Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A. 13 – Druhy závazků (třídění)

Pojem závazek

  • úprava: závazky jsou upraveny v části čtvrté (relativní majetková práva) - § 1721 an.
  • závazek = obligace – opouští se ztotožňování pojmu závazek s pojmem smlouva či s pojmem dluh
  • úprava vychází z klasického pojetí závazku (§ 488 OZ 1964 → § 1721: vyjádření latinské zásady, že „závazek je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění“
  • závazek je pojmem majetkového práva → proto i plnění dlužníka musí být majetkové povahy (§ 1722)

Obecný úvod ke třídění závazků

  • třídění závazků je do značné míry obdobné jako třídění právních jednání (jednostranné, dvoustranné a vícestranné; synallagmatické x asynallagmatické; kauzální x abstraktní; formální x neformální; nominátní x inominátní; atd.)
  • závazky lze klasifikovat dle různých kritérií:
    1. podle právního důvodu vzniku:
      1. závazky mimosmluvní (viz ot. č. 3)
        1. z deliktu (ex delicto): z porušení smluvní povinnosti X z porušení zákonné povinnosti X z porušení dobrých mravů (př. nekalá soutěž)
        2. z kvazideliktu (př. bezdůvodné obohacení)
        3. z jiných právních skutečností: úřední nebo soudní rozhodnutí (př. zestátnění) ákona (ex lege)
      2. smluvní (viz to. č. 2): z uzavření smlouvy (ex contractu) X z kvazikontraktu
        1. kauzální X abstraktní (viz ot. č. 16)
        2. formální X neformální (viz ot. č. 16)
        3. konsensuální X reálné (viz ot. č. 15)
        4. synallagmatické X asynallagmatické (viz ot. č. 16)
        5. úplatné X bezúplatné
        6. adhezní
    2. podle způsobu plnění:
      1. s jednorázovým X opakovaným X nepřetržitým plněním
      2. s plněním peněžitým X věcným X službami
      3. s předmětem plnění určeným individuálně X genericky X alternativně
      4. s předmětem plnění dare X facere X omittere X pati
    3. závazky hlavní (primární) X vedlejší (akcesorické)
    4. podle počtu subjektů:
      1. jednoduché X společné, které se dále dělí na:
        • dílčí (viz ot. č. 7) X solidární (viz ot. č. 8) X nedílné (viz ot. č. 9)
    5. podle míry typizace: závazky nominátní (výslovně upravené, pojmenované) X inominátní (výslovně neupravené, nepojmenované)
    6. podle míry preference zájmu některého subjektu: závazky běžné X spotřebitelské
  • učebnice Občanské právo hmotné 2 (Švestka, Dvořák a kol.) uvádí ještě:
    1. závazky jednostranně X dvoustranně X vícestranně zavazující
    2. závazky z cenných papírů

1. Závazky smluvní a mimosmluvní

  • základní a nejčastější třídění – viz ot. č. 2 (závazkové právo smluvní) a 3 (závazkové právo deliktní)

1.1 Závazky kauzální a abstraktní

  • kauza = důvod vzniku závazkového právního vztahu (úžeji ekonomický důvod realizace závazku)
  • kauzální závazek = jednosměrný závazek obsahující výslovně vyjádřenou kauzu
  • abstraktní závazek = jednosměrný závazek bez vyjádření důvodu (závazek v užším slova smyslu – čistá povinnost jednoho subjektu plnit a právo druhého subjektu na plnění)
  • abstraktní závazek (žádná, nespravedlivá nebo neexistující kauza) požívá ochrany práva pouze v zákoně výslovně stanovených případech
  • NOZ - pojem „spravedlivý důvod“ (§ 2991 an.: bezdůvodné obohacení – plnění musí být vráceno)
  • kauza nemusí být při vzniku závazku vyjádřena, ale věřitel má povinnost ji prokázat (výjimka: závazky ze směnky a jiných cenných papírů)
  • příklady kauzy: kupní smlouva – kupující obdrží věc a prodávající obdrží kupní cenu
  • kauza je významná pro stanovení obsahu závazku a jeho výklad
  • → viz ot. č. 12 a 16

1.2 Závazky synallagmatické a asynallagmatické

  • synallagmatický závazek = závazky s navzájem podmíněným plněním
  • asynallagmatický závazek = závazky bez sjednané vzájemnosti plnění
  • v římském právu znamenaly pojmy synallagma a asynallagma něco jiného než dnes: synallagma = z daného závazku vznikají 2 žaloby (actio directae – žaloba z kontraktu + actio contrariae - žaloba dané druhé straně pro zákonné, nikoliv smluvní nároky)
  • Raban a kol. ve své učebnici „Občanské právo hmotné. Relativní majetková“ práva uvádí 2 typy synallagmy (zdálo se mi vhodné tyto typy vypsat, ale zacházela bych s nimi při zkoušce opatrně):
    • genetické synallagma = vzájemnost (podmíněnost) plnění je dojednaná v obsahu závazku (př. u kupní smlouvy si strany sjednají, že nejdříve bude zaplacena kupní cena a následně předán předmět smlouvy)
    • funkcionální synallagma = podmínění plnění vyplývá z postupu při plnění závazku zákonitě (př. smlouva o dílo – nejdříve se musí dodat materiál a teprve pak z tohoto materiálu zhotoven objednaný předmět)
  • → viz ot. č. 16

1.3 Závazky úplatné a neúplatné

  • úplatný závazek = strany si sjednají úplatu
    • většina typizovaných závazků (tj. v zákoně uvedených smluv) úplatnost vyžaduje
    • pokud není výše úplaty ve smlouvě stanovena, pak platí, že byla sjednána ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy (§ 1792 odst. 1 věta první) → pokud se ani tak nepodaří výši úplaty stanovit, určí ji soud na základě obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostí (§ 1792 odst. 1 věta druhá)
    • úplata nesmí přesáhnout zákonnou mez, pokud zákon hranici stanoví (§ 1792 odst. 2)
  • bezúplatný závazek = strany si nesjednají úplatu (př. darovací smlouva)

1.4 Adhezní smlouvy

  • úprava: § 1798 – 1801
  • NOZ detailně popisuje obecné podmínky uzavření adhezních („formulářových“) smluv
  • adhezní smlouva = smlouva, jejíž základní podmínky byly určeny pouze jednou ze stran (oferent stanoví ve své nabídce předem obsah těchto smluv s tím, že ten z adresátů, který má o uzavření těchto smluv zájem, může návrh smlouvy buď přijmout, jak je formulován en bloc (bez možnosti změn), anebo jej nepřijmout a smlouvu neuzavřít) ⇒ omezení smluvní volnosti
  • formulářová smlouva se vždy považuje za adhezní
  • pokud adhezní smlouva odkazuje na samostatně upravené podmínky, je takové ujednání platné, jenom pokud slabší strana tyto podmínky prokazatelně znala nebo si jich musela být vědoma (ochrana nesrozumitelným nebo nečitelným poznámkám)
  • kogentní úprava (s určitou výjimkou styku mezi podnikateli)

2. Závazky určené podle způsobu plnění

  • závazek s jednorázovým plněním = plnění se neopakuje (př. jednorázově uzavřená kupní smlouva – kupující zaplatí kupní cenu, prodávající dodá předmět koupě a závazek zaniká)
  • závazek s opakovaným plněním = plnění se pravidelně opakuje (př. nájemní smlouva – nájemník platí opakovaně každý měsíc určitou sumu)
  • závazek s nepřetržitým plněním = plnění započne v určitou chvíli a trvá do ukončení závazku (př. smlouva o skladování – skladovatel opatruje věc od jejího uložení do vyzvednutí, nepřetržitě)
  • závazek s peněžitým plněním = většina synallagmatických závazků obsahuje jako jednu z povinností povinnost poskytnout určité peněžní plnění (cena = ekvivalent věcného plnění / odměna = ekvivalent plnění ve službách / úplata)
  • závazek s předmětem plněním určeným individuálně = předmětem závazku je jednotlivá individuálně určená věc (př. po skončení nájmu musím vrátit původní byt, ne jiný)
  • závazek s předmětem plnění určeným genericky = předmětem závazku je druhově určená věc (př. zápůjčka)
  • závazek s předmětem plnění určeným alternativně = dlužník si může vybrat způsob, jakým závazek splní
    • alternativní závazek = právním jednáním nebo zákone jsou určeny dva, popř. i více než dva předměty závazku, přičemž konkretizace tohoto předmětu je ponechána volbě (která probíhá jednostranným PJ adresovaným druhé straně); předměty závazku jsou tedy 2 (a více), předmět plnění je 1
    • alternativa facultas = předmět závazku je 1, předměty plnění jsou 2 (a více) – dlužník je oprávněn se podle smlouvy či zákona za určitých okolností zprostit závazku plněním jiného předmětu, než k jehož plnění byl původně zavázán; ke konečnému určení předmětu závazku dochází objektivně (u alternativního závazku volbou)

3. Závazky hlavní a vedlejší

  • závazek hlavní (primární) → závazek vedlejší (akcesorický) = přistupuje k hlavnímu závazku a sleduje jeho osud (př. ručení § 2018, tj. závazky zajišťující primární závazek)
  • se zánikem hlavního závazkového vztahu zaniká i závazek akcesorický (s výjimkou zástavního práva); akcesorický závazek se stává splatným teprve se splatností hlavního závazku

4. Závazky určené podle počtu subjektů

  • určeny podle plurality subjektů
  • jednoduchý závazek = na straně povinné i oprávněné stojí pouze 1 osoba
  • společný závazek = na straně povinné a/nebo oprávněné stojí 2 a více osob
  • u správy společných pohledávek/závazků se postupuje obdobně jako u správy společné věci (tj. každý ze spoluvěřitelů/spoludlužníků je oprávněn k účasti na správě a rozhoduje se většinou hlasů - § 1127: z pohledávky/závazku jsou oprávněni a povinni společně a nerozdílně + § 1134: volba společného správce); druhy společného závazku: dílčí / solidární / nedílný
  • dílčí závazek (§ 1871: dělitelné plnění) = oprávněný subjekt žádá splnění povinnosti po kouskách po každém z povinných (př. předmětem závazku je peněžité plnění – každý ze spoludlužníků je dlužen pouze svůj díl a pouze tento díl může oprávněná osoba požadovat); v podstatě agregace jednotlivých dílčích závazků
  • solidární závazek
    • aktivní solidarita (§ 1868 odst. 1 věta 2)= více věřitelů → dlužník je zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně (splněním jednomu z věřitelů dojde k zániku závazku)
    • pasivní solidarita (§ 1868 odst. 1 věta 1 + § 1872 an.) = více dlužníků → věřitel je oprávněn požadovat plnění po kterémkoliv ze solidárně zavázaných dlužníků (podíly nemají na vztah dlužníků k věřiteli vliv, uplatní se teprve při vyrovnání se dlužníků mezi sebou)
  • nedílný závazek (§ 1869 an.: nedělitelné plnění) = věřitel může splnění celého závazku požadovat po kterémkoliv z několika dlužníků (§ 1869)/ dlužník musí plnit jedinému z několika věřitelů jen tehdy, pokud se na tom oni dohodnou, nebo mu dotyčný věřitel dá přiměřenou jistotu (§ 1870); vypuštěna zásada, že věřitel je povinen přijmout plnění od jiného společného dlužníka, než kterého k plnění vyzval

5. Závazky určené podle míry typizace

  • závazek nominátní = typový, pojmenovaný (v NOZ v části čtvrté Hlavě II. – zjm. smluvní typy; obvykle dispozitivní charakter ustanovení; aby se nějaká smlouva dala subsumovat pod zákonný typ, musí mít minimálně podstatné náležitosti takového typu uvedené v zákoně)
  • závazek inominátní = atypický, nepojmenovaný (závazek tak specifický, že se nadá podřadit pod žádný v zákoně uvedený smluvní typ
    • př. neformální dobrovolnictví (jinými slovy občanská výpomoc) - NOZ s takovou smluvní formou počítá, jedná se o ústní občanskoprávní smlouvu o dobrovolné výpomoci (ale neupravuje ji jako speciální smluvní typ)

6. Závazky určené podle míry preference zájmu některého subjektu

  • běžný závazek
  • spotřebitelský závazek = závazek uzavřený mezi podnikatelem (§ 420) a spotřebitelem (§ 419), jehož obsahem je kauza související s podnikatelskou činností jedné strany (podnikatele) a zároveň nesouvisející s případnou podnikatelskou činností druhé strany (spotřebitele)
    • spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou (§ 1810 an.)

7. Závazky jednostranně, dvoustraně a vícestranně zavazující

  • jednostranně zavazující = spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou (§ 1810 an.) nejde o počet subjektů, resp. stran PJ, ale o počet subjektů, resp. stran, které právní skutečnost zavazuje (nejedná se o totožné třídění jako u PJ na synallagmatické a asynallagmatické)
    • je tedy možné, že dvoustranný PJ zavazuje k plnění jen jednoho účastníka, resp. jednu stranu, neboli že je pouze jednostranně zavazující (tak je tomu např. u darovací smlouvy)
    • jednostranné PJ ovšem nemůže být dvoustraně ani vícestranně zavazující
    • nikdo nemůže jednostranně uložit povinnost nebo vnutit nějaké právo někomu jinému (princip rovnosti stran §2 odst. 2)
  • dvoustranně zavazující = spotřebitel je v takovém vztahu chráněnou stranou (§ 1810 an.); závazky ze smluv, které zavazují k plnění určité hodnoty obě strany
    • mohou být ekvivalentní, je-li vzájemné plnění vyvážené (přibližně stejné hodnoty), anebo neekvivalentní, jestliže vzájemné plnění je nevyvážené
  • vícestranně zavazující = závazky ze smluv, které zavazují více stran než dvě
    • vznikají z vícestranných smluv, jimiž jsou např. smlouva o sdružení (několik osob se sdruží, aby se společně přičinily o dosažení určitého účelu, např. za účelem výstavby garáží), smlouvy společenské, resp. zakladatelské

8. Závazky z cenných papírů

  • skripturní obligace
  • jsou inkorporovány v určité listině (skriptuře - cenném papíru) a s vlastnictvím této listiny je spojeno zvýhodněné věřitelství

Prameny

  • ŠVESTKA, J., DVOŘÁK , J. a kol.: Občanské právo hmotné. 2, Díl třetí: závazkové právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009
  • ŠVESTKA, J., DVOŘÁK , J. a kol.: Občanské právo hmotné. 1, Díl první: obecná část. Díl druhý: věcná práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009
  • RABAN, P. a kol.: Občanské právo hmotné: relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm, 2013
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník + důvodová zpráva k němu
  • Pro bod 7 a 8 vypracované otázky z ak. roku 2012/2013
  • Konzultace

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code