Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


31. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Úvod

  • Problematika přechodu p. a p. z PPV souvisí s otázkou změny individuálních PPV – jde konkrétně o změnu subjektu PPV a to na straně ZLe (na straně ZCe změna možná není – viz § 2 odst. 1 ZPr – jde o osobní výkon)
  • Pomocí institutu přechodu práv a povinností z PPV se řeší následující situace:
    1. ZL je zrušen nebo rozdělen a jeho činnost převezme jiná osoba
    2. ZL se sloučí s jinou osobou
    3. ZL prodá či pronajme svůj podnik jiné osobě
    4. ZL převede své činnosti či úkoly nebo jejich část na jiného ZLe
  • Díky tomuto institutu nedojde ke skončení pracovních poměrů ZCů původního ZLe (převodce), ale prac. poměry přejdou na ZLe nového (nabyvatele)

Východiska právní úpravy

  • Důležitou roli hrála při vzniku institutu legislativa ES/EU
  • Účelem evr. pr. úpravy přechodu práv a povinností je zabezpečit, aby dotčení ZCi, kterým se v důsledku přechodu změní jejich ZL, nebyli pouze z důvodu této změny vystaveni nebezpečí propouštění a/nebo změně svých pracovních podmínek - aby nebyli přechodem práv a povinností (a s tím spojenou změnou ZLe) dotčeni
    1. Původní úprava vycházela ze směrnice 77/187/EHS z r. 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkající se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo částí závodů
    2. Směrnice 77/187/EHS byla novelizována v roce 1998 směrnicí 98/50/ES
    3. V roce 2001 byla předchozí směrnice zrušena a nahrazena směrnicí 2001/23/ES
    4. výraznou roli zde hraje judikatura ESD/SDEU – např. případ Spijkers (C-24/85) - zde vyjádřena poprvé podmínka převodu hospodářské jednotky a stanoveny další dílčí předpoklady, které je třeba naplnit
      • Schmidt (C-392/92) - odklon od judikatury Spijkers, šírší výklad případů, kdy dochází k převodu práv a povinností. Po tomto (kritizovaném) rozhodnutí se SDEU přiklonil postupně zpět na stranu původní judikatury Spijkers. České pojetí a judikatura ale i nadále setrvala u této judikatury Schmidt
      • Dále judikáty Ayse Süzen (C–13/95), Dietmar Klarenberg v. Ferrotron Technologies GmbH (C-466/07) – judikatura zde zejména vykládala termín převod, při kterém k přechodu dochází, protože v mnoha případech v praxi nebylo jasné, zda-li jde již o převod či ne (podle posledně jmenovaného rozsudku jde o převod nejen při prodeji podniku či jeho části, ale i o převod vybraných obchodních aktivit)
  • Čl. 1 směrnice 2001/23/ES definuje převod jako převod hospodářské jednotky, která si zachovává svou identitu (…) – právě kritérium převodu hospodářské jednotky zaznamenalo dynamický vývoj v rámci judikatury ESD/SDEU
    • ČR transponovala obsah směrnic do svého právního řádu již v roce 2001 a to novelou ZP č. 155/2000 Sb.
    • Nový zákoník práce - z. č. 262/2006 Sb. v podstatě s drobnými změnami přejal úpravu z roku 2001
    • Koncepční novela ZP – z. č. 365/2011 Sb. přinesla do úpravy přechodu práv a povinností podstatné změny

Účinná právní úprava

  • Přechod práv a povinností z PPV je upraven v hlavě XV ZPr a zahrnuje § 338 - §345a + ustanovení § 51a ohledně výpovědní doby
  • Okamžik přechodu
    1. §338 odst. 1 stanoví, že k přechodu může dojít jen v případech výslovně stanovených v ZPr nebo zvl. pr. předpisech
    2. Dále je stanoveno, že dochází-li k převodu činnosti ZLe nebo části činnosti ZLe nebo převodu úkolů ZLe anebo jejich části k jinému ZLi (co jsou úkoly nebo činnosti ZLe specifikuje § 338 odst. 3 ZPr – jsou to zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb atd.), přecházejí práva a povinnosti z PPV v plném rozsahu na přejímajícího ZLe (§338 odst. 2) - to je širší pojetí, než ve směrnici 2001/23/ES, která obsahuje podmínku převodu hospodářské jednotky, která si zachovává svou identitu. Toto širší pojetí v českém ZPr odpovídá spíše překonané judikatuře ESD ve věci Schmidt. Je ale v souladu se směrnicí, protože je pro ZCe příznivější
  • Převodem se rozumí změna PO či FO odpovědné v právním slova smyslu za činnost dosavadního ZLe (přejímajícím ZLem je pak PO nebo FO, způsobilá jako ZL pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního ZLe nebo v činnosti obdobného druhu), a to bez ohledu na to, jaký je právní důvod převodu, a na to zda na nabyvatele byla převedena vlastnická práva – k přechodu práv a povinností dojde tedy i v případě nájmu podniku či jeho části
  • K přechodu může dojít i zrušením ZLe jeho rozdělením (§ 341 odst. 1) – v tomto případě orgán, který rozhodl o rozdělení, povinen určit, který z nově vzniklých ZLů přejímá od ZLe dosavadního práva a povinnosti
  • Ruší-li se ZL (§ 341 odst. 2), orgán, který o zrušení rozhodl, určí, který ZL uspokojí nároky ZCů + dochází-li k likvidaci, postupuje se podle zvl. pr. předpisu (např. ObchZ)
  • Zde je ještě nutno zmínit dvě skutečnosti:
    • § 51a (nově od 1.1.2012) – byla-li výpověď ZCe podána v souvislosti s přechodem práv a povinností nebo přechodu výkonu práv a povinností, platí, že prac. poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu nebo účinnosti přechodu výkonu (v tomto případě tak může být výpovědní lhůta zkrácena z minimální délky 2 měsíců – viz § 51)
      • Nutno dodat, že toto opatření může mít na nabyvatele negativní dopad, neboť do poslední chvíle nemá jistotu ohledně počtu pracovníků, kteří k němu přecházejí
      • § 338 odst. 4 – práva a povinnosti dosavadního ZLe vůči ZCům, jejichž PPV do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvl. pr. předpis nestanoví jinak

Informování zaměstnanců

  • Čl. 7 směrnice 2001/23/ES stanoví povinnost převodce i nabyvatele informovat ZCe v dostatečném předstihu před převodem, tato povinnost je v ZPr upravena v § 339
  • Koncepční novela přinesla zpřesnění dostatečného předstihu, za který je nyní považováno nejpozději 30 dní před přechodem práv a povinností
  • v této lhůtě jsou původní i přejímající ZL povinni o přechodu informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců (nepůsobí-li u ZLe odborová organizace ani RZ, jsou dosavadní ZL a přejímající ZL povinni ve stejné lhůtě informovat ZCe, kteří budou převodem přímo dotčeni) a dále projednat:
    • Stanovené nebo navrhované datum převodu
    • Důvody převodu
    • Pracovní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro ZCe
    • Připravovaná opatření ve vztahu k ZCům
  • Přecházejí veškerá práva a povinnosti, která existovala ke dni převodu
    • Práva a povinnosti vyplývající z pr. předpisů
    • P. a p. z individuálních smluv – jde měnit pouze na základě vzájemné dohody
    • P. a p. vycházející z kolektivních smluv – zde byla na základě koncepční novely provedena změna a doba účinnosti převedených smluv byla v souladu se směrnicí 2001/23/ES omezena na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku (§ 338 odst. 2 věta za středníkem)
    • Poté se aplikuje kolektivní smlouva, kterou měli uzavřenou původní ZCi přijímajícího ZLe
    • P. a p. vyplývající z vnitřních předpisů – zde je omezení spíše materiální – nelze z důvodu převodu zhoršit pracovní podmínky ve srovnání s předchozím ZLem (judikatura určuje ochrannou dobu na cca 3 – 6 měsíců)
    • ZC může podat výpověď ve lhůtě 2 měsíců ode dne účinnosti přechodu práv a povinností nebo může prac. poměr v téže lhůtě rozvázat dohodou a následně se může domáhat u soudu určení, že k rozvázání prac. poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení prac. podmínek v souvislosti s přechodem (nebo výkonu) práv a povinností (§ 339a odst. 1) – vyhoví-li soud návrhu, má ZC právo na odstupné podle § 67 odst. 1 (§339a odst. 2)
  • Smrtí fyzické osoby, která je ZLem, zaniká základní PPV (§ 48 odst. 4). Toto pravidlo se neuplatní při pokračování v živnosti.
  • Nehodlá-li oprávněná osoba pokračovat v živnosti podle živnostenského zák. pokračovat, zaniká základní PPV marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti ZLe (§ 342 odst. 1)

Ustanovení §343 - §345a

  • Tato ustanovení upravují problematiku přechodu výkonu práv a povinností z PPV ZCů organizačních složek státu (pokud vystupuje v PPV stát, pak za něj jedná a práva a povinnosti vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním PPV ZCe zaměstnává) – tuto problematiku je třeba oddělovat od předchozího dílu (§ 338 - § 342), kde je upraven přechod práv a povinností, nikoliv pouze přechod jejich výkonu
  • Na závěr je ještě nutno zmínit, že veškerý přechod se děje na základě zásady automatického přechodu, tzn., že není třeba, aby byly mezi ZCi a nabyvatelem uzavírány jakékoliv smlouvy či dohody - vychází i z dosavadní judikatury NS

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 90 - 96.
  • HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 559 s. ISBN 978-80-7380-316-2, s. 162 - 171. (+ aktualizace 2012 s. 17 – 19)
  • Přednáška doc. Hůrky

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code