11. Informovaný souhlas

• Upraven v zákoně 372/2012 (§ 31 a násl.) a úmluvě o biomedicině
• Informovaný souhlas je právním důvodem pro provedení zdravotnického zákroku podle práva, který by byl jinak bez souhlasu považován za protiprávný čin
• Souhlas pacienta se zákrokem je projevem vůle

• Souhlas musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně.
• Souhlas musí být poskytnut způsobilou osobou a v souladu s dobrými mravy
• Souhlas musí být informovaný - souhlas, který není učiněn se znalostí předmětu souhlasu, není vůbec souhlasem.

• Poskytovatel je povinen zajistit aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách
• Obsah informace:
  1. Diagnóza - odborný kvalifikovaný odhad - jakým onemocněním pacient trpí, jaký je stav jeho onemocnění a jeho pravděpodobný průběh nemoci
  2. Odůvodnění zákroku
  3. Povaha zákroku a očekávané důsledky zákroku - délka zákroku, délka rekonvalescence, použití anestezie, důsledky byť úspěšného provedení- bolestivost, délka hospitalizace, dočasná nepohyblivost, součásti zákroku (transfůze), osoba lékaře provádějícího zákrok (zkušenost)
  4. Rizika zákroku - rizika spojená s uvažovaným zákrokem - rizika zvláště hrozící pro konkrétního pacienta- vzhledem k věku, vzhledem k jiným chorobám, důležitá rizika, která je nutno sdělit (obecné kritérium: pravděpodobnost rizika, tíživost rizika, naléhavost zákroku - možnost ovlivnit rozhodnutí konkrétního pacienta)
  5. Alternativy - Jak bezplatné (ty, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění) tak placené, Důležité – poučení o alternativách by mělo obsahovat stejné poučení jako o primárním zákroku, aby si pacient mohl relevantně zvolit X Problémy: jen lege artis?, jen ekonomicky dostupné pro pacienta? jen reálně dostupné v daném ZZ?
  6. Finanční stránka zákroku

Forma informace:

• Písemná, ústní konkludentní - povinně písemná u transplantace, změny pohlaví, sterilizace, interrupce; u závažnějších s rizikem škody na zdraví písemná forma vhodná pro dokazování
• Tak aby to pacient co nejlépe pochopil, možnost využít jak písemných tak obrazových materiálů
• Základem je rozhovor mezi pacientem a ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem
• Informaci vždy podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb – pracovník, který na to má kvalifikaci – poučit o nabrání krve může i sestra

• Právo na informace, a právo dát souhlas s poskytnutím zdravotních služeb náleží primárně pacientovi. Pokud je pacientem osoba zbavená způsobilosti k právním úkonů nebo osoba nezletilá náleží právo na informace a právo dát souhlas zákonnému zástupci pacientovi.
• Vždy by ale mělo být přihlédnuto, s ohledem na rozumové schopnosti, též k názoru tohoto pacienta.
• Zákon stanoví z tohoto obecného pravidla výjimku, a to v případě nezletilých pacientů starších 15ti let, kdy na základě předchozího souhlasu rodičů, bude umožněno, aby šel nezletilý pacient starší 15ti let sám např. k praktickému lékaři pro děti a dorost na očkování nebo pro potvrzení, že může jet na sportovní soustředění. A také osobám nad 15 let se informace podávají v plném rozsahu.
• Nově je v zákoně zakotveno: v případě, že se názor nezletilého pacienta nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům, který je schopen v dostatečné míře porozumět podávané informaci, odlišuje od názoru zákonného zástupce, má poskytovatel možnost oznámit tuto skutečnost do 24 hodin soudu, který ustanoví opatrovníka.

• Právo pacienta být informován o svém zdravotním stavu není však právem absolutním. Vedle práva vědět je i právo nevědět. Pacienti mohou mít své vlastní důvody, aby si přáli nebýt obeznámeni s určitými aspekty svého zdravotního stavu a toto přání musí být respektováno.(§32(1))
• Terapeutické privilegium (v zájmu pacienta zatajit info) – někdy to může být i postup v souladu s profesními povinnostmi a standardy (tj. lege artis); ale ne proto, aby se pacient nebál – výhradně proto, že by přímo sdělení info mohlo ohrozit zdraví.( §31(2))
• Pacient má také právo určit osoby, které mohou být o jeho zdravotním stavu informovány a které mohou nahlížet do jeho zdravotnické dokumentace, pořizovat si výpisy nebo její kopie. Stejně tak může tyto skutečnosti zakázat.( §33)
• Pacient má dále právo souhlas také odvolat ( ne však v průběhu zákroku, jehož přerušení by mohlo mohlo způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života)
• Pacient má právo zdravotní péči odmítnout, což musí být respektováno. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).
• Negativní revers - Na základě toho lékař nemusí a nemá léčebné či vyšetřovací výkony provést. Není též odpovědný za následky, které vzhledem k neprovedení zákroku na pacientově zdraví nastanou.

Možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu

• Výjimka z obecné povinnosti mít souhlas k poskytování zdravotních služeb
• jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení
• jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí
• není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví
• jde-li o nosiče

Předem vyslovená přání - více viz otázka č. 2.

• významná výjimka z práva lékaře postupovat v situacích nouze bez souhlasu je uvedena v čl. 9 Úmluvy - Dříve vyslovená přání:
  • Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání.
• Pacient může tedy předem, ve stavu způsobilém k vyjádření vůle, předvídat možnou situaci, ve kt. způsobilý k rozhodování nebude a pro tento případ vyslovit své preference týkající se provádění zákroků

Právní důsledky, pokud informovaný souhlas není:

Trestněprávní aspekt

• zákrok provedený bez platného souhlasu pacienta téměř vždy naplňuje některou ze skutkových podstat ublížení na zdraví.
• Správně provedený zákrok je bez platného pacientova souhlasu protiprávním jednáním
• Pokud je provedením zákroku způsobena jakákoliv škoda na zdraví (byť by se jednalo jen o pověstnou jizvu po život zachraňující operaci), může vzniknout trestněprávní odpovědnost lékaře.

Občanskoprávní aspekt

• Porušení ochrany osobnosti