Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


30. Jistota a Uznání dluhu

Jistota

  • Pro zajištění v novém občanském zákoníku má zasadnější význam institut tzv. JISTOTY
  • Strany si jistotu mohou dohodnout nebo tak může například pro nastoupení některých následků stanovit zákon, že je jedna strana je povinna poskytnout jistotu straně druhé.
  • Jistota byla známá v již staré občansko-právní úpravě, její význam však v NOZ rostě z důvodu jejího obecného charakteru pro zajištění závazků
  • Úprava tohoto institutu je obsažena v § 2012 až § 2017 a je pojata jako obecná úprava ohledně zajištění dluhu
  • Jistota představuje osobní nebo majetkové zajištění, respektive to, co někdo dá k zajištění, že splní dluh
    • Jistota je dána buď přímo věřiteli, nebo ve prospěch věřitele
    • To je změna oproti staré úpravě, kdy lze dát jistotu i třetí osobě ve věřitelův prospěch. Jedná se o situace, kdy je to vhodné pro efektivnost správy jistoty
    • Osobní jistotou je typicky ručení nebo finanční záruka.
    • Majetková jistota je pak představována věcí, která je dána věřiteli (nebo v jeho prospěch) jako zajištění, že dluh bude splněn.
      • např.: zástavní právo, zajištění převodem práva nebo i nepojmenovaným způsobem zajištění - složení peněžité částky jako kauce apod.
      • jistotou ale nemůže být nepeněžitý vklad do nadace, majetek nadačního fondu nebo nadační jistota (viz. § 327 odst. 2, § 398 odst. 1, § 339 ods. 1)

Jistota ve vztahu věřitel-dlužník

  • Kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva - Není-li někdo s to dát jistotu zřízením zástavního práva, dá jistotu způsobilým ručitelem (§ 2012)
  • Je stanovena vyvratitelná domněnka , že způsobilým ručitelem je osoba, která může být žalována v tuzemsku a která má vhodný majetek.
  • Co je jako jistota dostatečné a co nikoliv určuje § 2014
    • zákonodárce zvolil metodu domněnek a pouze v případě vkladů v bankách, spořitelních a úvěrních družstev je to domněnka nevyvratitelná.
    • oproti staré právní úpravě jde o velkou redukci, kdy tyto vklady jsou způsobilou jistotou ne v celé své výši, ale pouze na výši pojištění.
  • Věřitel je oprávněn jistotu odmítnout (má např. za to, že jistota mu bude působit obtíže)- a dlužník v tom případě má svou povinnost nadále za nesplněnou.
  • Nový zákoník přináší i další nové pravidlo tkz. informační povinnosti
    • „Věřitel sdělí tomu, kdo dal jistotu, na jeho žádost kdykoliv a bez zbytečného odkladu, jaká je výše zajištěného dluhu“
    • toto pravidlo se uplatňuje zcela bez ohledu na způsob zajištění
    • prakticky to je hlavně určeno třetím osobám, které poskytly zajištění, aniž jsou samy dlužníkem
  • Dalším novým pravidlem je i to, že jistota zajišťuje nejen jistinu dluhu, ale i úroky (toto pravidlo je však dispozitivní a strany si mohou smluvit jinak)

Řešení souběhu různých zajišťovacích práv více věřitelů k téže věci

  • Z ustanovení upravující JISTOTU vyplývají i řešení pro souběh zajišťovacích práv.
  • Např. Jedna věc může sloužit většímu počtu věřitelů k zajištění různých pohledávek vzniklých z různých právních důvodů.
    • Důvodová zpráva: „….K věci může vzniknout ZÁKONNÉ zástavní právo, zástavní právo ZE SMLOUVY, jistota může být vytvořena i RŮZNÝMI OBLIGAČNÍMI INSTITUTY (např. zajišťovacím převodem práv)…“
    • Ohledně zajištěných věřitelů tak lze vysledovat z důvodové zprávy tyto tři základní skupiny
    • Dle důvodové zprávy vyplývá, že při uspokojení budou mít přednost věřitelé, kterým svědčí zákonné zajištění (to ale ze samotného § 2016 jasně nevyplývá)
    • Je nutné tedy dovodit, že smyslem §2016 je upravit pouze pořadí zajištění vzniklého na základě právního jednání!
      • úprava tak tedy rozlišuje a upřednostňuje smluvní zajištění jež svědčí zveřejněné právo (věcné právo ve veřejném seznamu nebo rejstřík zástav) před věcným právem jež zveřejněno nebylo
      • věcně právní zajištění bez tohoto zápisu má, ale stále přednost před věřiteli, jejichž jistota vzešla z pouhé obligace
        • tím jsou míněna možné případy nepojmenovaného zajištění.
    • V každé této skupině ale může nastat pluralita věřitelů, kdy se bude aplikovat kritérium časové priority.
    • Pokud budou tato práva zřízena ve stejnou dobu, pak se bude aplikovat § 982 odst. 2
    • Ovšem, odlišná situace je, pokud je na jedné jistotě více zástavních práv- přednostně se aplikuje zvláštní úprava § 1371, která pořadí jednotlivých zástavních práv k téže zástavě stanoví odchylně

Situace kdy jistota klesne na ceně

  • právní úpravu této situace poskytuje § 2017
  • je to úprava, která je taky určena obecně pro oblast celého zajištění
  • Situace, kdy jistota klesne na ceně- Věřitel má právo žádat, aby jistota byla přiměřeně doplněna
    • Pokud tak dlužní neučiní- nezajištěná část pohledávky se stává splatnou.
  • Uvedené pravidlo lze prakticky aplikovat pouze u případů, kdy jistota je věcněprávní zajištění
    • Těžko si lze představit přiměřené doplnění jistoty, pokud jde o osobní zajištění a ručitel se stane méně solventním

Závěr

Na rozdíl od staré právní úpravy, která s pojmem JISTOTA pracovala poměrně sporadicky, nový občanský zákoník s povinností „ dát jistotu“ počítá o poznání více, kdy dání jistoty je zpravidla alternativou k nastoupení či nenastoupení jiného právního následku. Zvláštní úpravu JISTOTY pak nalezneme v nájemní smlouvě, kde je upraven jednak limit jistoty na nájemném a jiných povinnostech ve výši šestinásobku měsíčního nájmu (§ 2254 odst. 1) a dále je upraveno vypořádání jistoty při skončení nájemního vztahu.

Uznání dluhu

  • Uznání dluhu je právní jednání, kterým uzná dlužník svůj dluh,co do právního důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě.
  • Institut uznání dluhu je systematicky řazeno mezi utvrzení dluhu a nikoliv jeho zajištění jako tomu bylo v předešlé právní úpravě.
  • Je to jednostranné a adresované právní jednání (účinky tedy nepůsobí v době, kdy je vyhotoveno, ale teprve až věřiteli toto uznání dojde)
    • zároveň se nevyžaduje žádné přijetí tohoto uznání a odmítnutí uznání dluhu je bez významu
  • právní úprava uznání dluhu je v §2053-2054
  • Nová právní úprava vychází z předešlé úpravy jak v oblasti občanského, obchodního, tak i pracovního práva.
    • Z obchodního zákoníku se přebírá i úprava konkludentního uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním.
  • Dříve bylo nezbytné v uznání dluhu také výslovně vyjádřit příslib dlužníka tento dluh zaplatit (viz. rozsudek NS ČR ze dne 24.9.2009, sp. zn. 33 Cdo 948/2008)
    • to již dle nové dikce NOZ nebude vyžadováno
  • Písemná forma zůstává obligatorní požadavek - takže se na ní bude moci i vztáhnout dosavadní judikatura
    • viz. rozsudek NS ČR ze dne 25.7. 2007, sp. zn. 33 Cdo 808/2005
      • problematika více listin- - Je možné, aby konkrétní důvod dluhu nebo jeho výše byly uvedeny na jiné listině
      • ALE je požadavek, aby v uznání dluhu byl na tuto jinou listinu výslovný odkaz (Pokud tedy není možné mezi listinami vysledovat spojitost, nelze informace na jiných listinách brát za relevantní)

  • Uznáním dluhu nastanou dva zásadní právní účinky
    • A) Vyvratitelná domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
    • B) právo se promlčí za deset let ode dne, kdy uznání dluhu došlo.
  • A- Z tohoto účinku vyplývají i procesní důsledky uznání dluhu dle § 133 OSŘ. Je pouze na dlužníkovi, který namítá, že dluh např. nevznikl, že byl splněn či zanikl, aby toto tvrzení prokázal.
  • B- Pokud však dlužník v znání dluhu určí i dobu, do které dluh splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Nová právní úprava tedy také značně rozšiřuje způsoby, jak lze docílit pro věřitele žádaných účinků spojených s uznáním dluhu.

  • Účinky uznání dluhů má
    • Zákonná právní fikce - Placení úroků
      • tato právní fikce se považuje za uznání dluhu ohledně částky z níž se úroky platí. (není rozhodné zda jde o úroky zákonné nebo smluvní)
      • význam ani nemá skutečnost, jestli tímto placením úroků dlužník zamýšlí svůj dluh také uznat či nikoliv
    • Částečné plnění dlužníka na dluh
      • v tomto případě účinky uznání zbytku dluhu nastanou, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu !
      • V pochybnostech bude skutečnost, že toto z okolností plyne, prokazovat ten, kdo se účinků dluhů dovolává.

V případech, kdy právo je již promlčeno

  • uznáním dluhu se nárok obnovuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta.
  • v tomto případě se již, ale nepovažuje za uznání dluhů zmíněné placení úroků a ani částečné plnění.
  • Na rozdíl od předešlé právní úpravy tedy není v případech výslovného písemného uznání rozhodné, zda o promlčení dlužník věděl či nevěděl. (v minulém právním režimu to bylo třeba zkoumat)

  • Uznání dluhu může učinit POUZE dlužník (pokud dluh uzná osoba, která poskytla zajištění- žádné účinky to pro dlužníka nemá- ani když s tím vysloví souhlas)
  • Pokud dluh uzná dlužník, tak takové uznání nemá účinky vůči osobě, která poskytla zajištění. a nadále jí je tak námitka promlčení zachována.
    • to je změna oproti staré právní úpravě- viz § 323 odst. 3 Obch.Z., kde toto uznání mělo účinky i vůči ručiteli
    • Ručitel však s tím může vyslovit souhlas a potom se již na něj účinky uznání plně stanové (souhlas nemá žádnou obligatorní formu)
  • Zatím ne zcela vyjasněná je otázka zda se na ručitele vztahuje svými účinky uznání dluhu i za situace, kdy k němu dojde jinak než výslovným uznáním dlužníkem (částečným plněním nebo placením úroků)
    • patrně s ohledem na to, že v §2054 je zvolena právní fikce, tak i jiné jednání dlužníka je třeba považovat za uznání dluhu a proto bude spadat do hypotézy právní normy v §2025 odst. 2
      • a i s tímto jednáním tak musí ručitel vyslovit souhlas, aby na něj nastoupené účinky z unání dluhu měly vliv

S uznáním dluhu úzce souvisí i nově zakotvená úprava tkz. dlužního úpisu (§1952).

Dlužní úpis představuje dlužníkovo prohlášení, které má k dispozici věřitel, které je prohlášením o uznání dluhu, nebo půjde o jiný dlužní úpis. → V zásadě tedy, každé písemné uznání dluhu bude i dlužním úpisem, ale dlužním úpisem může být i jiné potvrzení dluhu (to nemusím mít náležitosti uznání dluhu- např. může chybět důvod dluhu) → Pro dlužní úpis není ani nutná písemná forma (z povahy ovšem nepřicházejí v některé úvahu formy- věřitel musí mít dlužní úpis „ u sebe“ - tzn. : forma, co umožňuje uchování,zobrazovaní a možnost vrátit) →Věřitel má povinnost při splnění dlužní úpis vrátit, nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. →Vrátit dlužní úpis lze i v případě, že dosud nebylo splněno vůbec, nebo jen částečně → v tom případě je založena domněnka, že dluh byl splněn (jde o vyvratitelnou právní domněnku- věřitel bude případně ale muset prokázat, že nešlo o prominutí dluhu)

Prameny

  • Závazky a jejich zajištění v novém občanském zákoníku (2013), Tomáš Tintěra
  • Důvodová zpráva k NOZ
  • přednášky OPH

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code