Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


37. Nemožnost plnění

  • Nutné rozlišovat 1) změnu okolností, 2) nemožnost plnění od počátku a 3) následnou nemožnost plnění

Změna okolností

  • §§ 1764 – 1766 NOZ
  • Kdy nastává:
    • Nestačí, aby se plnění stalo pro jednu ze stran obtížnější (§ 1764 NOZ), musí vlivem změny okolností dojít k hrubému nepoměru v právech a povinnostech stran (§ 1765 NOZ).
  • Jaké má následky:
    • Lze obnovit jednání o smlouvě za účelem její změny.
  • Nedochází k nemožnosti plnění, proto tato problematika přímo nespadá pod tuto otázku, v praxi ale může být problematické odlišit, jestli došlo ke změně okolností tak podstatné, že založila hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran a znevýhodnila jednu stranu ve smyslu § 1765 NOZ, nebo jestli je vlivem změny okolností plnění zcela nemožné a smluvní ustanovení se tedy neuplatní (dle zásady clausula rebus sic statibus)
  • Pro rozlišení nemožnosti plnění od počátku a následné nemožnosti plnění je rozhodující stav, který panoval v okamžiku vzniku závazku

Nemožnost plnění od počátku

  • impossibilium nulla obligatio est
  • § 580, odst. 2 § 588 NOZ
  • Kdy nastává:
    • Pokud bylo už v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění není možné.
    • Respektive pokud bylo v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění nebude možné ani nikdy v budoucnu
      • Např. lze prodat věc, která ještě nevznikla (plnění sice není možné v okamžiku uzavření smlouvy, protože věc ještě nevznikla, ale bude možné v době, kterou tato smlouva stanoví)
    • Musí jít o objektivní nemožnost
    • Tzn. pokud by smluvním stranám při běžných znalostech a zkušenostech a předpokladu obvyklého chodu věci bylo zřejmé, že dluh ze sjednávaného závazku nelze z objektivních důvodů splnit. (Např. prodávám svůj automobil, aniž bych věděl, že mi ho před 3 hodinami přejel bagr. Uzavřená smlouva bude neplatná. Kdybychom já a protistrana věděli, že mi auto přejel bagr, bylo by nám jasné, že závazek z kupní smlouvy není možné splnit).
  • Jaké má následky:
    • Smlouva, kterou by se strany nebo strana zavazovala k plnění od počátku nemožnému, je podle § 588 NOZ absolutně neplatná.
    • Závazek vůbec nevzniká.
    • Pokud již došlo k nějakému plnění, strany si ho vrátí, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 NOZ
    • Pokud jedna ze stran uzavře smlouvu, která úmyslně zavazuje k od počátku nemožnému plnění, porušuje dobré mravy, příp. zákonnou povinnost jednat poctivě (§ 6 NOZ) a odpovídá za škodu podle §§ 2909 nebo 2910. (Např. ačkoli vím, že mi auto přejel bagr, snažím se ho prodat a předstírat, že ho bagr přejel až poté)
  • Možnost smluvního odchýlení?
    • Není, jedná se o kogentní normu.

Následná nemožnost plnění

  • §§ 2006 – 2008 NOZ; patří mezi jiné způsoby zániku závazků
  • Kdy nastává:
    • Pokud k nemožnosti plnění došlo až po uzavření smlouvy, ALE:
    • Podle § 2006 NOZ plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době (to je právě zmíněná změna okolností);
    • Nemožnost plnění prokazuje dlužník (§2006, odst. 2 NOZ)
    • Vzhledem k zásadě pacta sunt servanda je nutné termín následná nemožnost plnění vykládat restriktivně; proto se také většina autorů i judikatury ke starému OZ kloní k tomu, že jde o objektivní právní skutečnost – tzn. nemožnost plnění způsobenou nezávisle na vůli a bez přičinění dlužníka; soud ale bude otázku nemožnosti vždy posuzovat v jednotlivých případech.
      • Následná nemožnost plnění nastává pro objektivní faktickou nemožnost plnění; Například zánikem věci, zánikem místa plnění. Sporná je například krádež věci, neboť není jasné, nakolik je pro dlužníka nemožné nebo jen náročnější získat věc zpět. Nejvyšší soud judikoval, že následnou nemožností plnění je, i když si objednatel sjedná třetí stranu, aby plnění vykonala namísto druhé strany (objektivně už je tak práce hotová, nelze ji tedy udělat, to je ovšem způsobené subjektivní skutečností – jednáním objednatele).
      • Obvykle se dovozuje, že následná nemožnost plnění nenastává pro pouhou subjektivní faktickou nemožnost plnění. Např. pokud si podnik objednal nové stroje a kvůli nepříznivým ekonomickým vlivům nemá na jejich zaplacení (zde by se opět jednalo s největší pravděpodobností o změnu podmínek). Subjektivní faktická nemožnost plnění ale může způsobit objektivní nemožnost plnění (viz výše rozhodnutí NS, nebo např. pokud záměrně rozbiju věc, kterou jsem se zavázal prodat).
      • Právní nemožnost plnění: Bude-li plnění dodatečně zakázáno zákonem, je jednání, kterým bylo sjednáno, neplatné podle § 580, odst. 1
  • Jaké má následky:
    • Závazek zaniká ex lege (tzn. jde o jednu z forem zániku závazku)
    • Obvykle se dovozuje, že závazek zaniká okamžikem, kdy nastala událost, která následnou nemožnost plnění způsobila; menšina autorů zastává názor, že závazek zaniká okamžikem, kdy se věřitel dozví o následné nemožnosti dlužníka plnit
    • Spolu se závazkem zaniká i povinnost protistrany plnit.
    • V některých případech může vznikat povinnost nahradit škodu vzniklou nemožností plnění:
    • Vznikla-li následná nemožnost plnění z vyšší moci, záleží na jednotlivých smluvních typech a někdy na smluvní úpravě, má-li dlužník povinnost nahradit věřiteli škodu způsobenou nemožností plnění.
    • Vznikla-li následná nemožnost plnění porušením zákona nebo porušením smluvní povinnosti, odpovídá dlužník věřiteli za škodu
  • Možnost smluvního odchýlení?
    • Ujednání, které vylučuje zánik závazku pro následnou nemožnost plnění, lze možná označit za odporující dobrým mravům a veřejnému pořádku. § 2006, odst. 1, věta první je tedy kogentní. Lze uvažovat o tom, že od věty druhé se lze ve smlouvě odchýlit ve prospěch dlužníka, tzn. situaci si smluvně upravit jinak. § 2006, odst. 2 je kogentní.
    • Ve světle výše uvedeného je potom § 2007 je dispozitivní, je na stranách a jejich vůli, aby si upravili, kdy pro následnou nemožnost plnění zaniká závazek částečně a kdy zcela.
    • § 2008 zavádí notifikační povinnost, tzn. povinnost dlužníka upozornit věřitele na nemožnost plnění. Tato povinnost je kogentní. Náhradu škody stanovenou v témže paragrafu lze ale již smluvně modifikovat v mezích § 2898 NOZ.
  • Nemožnost plnění (od počátku i následná) může být pouze částečná, ve zbytku jsou poté smluvní strany závazkem vázány, ledaže z obsahu závazku nebo účelu smlouvy vyplývá, že zbylé plnění nemá pro věřitele význam.

Zdroje

* 89/2012 Sb. * Pražská učebnice * Diplomová práce V Přibilíka dostupná z http://is.muni.cz/th/322792/pravf_m/

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code