Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


31. Zánik závazků (obecně)

  • obecnou úpravu zániku závazků obsahuje OZ v ustanovení § 1908-2012
  • závazek= právní poměr

zánik závazku nastává, přistoupí-li k původní právní úpravě skutečnosti, která tento poměr založila, právní skutečnost další, která ji zbavuje zcela či z části právních účinků
* je třeba odlišovat od zániku jednotlivého práva či povinnosti věřitele či dlužníka, kdy závazkový poměr trvá nadále (např. zaplacení jednotlivé splátky)

Závazkové právní poměry mohou zanikat:

A) uspokojením pohledávky věřitele:

  • splněním dluhu (solutio)
  • náhradním splněním (surogát)
  • započtením dluhu
  • odstupným
  • splynutím
  • dohodou

B) bez uspokojení pohledávky věřitele (pouze pokud to zákon předpokládá):

  • prominutí dluhu
  • následná nemožnost plnění
  • prekluze práva
  • odstoupení od smlouvy
  • výpověď
  • uplynutí doby
  • smrt dlužníka nebo věřitele
  • další případy (stanovené zákonem, nebo úředním rozhodnutím- pro občanské právo netypické)

A) Zánik závazku s uspokojením pohledávky věřitele

a) splnění dluhu § 1908 a n. OZ - je základní způsob zániku závazku, k tomuto řádnému zániku závazku směřuje celá konstrukce závazkového práva) viz. ot. A32

b) náhradní splnění (surogát) § 1953 OZ - pokud nelze splnit věřiteli z důležitých příčin stojících na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy

zákon uvádí demonstrativní výčet příčin:

  • věřitel je neznámý,
  • nebo nepřítomný,
  • odmítl bezdůvodně přijmout plnění,
  • dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem

nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy
- účelně vynaložené náklady spojené s náhradním plněním jdou k tíži věřitele
- pokud dojde ke složení předmětu plnění do úschovy, soud vyrozumí toho, pro koho bylo složeno (příjemce), případně pokud příjemce není znám, zřídí mu opatrovníka
- předmět úschovy je vydán příjemci na jeho žádost, pokud však k předmětu v úschově uplatňuje právo na vydání více osob, soud jej vydá pouze se souhlasem všech
- uplyne-li tříletá lhůta od vydání usnesení o přijetí předmětu do soudní úschovy, případně ode dne, kdy měl být podle návrhu složitele předmět vydán příjemci, tak soud udělí jednoroční lhůtu k jeho vyzvednutí s tím, že jinak připadne státu
- jedná se o případ, kdy závazek zaniká plněním jiné osobě, než věřiteli
- institutu náhradního splnění koresponduje ust. o úschovách

c) započtení dluhu § 1982 a n. OZ - viz ot č. 33 - započtením dluhu se rozumí vzájemné odečtení pohledávek dlužníka vůči věřiteli od pohledávek věřitele vůči dlužníku

zákon rozlišuje:

  1. započtení jednostranným právním jednáním (tzv. prohlášením o započtení)
  2. započtení dvoustranným právním jednáním (tzv. započtení dohodou)

d) odstupné § 1992 OZ - ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy
- odstupné si strany mohou sjednat ve smlouvě (případně v jejím dodatku)
- odstupné je forma alternativního plnění k původnímu plnění
- jedná se o jednostranné právní jednání, kterým se dá závazek zrušit s účinky obdobnými odstoupení od smlouvy (viz ot. A34)
- právo zrušit závazek nemá ta strana, která již, byť i jen částečně přijala plnění druhé strany, nebo druhé straně sama plnila (tzn. nemůže se vyvázat zaplacením odstupného)
- jako odstupné může sloužit i závdavek, pokud si strany sjednají předání závdavku § 1808 OZ
- sjednání závdavku však neznamená automatiky sjednání možnosti ukončit závazek zaplacením odstupného
- pojem odstupné je v OZ užíván i pro náhradu paušalizované újmy při výpovědi z nájmu bytu §2223 NOZ, při odstoupení ze zájezdu zákazníkem § 2527 (1) písm. e),§ 2536, § 2546 OZ

e) splynutí § 1993 a n. OZ – viz ot. č. A38 - případ, kdy splyne právo s povinností v jedné osobě, a tím zaniknou práva a povinnosti (pokud nestanoví zákon jinak)

f) dohoda § 1981 OZ- viz. ot A35

B) Zánik závazku bez uspokojení pohledávky věřitele

a) prominutí dluhu § 1995 a n. OZ: prominutí dluhu je případ, kdy dochází k zániku dluhu, případně jeho části dohodou, na základě jednostranného právního jednání
- presumuje se souhlas dlužníka (…promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí)
- k zániku závazku však nedochází, pokud s tím dlužník výslovně nesouhlasí, nebo konkludentně tím, že plní
- k prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis aniž dluh splnil
- zákon tak upravuje důsledky prominutí závazku u závazků společných tak, že je třeba, aby závazky vůči dlužníku prominuli všichni solidární věřitelé, případně aby věřitel prominul všem solidárním dlužníkům v rozsahu podílu spoludlužníka, který byl ze závazku propuštěn
- promine-li věřitel povinnost tomu, kdo dluh zajišťuje, nemá prominutí účinky vůči hlavnímu dluhu
- propustí-li věřitel ze závazku pouze jednoho ze spoluručitelů, zůstávají ostatním spoluručitelům zachovány námitky, které mohl uplatnit osvobozený spoluručitel
- forma prominutí dluhu by měla odpovídat formě, v níž byl smluven původní závazek, případně v formě vyšší

b) následná nemožnost plnění § 2006 a n. OZ – viz ot. č. 37

c) uplynutí doby a prekluze práva - běh času má vliv na zánik závazku v případě, že se jedná o závazek probíhající, či opakující se činnosti nebo závazek zdržet se určitého chování, který je omezen na dobu určitou
- prekluzivní právo, které nebylo uplatněno v prekluzivní lhůtě (ve sjednaných případech)
- např. v případě prodlení u fixního závazku

d) odstoupení do smlouvy § 2001 a n. OZ viz ot. A34

e) výpověď § 1998 a násl. OZ - závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon
- výpovědí se rozumí: ukončení trvajícího závazku, na dobu určitou nebo neurčitou, a to jednostranným právním jednáním, které nevyžaduje souhlas druhé strany
- od odstoupení se výpověď liší účinky ex nunc
- pokud je závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby
- pokud lze vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi
- pokud byla smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, nebo zavazuje-li kohokoli na dobu delší 10 let, lze se po uplynutí 10 let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení u soudu ( soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti z nichž strany vycházely při vzniku závazku změnily do té míry, že na závazné straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou nadále vázána (rebus sic stantibus)
- nepřihlíží se k ujednání, v němž se strana (pouze FO) vzdala předem práva domáhat se zrušení závazku (to neplatí v případě právnické osoby!)
- zákon zakazuje, sjednat si výpověď bez důvodu hodného zvláštního zřetele a bez přiměřeně vysoké výpovědní doby u spotřebitelských smluv
- v některých případech zákon stanoví povinnost pro určitý důvod si sjednat možnost výpovědi (např. při jednostranné změně obchodních podmínek)

podmínky zániku závazku výpovědí:

  • obecné: obecným důvodem zániku závazku výpovědí je ze zákona případ, kdy je dlužník zavázán na dobu neurčitou k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo je-li zavázán činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem

- pokud se zavázala strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, nelze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem

  • zvláštní: důvody upravuje zákon v případě nájmu, patří mezi ně vady předmětu pronájmu a také chování nájemce
  • smluvní: strany nejsou omezeny co do výpovědních důvodů, mohou si sjednat možnost výpovědi bez udání důvodu

f) smrt dlužníka nebo věřitele § 2009 a n. OZ – viz ot. A36

g) případy stanovené zákonem nebo úředním rozhodnutím: – v některých případech váže zákon skončení závazku i na další právní skutečnosti, např. při zániku plné moci na institut odvolání plné moci (§ 448 OZ)
- v některých případech rozhoduje o ukončení závazku soud viz § 2000, § 1766 OZ
- pro občanské právo netypické, není upraveno obecně, ale u jednotlivých institutů

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code