Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů

  • POZOR! Tuto otázku jsem konzultoval s doc. Hůrkou a není zdaleka tak jednoznačná, jak se může zdát. Obecně má za to, že subjektem kolektivních PPV nemůže být někdo (něco), kdo nemá právní subjektivitu. Proto je třeba některé „aktéry“ těchto vztahů chápat pouze jako „subjekty“, resp. účastníky v širším smyslu. To bude u zkoušky asi třeba uvést a vysvělit. Nicméně učebnice prof. Běliny a kol. pracuje s pojmem „subjekt“ poměrně volně a obsahuje výčet „subjektů“, který následuje níže (pozn. P. V.)
  • Subjektem těchto vztahů je ten, kdo je v daném PPV podle příslušných právních norem nositelem práv a povinností z něho vyplývajících - okruh možných subjektů je dán právními předpisy
  • Jednotlivé typy subjektů mají odlišné postavení s ohledem na to, jaká práva a povinnosti a v jakém rozsahu s nimi pr. předpisy spojují
  • Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší práva jsou stanovena odborům - především spojená s výkonem práva kolektivního vyjednávání
  • Na základě postavení daného subjektu je také dán rozsah oprávnění, které má k dispozici
  • Narozdíl od individuálních PPV nemají všechny subjekty stejná práva a povinnosti
  • Ne všechny subjekty mají současně právní subjektivitu
    • Rady zaměstnanců, evropské rady zaměstnanců a zástupci pro BOZP mají sice způsobilost být účastníkem PPV, chybí ale způsobilost k pr. úkonům, nemají deliktní způsobilost a ani způsobilost procesní
  • Další zvláštnost spočívá v tom, že ne všechna oprávnění jsou dána výhradně pr. předpisy; kolektivní prac. právo je kromě pr. předpisů upraveno právem neregulovanými dohodami. To platí především pro postavení státu jako jednoho ze subjektů

Subjekty kolektivních PPV

  • Stát
  • Zaměstnavatelé a jejich zaměstnavatelské organizace
  • Odborové organizace
  • Zaměstnanci
  • Rada zaměstnanců
  • Evropská rada zaměstnanců
  • Zástupci pro BOZP

Členění subjektů

  • Podle toho, zda mají nebo nemají právní subjektivitu, kterého z účastníků PPV zastupují nebo podle formy, kterou jsou upravena jejich práva a povinnosti
    • S výjimkou rad zaměstnanců a zástupce pro BOZP mají ostatní subjekty právní subjektivitu
    • Zástupcem ZLů jsou zaměstnavatelské organizace, ZCů odborové organizace, rady zaměstnanců či zástupci pro BOZP
    • S výjimkou státu jsou postavení a oprávnění ostatních subjektů upravena právními předpisy

Stát

  • Zastává několik pozic - vytváří vhodné právní prostřední (tvorba legislativy, výkon soudnictví, kontrolní systémy) a celkový rámec kol. PPV (a stanoví jejich rozsah a obsah)
  • Účastní se především prostřednictvím tripartitních jednání v orgánech tzv. tripartity - zde je stát zastoupen místopředsedy vlády a některými ministry. Proces jednání těchto orgánů, sjednávání dohod atp. se obecně nazývá sociální dialog
  • Představitelé jednotlivých rezortů a jejich odborné útvary jednají s odbory a ZLi i mimo tripartitní struktury - na tomto se podílí jak ČMKOS (největší konfederace odb. org.), tak i odborové svazy (sdružující odb. org. na základě odvětvových principů). Jedná se zejména o otázky související s odměňováním v rozpočtové a příspěvkové sféře - školství, zdravotnictví… dále se zde projednávají reformy, atd.
  • Problematika tzv. generálních dohod, sociálního smíru a Rady hospodářské a sociální dohody v ČR (RHSD ČR) a sociálního dialogu viz ot. 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog

Zaměstnavatelé a zaměstnavatelské organizace

  • Vznik organizací ZLů a jejich asociací je upraven OZ; ustanovení o právnických osobách a spolcích se použijí přiměřeně v rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv (základem čl. 27 LZPS)
  • Zák. úprava respektuje hlavně Úmluvu Mez. org. práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat - součástí pr. řádu ČR
    • To znamená, že organizace ZCů a ZLů vznikají nezávisle na státu a ten nesmí zasahovat do jejich vnitřních záležitostí
    • Stát (resp. MV) pouze eviduje jejich vznik a dohlíží na to, aby tato sdružení nevyvíjela činnost politických stran, podnikatelských subjektů podle zvl. zákonů apod.
    • Odborová organizace, stejně jako organizace ZLů může vzniknout sdružením 3 členů
  • Největšími konfederacemi ZLů, které jsou zastoupeny i v tripartitních org. jsou: 1. Svaz průmyslu a dopravy ČR a 2. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
  • Rozdíl oproti odborům je ten, že ZLská sdružení vyvíjejí svou činnost pouze na základě dobrovolných příspěvků sdružených organizací
  • Jako subjekt kolektivních PPV vystupují jednak v tripartitních jednáních a pak jako jedna ze smluvních stran při uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně - viz ot. 37. Obsah kolektivní smlouvy

Svaz průmyslu a dopravy ČR

  • Největší zaměstnavatelské sdružení
  • Dobrovolná organizace sdružující ZLe a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy
  • Sdružuje členské svazy; ty představují přes 1600 společností s přibližně 0,5 mio. ZCů - členským svazem např. Česká asociace pojišťoven, zbytek na str. 456 učebnice

Konfederace ZLských a podnikatelských svazů ČR

  • Nezávislé zájmové sdružení, za cíl má prosazování a koordinace podnikatelských, ZLských a profesních zájmů svých členů. Tak činí především ve vztazích k zákonodárnému sboru, vládě, orgánům st. správy a odborům
  • Formuluje společné podnikatelské a ZLské zájmy svých členů a prosazuje je zejména v různých formách konzultací s vládou
  • Členství je dobrovolné - členem např. Unie zaměstnavatelských svazů ČR, zbylí na str. 456 učebnice
    • Členy mohou být podnikatelské a ZLské svazy a jiná sdružení × členy nemohou být PO, pokud sdruženy v členské organizaci Konfederace

Odborové organizace

Odborové konfederace (centrály)

Zaměstnanci

  • Pro ZCe jako subjekt kolektivních PPV je důležité především právo na informaci a projednání
    • Pramenem jsou především směrnice EP a Rady 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování ZCů a projednávání se ZCi v ES a také Evropská sociální charta
  • Účelem tohoto práva je, aby se ZCi s dostatečným časovým předstihem dozvěděli o všech důležitých změnách a opatřeních ZLe, aby se k nim mohli vyjadřovat a ovlivnit je
  • Okruh povinně předávaných informací a projednání je stanoven především v § 276 - 280 ZPr a pak také v § 339 ZPr
  • ZL má povinnost informovat ZCe a jednat přímo s nimi, pakliže u něj nepůsobí odborová organizace nebo pokud si ZCi nezvolili radu zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast BOZP
  • Toto právo se tak uskutečňuje hlavně prostřednictvím odb. org. či rad ZCů (zástupce BOZP) - tito jsou povinni vhodným způsobem informovat ZCe na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu informací z závěrech projednání

Rada zaměstnanců

Evropská rada zaměstnanců

Zástupce pro oblast BOZP

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 451 - 477.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code