Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti

vývoj právní úpravy

  • zrovnoprávnění manželských a nemanželských dětí v evropském právním prostoru v 2. pol. 20. století (čl. 32 (3)(4) LZPS)
  • zákon o právu rodinném (č.265/1949 Sb.) – zrovnoprávnil všechny děti téhož rodiče, ať se narodily v manželství nebo mimo ně, zákon také přiznal oběma rodičům tzv. rodičovskou moc, která zahrnovala práva a povinnosti řídit jednání dětí, zastupovat je a spravovat jejich majetek, důraz na výchovu dítěte (= rodiče odpovědni za svou rodinu před společností a odpovědni za výchovu dítěte jako právoplatného člena socialistické společnosti)
  • zákon o rodině (č.94/1963 Sb.) – změnil nazírání na dítě a jeho postavení, upravena veškerá práva a povinnosti rodičů a dětí, většina práv chápána jako vzájemná (reciproční, tj. každé povinnosti odpovídá právo, např. rodičovská výchova – rodič má jak povinnost, tak i právo dítě vychovávat a dítě má právo na výchovu a zároveň povinnost se jí podrobit)
  • novela 98 pojem rodičovská zodpovědnost (aby se odlišilo od jiných odpovědností v soukromém právu) = výchova vedoucí k rozvoji, právní zastoupení a správu jmění dítěte
  • NOZ místo zodpovědnost odpovědnost, není potřeba pojem rodičovské odpovědnosti vyčleňovat z ostatních civilních odpovědností

současná právní úprava

  • čl. 32 (3)(4) LZPS („Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.“)
  • §§855 - 909 NOZ

rodičovská povinnosti a práva (obecně)

  • (řazení povinnost a práva, nikoliv tradiční práva a povinnosti, neboť zde jsou povinnosti významnější)
  • základ povinností a práv rodičů je dán vztahem rodiče a dítěte, zásadně působí vůči sobě navzájem (povinnosti rodiče odpovídá právo dítěte)
  • rodičovské povinnosti a práva plynou přímo ze zákona = kogentní povaha, nelze uplatnit autonomii vůle, zákon nepřipouští vzdání se rodičovských práv, ani dítě se nemůže vzdát svého rodiče (soud ale může rodiče těchto práv a povinností zbavit, případně je v nich omezit)
  • základ hmotně-právní úpravy se projevuje i v procesním právu – rozhodování o právech a povinnostech dětí a rodičů je svěřeno pouze do pravomoci soudu
  • smyslem a účelem je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte
  • povinnosti dítěte (§857 NOZ)  konkrétní reflexe této klauzule se promítají např. do osobnostních a osobních práv, do práva dědického, do darování, …
  • všechny tyto povinnosti a práva rodičů vznikají nejdříve narozením dítěte (resp. rozhodnutím o osvojení, pokud jde o osvojitele) a zanikají v den, kdy dítě nabude plné svéprávnosti (resp. rozhodnutím o osvojení, pokud jde o rodiče)

3 okruhy povinností a práv rodičů k dětem

  1. práva osobní povahy
  2. povinnosti a práva zahrnuté do celku rodičovské odpovědnosti

1) Práva osobní povahy

  • §§ 779, 805-822, 860-864 NOZ
  • statusové, nemajetkové, osobní
  • právo rodičů určit dítěti jméno a příjmení, právo dát souhlas k osvojení, právo prohlásit otcovství podle tzv. druhé domněnky (viz 48. Určování otcovství)
  • právo určit původ dítěte (jediné právo využitelné již před narozením dítěte)

2) Rodičovská odpovědnost

péče o osobu dítěte a jeho ochrana

  • §§ 880-886 NOZ
  • péče o jeho fyzický a psychický vývoj, vzájemná pomoc, podpora a ohled na důstojnost (domácí povinnosti dítěte – přispívat ku prospěchu celé domácnosti)
  • dítě je aktivní subjekt – třeba vzít v úvahu jeho názor
  • rodiče mohou rozhodnout, že jiná osoba bude o dítě pečovat, vychovávat je a vzdělávat ho – nevzdávají se tak rodičovské odpovědnosti; pokud o péči jiné osoby rozhodne soud, musí přesně vymezit, které povinnosti a práva k dítěti třetí osobě ukládá/přiznává
  • osoba, která dítě protiprávně zadržuje, je musí vydat rodiči nebo tomu, kdo ho má po právu v péči
  • zdůrazněna nezastupitelná úloha rodiče ve výchově dítěte, rodič má jít příkladem, úprava výchovných prostředků (výchovnými prostředky by se měly rozumět především prostředky aktivující a prevenční, nikoliv jen sankční a tělesné tresty)
  • nová úprava obohacena o právo, resp. obdobné právo toho, kdo nejsa manželem, žije manželským životem v rodinné domácnosti s rodičem dítěte a dítětem (tzv. sociální rodič)

osobní styk s dítětem

  • §§887-891 NOZ
  • z povahy věci se nelze nechat zastoupit
  • u dítěte, které má v péči jen jeden rodič – povinnost tohoto rodiče připravit dítě na styk s druhým rodičem a povinnost nerušit/umožnit tento styk; novinkou je, že soud může upravit podmínky styku dítěte s druhým rodičem (určit místo nebo naopak zakázat některá místa)
  • pokud rodič, který má dítě v péči, bude bránit styku dítěte s druhým rodičem, je možnou sankcí nové rozhodování soudu o úpravě poměrů
  • povinnost rodičů vzájemně se informovat o dítěti
  • úprava styku dítěte s druhým rodičem 1) dohodou rodičů, 2) nařízením soudu (soud může právo styku rodiče s dítětem omezit nebo dokonce odebrat)

zajišťovat výchovu a vzdělání dítěte

  • nikoli sám vychovávat a vzdělávat, zajišťovat

určit místo pobytu dítěte

zastoupení dítěte

  • §§892-895 + obecně o zastoupení (§§457-464 NOZ), viz B 46. Zastoupení nezletilého
  • zastoupení dítěte rodičem při právních jednáních, ke kterým dítě není způsobilé; rodiče zastupují dítě společně, nedohodnou-li se, na návrh rozhodne soud, který rodič bude za dítě právně jednat a jakým způsobem
  • právní jednání vůči dítěti = PJ vůči jednomu z rodičů, posuzuje-li se vědomost nebo dobrá víra dítěte, posoudí se vědomost nebo dobrá víra rodiče
  • rodič nemůže dítě zastupovat, pokud hrozí střet zájmů (mezi rodičem a dítětem, mezi dětmi týchž rodičů)  kolizní opatrovník jmenovaný soudem
  • možnost dítěte mít smluvního zástupce (i si o něj samo požádat, nemusí mu jej domluvit jen rodiče)
  • právní jednání muže za dítě do právní moci rozsudku o popření otcovství zůstávají nedotčena s ohledem na právní jistotu

správa jmění dítěte

  • §§896-905 NOZ
  • rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři; s prostředky, které nebudou potřeba k udržování majetku dítěte, musí nakládat bezpečně (bezpečně investovat apod. - rodiče mají majetek dítěte rozmnožovat), za dluhy odpovídají rodiče dítěti solidárně
  • pokud se nejedná o běžné záležitosti nebo věci zanedbatelné majetkové hodnoty, potřebují rodiče k PJ ohledně jmění dítěte souhlas soudu (§898(2) příkladmý výčet); bez souhlasu soudu se bude jednat o zdánlivé PJ
  • co získají rodiče použitím majetku dítěte, nabývá dítěte (rodiče nemají požívací právo)
  • zisk z majetku dítěte – použít na výživu dítěte, případně výživa a zabezpečení členů rodiny (Potřeba výživy - pokud bez zavinění rodičů vznikl hrubý nepoměr mezi poměry dítěte a jeho rodičů/sourozenců = nemají co jíst, rodiče smí zpeněžit i majetkovou podstatu majetku dítěte.)
  • rodič v úpadku ex lege pozbývá právo spravovat jmění dítěte, soud jmenuje opatrovníka pro správu jmění dítěte
  • do půlroku od nabytí svéprávnosti rodiče jmění předají spolu s vyúčtováním (toho není třeba, pokud jej dítě nevyžaduje, také v případě pouze malého majetku bude vyúčtování jen velice jednoduché)
  • za obtížnou správu mohou rodiče žádat odměnu (po dítěti po nabytí svéprávnosti, po soudu za trvání správy jmění dítěte)
  • soud jmenuje opatrovníka pro správu jmění dítěte (i bez návrhu) 1) v případě zkřížených majetkových zájmů rodiče a dítěte, 2) pokud správa jmění dítěte je nad síly a možnosti rodiče, 3) pokud rodiče zájem o správu jmění nemají

výkon rodičovské odpovědnosti

  • povinnosti a práva rodičů vůči dítěti náležejí oběma rodičům zásadně stejně, ve stejném rozsahu; není významné, že konkrétní podoba výkonu rodičovské odpovědnosti může být u obou rodičů rozličná
  • při rozhodování o úpravě rodičovské odpovědnosti nebo jakkoliv o poměrech dítěte, je pro orgán veřejné moci (soud, OSPOD) významné hledisko ZÁJMU DÍTĚTE (v zákoně se na mnoha místech opakuje, jedná se o reflexi Úmluvy o právech dítěte)
  • participační právo dítěte – právo dítěte na informace, možnost dítěte učinit informované rozhodnutí a sdělit jej decizivnímu orgánu (vyvratitelná domněnka, že dítě 12+ je schopno vytvořit si vlastní názor a tento soudu sdělit, soud je vždy vyslechne osobně)
  • dítěti, které není schopno vytvořit si názor nebo není schopno jej sdělit, soud najde osobu, která je schopná obránit zájmy dítěte a vyslechne ji (typicky OSPOD)
  • nic nebrání soudu vyslechnout dítě mladší 12 let
  • omezení nebo pozastavení RO nemá vliv na vyživovací povinnost
  • §§870-874 NOZ sankční ustanovení, neřádný výkon, zneužívání nebo zanedbávání RO povede k omezení nebo zbavení, soud musí vždy posoudit zájem dítěte a zvlášť posoudit vhodnost osobního styku rodiče s dítětem
  • při výkonu RO brát v potaz názor dítěte (opět s ohledem na věk a schopnost dítěte informace přijmout, vytvořit si názor a ten sdělit)
  • vzájemná shoda rodičů při výkonu RO, ochrana dobré víry 3. osob v případě, že jeden rodiče jedná za oba … když jeden rodič jedná za oba, je povinen neprodleně informovat druhého rodiče - pokud se nedohodnou ve významné záležitosti – může rozhodnout soud, jedná se ale pouze o rodiče žijící spolu

výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu

  • poměry dětí musí být upraveny ještě před rozvodem (zájem na stabilitě prostředí pro dítě)
  • péče 1) jednoho rodiče, 2) střídavá, 3) společná, 4) péče jiné osoby
  • při rozhodování soud hledí na zájem dítěte – současný nebo i budoucí (předpoklady zdravého a úspěšného vývoje), zájem dítěte má přednost i před dohodou rodičů
  • přihlédne se k vztahu dítěte nejen k rodičům, ale i sourozencům, prarodičům, apod.
  • lze dítě svěřit i jiné osobě – výjimečné, pokud by rodiče vytvářeli hostilní prostředí
  • v rozhodnutí o výkonu RO se určí i vyživovací povinnost
  • na rodiče žijící odděleně se ustanovení o rozvodu použijí obdobně a soud rozhodne o jejich právech a povinnostech rodiče i bez návrhu
  • změní – li se poměry, lze změnit rozhodnutí o výkonu RO, i bez návrhu

Zdroje - zákon, důvodová zpráva, seminář doc Hendrychové (Zkontrolováno doc. Hendrychovou, pozor na používání výrazu NOZ před ní.)

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code