Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu

V ZP jsou stanoveny

  • lhůty, v nichž má být učiněn PP úkon nebo jiná PP skutečnost (seznámení ZCů s obsahem uzavřené kolektivní smlouvy, upozornění že uplynula doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednanou na dobu konání určitých prací…)
  • doby, jejichž uplynutím dochází ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností stran základních PP vztahů a dalších subjektů PP vztahů (uplynutí zkušební doby, skončení pracovního poměru na dobu určitou…)
  • Původní znění ZP nerozlišoval mezi lhůtou/dobou, používal jen „lhůty“ → rozlišování důležité pro počítání času
  • Lhůty a doby mohou být stanoveny přímo zákonem, rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, smlouvou, vnitřním předpisem
  • uplynutí doby – právní skutečnost, neboť tím (samotným uplynutím času obsaženého v době, aniž by tu byla vůle a její projev) vznikají, udržují se, mění se nebo zanikají PP vztahy nebo práva a povinnosti (závazky) v PP vztazích
  • Jestliže stanoví Z, že ve lhůtě stanovené Z musí být doručen projev vůle druhému účastníkovi PP vztahu nebo návrh soudu, je lhůta zachována, jen jestliže k doručení došlo před jejím uplynutím
  • Uplynutí času – PP skutečnost

Počítání času

  • Počítání lhůt v PP vztazích se řídí právní úpravou v § 605 an. OZ
  • Určovány dle dnů, týdnů, měsíců nebo let; kratší jednotky viz 608 OZ (Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. )
  • Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počítání
  • Lhůta určená podle dní je i lhůta, která by měla trvat polovinu měsíce (rozumí se 15 dní)
  • Lhůta dle týdnů, měsíců nebo let končí dnem, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná běžet, není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den
  • Musí-li být neplatnost u rozvázání PP uplatněna u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy měl PP skončit tímto rozvázáním (§ 72), připadá konec této lhůty na den, který se s číslem shoduje se dnem, v němž měl PP skončit tímto rozvázáním, nejpozději posledním dnem v posledním měsíci (např. PP měl skončit na základě výpovědi dnem 30.6., uplyne lhůta 30.8., pokud 31.7., lhůta končí 30.9.)
  • Kdyby poslední den lhůty určené dle dní, týdnů, měsíců nebo let, připadl na sobotu/neděli/svátek, je posledním dnem lhůty až nejblíže následující pracovní den
  • Počítání doby se řídí § 333 ZP
  • Doba začíná běžet prvním dnem a končí uplynutím posledního dne doby, stanovené v právním předpise nebo sjednané mezi stranami základních PP vztahů
  • Doby končí uplynutím posledního dne stanovené nebo dohodnuté doby, i když připadne na sobotu/neděli/svátek

Právní následky uplynutí času

  • marné uplynutí lhůty může mít právní význam jen pořádkový, pokud s tím nejsou spojeny právní následky (např.: neupozorní-li ZL ZCe na skončení určitých prací, na jejichž trvání byl sjednán PP na dobu určitou, včas, zpravidla alespoň 3 dny předem, nemá to vliv na to, že skončením těchto prací skončí také PP na dobu určitou)
  • stanovením lhůt zákon sleduje (s výjimkou pořádkových lhůt) nastolení právní jistoty ve vztazích mezi účastníky
  • dokazování sporných skutečností po uplynutí delší doby je totiž obvykle spojeno s obtížemi, příčina složitých právních sporů
  • nebezpečí zmeškání lhůty má vést oprávněné strany ke včasnému uplatnění jejich práv
  • prekluze = zánik práva, pokud to zákon s marným uplynutím lhůty spojuje, v ZP určeny taxativně, soud přihlédne vždy, jakmile to z řízení vyplyne, aniž by to některý z účastníků namítal
    • žaloba na určení, zda byly splněny podmínky ke sjednání PP na dobu určitou uvedené v § 39/2, 4 ZP
    • k rozvázání PP se ZCem pro porušení jiné pracovní povinnosti ZCe stanovené v § 301 ZP
    • k rozvázání PP se ZCem výpovědí pro porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů… § 58
    • k okamžitému zrušení pracovního poměru se ZL § 59
    • k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, … § 72
    • k uplatnění práva na náhradu škody z odpovědnosti na odložených věcech u ZL, jde-li o věci, které se obvykle (ne)nosí do práce § 267 a 268
    • § 315, § 339a, § 345 ZP
  • odlišit zánik práv a povinností v důsledku uplynutí doby, na kterou byly omezeny (§ 333 věta první), nejde o práva, která by zanikla jen pro neuplatnění ve stanovené době, ale o PaP z PP vztahů, které byly omezeny na předem stanovenou dobu na základě právních předpisů, kolektivní smlouvy, smlouvy účastníků nebo rozhodnutí (např.: PP na dobu určitou, DPČ na dobu určitou, zkušební doba); PaP zánik přímo ze zákona nejpozději uplynutím stanovené/sjednané doby; ale je možné, aby se „doba určitá“ přeměnila na vztah na „dobu neurčitou“
  • promlčení – právo promlčením nezaniká; další osud práva závisí na tom, zda povinný účastník uplatní námitku promlčení
    • pokud dlužník namítne promlčení důvodně, následkem je nepřiznání promlčeného práva
    • právo oprávněného sice trvá, ale je soudně nevymahatelné
    • pokud se povinný promlčení nedovolá, není soud oprávněn přihlédnout že právo nebylo uplatněno v promlčecí lhůtě, povinný je povinen právo splnit, přijetím promlčeného práva nevzniká věřiteli bezdůvodné obohacení
    • v PP vztazích se promlčují všechna práva (peněžitá a nepeněžitá) s výjimkou těch, které zanikají prekluzí nebo uplynutím doby, na níž byly předem omezeny
    • obecná promlčecí doba pro uplatnění práv činí 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno prvně (určeno ZP, jiným právním předpisem, kolektivními smlouvami, dohodami stran) → pokud ve splátkách, běží promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti, stane-li se dluh splatný nesplněním některé splátky, běží promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky
    • zvláštní promlčecí doba
      • úmyslné způsobení škody nebo škoda z korupčního jednání - objektivní lhůta patnáct let (§ 636)
      • u újmy na zdraví, životě a svobodě neplatí objektivní lhůta, tyto nároky se promlčují jen v subjektivní lhůtě
        • § 389 ZP: „Nepromlčují se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují.“
      • taktéž u úmyslného bezdůvodného obohacení objektivní lhůta patnáct let (§ 638)
      • u práv písemně uznaných dlužníkem nebo pžiznaných OVM co do důvodu a výše - 10 let, platí i pro dílčí plnění, ale neplatí pro úroky a jiná opakující se plnění, která dospěla až po uznání práva (§§ 638-642)
    • promlčecí lhůta neběží po dobu, uplatnil-li účastník své právo u soudu a v řízení pokračuje, bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčecí lhůta neběží po dobu, po níž probíhá řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) a oprávněný v řízení řádně pokračoval

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 134 - 139.
  • zákon č. 89/2012, občanský zákoník

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code