Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


24. Zajištění závazků (práv a povinností) z PPV

Právní prostředky zajištění

  • Smyslem zajištění je * posílení pr. postavení věřitele(dlužník nakonec dobrovolně splní)
    • uhrazovací funkce (dlužník včas nesplní→ náhradní zdroj uspokojení)
  • Vlastnosti prostředků zajištění * subsidiarita - uplatní se jen, není-li pohledávka splněna řádně a včas
    • akcesorita - vznikají jen, vznikne-li pohledávka
  • Prostředky zajištění v minulosti * ZP ve znění z r. 2007
    • zákaz „požadovat a sjednat zajištění závazku v PPV s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmů“
    • šlo zajistit jen peněžité pohledávky ZLe dohodou o srážkách ze mzdy (uprav. přímo v ZP) a z nepeněžitých jen závazek ZCe z konkurenční doložky prostřednictvím smluvní pokuty (odkaz na OZ); práva ZCe zajistit nešlo
  • 2008 po nálezu ÚS
    • subsidiárním užitím OZ možné zajištění ručením, zástavním právem na zákl. zástavní smlouvy, převodem práva, postoupením pohledávky
    • zákaz „požadovat a sjednat zajištění závazku v PPV s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmů“ trval–> stále nešlo zajistit práva ZCe
  • novela 365/2011
    • od 1.1.2012 mohou být pracovněprávní pohledávky Z-ce i Z-tele zajištěny kterýmkoli ze způsobilých zajišťovacích prostředků z OZ, nestanoví-li ZP jinak
    • vyloučeno použití zadržovacího práva, omezena smluvní pokuta

Dohoda o srážkách ze mzdy § 145n. ZP; § 2045n. OZ

  • lze použít k zajištění všech peněžitých práv ZLe
  • účastníci dohody: ZC a ZL
  • může být uzavřena za trvání PPV i po jeho skončení
  • podstatné náležitosti:
  1. označení ZLe, ZCe, plátce mzdy
  2. údaje o pracovněprávní pohledávce ZLe a její výši
  3. výše srážek
  4. dále lze ujednat např. že se bude srážet jen u označeného plátce (ZLe) a po skončení PP nebude u nového plátce pokračováno
  • písemná, jinak neplatnost- možno vadu dodatečně odstranit dle §20(1) ZP
  • srážky nesmějí být vyšší, než by byly při provádění výkonu rozhodnutí (viz §278 OSŘ)
  • dohoda musí být doručena plátci mzdy (podle dne doručení se určuje pořadí uspokojení pohledávky; je-li plátcem mzdy oprávněný ZL, řídí se pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena § 149)

Smluvní pokuta

  • slouží k zajištění splnění smluvní povinnosti → kdo sml. povinnost poruší, je povinen zaplatit pokutu (i pokud druhému nevznikla škoda)
  • ZL smí pokutou zajistit jen závazek ZCe z konkurenční doložky ( § 310)
  • X smluvní povinnosti ZLe nelze zajistit pokutou
  • písemná, jinak neplatnost nebo § 20(1)
  • musí obsahovat výši pokuty nebo způsob jejího určení (výše musí být přiměřená povaze a významu podmínek v § 310(1) )
  • zaplacením pokuty zaniká povinnost ZCe „nedělat po urč. dobu stejnou práci“
  • ZL nemá právo na náhradu škody způsobené porušením povinnosti z konk. doložky; škodu přesahující sml. pokutu může požadovat jen, jestliže to bylo dohodnuto

Ručení § 546n. OZ, 2018n. NOZ

  • vzniká smlouvou; smluvní strany: ručitel (ani ZC ani ZL) a věřitel (ZC nebo ZL)
  • slouží k zajištění kteréhokoliv závazku ZLe nebo ZCe vzniklého z PPV
  • fce zajišťovací i uhrazovací
  • práva a povinnosti sml. stran:
  1. věřitel může požadovat po ručiteli uspokojení pohledávky pouze, pokud nárok neuspokojil dlužník, kt. k tomu byl písemně vyzván
  2. ručitel je oprávněn kdykoliv požádat, aby mu věřitel sdělil výši pohledávky; věřitel musí vyhovět bez zbytečného odkladu
  3. ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, kt. by měl vůči věřiteli dlužník
  4. ručitel může odepřít uspokojení nároku, pokud věřitel způsobil, že nárok nemohl uspokojit dlužník
  5. uznání nároku dlužníkem je účinné vůči věřiteli jen tehdy, pokud s tím souhlasí
  6. neuspokojí-li ručitel nárok, může se věřitel domáhat uspokojení u soudu z celého majetku ručitele
  7. ručitel může požadovat po dlužníkovi náhradu za plnění

Zástavní právo § 152n. OZ, §1309n. NOZ

  • vzniká zástavní smlouvou; náležitosti: označení věřitele (ZL/ZC), zástavce, zástavy a pohledávky
  • předmět zástavy § 153 OZ, § 1310 NOZ, a to ve vlastnictví dlužníka nebo třetí osoby
  • písemně (pro nemovitosti neevidované v KN, věci hromadné, soubory věcí, movité věci, kde vznikne ZP bez odevzdání věřiteli- nutný notářský zápis)
  • ZP vzniká: nemovitosti, byty a nebyt. prostory: vkladem do KN; nemov. neevidované v KN apod.- zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskoui komorou; věci movité- odevzdáním věřiteli nebo 3. osobě; pohledávka- uzavřením smlouvy
  • pohledávka neuspokojena řádně a včas→ věřitel má právo na uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy; zástavu lze prodat u soudu, ve veřejné dražbě, poř. jiným zákonem stanoveným způsobem
  • byl-li závazek věřiteli přiznán rozhodnutím soudu, je možné zřídit soudcovské zástavní právo na nemovitostech ZLe

Zajišťovací převod práva § 553 OZ, určitě i někde v NOZ

  • dlužník (ZL/ZC) převádí (kupní či jinou) smlouvou na věřitele (ZC/ZL) své věcné či obligační právo s rozvazovací podmínkou, podle níž převod práva zaniká, dojde-li ke splnění dluhu
  • písemná
  • nebude-li splněno řádně a včas, uspokojí se věřitel z ceny nabytého práva

Zajišťovací postoupení pohledávky §554 OZ

  • dlužník (ZC/ZL) nebo třetí osoba na věřitele převádí pohledávku s výhradou, že jim bude postoupena zpět, jakmile splní dluh, nebo s rozvazovací podmínkou splnění dluhu
  • nebude-li splněno řádně a včas, uspokojí se věřitel z výnosu z pohledávky

Pozn. Instituty z OZ popsány tak, jak jsou v nejnovější učebnici, což odpovídá SOZ. Předpokládám, že na katedře PP nebudou chtít, jak to bude podle nevé úpravy, ale pro jistotu se do NOZ mrkněte.

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 100 - 106.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code