17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně

Následkem nesplnění povinnosti včas a řádně vznikají důsledky trojího druhu: 1) odpovědnost za škodu 2) odpovědnost za prodlení 3) odpovědnost za vady

• Předpoklady vzniku nároku z odpovědnosti za vady * a) existence vadného plnění (vady)
  • b) vytknutí vady
  • c) uplatnění nároku z odpovědnosti

aa) odpovědnost vyplývá buď ze zákona nebo ze záruky. Zákonná odpovědnost za vady: Plněním řádným se rozumí plnění bez vad. Vadným plněním se rozumí, nemá-li plnění náležité vlastnosti. Z tohoto ohledu se vady dělí na vady faktické (viz obr. faktické vlastnosti) a právní.

Odpovědnost ze záruky: Zárukou za jakost se zcizitel zaručuje, že po záruční dobu v ní vymezen vlastnosti si předmět plnění podrží, nebo e bude po určitou dobu způsobilý pro použití k ujednanému účelu, nebo že si podrží vlastnosti a schopnost sloužit účelu obvyklému (nejsou-li vlatnosti vymezené). Záruka je ujednaná ve smlouvě nebo v záručním listu nebo na obalu (doba použitelnosti).

• Zárukou nemůže zcizitel předem omezit zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nabyvatel se však může předem svých práv z vadného plnění vzdát písemnou formou.
• Autor měl pravděpodobně na mysli §2113 v NOZ

Právní vady:

• má přemět, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba,
• právní vada (omezení) nesmí být nabyvateli známá (nutně zjistitelná), například převedl-li někdo více práv než sám má.

bb) Vytknutí vady - reklamace = Reklamace je právní jednání, jímž nabyvatel oznamuje zciziteli vadu tím, že ji označuje nebo oznamuje, jak se projevuje. Nabyvatel musí (aby se jeho právo neoslabilo) vytknout vadu zciziteli ve lhůtě pro vytknutí vad. Zákon rozlišuje lhůtu:

• pro vytknutí vady (tzv. subj. reklamační lhůta - která se odvíjí od okamžiku, kdy si nabyvatel měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to bez zbytečného odkladu,
• reklamační lhůtu - do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění (jedná-li se o zákonnou odpovědnost za vady); u spotřebního zboží do dvaceti čtyř měsíců.

Reklamační lhůta, popřípadě záruční doba se staví (neběží) po dobu, po kterou nemůže nabyvatel předmět užvat. S reklamací by jej měl předat zciziteli, nebo jej uschovat, nebo s ním jinak naložit podle pokynů zcizitele, tak aby reklamace mohla být přezkoumána. Podléhá-li rychlé zkáze, může jej po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

cc) Uplatnění nároku: Vedle reklamace, má nabyvatel uplatnit i nárok, kterým by se vadné plnění napravilo, většinou podle povahy vady. Zákon rozlišuje skutečnost, zdali je vada plnění

• odstranitelná - pak může žádat opravu, nebo doplnění toho co chybí nebo přiměřenou slevu z ceny.
• neodstranitelná a předmět plnění není možno řádně užívat - může nabyvatel odstoupit od smlouvy, nebo se domáhat slevy z ceny, pokud si i tak předmět ponechá.

Dále může nabyvatel uplatňovat i náklady, které účelně vynaložil při uplatnění tohoto práva (např. uskladnění), do 1 měs po uplynutí reklamačního lhůty. Nevyhoví-li zcizitel uplatněnému nároku, musí se obrátit s uplatněním nároku k soudu. Soud však právo nepřizná, namítne-li zcizitel oprávněně opožděné vytknutí vady nebo uplatnění nákladů.

Povinnost prodávajícího je mimo jiné dodat plnění řádně - (§1914 an.) Za řádné plnění se považuje předmět koupě bez vad.

1. vady jakosti - spočívají ve skutečnosti, že není ve shodě s vlastnostmi:
   • vymíněnými (ujednanými),
   • obvyklými,
   • podle účelu ze smlouvy,
   • podle obvyklého účelu.
   • Určení jakosti je možné provést podle vzorku (vzorový předmět) nebo předlohy (grafické znázornění. Smluvní vyjádření je přednostní, ale mohou se navzájem doplňovat.
   • Dodání jiného plnění než sjednaného je tzv. aliud se považuje též za vadu plnění.
2. vady množství - zboží má být dodáno v ujednaném množství, pokud je ze smlouvy nebo povahy předmětu koupě zřejmé, že je množství určeno jen přibližně, platí, že odchylka nesmí (pokud není ujednáno jinak - tolerance smluvní),že nesmí činit více jak 5% (tolerance zákonná). Množstevní rozdíl nemusí být vždy vadou. Dodá-li prodávající větší množství, chápe se toto jendání jako návrh na změnu smlouvy. Kupní smlouva se považuje za uzavřenou na toto větší množství, pokud zboží kupující neodkladně neodmítne. Dodá-li prodávající menší množství je to vadou, jen tehdy, jestliže je jeho prohlášení učiněné při dodání nepravdivé (např. v průvodních dokladech), je-li pravdivé ale menší než sjednané, pak se považuje za částečné plnění.
3. vady dokladů - prodávající předá kupujícímu doklady:
   • potřebné k převzetí věci (náložní list, skladištní list apod.) a volnému nakládání s ní
   • potřebné k užívání věci (např. návod k používání apod.) nejpozději při odevzdání věci, za vadu dokladů se považují vady v dokladech nutných pro užívání věci.
4. vady balení - bývají považovány též za nedostatek vlastnostísmluvených nebo alespoň obvyklých, zákon je však výslovně za vadu neoznačuje. Zboží má být zabaleno podle zvyklostí, nebo způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu.
5. vady z použití věci - odpovědnost prodávajícího, ledaže se prokáže, že kupující věc použil způsobem, na jehož nevhodnost byl prodávajícícm upozorněn nebo pokud věc připravoval, upravoval apod. prodávající podle postupu, který požadoval kupující.
6. právní vady - takovou vadou se rozumí, jestliže k předmětu uplatňuje právo třetí osoba (oprávněně), ledaže to byla vada kupujícímu známá.

Nebezpečí škody na věci přechází:

• převzetím věci,
• nepřevzetím věci, ač ji kupující převzít měl, protože mu prodávající umožnil s věcí nakládat,
• v okamžiku plnění, má-li převzít věc od třetí osoby, která mu umožnila s věcí nakládat,
• předáním věci prvnímu dopravci (k přepravě ke kupujícímu,..)
• nedá-li se věc individualizovat, protože je určena podle druhu, přechází nebezpečí škody na kupujícího, až bude dostatečně oddělena nebo označena.

Za účelem zjištění, zda se vada nachází na předmětu plnění, stanoví zákon kupujícímu povinnost, aby si věc podle možnosti prohlédl co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčil se o jejích vlastnostech a množství. Je-li plněno odesláním, může být prohlídka odložena až na dobu po dopravení na místo určení.

• kupující o vadách věděl (např. ojetý vůz), práva z vady nevznikají
• prodávající vady zastřel a v době odevzdání o vadách věděl nebo to vědět musel, pak lze vadu reklamovat bez ohledu na reklamační lhůty.

Reklamace - aby vznikla kupujícímu práva z odpovědnosti za vady, nestačí pouze existence vadného plnění, ale práva za vady se musí ještě oznámit (reklamovat). Lhůta pro vytknutí vady - reklamace subjektivní je tak označována proto, že závisí na možnosti zjištění vady kupujícím. Vady zjistitelné (při první prohlídce) musí oznámit bez bytečného odkladu. V případě vad skrytých musí je reklamovat bez zbytečného odkladu, co je mohl při dostatečné péči zjisti, platí omezení objektivní je 2 roky (§1921). Nedodržení reklamační lhůty má za následek oslabení práv z odpovědnosti (NE prekluze). Soud nepřizná právo pouze tehdy vznese-li prodávající námitku. Neoznámí-li kupující vadu včas, pak nemá právo na odstoupení od smlouvy.

Při reklamaci nebo bez zbytečného odkladu pro oznámení vady musí sdělit kupující, jaké právo si zvolil. Zákon přiznává tato práva:

• odstranění vady ( dodáním nové bezvadné věci,opravou)
• sleva z ceny (bez odstranění vady)
• odstoupení od smlouvy (s následným vrácením vzájemných plnění)

Kupující se může některé možnosti předem vzdát ve smlouvě, nebo si strany sjednaly jiná práva nebo uplatnění. Volný výběr těchto práv zákon omezuje podle toho, zdali se jedná o vadu, která je podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy (§2002) Je-li vada podstatným porušením smlouvy, pak si může kupující volně zvolit, kterékoli právo. Zvolené právo nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Odstranit vadu je prodávající povinen v přiměřené lhůtě v jiném případě může kupující požadovat slevu nebo může od smlouvy odstoupit. Dodání nové věci nebo odstoupení od smlouvy předpokládá vrácení věci původně dodané, popř. toho co z ní zbylo.

Smluvní modifikace zákonných nároků. Prodávající se zavazuje, že po záruční dobu si věc zachová obvyklé vlastnosti nebo bude způsobilá k použití pro obvyklý účel. Záruka vzniká tak, žese k ní prodávající zaváže smlouvou nebo jednostranným jednáním např. uvedením delky záruční doby v záručním listu nebo na obalu či veřejným prohlášením v reklamě. Vnější událost, která předmět poškodila je liberační důvod pro prodávajícího.

• Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Přemysl Raban a kolektiv. Brno 2013
• seminář s Elischerem