Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


B 43. Poručenství a opatrovnictví

Poručenství

Institut náhradní péče, zejména pokud jde o právní ochranu dítěte. Upraveno v § 928 - § 942.

Soud jmenuje dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, poručníka vždy, pokud není žádný rodič, který by měl vykonávat a vůči svému dítěti vykonával rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu. Poručník se ujímá své funkce dnem jmenování, do 90 dnů poté soudu předloží soupis jmění dítěte (lhůta lze prodloužit až o 60 dnů).

Poručník podává (ročně, pokud soud nestanoví kratší dobu) soudu pravidelné zprávy o osobě dítěte a o jeho vývoji, předkládá účty ze správy jeho jmění. Povinnosti předkládat účty může soud poručníka zprostit (§ 934/2).

Povinnosti poručníka podle zákona o rodině: (§ 78) vychovávat nezletilého, zastupovat ho a spravovat jeho majetek. To platí dodnes, i když v NOZ analogické ustanovení chybí.

§ 928: „(2) Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak.

x rodič: Poručník stojí na místě rodiče, má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva, jako rodič, kromě vyživovací povinnosti. Jde o práva a povinnosti obsahově víceméně odpovídající rodičovské odpovědnosti, nicméně poručník nemá rodičovskou odpovědnost!

x osvojitel: Poručník se nestává rodičem.

x pěstoun: Poručník nemá povinnost pečovat o dítě osobně - důležitější je zde právní ochrana. Poručník je zákonným zástupce dítěte. Pečuje-li však poručník o dítě osobně tak, jako by mu bylo svěřeno trvale do péče, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi (§ 939) - aby mohli poručenství vykonávat i ti, pro koho by např. uvolnění z práce znamenalo finanční problémy.

x opatrovník: (viz níže) Soud může jmenovat opatrovníka pro správu jmění dítěte, pokud poručník o dítě osobně pečuje a je-li péče o jmění dítěte značně obtížná. (§ 941) Nebyl-li takový opatrovník jmenován, užívá se pro správu jmění dítěte poručníkem podpůrně úprava správy jmění dítěte opatrovníkem.

Novinkou je možnost nastavit obsah poručenství pružně, vymezit jej jinak s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Sledují se tím hlavně situace, kdy jmenovaný poručník poručnictví odmítne, protože by nezvládal pečovat např. o jmění dítěte. § 928 ale nelze vykládat tak, že by se rozšířil obsah poručenství, např. o vyživovací povinnost.

OSPOD

Než soud jmenuje poručníka a než se poručník ujme své funkce, vykonává poručenství orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník (zákon o rodině hovořil o „dočasném zákonném poručenství“). OSPOD vykonává poručnictví i tehdy, ztratí-li poručník schopnost nebo způsobilost poručenství vykonávat nebo je své funkce zproštěn/odvolán, a to dokud není jmenován poručník nový. OSPOD je jmenován poručníkem, pokud se soudu nepodaří najít pro tuto funkci vhodného člověka.

Výběr osoby poručníka

Mělo by jít o svéprávnou fyzickou osobu (jinak OSPOD), která způsobem života zaručuje, že je schopna svou funkci řádně vykonávat - o někoho z příbuzných dítěte nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. Není-li takové osoby, soud jmenuje jiného vhodného člověka. Může jít i o dvě osoby - zpravidla manžele (viz také § 940), v úvahu přicházejí i registrovaní partneři.

Při výběru je relevantní názor rodičů (pokud nějací jsou): soud jmenuje (a to primárně!) toho, koho rodiče „naznačili“ (§ 931/1). Rodič také může někoho z poručnictví „výslovně vyloučit“.

Před jmenováním se vždy zkoumá, zda by nebylo v rozporu se zájmy dítěte. Již jmenovaná FO může své jmenování do funkce odmítnout (pak soud jmenuje jinou).

Pozor na závěrečné ustanovení § 3022: „(2) Ustanovení tohoto zákona o opatrovnické radě se použijí i při jmenování poručníka, vznik rady i volba jejích členů se však stanou účinnými, pokud je schválí soud; přitom se vyžaduje, aby takové opatření bylo v souladu se zájmy dítěte.“!

Zastupování nezletilého § 934

Poručník je zákonným zástupcem dítěte. V nikoli běžných záležitostech podléhají rozhodnutí poručníka schválení soudu. Absence takového schválení by znamenala zdánlivost daného právního jednání („nepřihlíží se“).

Zánik funkce poručníka

Zánik poručenství (jako takového):

  • Nabude-li rodič rodičovskou odpovědnost (resp. schopnost ji vykonávat)
  • Nabytím svéprávnosti dítěte
  • Osvojením dítěte

Zánik funkce poručníka:

  • Smrtí poručníka
  • Rozhodnutím soudu o zproštění funkce poručníka: a) požádá-li o to z vážných důvodů, b) ztrátou způsobilosti být poručníkem
  • Rozhodnutím soudu o odvolání poručníka(sankce): a) porušuje-li své povinnosti („soud odvolá“), b) zjistí-li soud důvody, pro které není vhodné, aby poručník dál vykonával svou funkci („soud zváží odvolání“)

Opatrovnictví dítěte

Podstatou institutu opatrovnictví (obecně) je ochrana zájmů opatrovance a naplňování jeho práv (§ 457). Obecně je upraveno v § 457 a násl., rozlišuje se opatrovnictví člověka (- § 485), opatrovnictví právnické osoby a opatrovnictví dítěte- stará úprava ovšem znala opatrovníka pouze v právu rodinném. Zvláštní úprava opatrovnictví dítěte je obsažena v § 943 - § 957. Obdobně platí úprava poručnictví (§ 944)!

Obecná úprava opatrovnictví viz otázka A 20. OPH II a podrobněji § 457 a násl. Úvodní obecná ustanovení platí shodně pro zákonné zastoupení (viz otázka B 46.). Pro zopakování doporučuji znovu přečíst alespoň úpravu v zákoně a nezapomenout na opatrovnickou radu! Níže uvádím už spíše jen specifika pro opatrovnictví dítěte.

Opatrovnictví se zakládá na základě konkrétního právního důvodu rozhodnutím soudu (nejde o zákonné zastoupení), v něm se jmenovanému opatrovníkovi vymezí rozsah práv a povinností vzhledem k záležitostem opatrovance. Dále v rozhodnutí soud zejména uvede, proč je opatrovník jmenován, zda a jak je omezena doba, po niž má funkci vykonávat, práva a povinnosti opatrovníka i vůči dalším osobám, zda k některému právnímu jednání potřebuje souhlas soudu, zda a jak podává soudu zprávy, na náhradu jakých nákladů a na jakou odměnu má právo.

Nejde o náhradní výchovu nezletilce, nejde o péči o osobu dítěte.

Jmenuje se opatrovník jeden, možno jmenovat další zvláštní opatrovníky. Před soudem zastupuje vždy ten „obecný“ opatrovník. Nerozhodne-li soud o rozdělení práv mezi opatrovníky, jednají vždy společně. Lze jmenovat veřejného opatrovníka podle zvláštního zákona.

Opatrovník se dítěti jmenuje v situaci, kdy:

  • hrozí střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé - hovoří se o tzv. kolizním opatrovníkovi
  • nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte
  • i z jiného důvodu, je-li tomu zapotřebí v zájmu dítěte
  • stanoví-li tak zákon

§ 3022: „(1) Ustanovení tohoto zákona o právech a povinnostech zákonného zástupce platí obdobně i pro opatrovníka podle části druhé.

Opatrovník má právo podat návrh na zahájení řízení vždy, je-li z hlediska zájmu dítěte zapotřebí, aby soud nebo jiný orgán veřejné moci v záležitosti dítěte rozhodl.

Opatrovník může zastupovat dítě v právním jednání. Než k tomu přistoupí, zjistí stanovisko rodiče, případně poručníka, je-li to možné, i stanovisko dítěte; je-li to vhodné, zjistí stanovisko i dalších osob (§ 946).

Správa jmění opatrovníkem viz otázka B 45. a podrobněji § 948 - § 952.


Zdroje:

  • Učebnice OPH 1 (Dvořák, Švestka, Zuklínová a kol.; 2013)
  • Aktualizováno po přednášce OPH IV 29. 4. 2014

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code