Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


12. Objektivní odpovědnost ve zdravotnictví

Obecně

  • oběti
    • primární - osoba přímo dotčená
    • sekundární - osoby dotčené v důsledku škody ve sféře primární oběti
  • újma
    • majetková - náhrada ušlého výdělku, náhrada zkráceného důchodu, úhrada účelně vynaložených nákladů na léčení a na pohřeb, náhrada výživného
      • posuzuje se dle průměrného výdělku, jeho rozdílu s příjmy po újmě na zdraví a podle toho, kolik by bylo osobě započteno na důchod, kdyby újma nenastala a mohla nadále normálně pracovat
    • nemajetková - bolestné, stížení společenského uplatnění, jednorázové odškodnění pozůstalých
      • bodové tabulky, koeficienty
      • pevná částka - 85 až 240 tisíc
      • obojí bude od 1.1.2014 nahrazeno - úvaha soudu dle okolností případu

Objektivní odpovědnost dle ust. § 421a

  • Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
  • Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
  • Odpovědnost se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
  • jde o odpovědnost poskytovatele (má postih proti svému ZCi dle jiných právních předpisů)
  • Základními zákonnými předpoklady této odpovědnosti je
    • škoda
    • kvalifikovaná škodná událost, tj. okolnost majících původ v povaze použitého přístroje nebo věci
    • příčinná souvislost mezi škodou a škodnou událostí
  • Občanský zákoník pro takové případy stanovuje přísnou odpovědnost založenou na objektivním principu → pro vznik odpovědnosti není relevantním předpokladem zavinění
  • Objektivní odpovědnost je navíc zpřísněna ještě v tom smyslu, že není připuštěn žádný liberační důvod
  • → objektivní odpovědnost absolutní
  • Osoba plnící závazek bude odpovědná i v případech, kdy postupovala přesně podle návodu, podle současného stavu vědy a techniky, lege artis atd.
  • V konkrétních případech je nicméně nutné zkoumat, zda není dáno spoluzavinění poškozeného dle ust. § 441 ObčZ
    • pokud by dáno bylo, škůdce by za škodu neodpovídal v rozsahu, v jakém si ji poškozený způsobil sám
  • Vztah obecné odpovědnosti dle §420 a zvláštní odpovědnosti dle §421a
    • NS se ve svých rozhodnutích opakovaně zabýval otázkou vztahu mezi obecnou odpovědností za škodu dle ust. § 420 a odpovědností za škodu mající původ v povaze použitého přístroje dle ust. § 421a
    • V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2542/2003 se vyjádřil takto:
      • „Bylo-li v řízení znaleckým posudkem prokázáno, že příčinou poškození zdraví žalobkyně byl lékařský zákrok (obstřik krční páteře), jenž byl žalovaným proveden technicky nesprávně, pak i za situace, kdy aplikovaná látka (mezokain) vyvolala u žalobkyně alergickou reakci a následnou chemickou myelitidu, nelze dovodit, že škoda na zdraví byla žalobkyni způsobena okolnostmi, jež mají původ v povaze použitého léku (látky), nýbrž odpovědnost žalovaného za chybný zákrok je třeba posuzovat podle § 420 obč. zák., neboť právě chybný způsob provedení tohoto zákroku žalovaným byl vyvolávajícím činitelem poškození zdraví žalobkyně.“
      • tedy - při konkrétní škodě se primárně zkoumá, zda bylo postupováno lege artis
        • pokud ano a přesto byla způsobena škoda, půjde s největší pravděpodobností o objektivní odpovědnost dle § 421a
        • pokud ne, půjde o subjektivní odpovědnost dle § 420
  • odpovědnost podle § 421a dopadá jak na osoby právnické, tak i fyzické
  • Okolnosti, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jsou např. okolnosti, které
    • vyplynou z vadnosti přístroje (rentgenového přístroje, injekční stříkačky, léku apod.)
    • přičemž není rozhodné, zda jde o vadnost vyskytující se ojediněle, opakovaně nebo pravidelně
    • jestliže by k onemocnění pacienta došlo např. v důsledku použití nesterilní injekční jehly při léčebném zákroku, jde o objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu tím způsobenou pacientovi na zdraví
  • Předpoklady
    • protiprávní jednání se nevyžaduje - odpovědnost vzniká při plnění závazku, které je typicky po právu
    • rozpor s právem tedy tkví v samotném vzniku škody, tj. v protiprávním výsledku jednání subjektu → odpovědnost za výsledek
    • Předpokladem této odpovědnosti je relevantní škodní událost
      • spočívá v použití nástroje, přístroje, podání léku, aplikaci určité látky atd.
      • a toto jednání vyvolá u pacienta poškození jeho zdraví – škodu (újmu na zdraví)
      • Přístrojem nebo jinou věcí je chápán jakýkoliv hmotný předmět, který byl použit při plnění závazku, zahrnuje také součásti věci a její příslušenství.
      • Podle ust. § 421a se navíc odpovědnost za škodu neuplatní pouze u přístrojů, které jsou bezprostředně použity při zákroku, ale také jakékoliv jiné věci, které jsou použity v souvislosti se zákrokem.
        • léčivé látky, zdravotnické pomůcky, materiál nebo technické zázemí ordinace
        • např. rentgenové přístroj, injekční stříkačka, podaný lék, očkování, nebo i věci, které s poskytování zdravotních služeb úzce souvisí, např. vyšetřovací lůžko, zubařské křeslo atd.
  • Škodou se podle judikatury rozumí každá materiální újma, kterou lze objektivně vyjádřit v penězích
    • Rozlišuje se škoda skutečná (damnum emergens) a ušlý zisk (lacrum cessans)
  • Hovoříme-li o odpovědnosti za škodu ve zdravotnictví, zcela jistě si nevystačíme s pojetím škody jako újmy čistě majetkové.
  • Nebude dostačující pouhé konstatování, že došlo ke škodě na majetku pacienta tím, že byl nucen hradit náklady spojené s léčbou, nebo v důsledku poškození zdraví nemohl být pacient po určitou dobu ekonomicky aktivní.
  • Je třeba si uvědomit, že v případě poškození zdraví vzniká také újma nemateriální, která pro pacienta může být, a zpravidla tomu tak také bude, mnohem významnější než újma materiální.
  • Může se jednat zejména o vytrpěnou bolest, odškodňovanou v rámci tzv. bolestného, či o ztrátu možnosti poškozeného vykonávat určitou činnost, nahrazovanou v rámci náhrady za tzv. ztížení společenského uplatnění.
  • Mezi obzvláště zajímavé otázky, se kterými je možné se při studiu odpovědnosti za škodu ve zdravotnictví setkat, bychom mohli zařadit také otázku, zda lze za škodu považovat také narození zdravého dítěte po non lege artis interrupci.
  • Příčinná souvislosti - poškozený je povinen prokázat existenci vztahu příčiny a následku
  • Ke vzniku odpovědnosti musí být příčinná souvislost vždy prokázána bezpečně
  • Nelze vycházet jen z určité pravděpodobnosti příčinného vztahu
  • V konkrétních sporech, kdy soud příčinnou souvislost zjišťuje, musí vždy nejprve izolovat občanskoprávně relevantní příčinu, resp. příčiny, tj. okolnost mající původ v povaze použité věci, a následek
  • Následně soud zvažuje, zda daná okolnost byla skutečně příčinou vzniku škody, tj. zda by ke škodě jinak nedošlo (příčinnou souvislosti totiž nelze zaměňovat za pouhou časovou návaznost a souvislost)
  • Prokázání příčinné souvislosti bývá v praxi obvykle nejproblematičtější.

Další případy objektivní odpovědnosti

  • § 433 - Odpovědnost za škodu způsobenou na odložených věcech
    • Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
    • Povinnost oznámit škodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů.
    • Cenový limit 5000,- Kč
  • § 420a - Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností
    • nevztahuje se na samostatný lékařský zákrok (judikatura: Lékařský zákrok je však svou povahou natolik specifickou činností, že by jeho podřazení pod ustanovení § 420a ObčZ bylo nepatřičné. Jeho zvláštnost a výlučnost (ve srovnání např. s provozní činností podnikatelů) tkví zejména ve zvýšeném riziku škod na zdraví pacientů.)
    • připadá v úvahu, kdy k poškození došlo v důsledku obvyklé provozní činnosti nebo jejím vlivem na okolí
    • např. nesprávná likvidace biologického/kontaminovaného odpadu a následná škoda na životním prostředí
  • § 422 - Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání
    • Nezletilý nebo osoba stižená duševní poruchou
      • odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky
      • společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
    • Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.
    • Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
    • → teoreticky připadá v úvahu, jde-li o osobu, nad kterou vykonává (byť přechodný) dohled zdravotnické zařízení (typicky např. psychiatrická léčebna)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code