Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


12. Právní skutečnosti v pracovním právu

Pojem a druhy pracovněprávních skutečností

  • PP vztahy a práva a povinnosti (závazky) v PP vztazích vznikají, udržují se, mění nebo zanikají na základě skutečností, s nimiž zákon (právní řád) takový právní následek spojuje, jestliže k nim došlo při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s výkonem závislé práce mezi ZC a ZL
  • 2 kategorie (podle toho, zda mají původ v jednání subjektů pracovněprávních vztahů)
    1. subjektivní skutečnosti = u nichž se stanovené právní následky spojují s jednáním (chováním) ZC, ZL, nebo jiných subjektů PP vztahů
      1. právní úkon = § 34 OZ Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které * právní předpisy s takovým projevem spojují, jsou-li v souladu s objektivním právem.
        • ZP v sobě neobsahuje vlastní úpravu právních úkonů v PP vztazích, v § 18-21 uvádí jen některé záležitosti právního jednání, vyvolané povahou PP vztahů, a v ostatním se PP úkony řídí (jak vyplývá ze subsidiarity) OZ, vykládaného v souladu se základními zásadami PP vztahů (§ 4) a z výjimek z ní (§ 4a) – ustanoveními § 34-39, § 40/3-5, § 41, § 41a, §42a-45, § 48-49a, § 50a-51 OZ
        • Výrazem autonomie chování ZC, ZL a jiných smluvních stran PP vztahů
        • Základní složky: jednota vůle a projev (když jeden chybí, nelze mluvit o vadném právním úkonu, ale jde o zdánlivý právní úkon). Musí být učiněn svobodně, vážně, srozumitelně, určitě.Není vlastní úprava v ZP.
        • Aby měla vůle subjektů význam v PP vztazích, musí rovněž obsahovat alespoň v základních obrysech právní následky, které s jejím projevem PP předpisy spojují, tj. zejména vznik, změnu nebo zánik práv a povinností v PP vztazích, vůle, která tyto právní účinky nesleduje, nemá zásadně dopad do PP vztahů – není PP úkonem, tj. jde pouze o faktické úkony, které jsou právně relevantní, jen pokud to právní předpisy výslovně stanoví (např. udělení souhlasu k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru dle § 61/2 ZP
        • Od vůle odlišit pohnutku (motiv) k PP úkonu, jde pouze o podnět, který se projevuje při tvorbě vůle a který vyjadřuje pouze představy, z nichž jednající vychází, nemají právní význam, ledaže by byly vyjádřeny jako součást projevené vůle jednajícího
        • Vůle má sledované účinky, jen byla-li projevena
        • projev vůle: zásada bezformálnosti – vůli lze projevit jakýmkoliv způsobem tak, aby byla objektivně poznatelná → komisivní (konání, jednání), omisivní (opomenutí), projevená výslovně (ústně/písemně) nebo konkludentně;
        • není-li projev vůle jednoznačný (není jasné, jaká vůle měla být vyjádřena, případně není znám obsah projevu vůle), je třeba ji vyložit/interpretovat
          • právní úkon vyjádřený slovy – dle použitého jazykového vyjádření, jakož i podle vůle jednajícího (pokud není v rozporu s jazykovým projevem)
          • konkludentní – vykládá se dle toho, co použitý způsob vyjádření obvykle znamená, přihlíží se k vůli jednajícího a chrání se dobrá víra toho, komu byl projev vůle adresován; konkludentně je vůle vyjádřena jen pokud nevzbuzuje pochybnosti o tom, co chtěla smluvní strana projevit (mlčení, nečinnost, např. pokud ZL navrhne ZC přeložení k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v PS, a ZC, aniž by výslovně souhlasil, začne na daném místě pracovat)
          • výklad vůle smí směřovat pouze k objasnění jejího obsahu, zjištění toho, co bylo skutečně projeveno, nelze vůli doplňovat/nahrazovat, není ani dovoleno měnit smysl jinak jasného PP úkonu
        • forma: ústní x písemné (ty právní úkony, u kterých to stanoví ZP, jiný zákon nebo dohoda účastníků, lze za ně považovat i úkony učiněné telegraficky, dálnopisem anebo, umožňují-li zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby jednajícího, elektronicky) – písemný právní úkon musí být podepsán (vlastnoručně, zaručený elektronický podpis, mechanické prostředky – např. podpisové razítko, …), nemusí být na téže listině jako projevy smluvních stran, pokud zákon nestanoví jinak (např. u KS), pokud účastníci nejsou schopni číst a nemají možnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo specifických pomůcek nebo prostřednictvím osoby k tomu zvolené, nebo nejsou schopni vlastnoručního podpisu, je nutná forma notářského zápisu
        • účinnost právních úkonů často závisí na skutečnostech, o nichž v době vzniku není jisté, zda/kdy nastanou
        • lze proto vznik, změnu a zánik práv a povinností vázat na splnění podmínky (aby strany nemusely čekat, až tyto skutečnosti nastanou) – můžou spočívat na náhodě nebo na vůli toho, komu je uložena, případně na obojím, za podmínku může být též stanovena pohnutka k právnímu úkonu
        • podmínky dělíme
          • odkládací/suspenzivní (PÚ je platný, ale není účinný; účinky nastanou okamžikem splnění podmínky, pokud se podmínka zmaří, právní úkon nenabude účinnosti)
          • rozvazovací/rezolutivní (PÚ je platný a účinný a pokud nastane podmínka pozbude účinnosti, pokud je jisté, že podmínka v budoucnosti nenastane, stává se nepodmíněným)
        • v pochybnostech platí, že je odkládací
        • podmínka nesmí být nemožná – fakticky i právně
        • Nemožná odkládací má za následek neplatnost PÚ, k nemožné rozvazovací se nepřihlíží
        • někdy výslovný zákaz vázat PÚ na podmínku (př.: rozvázání pracovního poměru výpovědí)
        • pokud splnění/zmaření učiní ten, kdo na to neměl právo, stane se právní úkon nepodmíněným
        • při stanovení podmínky v PP úkonu je třeba rozlišovat
          • období do splnění (zmaření) podmínky
          • období, které nastane po jejím splnění nebo zmaření
        • třídění PPÚ:
          • podle formy: formální x neformální (je-li požadována např. psaná forma)
          • podle důvodu vzniku: kauzální (př.: okamžité zrušení právního poměru – musí být důvod) x abstraktní (př.: výpověď ZC – nemusí být důvod)
          • jednostranné (perfektními aniž by byla potřeba vůle jiných osob, tj. výpověď ZC, zrušení pracovního poměru ve zkušební době aj.) x dvoustranné (zejména smlouvy, perfektní, když se sejdou 2 projevy vůle, např. pracovní smlouva) x vícestranné (shoda alespoň 3 subjektů (dohoda o kolektivní odpovědnosti ZC; kolektivní smlouva vyššího stupně)
          • jednostranné adresné (musí být doručen druhé straně, např. výpověď, návrh na rozvázání pracovního poměru) x neadresné (v PP neexistuje)
        • náležitosti PPÚ
          • v ZP ani subsidiárně z OZ nevyplývá přímo, jaké mají mít náležitosti
          • s určitými náležitostmi ovšem uvažuje, zejména v souvislosti s vymezením následků případných vad PPÚ
          • subjekt/strana – ZC, ZL a další osoby, které se účastní PP vztahů - jen ten, kdo je způsobilou stranou PP vztahů nebo jiným subjektem PP vztahů a kdo má způsobilost vlastními právními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti v PP vztazích
            • ZC – 15 let (za den nástupu do práce však nelze sjednat den předcházející ukončení povinné školní docházky)
            • ZL – způsobilost FO mít práva a povinnosti v PP vztazích jako ZL vzniká narozením, vlastními právními úkony nabývání práv a povinností jako ZL dosažením 18 let, též PO, jako PO i Česká republika (za ni příslušná organizační složka státu)
            • Odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, rada zaměstnanců aj.
            • Pokud byla osoba zbavena způsobilosti k PÚ nebo byla omezena, není k takovému PÚ způsobilá, PPÚ za ní může činit jen zákonný zástupce/opatrovník → jinak neplatný PÚ
            • Jednala-li osoba v duševní poruše, která jí činila k tomuto PÚ neschopnou, je její PÚ též neplatný
            • Platné jsou ty PÚ, které jsou učiněné osobou trpící duševní chorobou, avšak nezbavenou způsobilosti k PÚ, ani neomezenou této způsobilosti, pokud jednala v tzv. světlém okamžiku
          • vůle – musí být svobodná (ne pod vlivem bezprávní výhrůžky nebo psychickým násilím nebo stavem tísně za nápadně nevýhodných podmínek) a vážná (nesmí být simulována či provedena žertem… x ochrana dobré vůle druhé strany)
          • projev vůle – určitost (x neurčitý = ani za pomoci výkladu není jasný jeho věcný obsah, není možno stanovit, co má být předmětem úkonu; věcná stránka) a srozumitelnost (formální vyjádření); tzv. vnější omyl – pokud projev dojde změněný pod vlivem prostředků, které jednající použil → nemá za následek nesrozumitelnost, neurčitost
          • předmět/obsah (= vznik, změna či zánik práv a povinností) – možný (objektivní nemožnost – překážky přírodní x subjektivní nemožnost – ekonomická situace účastníka → není relevantní; jen počáteční nemožnost) a dovolený (x není dovolený, pokud: odporuje zákonu, obchází zákon, nebyl k němu udělen souhlas orgánu, ZC se jím předem vzdává svých práv, zkracuje uspokojení vymahatelné pohledávky)
      2. protiprávní úkony = projevy vůle, které jsou v rozporu s objektivním právem, směřují k následkům právem nedovoleným, právo je porušeno (např. ZC poruší povinnost při plnění pracovních úkolů apod.)
      3. další úkony, tzv. faktické úkony = projevy vůle, které sice samy o sobě nesměřují ke vzniku, změně či zániku práv a povinností, avšak avšak mají podle zákona (právního řádu) v PP vztazích právní následky (např. upozornění ZL na neuspokojivé pracovní výsledky ZC a výzva k jejich odstranění – předpokladem pro platné rozvázání pracovního poměru dle § 52f ZP)
    2. objektivní skutečnosti = tzv. události, z nichž nastávají právní následky, aniž by vykazovaly souvislost s jednáním (chováním) ZC, ZL nebo jiných subjektů PP vztahů, jsou tedy nezávislé na lidském faktoru, např. ztráta nebo zničení věcí, poškození zdraví úrazem apod.
  • prokazování PPS → PPS mají význam jen pokud byly prokázány (za prokázanou se považuje i skutečnost předpokládaná, tj. presumovaná, nebyl-li zjištěn opak) x pokud nebyla prokázána, má to zpravidla stejné následky, jako kdyby nenastala; povinnost prokázat PPS má ten, o němž to stanoví zákon, pokud tuto povinnost nesplní, nemůže jí svědčit tvrzené subjektivní právo (nárok)

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 107 - 139.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code