Obsah
1. Darování
- Část čtvrtá Relativní majetková práva, Hlava II Závazky z právních jednání, Díl 1 Převedení věcí do vlastnictví jiného, Oddíl 1 Darování §§ 2055 – 2078
- Darování označuje závazek, právním titulem je DAROVACÍ SMLOUVA
Obecná ustanovení
- § 2055 – dvojí podoba – Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci (1. reálné darování) nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví (2. konsenzuální darování) a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.
- jde tedy o dvoustranné právní jednání, je potřeba výrazu protistrany!
- je zapotřebí, aby měl dárce úmysl darovat (animus donandi) = úmysl obohatit majetek jiného na svůj úkor, a causa donandi (hospodářský účel), který s ním splývá
- § 2056 – slib daru – naturální obligace – Kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru.
- lex specialis k § 3 odst. 2 písm. d) NOZ (daný slib zavazuje)
- podstatné náležitosti darování:
- PŘEDMĚT DARU
- daruje se věc – široké pojetí (věci movité i nemovité, majetková práva, jiné majetkové hodnoty, …)
- darem není: vyživovací povinnost, vydání užitků, plnění na promlčenou pohledávku!!!
- § 2058/1 – Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
- ochrana věřitelů? - § 1893 převzetí majetku ⇒ dostává se do rozporu s darováním!
- § 2058/2 – Darování věci, kterou dárce nemá, je platné, jen zaváže-li se dárce ve smlouvě věc nabýt.
- § 2065 – vědomé darování cizí věci – povinnost k náhradě škody (např. náklady sporu o vydání věci), právo odstoupit od smlouvy a dar vrátit (X darování cizí věci nevědomky – postupuje se podle ustanovení o omylu a podle obecné úpravy náhrady škody)
- BEZPLATNOST
- obdarovaný může spolu s darem splnit příkaz (viz dále) nebo nějakou povinnost, ale nesmí to být plnění majetkové povahy dárci
- § 2061 – smíšená darovací smlouva (negotium mixtum cum donatione) – Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.
- DOBROVOLNOST
- darováním není plnění právní povinnosti, ale na újmu dobrovolnosti darování není plnění společenské/mravní povinnosti
- PŘEVOD VLASTNICTVÍ
- úmysl stran, nemusí být explicitně vyjádřeno
- § 2059 – zvláštní klauzule rebus sic stantibus – jen u konsenzuálního darování, odepření daru (ne revokace!) za dvou předpokladů
- Zavázal-li se dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může od smlouvy odstoupit a odevzdání daru odepřít, změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že by plnění podle smlouvy (1)vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo (2)plnění dárcovy vyživovací povinnosti. Odevzdal-li již dárce část daru, může od smlouvy odstoupit jen ohledně toho, co dosud nesplnil.
- darování je třeba odlišovat od veřejné sbírky (zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách) – oprávněna pouze právnická osoba, předem stanoven veřejně prospěšný účel, atd.
- dále úpravu darování v NOZ nepoužijeme na darování orgánů a tkání (zákon č. 285/2002 Sb., transplantační zákon) – zvláštní právní úprava
- též rozlišujeme tzv. LIBERALITY - § 2055/2 – Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat.
- projev vůle tu nesleduje právní následky
- pohnutky liberalit:
- a) plnění motivovaná společenskými konvencemi (dýško)
- b) zdvořilost, přátelství či kolegialita (pozvání na večeři)
- c) občanská ochota, dobročinnost
- d) dárky odpovídající společenským zvyklostem či rodinným poměrům (kniha k narozeninám)
Vznik a obsah darovací smlouvy
- pojmovým znakem darovací smlouvy jsou takové projevy vůle dárce a obdarovaného, z nichž je smluvníkům zřejmé, že na sebe berou právní závazek, a konsens těchto projevů
- převažují prvky asynallagmitického kontraktu
- spadá-li obligační a soluční jednání v jedno, netřeba obtěžovat soukromý styk formalitami
- § 2057 – písemná forma – 1. při darování věci zapsané do veřejného seznamu (nejde jen o věci nemovité, ale i o ochranné známky, obchodní podíly apod.) – s podpisy na téže listině, 2. nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar (zákon vyloučil povinnost dárce platit při prodlení úrok z prodlení, obdarovaný tak bude oprávněn požadovat jen samotný dar ⇒ tento přístup lépe odpovídá povaze darovací smlouvy jako smlouvy bezúplatné)
Modality darování
- renumeratorní (odměnné) darování § 2060
- bylo-li někomu něco dáno z uznání nebo vzhledem k jeho zásluhám nebo jako zvláštní odměna, je to darování, pokud na to příjemce neměl již dříve právo
- vzájemné (obapolné) darování § 2061
- poskytnutí si daru oběma stranami
- X směna – tady se sleduje obohacení!
- viz smíšená darovací smlouva
- darování podpory § 2062
- závazek dárce, že bude pravidelně podporovat obdarovaného
- právo na podporu přechází na dědice, jen pokud to bylo výslovně ujednáno
- ustanovení nezmiňuje zvláštní pravidlo ohledně jiných případů právního nástupnictví (zejména při přeměnách právnických osob), tehdy se tudíž uplatní obecná pravidla
- darování s příkazem § 2064
- příkaz, aby obdarovaný něco vykonal
- splnění příkazu může dárce požadovat, jen pokud už sám plnil
- je-li splnění příkazu ve veřejném zájmu, může splnění příkazu po dárcově smrti požadovat také příslušný orgán veřejné moci nebo právnická osoba oprávněná takový zájem hájit (analogie se závětí s příkazem)
- nesplnění příkazu – nemá za následek zrušení závazku z darovací smlouvy
- příkaz obdarovat třetí osobu – srovnání § 1767/2
- darování pod podmínkou § 548
- váže poskytnutí daru na splnění suspenzivní nebo rezolutivní podmínky
- termínované darování § 550
- doložka času = přenechání daru jen na určitou dobu (blíží se výpůjčce)
- darování s účelovým určením
- obdarovaný použije dar k určitému účelu, účel posuzujeme jako kauzu
- vylákání daru –> obdarovaný použije dar jinak – relevantní omyl zakládající neplatnost
DAROVÁNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI (donatio mortis causa) § 2063
- darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije
- přechod vlastnictví vázán na smrt dárce (dostává se do kolize s dědickým právem)
- NOZ stejně preferuje odkaz
- podle ustanovení o darování se řídí za splnění 3 podmínek:
- obdarovaný přijme dar
- dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat
- dárce o tom vydá listinu
- věcný rozdíl je zejména v tom, že odkaz je odvolatelný, zatímco při darování pro případ smrti dar odvolat nelze, rovněž co do formalit jsou pro oba případy předepsány různé náležitosti
Zvláštní ustanovení o platnosti darování
- řeší se darovací způsobilost
- § 2066 – Osoba omezená ve svéprávnosti je způsobilá darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý.
- § 2067 – Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby.
- nepoužije se, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou
- po vzoru některých moderních zákoníků se berou v úvahu situace, ve kterých je rozhodovací volnost dárce ovlivnitelná závislostí na prostředí apod.
- neplatnost je relativní, může se jí dovolat jen dárce
Odvolání daru
- dar je zásadně neodvolatelný – tuto zásadu NOZ výslovně neuvádí, neboť plyne z obecnější zásady závaznosti smluv
- připouští se však výjimky – lze odvolat pro nouzi anebo pro nevděk
Odvolání daru pro nouzi
- § 2068 – Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá (1.)ani na nutnou výživu vlastní nebo (2.)nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.
- namísto revokace by přišlo vhod nazvat to redukce darování (protože se dar vrací jen v tom rozsahu nutné výživy)
- obdarovaný nemá tuto povinnost, je-li sám v obdobné nouzi
- právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti! (např. propil majetek, marnotratník)
- toto právo je osobním oprávněním dárce, trvá po dobu jeho života a jeho smrtí zaniká, leč neuplatní-li je dárce, mohou je za stanovených podmínek uplatnit i ti, k nimž je dárce k vyživovací povinnosti zavázán
- bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného
Odvolání daru pro nevděk
- § 2072 – Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
- zákon volí nešťastné vyjádření „zjevně porušil dobré mravy“ → zjevný nevděk – nejde o porušení jakékoli právní povinnosti nebo nějakých etických pravidel, musí jít zkrátka o takovou amoralitu, že značným způsobem zasáhne do mezilidských vztahů
- za zásadní důvody pro odvolání se považuje – pomluvy, nactiutrhání, fyzické ublížení, atd. – dosud to naplňovalo „hrubý nevděk“ (stará úprava), avšak podle dosavadní judikatury se třeba nevěra nepovažuje za důvod k odvolání
- situace, kdy ani úmyslné jednání obdarovaného nezapříčiní důvod k odvolání – např. když se dárce chová hrubě a vyprovokuje obdarovaného
- stejně tak jsou situace, kdy pouze nedbalostní jednání obdarovaného vyvolá důvod k odvolání
- za nevděk se považuje také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké (odůvodňují-li to okolnosti)
- nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem – konstrukce je vadná, protože dárce může ještě i po „nevděku“ prominout → správněji by tedy bylo, že až po odvolání daru se obdarovaný stane nepoctivým držitelem
- lhůta pro odvolání daru je zkrácena z dosavadních tří let na dobu jednoho roku – ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, dozví-li se to dárce později, tak ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání
- je-li dar odvolán později a namítne-li to obdarovaný, soud k odvolání nepřihlédne (ale nejedná se o prekluzi, má to stejné účinky jako promlčení)
- právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc
- odstraňuje tak nespravedlnost staré úpravy, kdy dokonce ani zavraždění dárce obdarovaným nezakládalo dárcovým dědicům oprávnění dar odvolat
- dědic dárce může dar odvolat nejpozději do 1 roku od smrti dárce
Společná ustanovení
- vzdá-li se dárce při darování mezi živými (zadní vrátka pro donatio mortis causa) předem práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu – kogentní pravidlo
- pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost
- nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá; to neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce
- velké plus pro obdarovaného
- nedomyšlené – když obdarovaný zavraždí dárce, dědicové budou revokovat, ale obdarovaný už dar nemá, tak se jim vysměje
- vleklý spor o to, jaké jsou účinky revokace – převládá názor, že revokací se ruší účinky darování, čímž se ruší darovací smlouva a zanikne vlastnické právo obdarovaného účinností revokace (poté je na místě reivindikační žaloba ze strany dárce)
Odpovědnost stran
- u konsenzuálního darování se dárce může dostat do prodlení (i když bezúplatné, dárce pořád ještě nevydal dar)
- neuplatní se odpovědnost za vady, přesto dárce povinen upozornit na vady, o nichž ví → odpovídal by pak za škodu způsobenou vadou (nikoliv nároky z odpovědnosti za vady), v těchto případech může také obdarovaný od smlouvy odstoupit a dar vrátit (§ 2065)
Zdroje
- NOZ, důvodová zpráva, přednáška, seminář Elischer
Navigace
Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva |
2. Závazkové právo smluvní |
3. Závazkové právo deliktní |
4. Pojem závazkového právního poměru |
5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání |
6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání |
7. Dílčí závazky |
8. Solidární závazky |
9. Nedílné závazky |
10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího |
11. Předmět závazků |
12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) |
13. Druhy závazků (třídění) |
14. Smlouva o smlouvě budoucí |
15. Smlouvy konsensuální a reálné |
16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní |
17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně |
18. Změna závazků (obecně) |
19. Změna v subjektech závazku (obecně) |
20. Postoupení pohledávky |
21. Postoupení smlouvy |
22. Změna v obsahu závazku |
23. Prodlení dlužníka |
24. Prodlení věřitele |
25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) |
26. Smluvní pokuta |
27. Ručení |
28. Finanční záruka |
29. Zajištění závazků převodem práva |
30. Jistota. Uznání dluhu |
31. Zánik závazků (obecně) |
32. Splnění |
33. Započtení |
34. Odstoupení od smlouvy |
35. Zánik závazku dohodou |
36. Smrt dlužníka nebo věřitele |
37. Nemožnost plnění |
38. Splynutí |
39. Prevence škod v občanském právu |
40. Druhy odpovědnosti v občanském právu |
41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu |
42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného |
43. Rozsah a způsob náhrady škody |
44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady |
45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)
Sada B
1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely