Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele

Ochrana osobnosti obecně, ústavněprávní východiska

Historie ochrany osobnostních práv ZCe

  • Původní úprava v ZPr z roku 1965 na ochranu osobnostních práv vůbec nepamatovala. Proto se používal poměrně složitý postup dovození, ale využíváno spíše zřídka; v případech, které nejsou ošetřeny výslovnou pr. úpravou ZPr nebo speciálních pr. předpisů se využívalo analogie iuris, tedy aplikace § 11 an. OZ o ochraně osobnosti a to za podmínky, že to vyžaduje integrita obecných zásad právních a pracovněprávních
  • Nová pr. úprava zvolila odlišný přístup - došlo k začlenění zvláštní úpravy částečné ochrany těchto práv ve formě normativních ustanovení § 316 ZPr, právě kvůli předchozí absenci této ochrany - ochrana ZCe se musela „dohánět“ výkladem za použití obecných ústavních východisek vyplývajících z LZPS

Ústavněprávní východiska

  • Ochrana osobnosti zakotvená v LZPS musí být respektována i v PPV. Z hlediska ochrany osobních práv ZCe se uplatní obecné pravidlo uvedené v čl. 7 - podle něhož „nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena“ a omezena může být „jen v případech stanovených zákonem“, a pak v čl. 10, věnovaném ochraně osobnosti, komplexně stanovené právo každého, „aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno“. Každému také v této souvislosti Listina zaručuje právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Na ochranu listovního tajemství se vztahuje čl. 13 - ochrana tajemství listin a „jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem“. Je zaručeno i „tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením“ - dle nálezu ÚS toto chrání nejen vlastní obsah veškerých zpráv a záznamů, ale také veškeré související údaje (např. o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, atd.). Výjimky z této ochrany jsou povoleny z důvodu veřejného zájmu - např. ochrana společnosti před TČ apod.

Ochrana osobních práv ZCů v ZPr

  • Ochrana se projevuje především ve formulaci omezujícícho ustanovení v § 316 ZPr (a v souvisejících ustanoveních; § 16 - rovné zacházení, zákaz diskriminace; § 312 - 315 - osobní spis, potvrzení o zaměstnání a pracovní posudek] v rámci rubriky „Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance“ - již z názvu vyplývá, že prioritou je ochrana majetkových vztahů, tomu odpovídá formulace následujících ustanovení
  • Nová právní úprava podstatně rozpracovává LZPS a řadu dalších mezinárodních dokumentů a reaguje na judikaturu ESLP
    • Především na případ Niemietz - německý advokát namítal, že prohlídkou jeho advokátní kanceláře došlo k porušení ÚoOLPZS tím, že došlo k zásahu do jeho „soukromého života a obydlí“ × druhá strana namítala, že pod toto nelze zahrnout pracoviště ⇒ ESLP judikoval, že pracoviště do „soukromého života“ patří
  • Podle § 316 (1) nesmějí ZCi bez souhlasu ZLe užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky ZLe včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení, příčemž dodržování tohoto ustanovení je ZL oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Zákon ale zároveň stanoví určité „mantinely“ pro tuto kontrolu
  • ZL nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti ZLe narušovat soukromí ZCe na pracovišti a ve společných prostorách ZLe tím, že podrobuje ZCe otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných ZCi. ZPr tedy nepovažuje soukromí ZCe za zcela nedotknutelné; zákonodárce měl na mysli především takové činnosti ZLe, kde je třeba dbát zvýšených nároků na chování ZCů (např. vzhledem k ochraně utajovaných skutečností, povinnosti mlčenlivosti, ochraně obchodního tajemství, know-how, atd.)
  • Jestliže by u ZLe byl dán takový závažný důvod, který by odůvodňoval zavedení uvedených kontrolních mechanismů podle odst. 2, je ZL povinen přímo informovat ZCe o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Důvodem může být např. ochrana života a zdraví ZLe, ZCe, spoluZCůa jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Mezi další legitimní důvody patří např. ochrana majetku ZLe, spoluZCů a jiných osob a kontrola pracovní výkonnosti ZCe. Důvod, pro který ZL zahájí sledovací opatření určuje a do značné míry limituje způsob provedení kontroly. Tomuto důvodu musí být přizpůsobeny organizační a technické parametry použitých sledovacích zařízení - pochopitelně kontrola pracovní výkonnosti ZCe je v tomto ohledu nejvíce limitujícím důvodem
  • Tj. kontrola práce ZCe ZLem je vázána na základní podmínky dané zákonem:
  1. Kontrola je realizována přiměřeným způsobem
  2. Existuje závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti ZLe, který odůvodňuje zavedení takové kontroly
  3. ZL informuje ZCe o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění

Zákon o ochraně osobních údajů a jeho vliv na ZPr

  • Výše uvedené podmínky je nutno rozšířit o speciální úpravu obsaženou v zák. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
  • Úprava promítnutá do ZPr je úpravou částečnou, kde musí ZL plnit i další povinnosti vyplývající ze zák. o ochr. osob. údajů. Zejména:
  1. Stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány
  2. Stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů
  3. Zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu se zákonem
  4. Shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění tohoto účelu
  5. Uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování
  6. Zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny
  7. Shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně (je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti)
  8. Nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům
  • Zákon dále stanoví, že ZL (jako správce osobních údajů) může osobní údaje zpracovávat pouze se souhlasem ZCů (subjektů těchto údajů). Souhlas může být sjednán v pracovní smlouvě i jinak. Při sjednávání ale platí, že ZC může souhlasit se sebeomezením při výkonu práva na soukromí pouze tehdy, pokud by v případě nesouhlasu se zavedením omezení nehrozily postihy ze strany ZLe (nucený souhlas)
  • Výjimky (ZL může zpracovávat osobní údaje ZCů i bez jejich souhlasu):
  1. ZL provádí zpracování nezbytné pro dodržení svých právních povinností
  2. Jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je ZC, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh ZCe
  3. Pokud je to nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů ZCe (v tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas, pokud souhlas není dán, musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat
  4. Pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů ZLe
  5. Pokud poskytuje údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či ZCi veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení

Sledování e-mailové korespondence

  • Pracovní e-mailovou adresu ZLe nesmí bez jeho souhlasu ZC užívat pro svou osobní potřebu (podle § 316 (1))
  • Pokud by tak činil, tak má ZL zákonný důvod předpokládat, že obsah související korespondence není soukromý, ale pracovní

ZL vyžadující od ZCe informace

  • ZL také nesmí vyžadovat od ZCe informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s PPV. Nesmí vyžadovat informace zejména o (§ 316 (4)):
    • a) těhotenství,
    • b) rodinných a majetkových poměrech,
    • c) sexuální orientaci,
    • d) původu,
    • e) členství v odborové organizaci,
    • f) členství v politických stranách nebo hnutích,
    • g) příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti,
    • h) trestněprávní bezúhonnosti;
  • Tyto informace nesmí ZL získávat ani prostřednictvím třetích osob. Výjimky z tohoto zákazu zákon výslovně přípouští pouze u informací o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech a trestněprávní bezúhonnosti za předpokladu, že je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený nebo v případech, kdy to stanoví přímo ZPr nebo zvláštní pr. předpis.
  • Věcný důvod pro získávání takových informací by byl dán např. v případě, že půjde o práci či pracoviště zakázané těhotným ženám nebo o práci spojenou s odpovědností za hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování, kdy ZL požaduje předložení výpisu z Rejstříku trestů v zájmu ověření trestněprávní bezúhonnosti ZCe.
  • Pokud by ZL požadoval po ZCi informace, které nesouvisejí bezprostředně s výkonem práce a PPV, pak má ZC právo ZLi sdělit i nepravdivé informace a nemůže za to být postihován.
  • Podobná úprava je i v zák. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jeho § 12 výslovně zakazuje vyžadovat při výběru ZCů informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností ZLe stanovených zvláštním pr. předpisem, a činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter.

Aplikace soukromoprávní ochrany osobnosti v prac. právu

  • Vzhledem k subsidiaritě OZ k ZPr (viz ot. 3. Vztah pracovního a občanského práva) dovozujeme, že ZC, který vykonává práci pro ZLe v prac. poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo prac. poměr se může domáhat ochrany podle § 11 an. OZ - jako lex generalis. Jedná se o tzv. všeobecná osobnostní práva; ta se týkají výlučně fyzických osob
  • Příkladem rozhodnutí NS ⇒ odposlechy hovorů v PPV jsou nepřípustným důkazním prostředkem

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 199 - 201.
  • HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 559 s. ISBN 978-80-7380-316-2, s. 360 - 380.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code