Obecně

• přijata členskými státy RE 4.4.1997 ve špan. Oviedu, ČR ratifikována v červenci 2001, vyhlášena pod č. 96/2001 Sb. m.s.
• základní předpis českého medicínského práva od 1.10.2001 → rámcový a obecný, předpokládá podrobné provedení vnitrostátní úpravou
• zakládá široký okruh práv osobám, které se podrobují zákrokům v souvislosti s léčbou a výzkumem, důsledkem stanovení těchto práv je vznik odpovídajících povinností poskytovatelům zdravotní péče a výzkumníkům

Cíl Úmluvy

• cílem je zakotvení určitého minimálního standardu ochrany lid. práv v medicíně a aplikované biologii, jež bude zaručen ve všech člen. státech
• smluvní státy se zavázaly přijmout do svého právního řádu „opatření nezbytná pro zajištění účinnosti ustanovení Úmluvy o lidských právech a biomedicíně“ → způsob plnění závazků vyplývajících z této úmluvy je plně v kompetenci smluvních států

Vztah k jiným právním předpisům

• dle čl. 10 Ústavy ČR má aplikační přednost před zákonem, pokud zákon jakkoliv omezuje práva z Úmluvy, nelze dle něj postupovat (výjimkou čl. 26, viz níže)
• Úmluva sdílí východiska a specifikuje obec. ustanovení EÚLP → ESLP by pravděpodobně použil její principy při výkladu EÚLP
• Úmluva X LZPS : svoboda rozhodování pacienta má přednost před zdravím a životem X nezadatelnost práva na život → problémy v souvislosti s potraty nebo odmítnutí životzachraňujícího zákroku

1. obecně platná základní pravidla → Preambule a čl. 1 - 10
2. zvláštní část - vědecký výzkum a nové eticky citlivé medicínské metody
3. + protokoly – klonování, transplantace

OBECNÁ ČÁST

• Preambule a čl. 1 : účel Úmluvy a povinnost států zajistit její dodržování národ. předpisy
• čl. 2 : přednost zájmů a blaha lidské bytosti před zájmy společnosti či vědy
• čl. 3 : rovný přístup ke kvalitní ZP – povinnost státu o zabezpečení kvalitní péče usilovat
• čl. 4 : povinnost poskytovat péči v souladu s profes. standardy (lege artis)
• čl. 5-9 : informovaný souhlas – žádný zákrok nemůže být proveden bez souhlasu pacienta → mimořádně důležité ustanovení, ochrana pacientovy svobody rozhodovat o svém osudu + právo na poskytnutí informací o zákroku, rizicích, alternativách; upraven postup získávání souhlasu, i pokud jde o nezletilého či pr. nezpůsobilého → uplatňuje se výjimka krajní nouze (neodkladný zákrok lez vykonat i bez souhlasu); povinnost ZZ respektovat dříve vyslovená přání
• čl. 10 : ochrana soukromí pacienta – lékařská mlčenlivost, vedení zdravotnické dokumentace, právo pacienta na info o zdraví

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

• čl. 11-14 : nakládání s lidským genomem (zákaz volby pohlaví, podmínky pro prediktivní gen. vyšetření)
• čl. 15-18 : provádění vědeckého výzkumu → především zvýšená ochrana osob zapojených do výzkumu (i těch nezpůsobilých dát souhlas), přísnější podmínky získávání IS
• čl. 19-22 : transplantační medicína, nakládání s částmi lid. těla → opět zvýšená ochrana osob neschopných dát souhlas, zákaz finančního prospěchu, omezení nakládání s odebranými částmi lid. těla (užití pro jiné účely jen s řádným souhlasem)

• čl. 23 : závazek zajistit odpovídající pr. ochranu k předcházení a zamezení porušování zásad Úmluvy
• čl. 24 : právo na odškodnění – poškozený má „nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem“
• čl. 25 : sankce - závazek zajistit odpovídající pr. postih v případě porušení Úmluvy
• čl. 26 : od některých ustanovení Úmluvy se lze na zákl. zákona odchýlit v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení TČ, ochrany veřej. zdraví, práv a svobod jiných → platí pro obecná ustanovení, u většiny čl. zvláštní části ne !
• čl. 27 : širší ochrana - ustanovení nelze vykládat jako omezující při možnosti poskytnout širší pr. ochranu, než jaká je stanovena v Úmluvě

• čl. 28 : veřejná diskuse
• čl. 29 : výklad Úmluvy
• čl. 30 : zprávy o aplikaci Úmluvy
• čl. 31 : protokoly - lze uzavírat protokoly rozvíjející zásady Úmluvy
• čl. 32 : dodatky k Úmluvě

Závěrečná ustanovení

• čl. 33 : podpis, ratifikace, vstup v platnost
• čl. 34 : nečlenské státy
• čl. 35 : území
• čl. 36 : výhrady
• čl. 37 : vypovězení Úmluvy
• čl. 38 : oznámení

Problematika vědeckého výzkumu → viz otázka 2. Okolnosti vylučující protiprávnost a činnost lékaře - přípustné riziko

• výzkum lze provádět bez omezení, pokud je to ve shodě s touto konvencí
• čl. 16 – podmínky : neexistence jiné srovnatelné alternativy, rizika nejsou v nepoměru k potenc. přínosu, výzkumný projekt byl schválen příslušným orgánem, etická přijatelnost posouzena odborníky, osoby byly informovány o právech a zárukách, souhlas byl dán výslovně a s koneč. platností
• čl. 17 – výzkum na jedinci nezpůsobilém dát souhlas – podmínky : splněny podm. dle čl. 16, reálný a pozitivní přínos pro subjekt, srovnatelný výzkum nemůže být proveden na jiném, potřebné svolení dle čl. 6 bylo dáno výslovně a písemně, subjekt nemá proti realizaci výkumu námitky (pokud by z výkumu subjektu neplynul přímý pozitivní efekt na zdraví → lze V provést, pokud pozitivně ovlivní stav dané osoby nebo jiných osob stejné věk. kategorie, trpící stejnou chorobou či poruchou a jestliže je s výzkumem spojeno min. riziko a zátěž)
• čl. 18 – výzkum embryí in vitro → nutnost zajištění ochrany embrya, zákaz vzniku embryí jen pro výzkumné účely

Práva pacientů plynoucí z Úmluvy → viz otázka 9. Práva pacientů v ČR

1. založené čl. 4 – právo na profesionální péči, tomu odpovídá povinnost lékaře náležitou péči poskytnout (porušením chyba v diagnóze, nesprávně zvolená léčba)
2. založené čl. 5-9 – ochrana pacientovy svobody rozhodování, tomu odpovídá povinnost lékaře vyžádat si souhlas s každým zákrokem a pacienta řádně poučit (porušením zákrok nekrytý souhlasem)
3. založené čl. 10 – právo pacienta na soukromí, tomu odpovídá povinnost lékaře soukromí pacienta chránit (porušením sdělování citl. informací třetím osobám bez svolení pacienta)

Právní charakter zásahu do lidského těla → viz 11. Informovaný souhlas pacienta

• primárně vycházíme z Úmluvy a LZPS → režim Úmluvy : zásah je primárně protiprávní, protiprávnost ale vylučuje pacientův IS
• dva střetávající se zájmy : autonomie jednotlivce X ochrana života a zdraví
• tradiční nauka – nikdo nedisponuje se svým životem a zdravím, nemůže dát souhlas s jejich narušením (tomuto odpovídá i Listina – nezadatelnost zákl. práv)
• v posledních desetiletích ale změna v náhledu, roste důraz kladený na autonomii jedince
• rozlišujeme :

1. zákrok v oblasti péče o zdraví (především úkony preventivní péče, diagnostiky, léčby či rehabilitace)
2. ostatní zásahy do lidské integrity (všechny zásahy, jež nemají přímý vztah k péči o zdraví dotyčného jednotlivce)

Řešení otázky protiprávnosti zásahu do integrity

• zákroky v oblasti péče o zdraví

1. bez souhlasu pacienta → zákrok je protiprávní i kdyby byl proveden zcela správně, kdo ho provedl, odpovídá za veškerou způsobenou škodu, riskuje též TP odpovědnost
2. se souhlasem pacienta → zákrok i tak nemusí být vždy v souladu s právem – vždy musí být lege artis (řádný postup dle čl. 4)

• ostatní zásahy do lidské integrity mimo oblast péče o zdraví

1. bez souhlasu pacienta → obecně je každý zákrok bez souhlasu protiprávní, Úmluva stanovuje zvláštní zpřísněný postup udělování souhlasu s darováním orgánů a účastní na vědec. výzkumu
2. se souhlasem pacienta → problematická oblast, souhlas vyloučí protiprávnost např. u tetování či piercingu (ne ale u zlomení ruky, aby jedinec nemusel do práce), sporné situace bude řešit judikatura

zdroje :

• Císařová, Sovová : Trestní právo a zdravotnictví 2, 2004
• Medicínské právo, C.H.Beck 2011, kapitola 3.1.3