Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


2. Postavení pracovního práva v systému práva

  • Pracovní právo je samostatným právním odvětvím, avšak „samostatnost“ je relativní, vzhledem k propojenosti všech právních odvětví
  • Vzhledem ke své převažující ochranné funkci bývá pracovní právo považováno za součást tzv. sociálního práva
  • Sociální právo - souhrn právních norem zahrnovaných do pracovního práva a právních norem zahrnovaných do práva sociálního zabezpečení, ne o zvláštní odvětví práva

K jednotlivým složkám pracovního práva a jejich zařazení z hlediska historického třídění práva

  • Je třeba odlišovat politiku zaměstnanosti na jedné straně a individuální a kolektivní pracovní právo na straně druhé
  • Politika zaměstnanosti - právní úprava zaměstnanosti je upravována veřejnoprávními metodami, má velmi blízko ke správnímu právu, kromě převažující metody právní úpravy také z hlediska subjektů, jejichž vztahy upravuje; na jedné straně stojí moc veřejná, stát (MPSV a úřady práce), na druhé straně stojí soukromoprávní subjekty (občan či zaměstnavatel). Procesní úpravou se jedná o správní řízení.
  • Individuální pracovní právo - vzniklo z práva občanského a má k němu nejblíže (také k právu obchodnímu). Individuální i kolektivní občanské právo je založeno na smluvním uspořádání, jde o soukromoprávní oblast.

Vztah pracovního práva a práva občanského - podrobněji ot. 3

  • Nyní lze občanský zákoník aplikovat na pracovněprávní vztahy pouze na principu subsidiartity (původně se v ZP z roku 2006 vycházelo z principu delegace až do nálezu ÚS č. 116/2008 Sb.)
  • Osamostatnění pracovního právo probíhalo v 2. polovině 19. století, ve dvou rovinách:
    • 1) Ochranné (sociální) zákonodárství - začala se omezovat smluvní svoboda ve prospěch slabší strany (zaměstnance)
    • 2) Vznik kolektivního pracovního práva - kolektivní smlouvy jsou novým prvkem a v kontinentálním systému práva jsou též novým pramenem práva (ve Skandinávii dokonce nejdůležitějším pramenem prac. práva) × v systému common law ve VB nejsou pramenem práva (přesto mají značný význam). Kolektivní prac. právo historicky nevychází z obč. práva (narozdíl od individuálního).
    • Politika zaměstnanosti je i historicky úpravou veřejnoprávní, tedy bez vazby na obč. právo
  • Zákoník práce ČSSR 1965 - pojetí, že práce není zboží, naprosté odtržení od práva občanského; obecné instituty parafrázovaly úpravu občanského práva, bylo vyloučeno subsidiární použití OZ. Jeho pojetí bylo kogentní, v podstatě vylučující smluvní (individuální i kolektivní) vyjednávání a smluvní svobodu.
  • Zásadním rozdílem mezi pracovním (individuálním) právem a právem občanským (a obchodním) jsou veřejnoprávní zásahy do smluvních vztahů ⇒ omezení smluvní volnosti. V obč. právu se s ním také setkáme, ale ne v takové míře a intenzitě jako v prac. právu, kde se jedná o jeden ze základních principů, na kterých je prac. právo postaveno (především kogentní úprava minimálních pracovních podmínek - rozvržení a max. rozsah pracovní doby, minimální doba odpočinku, apod.)
  • Smluvní svoboda je omezena i kolektivní vůlí, kolektivní smlouvami - v individuální pracovní smlouvě nelze sjednat pro zaměstnance méně výhodné mzdové a pracovní podmínky, než které stanoví kolektivní smlouva.
  • Smluvní svoboda je tedy omezována zákonodárstvím i kolektivními smlouvami. Jednotlivé státy se liší mírou omezení smluvní svobody a tím, který způsob omezení v nich dominuje; ochranné zákonodárství je typické v kontinentální Evropě × malá míra omezování svobody zákonodárstvím typická pro Švédsko, Nový Zéland nebo USA. Je ovšem třeba vidět souvislosti: v USA zákonodárce sice smluvní svobodu skoro nereguluje, zato jsou USA známy komplexním antidiskriminačním zákonodárstvím, ve výsledku omezujícím smluvní svobodu při uzavírání prac. smlouvy.

Odlišnost pracovních smluv od smluv občanskoprávních

  • Pracovní smlouvy se ve všech zemích, až na nepatrné výjimky, řídí obecně smluvním právem, které rovněž pokrývá občanské a obchodní smlouvy
  • Odlišnosti pracovních smluv od ostatních:
    • 1) Upravují závislou práci - vytváří vztah nadřazenosti a podřizenosti mezi stranami
    • 2) Pracovní právo spíše než vlastní pracovní smlouvy upravuje vztahy na základě nich vzniklé - pracovní poměr bývá často uzavřen na dobu neurčitou a jeho skončení je zvláštně upraveno tak, aby chránilo slabší stranu - zaměstnance
    • 3) Pracovní smlouvy vytvářejí zvláštní osobní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - obsahem jsou práva a povinnosti obou stran; zaměstnanec je zejména povinen svou práci vykonávat osobně a být svému zaměstnavateli loajální, zaměstnavatel pak má zejména povinnost chránit zdraví zaměstnance a jeho bezpečnost při práci
    • 4) Zaměstnavatel má mnohdy oprávnění jednostranně určovat pracovní podmínky (např. stanovení a rozvržení pracovní doby, čerpání doby odpočinku apod.)
    • 5) Individuální pracovní smlouvy jsou podřízeny kolektivním smlouvám, které nebyly či nemusely být vůbec odsouhlaseny stranami individuální smlouvy
    • 6) V důsledku nestejné vyjednávací síly mezi stranami je omezena smluvní volnost u pracovních smluv
  • Některé z těchto rysů najdeme i u občanskoprávních a obchodních smluv (např. smlouva o sdružení také zakládá osobní vztah či dlouhodobý smluvní vztah u nájemní smlouvy), žádná z těchto smluv ale nemá všechny výše uvedené prvky

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 4 - 12.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code