Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


12. Ochrana osobních údajů

Prameny

  • LZPS: článek 7 a 10 – nedotknutelnost osoby a jejího soukromím, ochrana před neoprávněným zásahem do rodinného života
  • Mezinárodní smlouvy:
    • Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat
    • Úmluva o biomedicíně- článek 2+10
  • Zákony:
    • 372/2011 Sb. zákon o zdravotnických službách – lex specialis( nahradil Zákon o péči o zdraví lidu)
    • 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů - lex generalis
    • 40/1964 Sb. Občanský zákoník - ochrana osobnosti § 11 an.
    • trestní zákoník - § 180 odst. 2 - TČ neoprávněné nakládání s osobními údaji
  • Podzákonné předpisy:
    • Vyhláška o zdravotnické dokumentaci 98/2012 – na přednášce doporučili přečíst!

Základní pojmy

  • Rozlišujeme několik směrů nakládání s osobními údaji. Základní vymezení poskytuje Zákon o ochraně osobních údajů (§ 4b):
    • Osobní údaj: jakákoli informace týkající se určené nebo určitelné FO, která je přímo či nepřímo identifikovatelná na základě čísla, kódu či více prvků specifických pro její fyziologickou, psychickou, ekonomickou , kulturní nebo sociální identitu.
    • Citlivý údaj: osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, zdravotním stavu nebo sexuálním životě FO nebo jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj o ní.
    • Anonymní údaj: V původním tvaru nebo provedeném zpracování nelze vztáhnout k určené nebo určitelné FO
    • Subjektem je FO, ke které se údaje vztahují.
    • Zpracováním údajů se rozumí systematické shromažďování za účelem uložení na nosiče informací, ukládání, zpřístupňování…
    • Správce je subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů.
    • Zpracovatelem je osoba, která údaje zpracovává. Ve zdravotnictví to často bývají externí dodavatelské firmy.
  • Zvláštním zákonem k ochraně osobních údajů je ZZS – jak nakládat s údaji, poskytování info o zdravotním stavu . V otázkách neřešených přímo ZZS je nutno postupovat podle ZOOÚ.

1. Souhlas s poskytnutím zdravotní péče: Informovaný souhlas

  • Pacient byl konkrétními výkony srozuměn a také aktivně vyslovil svůj souhlas.
  • V praxi znamená, že pacient je nejen příjemcem informací, ale aktivně sám rozhoduje, zda léčbu přijme. Většina zdravotnických zařízení má dnes formuláře se standardizovaným souhlasem.
  • Terapeutické privilegium (tzv. bílá lež) :Každý pacient má právo nebýt informován nebo přenést informace na jinou osobu. Lékař se pak v zájmu pacienta může rozhodnout proto poskytnutí omezené informace. 32/2 ZZS viz dále
  • Negativní revers: pokud osoby nesouhlasí s poskytnutím léčebné péče. Musí být písemně prohlášeno.
  • Za osoby nezpůsobilé rozhoduje zákonný zástupce. Je však třeba přihlédnout k okolnostem konkrétního případu- viz rozdíl malé děti a teenager, který je schopen sám přijít k lékaři na očkování.

2. Povinná mlčenlivost (§ 51 ZZS)

  • povinnost mlčenlivosti je základem důvěry mezi pacientem a lékařem a je to i určitou zárukou toho, že se lékař dozví co nejvíce informací použitelných při diagnóze (zkoumá se i životní styl pacienta, nemoci v rodině) – vše podléhá povinné mlčenlivosti
  • lékařské tajemství = povinnost zdravotnického pracovníka zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu svého povolání
  • chápána jako povinnost právní i etická

3. Vedení zdravotnické dokumentace (§ 53 - 69 ZZS)

  • Poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
  • Zdravotnická dokumentace je souborem informací podle odstavce 2 vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena.
  • Obsahuje:
    • a) identifikační údaje pacienta: jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky,
    • b) pohlaví pacienta
    • c) identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a adresu místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby, obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno,
    • d) informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb,
    • e) údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy,
    • f) klasifikaci pacienta, jehož stav vykazuje určitý stupeň částečného nebo úplného omezení či znemožnění některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí, které bude dlouhodobého nebo trvalého charakteru, podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví vydané a oznámené Českým statistickým úřadem podle zákona upravujícího státní statistickou službu,
    • g) údaje vztahující se k úmrtí pacienta,
    • h) další údaje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.
  • Úmluva o biomedicíně:
    • Upravuje právo pacienta na informace, nakládání s dokumentací, povinnost mlčenlivosti a terapeutické privilegium.
    • Článek 2 stanoví přednost zájmů lidské bytosti před zájmy společnosti nebo vědy.
    • Článek 10 pojednává o ochraně soukromí pacienta – povinnost lékařské mlčenlivosti , zpravidla pro vedení zdravotnické dokumentace a její předávání mezi zdravot. Zařízeními nebo jednotlivými lékaři a právo pacienta na informace o jeho zdraví.
    • Úmluva je MS podle čl. 10 Ústavy- aplikační přednost.

4. Odpovědnost za porušení povinné mlčenlivosti

  • Porušení povinné mlčenlivosti vede k deliktní odpovědnosti jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní.
  • V soukromém právu přichází v úvahu odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb, která může být občanskoprávní vůči pacientovi, ale zároveň i obchodně právní vůči jiným poskytovatelům ZS, pokud by se ukázalo , že zneužitím údajů o pacientech získal PZS neoprávněnou výhodu na relevantním trhu.
a) Občanskoprávní odpovědnost
  • Při škodě způsobené porušením PM se rozhoduje o tom, zda a v jakém rozsahu byla způsobena újma, opírá se o ustanovení §11-13 OZ o ochraně osobnosti.
  • Zneužití nebo neoprávněné poskytnutí informací získaných v souvislosti s poskytováním zdravotní péče je vážným zásahem do soukromí nejen pacienta, ale často i jeho rodiny a může znamenat skutečně nevratnou újmu, zejména v případě, kdy neoprávněná osoba seznámí s informací o zdravotním stavu a toto může mít dopad do pracovní a rodinné sféry pacienta.
  • Zaměstnavatel má možnost se vyvinit , pokud prokáže, že ZC porušil svou PM úmyslně a Ztel tomu nemohl zabránit.
b) Pracovněprávní odpovědnost
  • Zdravotnický pracovník je v pracovním poměru k poskytovateli zdravotních služeb.
  • U zce by mohlo jít odpovědnost za konkrétně vzniklou škodu a pokud by ji musel pacientovi uhradit, mohl by po něm požadovat podíl na náhradě.
c) Přestupky a správní delikty
  • velká škála ve veřejném právu
  • § 44 a §45 ZOOÚ upravuje přestupky a správní delikty, zejména nezabezpečení osobních a citlivých údajů před nepovolanými osobami
d) Trestněprávní odpovědnost
  • § 180 TZ - trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji . Možno spáchat i z nedbalosti. Po zdravotnictví má význam především odst.2.:

Kdo byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetím osobě údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jež se osobní údaje týkají.

e) Disciplinární odpovědnost
  • nejobtížnější partie odpovědnosti zdravotnického pracovníka
  • Může být založena pouze právními normami (Zákon o České lékařské komoře, O České stomatologické komoře a České lékárnické komoře)
f) Povinná mlčenlivost jako právní a etická povinnost
  • Etické kodexy všech profesních komor uvádějí mlčenlivost o zjištění při výkonu povolání jako stěžejní povinnost zdravotnického pracovníka

5. Oznamovací povinnost

  • Určitým orgánům musím sdělit informaci
  • Ve zdravotnictví je spojena především s vyloučením povinné mlčenlivosti. Pokud se tedy na určité skutečnosti vztahuje povinnost je oznámit, nemohou být zároveň chráněny povinnou mlčenlivostí.
  • Pokud má zdravotnický pracovník právními předpisy uloženu oznamovací povinnost pak se k jejímu splnění nevyžaduje souhlas pacienta, zákonného zástupce nebo jiné osoby.
  • Např.: §152 an. TZ- Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé lidské choroby, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta….
  • V učebnici Dr. Sovové se uvádí i oznamovací povinnost při umělém přerušení těhotenství, kdy je podezření, že bylo provedeno v rozporu se zákonem.

Prameny

  • Zdravotnická praxe a právo, Sovová, Leges 2011
  • Přednáška č. 8 Ochrana osobních údajů
  • Povinnou mlčenlivost jsem převzala od Saši Hruboňové, které tímto děkuji :-)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code