Obsah
28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl
Nepominutelný dědic
§ 1642: Má právo na povinný díl z pozůstalosti.
§ 1643: Jsou jimi děti zůstavitele, pokud ty nedědí, pak jejich potomci. Nejsou jimi ani rodiče, ani manžel zůstavitele (srovnej Rak., Pol., Něm.). ⇒ žádný rozdíl oproti staré úpravě
Velikost povinného dílu:
Nezletilý: alespoň 3/4 zákonného dědického podílu
Zletilý: alespoň 1/4 zákonného dědického podílu
§ 1644 odst. 1: Povinným dílem je buď dědický podíl, nebo i odkaz. Ten ale nesmí být zatížen podmínkou, příkazem, nebo jiným omezením.
§ 1644 odst. 2: Pokud je povinný díl zatížen nařízením, nepřihlíží se k němu, ledaže se dědici stanoví více než povinný díl. Pak se toto nařízení vztahuje na tu část, která přesahuje hodnotu povinného dílu.
§ 1644 odst. 3: Zůstavitel může nep. dědici uložit, aby si vybral mezi dědickým podílem s omezením a povinným dílem. - neposkytne-li zůstavitel toto právo nep. dědici, jsou podmínky a jiná omezení bez účinků.
§ 1645: Pro účel vypočtení povinných dílů ostatních dědiců se má za to, jakoby nepominutelný dědic dědil.
- dle staré zásady exheredatus partem facit ad minuendam = podíl vyděděného způsobí zmenšení povinného dílu - ,,Důvod, proč se osnova k této zásadě hlásí, je především v tom, že při několika nepominutelných dědicích nemůže mít žádný z nich prospěch z toho, že některého z nich zůstavitel vydědí, protože ani po takovém projevu zůstavitelovy vůle jeho povinný díl nevzroste. Opačný přístup by motivoval jednoho z nepominutelných dědiců až příliš k projevování zájmu o vydědění dalšího z nepominutelných dědiců, což nutně vede k narušování soudržnosti rodiny.“
Vydědění
- zákonné důvody se nijak výrazně nemění, z ABGB se vrací § 1646 odst. 2, nově zakotven důvod v § 1647
§ 1646 odst. 1: Možnost vydědění nebo zkrácení v právu na povinný díl ze zákonných důvodů:
a) neposkytnutí pomoci v nouzi,
b) neprojevování opravdového zájmu,
c) dřívější odsouzení za TČ za okolností svědčící o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vedení trvale nezřízeného života.
§ 1646 odst. 2: Zůstavitel může dále vydědit toho, kdo je nezpůsobilý dědit (novinka). - Důvodem je vyzdvižení přednosti zůstavitelovy vůle před zákonným vyděděním.
§ 1646 odst. 3: Potomci vyděděného dědí jedině tehdy, kdy se vyděděný potomek nedožije smrti zůstavitele, ledaže jsou tito potomci samostatně vyloučeni z práva dědického.
§ 1647: Zůstavitel může vydědit nep. dědice, který je zadlužen nebo si počíná marnotratně, a je tu obava, že se povinný díl nezachová pro jeho potomky. Musí však povinný díl zůstavit jeho potomkům (novinka).
§ 1648: Pokud zůstavitel nevysloví důvod vydědění, pak má nep. dědic právo na povinný díl, ledaže se prokáže zákonný důvod vydědění. - v dosavadní úpravě nutnost uvedení důvodu vydědění v prohlášení. NOZ přejímá z návrhu OZ z r. 1937.
§ 1649 odst. 1: Prohlášení o vydědění, jeho změna nebo zrušení se provádí stejně jako u závěti.
§ 1649 odst. 2: Stejně tak může zůstavitel prohlásit o některém z ostatních nikoli nepominutelných dědiců, že pozůstalosti nenabude = institut tzv. negativní závěti.
Ochrana nepominutelného dědice
- potřeba poskytnutí ochrany nep. dědici v případě neplatného vydědění či jiného nezákonného opominutí
- ochrana spočívá v garanci práva na peněžní částku rovnající se hodnotě povinného dílu, na jejíž vyplacení má nárok vůči testamentárním dědicům a odkazovníkům
§ 1650: Právo na povinný díl a jeho doplnění, byl-li zkrácen.
§ 1651 odst. 1: Právo na povinný díl má i nepominutelný dědic, který byl v závěti opomenut záměrně.
§ 1651 odst. 2: Vydědění mlčky a po právu v případě záměrného opomenutí v závěti z důvodu chování umožňující vydědění (srovnej § 1648)
§ 1652: Opomenutí z důvodu nevědomosti zůstavitele o existenci nep. dědice - právo na povinný díl tím neztrácí.
§ 1653: Nepominutelný dědic má právo domáhat se vypořádání proti dědici, který na jeho úkor nabyl dědictví na základě posledního pořízení zůstavitele. → Nep. dědic je v podstatě věřitelem testamentárních dědiců a odkazovníků, kteří byli povoláni závětí zůstavitele. K vyrovnání přispějí dědici i odkazovníci, a to poměrně k čistým hodnotám jejich podílů či odkazů, které z pozůstalosti nabyli.
Povinný díl
Právo nepominutelného dědice na vyplacení povinného dílu dědicem, který jej nabyl z pořízení pro případ smrti.
§ 1654 odst.1: nep. dědic tedy nemá právo na povinný díl, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se jeho hodnotě!
§ 1654 odst.1 věta 2.: Možnost splátek nebo odklad splatnosti.
§ 1654 odst.2: Dědicové se mohou dohodnout i jinak. Nesmí být ale tímto zkrácena práva věřitele. Pokud bude předmětem dohody vydání věci, pak musí být nep. dědic do věř. seznamu zapsán přímo po zůstaviteli.
Výpočet
§ 1655 odst.1: Pro účel výpočtu nutnost sepsání a odhadnutí ceny majetku. Dluhy a závady, které na pozůstalosti vázly v době zůstavitelovy smrti, se od tohoto odečtou. Připočte se se to, co se započítává na povinný díl dle § 1660 a 1661 (viz započtení na povinný díl).
§ 1655 odst.2: Nep. dědic má právo na vznášení dotazů a připomínek při odhadu.
§ 1656: Na odkazy a další závady vznikající pro pořízení se nebere zřetel. Právo na vyúčtování podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti od smrti zůstavitele do určení povinného dílu.
Odbytné
§ 1657: Možnost dohody o odbytném mezi nep. dědicem a dědicem testamentárním, schvaluje soud, není potřeba provádět soupis a odhad pozůstalosti, nepoužijí se tedy § 1655 a 1656.
Započtení na povinný díl
Nezakládá povinnost něco vydat (§ 1658), hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podléhá započtení, se počítá podle doby odevzdání (§1659).
§ 1660 odst. 1: Započte se vše, co nep. dědic nabyl z pozůstalosti odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
§ 1660 odst. 2: Započte se i to, co nep.dědic obdržel od zůstavitele bezplatně v posledních třech letech před jeho smrtí. Zůstavitel může přikázat, aby se započtení provedlo za delší dobu. Započte se i to, co bezplatně od zůstavitele obdržel dědicův předek. K obvyklým darováním se nepřihlíží.
§ 1661 odst. 1: Započte se i to, co zůstavitel poskytl potomkovi jako úlevu v nákladech na založení domácnosti, při vstupu do manželství, nebo při započetí podnikání / vstupu do zaměstnání. Započte se i to, co zůstavitel použil na úhradu jeho dluhů. Pokud tyto skutečnosti vznikly dříve než před třemi roky před smrtí zůstavitele, bude toto započteno, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
§ 1661 odst. 2: Potomkovi se započte i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.
Zdroje
- 89/2012 Sb.
- Důvodová zpráva k z. 89/2012 Sb.
- Hurdík a kol.: Občanské právo hmotné, Obecná část
Navigace
Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva |
2. Závazkové právo smluvní |
3. Závazkové právo deliktní |
4. Pojem závazkového právního poměru |
5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání |
6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání |
7. Dílčí závazky |
8. Solidární závazky |
9. Nedílné závazky |
10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího |
11. Předmět závazků |
12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) |
13. Druhy závazků (třídění) |
14. Smlouva o smlouvě budoucí |
15. Smlouvy konsensuální a reálné |
16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní |
17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně |
18. Změna závazků (obecně) |
19. Změna v subjektech závazku (obecně) |
20. Postoupení pohledávky |
21. Postoupení smlouvy |
22. Změna v obsahu závazku |
23. Prodlení dlužníka |
24. Prodlení věřitele |
25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) |
26. Smluvní pokuta |
27. Ručení |
28. Finanční záruka |
29. Zajištění závazků převodem práva |
30. Jistota. Uznání dluhu |
31. Zánik závazků (obecně) |
32. Splnění |
33. Započtení |
34. Odstoupení od smlouvy |
35. Zánik závazku dohodou |
36. Smrt dlužníka nebo věřitele |
37. Nemožnost plnění |
38. Splynutí |
39. Prevence škod v občanském právu |
40. Druhy odpovědnosti v občanském právu |
41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu |
42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného |
43. Rozsah a způsob náhrady škody |
44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady |
45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)
Sada B
1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely