Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


51. Výživné mezi rodiči a dětmi

Úvodem: velká část obsažena v předchozích otázkách

Vyživovací povinnost

Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, přičemž povinnost rodičů vůči dětem má přednost před povinností ostatních předků vůči dítěti.

Výživné

povinnost opakovaného plnění sloužící ke splnění vyživovací povinnosti . Není-li povinnost plněna dobrovolně může být přikázána soudem, přičemž se stanoví minimální výše, v jaké má být tato povinnost plněna.

Výživné lze přiznat, jestliže oprávnění není schopen se sám živit. Plní se v pravidelných dávkách na měsíc dopředu (ledaže soud či dohoda stanoví jinak).Výživné se přiznává jen ode dne zahájení soudního řízení, pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle tří let zpět od záhájení soudního řízení o přiznání výživného.

Plnění vůči dětem

  • Oba rodiče mají vyživovací povinnost vůči svému dítěti a to bez ohledu na to, zda jim rodičovská zodpovědnost náleží. Povinnost je sice společná, není však shodná ani solidární
  • Manželský vztah rodičů není rozhodný
  • Vztah trvá od narození dítěte, příp. od právní moci rozhodnutí o osvojení
  • U více dětí je potřeba posoudit odůvdněné potřeby všech dětí (majetkové plnění může být rozdílené)

Plnění vůči rodičům

  • každé dítě zavázáno takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměru ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.
  • Vyživovací povinnost vůči rodičům může být založena až dnem, kdy byla opdána žaloba o výživné.
  • Nezbytnost zajistit slušnou výživu – průměrný živnotní standard s přihlédnutím k obvyklému způsobu života oprávněných jako i k jejich věku a zdravotnímu stavu.

§ 915 (1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. (2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

§ 916 Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

§ 917 Rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

§ 918 V řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného.

§ 919 Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code