Obsah
29. Zajištění závazků převodem práva
ČÁST ČTVRTÁ Relativní majetková práva – HLAVA I Všeobecná ustanovení o závazcích – DÍL 8 Zajištění a utvrzení dluhů – ODDÍL 2 Zajištění dluhu – Zajišťovací převod práva § 2040 - 2044
- podstatou je vylepšení právního postavení věřitele tím, že na něj dlužník nebo osoba třetí převede dočasně své právo za účelem zajištění věřitelovy pohledávky
- zajišťovací převod práva jako alternativa k právu zástavnímu – možnost věřitele se snadněji uspokojit (zastavení věci - věřitel je povinen poskytnutou jistotu zpeněžit a uspokojit se z výtěžku X zajištění převodem práva – věc „propadne“)
- v porovnání se starým OZ je tomuto zajišťovacímu instrumentu věnován větší prostor, původní úprava v jediném ustanovení (§ 553 OZ) vyvolávala výkladové potíže
Vznik zajišťovacího převodu
- lze zajistit dlužníkem či třetí osobou (dočasné převedení práva na věřitele)
- z NOZ byla vypuštěna zvláštní úprava zajištění postoupením pohledávky (pohledávka je jedním z druhů práv, použije se na ni přiměřeně ustanovení o převodu práva)
- předmětem může být jakékoliv právo – nejčastěji vlastnické právo k věci (hmotné i nehmotné, např. pohledávka)
- vznik uzavřením smlouvy - zákon nevyžaduje písemnou formu (tím nejsou dotčeny požadavky na písemnou formu např. při převodu nemovitosti)
- u věcí zapsaných ve veřejném seznamu je podmínkou zápis zajišťovacího převodu v tomto seznamu – zapíše se také dočasnost zajišťovacího převodu práva (význam pro případné kupce takové věci – kupec by v případě koupě nebyl v dobré víře, že nabývá věc nepodmíněného vlastnictví)
Obsah zajišťovacího převodu
- zajištění je časově omezeno a podmíněno
- převádí se vlastnické nebo jiné právo na věřitele dluhu na dobu trvání tohoto dluhu
- NOZ v § 2040 odst.2 výslovně zakotvuje právní domněnku, že se právo převádí s rozvazovací podmínkou („má se za to, že“) → okamžikem, kdy dojde ke splnění dluhu, nabývá dlužník (či jiná osoba, která jistotu poskytla) své právo automaticky zpět
- strany si mohou ujednat i to, že při splnění dluhu nedochází k automatickému obnovení práv u původního oprávněného, ale že je věřitel povinen právo znovu převést nazpět! (v zákoně je pouze dispozitivní úprava)
- v případě nesplnění dluhu se stává převod práva nepodmíněným (bylo-li např. k zajištění převedeno vlastnické právo, stává se věřitel vlastníkem)
- dojde- li k předání věci, s níž je spojeno převáděné právo, věřitel je oprávněn mít věc u sebe a povinen vykonávat prostou správu věci – tzn., že musí činit vše, aby byla věc zachována
- zcizit lze věc jen se souhlasem osoby, která jistotu poskytla
- pokud není věc předána (zůstane v moci osoby, která jistotu poskytla) platí tato pravidla obdobně
- poskytovatel jistoty provádí prostou správu věci
- zcizit věc může poskytovatel jistoty jen se souhlasem věřitele
- nedochází zde tedy k úplnému převodu vlastnického práva – je převedeno tzv. holé právo s omezeným právem disponovat s předmětem vlastnictví
- je-li dluh splněn – věřitel musí umožnit osobě poskytující jistotu využívat své převedené právo v plném rozsahu a vydat vše, co v souvislosti s převedením práva získal, nebo co k tomuto právu přibylo (proti tomu si započte náklady spojené se správou věci)
Uhrazovací funkce zajišťovacího převodu
- není-li dluh splněn, převod práva se stane nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu práva
- zákon nestanoví žádnou lhůtu pro možné dodatečné plnění – postačí tedy nesplnění celého dluhu v dané splatnosti, i kdyby dlužná částka byla zanedbatelná, a převedené právo přechází na věřitele – lze však uzavřít dohodu s věřitelem
- Pokud právo přešlo na věřitele a jistota zřejmě převyšuje výši dluhu, má věřitel povinnost osobě poskytující jistotu vyplatit finanční částku odpovídající rozdílu obvyklé ceny jistoty a zajištěného dluhu - přitom si započte účelně vynaložené náklady na správu věci
- důkazní břemeno na věřiteli
- zřejmý rozdíl – situace, kdy obvyklá cena jistoty bude o více než 10% vyšší než dlužná částka
Zdroje
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; důvodová zpráva; Přemysl Raban a kol.: Občanské pávo hmotné. Relativní majetková práva. Brno, 2013; vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013, konzultace s dr. Elischerem
Navigace
Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva |
2. Závazkové právo smluvní |
3. Závazkové právo deliktní |
4. Pojem závazkového právního poměru |
5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání |
6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání |
7. Dílčí závazky |
8. Solidární závazky |
9. Nedílné závazky |
10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího |
11. Předmět závazků |
12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) |
13. Druhy závazků (třídění) |
14. Smlouva o smlouvě budoucí |
15. Smlouvy konsensuální a reálné |
16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní |
17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně |
18. Změna závazků (obecně) |
19. Změna v subjektech závazku (obecně) |
20. Postoupení pohledávky |
21. Postoupení smlouvy |
22. Změna v obsahu závazku |
23. Prodlení dlužníka |
24. Prodlení věřitele |
25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) |
26. Smluvní pokuta |
27. Ručení |
28. Finanční záruka |
29. Zajištění závazků převodem práva |
30. Jistota. Uznání dluhu |
31. Zánik závazků (obecně) |
32. Splnění |
33. Započtení |
34. Odstoupení od smlouvy |
35. Zánik závazku dohodou |
36. Smrt dlužníka nebo věřitele |
37. Nemožnost plnění |
38. Splynutí |
39. Prevence škod v občanském právu |
40. Druhy odpovědnosti v občanském právu |
41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu |
42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného |
43. Rozsah a způsob náhrady škody |
44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady |
45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)
Sada B
1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely