Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A. 15 - Smrt, domněnka smrti, prohlášení za nezvěstného, prohlášení za mrtvého

  • smrtí zaniká právní osobnost člověka
  • rozhodujícím je smrt kmene mozkového
  • smrt člověka je třeba dokázat = důkaz smrti

Důkaz smrti (§26)

A) pokud je možné ohledat tělo (26 odst. 1)
  • převážná většina případů
  • lékař ohledá tělo (pravděpodobné datum, čas a příčina smrti, popřípadě nařizuje pitvu) → lékař vystaví osvědčení o smrti → oznámí matričnímu úřadu → matriční úřad zapíše do knihy úmrtí a vydá úmrtní list
B) pokud není možné ohledat tělo (26 odst. 2)
  • tělo nelze ohledat, protože není, avšak člověk byl účasten takové události, že se jeho smrt jeví vzhledem k okolnostem jako jistá
  • prohlášení člověka za mrtvého soudem → soud tak učiní i bez návrhu, v rozhodnutí určí den, který platí za den smrti → na základě tohoto rozhodnutí, matriční úřad zapíše do knihy úmrtí a vydá úmrtní list
  • Př: dopravní nehody, letecké havárie…..
provedení mylného důkazu smrti:
  • zjistí-li se, že člověk, který byl prohlášen za mrtvého, je ve skutečnosti na živu, nebude se k prohlášení za mrtvého přihlížet
  • nedochází k zániku právní osobnosti, manželství nebo registrované partnerství se ale neobnovuje

Místo smrti (§28)

  • pokud není možné určit místo smrti, NOZ obsahuje domněnka místa smrti
  • není-li známo, kde člověk zemřel, má se za to, že to bylo tam, kde bylo nalezeno jeho tělo = vyvratitelná právní domněnka, důkaz opaku možný
  • v případě prohlášení za mrtvého platí, že člověk zemřel tam, kde naposledy pobýval živý = nevyvratitelná právní domněnka, důkaz opaku nemožný

Smrt několika osob (§27)

  • pokud zemře více osob a není jisté, kdo zemřel první (např. dopravní nehody), stanoví NOZ vyvratitelnou domněnku současné smrti těchto osob
  • důležité například kvůli posouzení dědické posloupnosti

Domněnka smrti a prohlášení za mrtvého (§71-76)

  • určitá míra pravděpodobnosti, že člověk nežije
  • podle míry pravděpodobnosti můžeme rozlišovat dvě situace:
1) Lze mít důvodně za to, že nějaký člověk zemřel
  • soud takového člověka za mrtvého prohlásit musí, ale pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem, soud určí den, který se pokládá za den smrti (právní fikce)
2) není jisté, jestli člověk, který je nezvěstný nebo pohřešovaný žije, nebo zemřel
  • takového člověka nelze prohlásit za mrtvého dříve, než uplyne stanovená doba, pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem, ale soudu se ponechává prostor pro uvážení
  • soud určí den, který osoba zřejmě nepřežila (vyvratitelná domněnka)
  • člověka, který byl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve uplynutím pěti let od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného, pokud se během této doby neobjeví zprávy, že osoba žije
  • člověk, který se stal nezvěstný, avšak nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí 7 let od konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, že je stále naživu
  • člověka, který se stal nezvěstným před 18 rokem, nelze prohlásit za mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne 25 let od jeho narození
  • v případě situace, kdy bylo v ohrožení života větší množství lidí, lze prohlásit za mrtvého až po třech letech od oné události.

Nezvěstnost (§66-70)

  • nezvěstný = člověk je nepřítomen a ani se ho nedaří vypátrat
  • pokud je člověk nezvěstný, nevykonává svoje práva a povinnosti
  • nezvěstnost může vzniknout 2 způsoby (prohlášení soudem a nastáním okolností, které předvídá zákon):
1) prohlášení soudem
  • (§66) soud může za nezvěstného prohlásit takového člověka, který je plně svéprávný, opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není známo, kde se zdržuje (kumulativní podmínky)
  • slouží k ochraně jak nepřítomné osoby, tak k právní jistotě s ním spojených osob (ne každý musí být prohlášen za nezvěstného, účelem je pomoci vyřešit obtížnou situaci osob, které mají se zmizelým/ pohřešovaným něco společného a potřebují dál žít.
  • soud tak činí pouze na návrh osoby, která na tom má právní zájem (manžel, spoluvlastník, zaměstnavatel…) soud určí den, kdy nastaly účinky nezvěstnosti
důsledky:
  • (§67) souhlas, odevzdání hlasu, přivolení nezvěstné osoby nejsou potřeba, jednání bude bezvadné, i když by jinak toto jednání bylo v přítomnosti této osoby k platnosti potřeba, netýká se určení osobního stavu osoby (určení otcovství prohlášením atd.)
  • Kdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům (za předpokladu, že jsou zájmy známy nebo je lze předpokládat)
  • § 69 – Nezvěstný člověk se nemůže po svém návratu dožadovat neplatnosti rozhodnutí, která byla učiněna po dobu jeho nezvěstnosti
zánik účinků prohlášení za nezvěstného
  • navrácení osoby
  • prohlášením za mrtvého
  • tím, že nezvěstný jmenuje správce svého jmění
2) pokud nastanou okolnosti předvídané zákonem
  • naplní-li se u osoby zákonné předpoklady, stane se nezvěstnou, i když ji za nezvěstnou neprohlásil soud
  • tato forma nezvěstnosti nezakládá závažné právní důsledky, má význam jen pro stanovení délky doby, která musí uplynout před stanovením za mrtvého
  • stejně tak, jako může dojít k mylnému důkazu smrti, může dojít k mylnému prohlášení za mrtvého, byl-li člověk prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve nebo později nebo že je stále naživu
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code