Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky

  • doporučuji projít otázky č.9 a 11 ze zkoušky z OPH II.
  • nesplňuje-li pracovněprávní úkon všechny náležitosti kladené na jeho stranu základních pracovněprávních vztahů, na vůli, na projev vůle nebo na jeho předmět (obsah), nemůže mít sledované (všechny nebo jen některé) právní účinky
  • tímto způsobem vadný pracovněprávní úkon má za následek:
    • neplatnost pracovněprávního úkonu
    • možnost odstoupení od pracovněprávního úkonu
    • odporovatelnost pracovněprávního úkonu

1. Neplatnost (negotium nullum)

  • pracovněprávní úkon vznikl a nadále trvá, avšak nemá jednajícím sledované právní účinky – nedojde ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které by jinak nastaly, nebýt vadnosti pracovněprávního úkonu
  • ! od neplatnosti je třeba odlišovat nicotnost pracovněprávního úkonu (non negotium) – na pracovněprávní úkon se hledí, jako by vůbec nebyl učiněn – šlo jen o zdánlivé právní jednání
    • ZP nicotnost neupravuje, vadám způsobujícím nicotnost přiznává následek v podobě neplatnosti
  • rozhodující je stav existující v době, kdy byl pracovněprávní úkon učiněn; k vadám, které by případně nastaly později, se nepřihlíží
  • účinky ex tunc (od počátku)
  • PP úkon je neplatný, pokud: §19 ZP, OZ (právní následky vznikají pouze z projevů vůle, které jsou platnými právními úkony – které mají všechny zákonem stanovené náležitosti - náležitosti osoby, vůle, projevu, předmětu)
    • byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům nebo osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k tomu úkonu neschopnou
    • nebyl učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně
    • byl učiněn v omylu
    • jeho předmět není možný nebo dovolený
    • odporuje dobrým mravům
    • se jím zaměstnanec předem vzdává svých práv
    • odporuje zákonu nebo jej obchází a zároveň nejsou naplněny základní zásady PP vztahů
    • k němu nebyl udělen předepsaný souhlas příšlušného orgánu, jestliže to ZP výslovně stanoví
    • nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje ZP nebo jiný zákon nebo dohoda účastníků
      • ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní - tato ratihabice je vyloučena u jednostranných pr. úkonů a u kolektivních smluv
      • nebyl-li učiněn právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen než bylo započato s plněním
  • neplatnost absolutní a relativní
    • absolutní - nastává přímo ze zákona
      • hledí se na právní úkon, jako by nebyl učiněn (účinky ex tunc)
      • plnění, k němuž z tohoto úkonu došlo, musí být vráceno – zakládá bezdůvodné obohacení (§451)
      • soud / jiný orgán přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti)
      • nemůže být dodatečně zhojena dodatečným schválením ani dodatečně nemůže opadnout důvod neplatnosti
      • nepromlčuje se
    • relativní - právní úkon se považuje za platný, jestliže se neplatnosti nedovolal ten, kdo je k tomu oprávněn
      • soud / jiný orgán přihlíží jen na návrh
      • k dovolání se neplatnosti je oprávněn ten, kdo je pracovněprávním úkonem dotčen ve svých právech nebo povinnostech a, současně, kdo ji nezpůsobil sám (nedovolá se neplatnosti ten, kdo ji způsobil výlučně sám)
        • uplatní ji proti druhému účastníku nebo jinému subjektu pracovněprávního vztahu
        • řízení před soudem / jiným orgánem (žaloba na neplatnost) nebo mimosoudně
        • zákon stanoví lhůtu, do kdy je možné se dovolat neplatnosti
      • účinky ex tunc
      • může být zhojena - odpadnutím vady (konvalidací) nebo dodatečným schválením (ratihabicí)
    • §18 odst.1 - „Právní úkon se i přes vady jeho obsahu považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá, není-li v §19 stanoveno jinak.“
      • ZP je založen na relativní neplatnosti, není-li výslovně stanoveno jinak

2. Odstoupení

  • = jednostranný právní úkon adresovaný druhé straně základních pracovněprávních vztahů / jinému subjektu pracovněprávního vztahu, v němž je vyjádřena vůle zrušit označený (jiný dříve učiněný) pracovněprávní úkon a vymezen důvod odstoupení
  • je perfektní doručením (druhé straně / jinému subjektu)
  • účinky ex tunc = jako by nikdy ke zrušenému pracovněprávnímu úkonu nedošlo
    • ex nunc jen, stanoví-li to zákon / bylo-li to účastníky dohodnuto
  • následkem je vznik závazku z bezdůvodného obohacení
    • strany zrušené pr. úkonu jsou povinny si navzájem vrátit vše, co podle něho získaly (není-li to možné - peněžitá náhrada)
  • odstoupit lze pouze od platného pracovněprávního úkonu
  • lze odstoupit, pokud byl pr. úkon učiněn v tísni za nápadně nevýhodných podmínek (§49 OZ)
  • dále vždy, přiznává-li to straně základních pracovněprávních vztahů zákon nebo dohoda účastníkú
  • vymíněné odstoupení od smlouvy (§497 OZ) je v pracovněprávních vztazích zakázáno (§4a odst.1 ZP)

3. Odporovatelnost

  • relativní neúčinnost právního úkonu, odporovatelné jsou právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele (in fraudem creditoris), tento úmysl musel být znám druhé straně
  • v pracovněprávních vztazích slouží k ochraně pracovněprávní pohledávky některé ze stran pracovněprávních vztahů
  • odporovatelným může být jen platný právní úkon, od něhož nebylo účinně odstoupeno
  • pr. úkon si ponechává účinky vůči třetím osobám, jeho neúčinnost je relativní (na pr. úkon se hledí, jako kdyby nenastaly jeho právní účinky, pouze ve vztazích oprávněného a povinného účastníka pracovněprávního vztahu)
  • poškozený „věřitel“ ji uplatňuje tzv. odpůrčí žalobou, relativní neúčinnost pr. úkonu se zakládá právní mocí soudního rozhodnutí, jímž bylo žalobě vyhověno
  • odpor se vznáší vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného právního úkonu „dlužníka“ prospěch, a to v souvislosti s právními úkony „dlužníka“ učiněnými za poslední 3 roky (prekluze)

DOPLNĚNÍ

  • v případě, že je pracovněprávní úkon neplatný nebo byl zrušen v důsledku odstoupení, je zaměstanavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu; způsobil-li však neplatnost nebo důvod k odstoupení výlučně sám zaměstnanec, hradí škodu, která tím vznikla zaměstnavateli
  • jestliže újma, která vznikla neplatností pracovněprávního úkonu nebo jeho zrušením v důsledku odstoupení, nepředstavuje škodu a nemůže být tedy odčiněna z důvodu odpovědnosti za škodu, vzniká závazek z bezdůvodného obohacení (více viz. občanské právo)
  • představuje-li vada pr. úkonu zároveň naplnění skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu (podle zákona 251/2005 SB o inspekci práce), může to mít za následek uložení pokuty příslušným orgánem inspekce práce
  • s odporovatelností není spojen ani závazek z odpovědnosti za škodu, ani závazek z bezdůvodného obohacení
  • neplatností je postižen pracovněprávní úkon jen v takovém rozsahu, v jakém se jej dotýká důvod neplatnosti
    • vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část pr. úkonu, je neplatný jen v dotčené části
    • pokud neplatností postiženou část nelze oddělit, je neplatný celý pr. úkon
    • podobně u odstoupení

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 124 - 134.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code