Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


14. Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnictví

Obecně k odpovědnosti

(pro otázky 14 – 16)

Předpoklady vzniku odpovědnosti

  1. protiprávní jednání - nejčastěji porušení povinnosti postupovat tzv. lege artis, tedy povinnost postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, porušení povinnosti provádět lékařský zákrok jenom na základě svobodného a informovaného souhlasu pacienta, porušení povinné mlčenlivosti či porušení povinnosti vést zdravotnickou dokumentaci
  2. škodlivý následek
  3. příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (tzv. kauzální nexus)
  4. zavinění - vnitřní psychický vztah člověka ke skutečnostem, které zakládají právní odpovědnost

Občanskoprávní odpovědnost ve zdravotnictví

  • = odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb (PZS) za škodu nebo neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti způsobené pacientovi
  • obdobně i v případě, že by pacient způsobil škodu PZS nebo neoprávněně zasáhl do dobré pověsti PZS
  • tato odpovědnost se řídí Občanským zákoníkem

1. Odpovědnost za škodu

A) Obecná odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinnosti

  • zavinění se zde presumuje (předpokládá) a je na tvrzeném škůdci, aby prokázal, že nejednal ani nedbale.
  • podle § 420 Obč.Z. není osobou odpovědnou za škodu jen ten, kdo sám škodu způsobil, ale i ten, kdo ke své činnosti „použil“ někoho jiného. (typicky zaměstnanec). Zaměstnanec proto nikdy poškozenému přímo neodpovídá. Pacientovi tak za škodu odpovídá poskytovatel zdravotních služeb.
  • odpovědnost konkrétního zdravotnického pracovníka by výjimečně přicházela v úvahu, kdy by jeho jednání, jímž škodu způsobil, představovalo exces z plnění jeho pracovních povinností (postrádalo by s ním věcnou, místní i časovou souvislost)
  • ke vzniku odpovědnosti ve zdravotnictví nejčastěji dochází v důsledku porušení povinnosti postupovat lege artis

B) Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností

  • § 420a odst. 1 Obč.Z., lze se jí zprostit
  • např. nesprávná likvidace biologického nebo kontaminovaného materiálu, čímž dojde ke znečištění životního prostředí
  • pro vztah lékař - pacient je nevhodná (viz. přednáška s JUDr. Šustkem)

C) Odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi mající původ v povaze použité věci

  • * §421a odst. 1 Obč.Z., objektivní, nelze se zprostit
  • odpovědnost za bezvadnost látky, za neselhání přístroje, ale i za chybějící vlastnost, kterou by věc měla mít, byl-li právě její nedostatek příčinnou vzniku škody (např. nesterilita injekčních stříkaček)
  • odpovědnost je však dána také tehdy, jestliže použitá věc nebyla vadná, ale právě svou povahou způsobila vznik škody (např. PZS tak bude odpovídat i za vedlejší účinky, které mají za následek vznik škody, o nichž nebylo PZS známo, že k nim dochází
  • jde o objektivní odpovědnost za výsledek - odpovídá se za náhodu (samotné nebezpečí, riziko)
  • tato konstrukce představuje zvýšenou ochranu poškozených, kterým zákon přiznává právo na náhradu škody i v případě, že druhá osoba (škůdce) škodu nezavinila, resp. nejednala ani v rozporu s právem

Způsob a rozsah náhrady škody na zdraví

  • 1. Náhrada hmotné škody
    • ztráta na výdělku, ztráta na důchodu a účelné náklady spojené s léčením. V případě usmrcení pacienta náklady na výživu pozůstalých a přiměřené náklady spojené s pohřbem.
  • 2. Náhrada nehmotné újmy
    • a) škoda na zdraví - jednorázové odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění
      • odškodnění se řídí vyhláškou Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění – bodové hodnocení (1 bod 120 Kč)
      • od 1.1.2014 bude zrušeno - bude záležet na uvážení soudu, nahradit by se měla veškerá újma
    • b) škoda na životě - jednorázové odškodnění pozůstalým za usmrcení osoby blízké
      • odškodnění za smrt upravuje přímo občanský zákoník v § 444 odst. 3
    • zvýšení nároku lze zvýšit v lékařském posudku v závislosti na tom, zda např. škoda na zdraví vyžadovala náročný způsob léčení apod.
    • Výši odškodnému může zvýšit též soud, bude-li osvědčeno, že se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Soud na rozdíl od posuzujícího lékaře není limitován přesným procentuálním vyjádřením.

D) Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

  • je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech, ledaže by ke škodě došlo i jinak (§ 433 odst. 2 Obč.Z.)
  • PZS bude odpovídat za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají
  • nelze se zprostit jednostranným prohlášením

2. Odpovědnost za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti

  • § 11 Obč.Z. – Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
  • do roku 2004, kdy byl doplněn § 444 odst. 3, Obč.Z. nepamatoval na odškodnění citové újmy v případě úmrtí blízké osoby. Soudní praxe si pomohla tím, že způsobení smrti blízké osoby kvalifikovala jako porušení práva rozvíjet rodinné vztahy, které považovala za součást dílčího osobnostního práva na soukromí.
  • uplatňování těchto nároků se stalo inspirací pro uplatnění nároků z titulu porušení práva na ochranu osobnosti i při zásahu do práva na zdraví. Pragmatickým důvodem byla skutečnost, že v rámci náhrady škody byly za nehmotnou újmu poskytovány nízké finanční částky (dříve 30 Kč za bod).
  • Porušení práva na tělesnou integritu a její nedotknutelnost bývá namítáno v tzv. souhlasných sporech = pacient primárně nenamítá postup non lege artis, ale provedení zákroku bez náležitého informovaného souhlasu
  • právo na ochranu soukromí – porušení povinné mlčenlivosti bude představovat neoprávněný zásah do práva na ochranu soukromí. O neoprávněný zásah do soukromí pacienta půjde i tehdy, kdy PZS nepřijme dostatečná opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému a nahodilému přístupu k údajům ve zdravotnické dokumentaci

A) Sankce za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti

  • osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo zasaženo, má jednak právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, ale také aby byly odstraněny následky těchto zásahů a jednak také právo, aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se zadostiučinění nejevilo postačujícím, pak možnost náhrady nemajetkové újmy v penězích.
  • základní hmotněprávní podmínkou pro vznik občanskoprávní sankce za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti je, aby zásah byl objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu

B) Vztah nároků z práva na ochranu osobnosti a nároků na náhradu škody

  • Nejvyšší soud setrvává na tom, že nároky z titulu práva na ochranu osobnosti a nároky na náhradu škody jsou zcela svébytné a samostatné nároky podmíněné rozrůzněnou sférou ochrany, kterou občanský zákoník poskytuje
  • Vrchní soud v Olomouci se naopak ztotožňuje s názorem, že nároky z titulu náhrady škody na zdraví jsou speciálními nároky ve vztahu k obecným nárokům vzniklým v režimu ochrany osobnosti. Není přípustné, aby se osoba dotčená na zdraví pokoušela žalobou na ochranu osobnosti nahrazovat či navyšovat své nároky z titulu náhrady škody

C) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy

  • § 12 Obč.Z.
  • poskytování zdravotní péče není za úředním účelem, ani žádným jiným účelem, pro nějž by bylo možno pořídit a použít předmětné snímky či záznamy bez svolení pacienta
  • třeba výslovného svolení FO i pro účely výukové (z přednášky OPH - pokud vyučující použije např. rentgenový snímek a zajistí, aby z něj nebylo poznat, o jakou osobu se jedná, např. tím že zakryje identifikační údaje osoby, nejde o porušení tohoto práva)
  • svolení pacienta nemusí mít zvláštní formu, mohlo by být dáno i konkludentně

Prameny

  • Medicínské právo, C.H.Beck, 2011 - str. 381 - 398
  • Zdravotnická praxe a právo, Leges, str. 33-42
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code