Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A. 40 - Druhy odpovědnosti v občanském právu

Pojem občanskoprávní odpovědnosti

  • soukromoprávní odpovědnost – nemá represivní funkci
  • jde o následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní (primární) právní povinnosti, neboli protiprávním jednáním a který je především sankční složkou příslušné normy občanského práva
  • nová sekundární povinnost postihuje porušitele původní povinnosti, označována jako odpovědnostní povinnost nebo také sankční povinnost
  • koresponduje s ní právo oprávněného

Dvě koncepce právní odpovědnosti

  1. koncepce perspektivní (též preventivní, aktivní) právní odpovědnosti
    • odpovědnost vzniká již se vznikem primární právní povinnosti. Odpovědnost je chápána jako odpovědný vztah subjektu k náležitému plnění právních povinností.
  2. koncepce retrospektivní (též sankční, následná, retrospektivní, pasivní) právní odpovědnosti
    • odpovědnost vzniká až v důsledku porušení primární povinnosti, je to odpovědnost za toto porušení, je s ní spojen vznik sankčního vztahu.
    • dle pražské civilistiky převažuje

Druhy občanskoprávní odpovědnosti

A) Smluvní a mimosmluvní

  • též kontraktní (ex contractu) a deliktní (ex delicto)
  • dle toho, zda primární povinnost byla dána smlouvou, nebo zákonem (příp. porušením dobrých mravů § 2909)
  • SOZ s tímto dělením nepočítal, NOZ se k této dualitě vrací – kontinuálně k ABGB (§2910 Porušení zákona X §2913 Porušení smluvní povinnosti)
  • rozdíly mezi smluvní a mimosmluvní povinností k náhradě škody jsou zejména v tom, že se pro vznik povinnosti nahradit škodu porušením smlouvy nevyžaduje zavinění a že rozsah náhrady škody podmiňuje její předvídatelnost (není výslovně, ale používá se teorie adekvátní příčinné souvislosti)
  • smluvní odpovědnost se vztahuje i na 3. osoby, pokud je souvislost zjevná (škůdce při náležité péči předpokládat zájem druhé strany na ochraně třetího nebo blízký vztah a zájem třetího k plnění smluvené povinnosti)
  • systematika je následující:
    1. závazky z deliktů (hlava III.)
      1. náhrada majetkové a nemajetkové újmy (2894 a n.)
      2. zneužití a omezení soutěže (§ 2972 a n.)
    2. závazky z jiných právních důvodů (hlava 1V.)
      1. bezdůvodné obohacení (§ 2991 a n.)
      2. nepřikázané jednatelství (§ 3006 a n.)
      3. upotřebení cizí věci ku prospěchu jiného (§3012 a n.)

B) Odpovědnost za škodu, za vady, za prodlení

  • dle toho, co je obsahem odpovědnostního vztahu, který může spočívat v:
    1. vzniku nové právní povinnosti, kterou povinný před porušením původní povinnosti neměl (např. povinnost nahradit způsobenou škodu) > odpovědnost za škodu
    2. přistoupení další nově vzniklé povinnosti k té původní (např. zaplatit úrok z prodlení u peněžitého dluhu) > odpovědnost za prodlení
    3. přeměně původní právní povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost, kterou povinný před porušením původní povinnosti též neměl (např. odpovědnost za vady – změna původní poskytnout plnění bez vady v povinnost vadu předmětu opravit, snížit cenu…) > odpovědnost za vady

C) Objektivní a subjektivní odpovědnost

  • dle toho, zda je jejím předpokladem zavinění, či ne
    1. subjektivní odpovědnost = odpovědnost za zavinění, exkulpace = vyvinění, zbavení se sub. odpovědnosti
    2. objektivní odpovědnost = odpovědnost za protiprávní stav (za výsledek)
  • §2895
  • nelze se vyvinit, lze se liberovat
  • část teorii ji považuje za kvaziodpovědnost, tedy mimoodpovědnostní povinnost nahradit škodu, protože nedošlo k protiprávnímu jednání
  • liberační důvodem je to, že pokud subjekt prokáže, že i kdyby vyvinul veškeré úsilí, které lze od něj vyžadovat, škodlivý následek by stejně nastal (zejména při vis maior – vyšší moci – např. v důsledku povodně, zemětřesení a jiné živelné katastrofy)
  • zvláštním případem objektivní odpovědnost absolutní (bez možnosti liberace) – subjekt nese odpovědnost i za vis maior
  • odpovědnost za vady a odpovědnost z prodlení jsou vždy objektivní

Prameny

  • NOZ + důvodová zpráva k němu
  • vypracované otázky OPH IV 2012/2013
  • Dvořák Jan; Švestka Jiří a kol.: Občanské právo hmotné 2, 5.vydání

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code