28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl

§ 1642: Má právo na povinný díl z pozůstalosti.

§ 1643: Jsou jimi děti zůstavitele, pokud ty nedědí, pak jejich potomci. Nejsou jimi ani rodiče, ani manžel zůstavitele (srovnej Rak., Pol., Něm.). ⇒ žádný rozdíl oproti staré úpravě

Velikost povinného dílu:

Nezletilý: alespoň 3/4 zákonného dědického podílu

Zletilý: alespoň 1/4 zákonného dědického podílu

§ 1644 odst. 1: Povinným dílem je buď dědický podíl, nebo i odkaz. Ten ale nesmí být zatížen podmínkou, příkazem, nebo jiným omezením.

§ 1644 odst. 2: Pokud je povinný díl zatížen nařízením, nepřihlíží se k němu, ledaže se dědici stanoví více než povinný díl. Pak se toto nařízení vztahuje na tu část, která přesahuje hodnotu povinného dílu.

§ 1644 odst. 3: Zůstavitel může nep. dědici uložit, aby si vybral mezi dědickým podílem s omezením a povinným dílem. - neposkytne-li zůstavitel toto právo nep. dědici, jsou podmínky a jiná omezení bez účinků.

§ 1645: Pro účel vypočtení povinných dílů ostatních dědiců se má za to, jakoby nepominutelný dědic dědil.

- dle staré zásady exheredatus partem facit ad minuendam = podíl vyděděného způsobí zmenšení povinného dílu - ,,Důvod, proč se osnova k této zásadě hlásí, je především v tom, že při několika nepominutelných dědicích nemůže mít žádný z nich prospěch z toho, že některého z nich zůstavitel vydědí, protože ani po takovém projevu zůstavitelovy vůle jeho povinný díl nevzroste. Opačný přístup by motivoval jednoho z nepominutelných dědiců až příliš k projevování zájmu o vydědění dalšího z nepominutelných dědiců, což nutně vede k narušování soudržnosti rodiny.“

- zákonné důvody se nijak výrazně nemění, z ABGB se vrací § 1646 odst. 2, nově zakotven důvod v § 1647

§ 1646 odst. 1: Možnost vydědění nebo zkrácení v právu na povinný díl ze zákonných důvodů:

a) neposkytnutí pomoci v nouzi,

b) neprojevování opravdového zájmu,

c) dřívější odsouzení za TČ za okolností svědčící o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vedení trvale nezřízeného života.

§ 1646 odst. 2: Zůstavitel může dále vydědit toho, kdo je nezpůsobilý dědit (novinka). - Důvodem je vyzdvižení přednosti zůstavitelovy vůle před zákonným vyděděním.

§ 1646 odst. 3: Potomci vyděděného dědí jedině tehdy, kdy se vyděděný potomek nedožije smrti zůstavitele, ledaže jsou tito potomci samostatně vyloučeni z práva dědického.

§ 1647: Zůstavitel může vydědit nep. dědice, který je zadlužen nebo si počíná marnotratně, a je tu obava, že se povinný díl nezachová pro jeho potomky. Musí však povinný díl zůstavit jeho potomkům (novinka).

§ 1648: Pokud zůstavitel nevysloví důvod vydědění, pak má nep. dědic právo na povinný díl, ledaže se prokáže zákonný důvod vydědění. - v dosavadní úpravě nutnost uvedení důvodu vydědění v prohlášení. NOZ přejímá z návrhu OZ z r. 1937.

§ 1649 odst. 1: Prohlášení o vydědění, jeho změna nebo zrušení se provádí stejně jako u závěti.

§ 1649 odst. 2: Stejně tak může zůstavitel prohlásit o některém z ostatních nikoli nepominutelných dědiců, že pozůstalosti nenabude = institut tzv. negativní závěti.

- potřeba poskytnutí ochrany nep. dědici v případě neplatného vydědění či jiného nezákonného opominutí

- ochrana spočívá v garanci práva na peněžní částku rovnající se hodnotě povinného dílu, na jejíž vyplacení má nárok vůči testamentárním dědicům a odkazovníkům

§ 1650: Právo na povinný díl a jeho doplnění, byl-li zkrácen.

§ 1651 odst. 1: Právo na povinný díl má i nepominutelný dědic, který byl v závěti opomenut záměrně.

§ 1651 odst. 2: Vydědění mlčky a po právu v případě záměrného opomenutí v závěti z důvodu chování umožňující vydědění (srovnej § 1648)

§ 1652: Opomenutí z důvodu nevědomosti zůstavitele o existenci nep. dědice - právo na povinný díl tím neztrácí.

§ 1653: Nepominutelný dědic má právo domáhat se vypořádání proti dědici, který na jeho úkor nabyl dědictví na základě posledního pořízení zůstavitele. → Nep. dědic je v podstatě věřitelem testamentárních dědiců a odkazovníků, kteří byli povoláni závětí zůstavitele. K vyrovnání přispějí dědici i odkazovníci, a to poměrně k čistým hodnotám jejich podílů či odkazů, které z pozůstalosti nabyli.

Právo nepominutelného dědice na vyplacení povinného dílu dědicem, který jej nabyl z pořízení pro případ smrti.

§ 1654 odst.1: nep. dědic tedy nemá právo na povinný díl, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se jeho hodnotě!

§ 1654 odst.1 věta 2.: Možnost splátek nebo odklad splatnosti.

§ 1654 odst.2: Dědicové se mohou dohodnout i jinak. Nesmí být ale tímto zkrácena práva věřitele. Pokud bude předmětem dohody vydání věci, pak musí být nep. dědic do věř. seznamu zapsán přímo po zůstaviteli.

§ 1655 odst.1: Pro účel výpočtu nutnost sepsání a odhadnutí ceny majetku. Dluhy a závady, které na pozůstalosti vázly v době zůstavitelovy smrti, se od tohoto odečtou. Připočte se se to, co se započítává na povinný díl dle § 1660 a 1661 (viz započtení na povinný díl).

§ 1655 odst.2: Nep. dědic má právo na vznášení dotazů a připomínek při odhadu.

§ 1656: Na odkazy a další závady vznikající pro pořízení se nebere zřetel. Právo na vyúčtování podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti od smrti zůstavitele do určení povinného dílu.

§ 1657: Možnost dohody o odbytném mezi nep. dědicem a dědicem testamentárním, schvaluje soud, není potřeba provádět soupis a odhad pozůstalosti, nepoužijí se tedy § 1655 a 1656.

Nezakládá povinnost něco vydat (§ 1658), hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, se počítá podle doby odevzdání (§1659).

§ 1660 odst. 1: Započte se vše, co nep. dědic nabyl z pozůstalosti odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

§ 1660 odst. 2: Započte se i to, co nep.dědic obdržel od zůstavitele bezplatně v posledních třech letech před jeho smrtí. Zůstavitel může přikázat, aby se započtení provedlo za delší dobu. Započte se i to, co bezplatně od zůstavitele obdržel dědicův předek. K obvyklým darováním se nepřihlíží.

§ 1661 odst. 1: Započte se i to, co zůstavitel poskytl potomkovi jako úlevu v nákladech na založení domácnosti, při vstupu do manželství, nebo při započetí podnikání / vstupu do zaměstnání. Započte se i to, co zůstavitel použil na úhradu jeho dluhů. Pokud tyto skutečnosti vznikly dříve než před třemi roky před smrtí zůstavitele, bude toto započteno, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.

§ 1661 odst. 2: Potomkovi se započte i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

• 89/2012 Sb.
• Důvodová zpráva k z. 89/2012 Sb.
• Hurdík a kol.: Občanské právo hmotné, Obecná část