikají jako odvozené od základních PPV

Rysy PP odpovědnosti

  • Projevuje se zde ochranná fce PP (ZC je více chráněn)
  • PP odpovědnost může zásadně vzniknout jen za předpokladu, že už existuje některý ze základních PPV → PP odpovědnostní vztah je vždy vztahem odvozeným
  • Na druhou stranu jde o vztah relativně samostatný, protože ve své další existenci je nezávislý na základním PPV a může existovat i po jeho skončení
  • PP odpovědnostní vztah se dále liší od ostatních odpovědnostních vztahů svým předmětem, který je vymezen předmětem pracovního práva, resp. předmětem základního PPV
  • Rys odpovědnosti za škodu: ZC odpovídá výlučně za zavinění - tato skutečnost je typická pro celou PP odpovědnost ZCe, dále ZC nenese riziko vyplývající z provozu ZLe, odpovídá zásadně jen za skutečnou škodu, a rozsah ZCovy odpovědnosti za škodu je v řadě případů omezen (typicky škody způsobené z nedbalosti)
  • Porušení PP povinností nemusí vyvolat jen PP odpovědnost, může dojít i ke vzniku jiných druhů odpovědnosti - trestněprávní, občanskoprávní, tyto odpovědnosti se mohou překrývat a v řadě případů dojde k realizaci více typů odpovědnosti, jediným porušením PP povinnosti může tedy vzniknout více druhů odpovědnosti. Tak např. v případě, že zaměstnanec způsobí zákazníkovi škodu, bude za ni odpovídat zákazníkovi zaměstnavatel (občanskoprávní odpovědnost) a ten pak bude požadovat náhradu této škody po zaměstnanci (pracovněprávní odpovědnost).
  • PP odpovědnost může vzniknout nejen v případě porušení PP povinností, ale také v případě porušení pr. povinností stanovených jinými pr. odvětvími

Druhy PP odpovědnosti

Obecně druhy odpovědnosti

  • Členění podle jednotlivých pr. odvětví (trestněprávní, občanskoprávní…)
  • Lze uvést také třídění dle občanského práva: závazková a mimozávazková odpovědnost (smluvní pokuta × porušení práva vyplývajícího ze zákona)
  • Třídění v rámci pr. odvětví na hmotnou a jinou než hmotnou
  • Odpovědnost za zavinění a odpovědnost objektivní (odpovědnost ZLe za škodu vzniklou ZCi)
  • Individuální a kolektivní odpovědnost

Druhy odpovědnosti v pracovním právu

  1. Hmotná
    • Za škodu
    • Za prodlení - vyplývá ze subsidiární působnosti OZ na PPV
    • Smluvní pokuta - § 310 (3) ZPr ZC je povinen zaplatit smluvní pokutu v případě porušení závazku nevykonávat po skončení prac. poměru činnost soutěžní povahy vůči podnikání ZLe, pokud byla v konkurenční doložce smluvní pokuta sjednána
    • Odpovědnost ZLe za protiprávní převedení ZCe na jinou práci, než která odpovídá pracovní smlouvě
      • Pokud ZC práci nekonal, vzniká ZLi sekundární odpovědnostní povinnost poskytnout ZCi náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku
    • Povinnost ZLe poskytnout ZCi náhradu mzdy při neplatném rozvázání prac. poměru a při okamžitém zrušení prac. poměru ze strany ZCe podle § 56 (2) ZPr
  1. Jiná než hmotná PP odpovědnost
    • PP odpovědnost nemusí spočívat jen v hmotném plnění resp. povinnosti strpět krácení majetkových nároků, ale může spočívat také v povinnosti, která nemá hmotnou povahu, do této odpovědnosti patří především povinnost strpět rozvázání prac. poměru jednostranným pr. úkonem, příklady:
    • ZC závažně poruší povinnost a na základě toho má ZL právo okamžitě zrušit prac. poměr
    • ZC nenastoupí ve sjednaný den → ZL má právo odstoupit od smlouvy
    • ZC má neomluvenou absenci → je mu krácena dovolená
  1. Odpovědnost realizovaná jinými orgány než účastníky PPV (účastníkům pracovněprávního vztahu jsou ukládány sankce jiným orgánem)
    • Upravuje zák. o zaměstnanosti a zák. o inspekci práce
    • Účastníkům PPV - ZCi nebo ZLi - jsou ukládány sankce jiným orgánem
    • Např. odpovědnost ZLe za přestupky a správní delikty, kterými došlo k porušení povinností vyplývajících z PP předpisů a předpisů o zaměstnanosti
    • Kontrolní činnost v oblasti prac. práva - viz ot. 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Předpoklady pro vznik odpovědnosti ZA ŠKODU - obecně

  1. Škodaújma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného a která je vyjádřitelná v penězích.
    • Má dva prvky: 1. skutečná škoda (to, oč se v důsledku porušení povinnost zmenšil majetek poškozeného) 2. jiná škoda (to, o co se majetek poškozeného nerozmnožil, ačkoli by se tak, pokud by ke škodné události nedošlo, stalo). Ušlý výdělek ZCe se řadí do skutečné škody, proto zaměstnanec(ušlý zisk). Ušlý zisk se hradí pouze, stanoví-li tak ZP.
    • Pokud nevznikne škoda, může být ale porušení právní povinnosti výpovědním důvodem nebo mít důsledky v odměňování ZCe. Pokud škoda vznikne, je možné tyto dvě roviny vést společně.
  2. Porušení povinnosti resp. jiná škodná událost. Zatímco zaměstnanec zásadně odpovídá pouze za zavinění, zaměstnavatel je odpovědný za výsledek, nemusí u něj tedy dojít k porušení právní povinnosti.
  3. Plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním
  4. Příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti/jinou škodnou událostí. Není na újmu příčinné souvislosti, pokud tu kromě škodné události působily i jiné faktory, ale ty odpovědnostní musí být rozhodující
  5. Kategorie zavinění u zaměstnance (POZOR! Pouze u zaměstnance!). U ZLe se v zásadě nevyžaduje. Úmysl (přímý x nepřímý) a nedbalost (vědomá × nevědomá – vědět mohl a měl). Platí, že je to poškozený, kdo prokazuje, že mu vznikla škoda a že odpovědný subjekt porušil své povinnosti/nastala škodná událost a že je tu příčinná souvislost. Zavinění je otázkou vědomí a vůle, zkoumáme vnitřní vztah subjektu k jeho jednání, tedy co subjekt chtěl a co věděl. Presumované zavinění – všude tam, kde se prokáže, že vznikla škoda a došlo k porušení povinnosti, se předpokládá, že jednání bylo zaviněno ale pouze v rámci nedbalosti (úmyslné zavinění musí prokázat ten, jehož právo bylo porušeno). Zavinění se prokazuje podle projevů člověka.

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání

Bezdůvodné obohacení

  • = Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného pr. úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů
  • Na principu subsidiarity se na bezdůvodné obohacení v oblasti prac. práva vztahují ustanovení OZ
  • Přebírá se celá občanskoprávní úprava s jednou výjimkou - povinnost vydat bezdůvodné obohacení je modifikována ve prospěch ZCe v případě, že má vrátit neprávem vyplacené částky, takto získané bezdůvodné obohacení musí vrátit ZLi jen tehdy, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo vyplacené omylem
  • Povinnost vrátit bezdůvodné obohacení považuje právní teorie za zvláštní druh odpovědnosti, získání bez. obohacení bývá považováno za kvazidelikt

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 397 - 420.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code