Obsah
11. Předmět závazků
- = objekt závazku
- předmětem závazků je konkrétní plnění - chování subjektů (činnost, práce, služba,…)
- např. u madnátní smlouvy je plněním zařízení věci klienta, u koupě předání věci, u nájmu strpění užívání věci, apod.
- dá se tedy říct, že předmět závazku (plnění) spočívá v povinnosti dlužníka, či právu věřitele od dlužníka požadovat toto plnění v podobě dare, facere, pati nebo omitere
- jelikož většina závazkový vztahů sestává z více vzájemných práv a povinností mezi věřitelem a dlužníkem, je předmětů závazku zpravidla více (ty se mohou prolínat nebo na sebe navazovat)
- např. u smlouvy o výpůjčce bude na straně půjčitele předmětem závazku nejprve odevzdání půjčené věci, poté strpění, aby vypůjčitel věc dle smlouvy užíval, a konečně na straně půjčitele opomenutí všeho, co by vypůjčitele v jeho užívání rušilo
- Mezi předměty jednoho závazkového právního vztahu mohou nastat tyto relace:
- oba subjekty mají povinnost něco dát („do ut des“)
- jeden subjekt má povinnost něco dát a druhý se zavazuje za to něco konat („do ut facias“)
- oba subjekty navzájem mají povinnost konat („facio ut facias“)
- jeden subjet má povinnost konat a druhý se zavazuje něco dát („facio ut des“)
- v teorii můžeme předmět závazků rozdělit na primární a sekundární:
- primární předmět = plnění (chování subjektu závazku)
- sekundární předmět = předmět plnění (který je prostřednictvím chování poskytován) - nemusí se v závazkovém právním vztahu na rozdíl od primárního předmětu vůbec vyskytovat!
- např. u koupě by bylo primárním předmětem závazku např. chování prodávajícího, kterým je předání věci, zatím co sekundárním předmětem pak věc sama
- předmět závazkového vztahu je v mezích zákona konkrétně určen právním jednáním (význam z hlediska splnění závazku a jeho vynutitelnosti), proto musí být předmět závazku určen nejpozději v době splatnosti závazku (jinak jde o následnou nemožnost plnění podle § 2006 NOZ)
- obecně platí, že předmět musí být určen s takovou přesností, aby dlužník věděl, co má plnit, resp. aby bylo možné zjistit, co má plnit, a tudíž aby bylo v případě neplnění jednoznačně zjistitelné, jaké plnění se má vymáhat
- je-li předmětem (plnění) věc hmotná, platí, že předmět (plnění) nemusí existovat již v době vzniku závazkového vztahu, jestliže je druhově určen (x je-li určen jednotlivě, nastane počáteční nemožnost plnění a jednání je neplatné)
- zákon tuto otázku výslovně neřeší, připouští však smlouvy o plnění předmětu, který ještě neexistuje - prodej věci budoucí, darování věci budoucí, v souvislosti s tím nutno zmínit smlouvy tzv. zákonem nepojmenované (§ 1746/2 NOZ)
Předmět plnění
- strany buď sjednají způsob, jakým předmět plnění zpřesní, jinak je volba ponechána na vůli dlužníka (pokud je zde více způsobů plnění)
- sjednají-li strany, že má způsob zvolit věřitel, je třeba i určit dobu, ve které jej má zvolit, jinak platí, že jej musí zvolit bez zbytečného odkladu v době, aby služník mohl jeho volbu splnit
- nevykoná-li volbu strana, která ji měla učinit, pak přechází právo volby na druhou stranu natrvalo
Možnosti určení (předmětu) plnění:
- Jednotlivě
- věc (= předmět plnění) je dostatečně odlišená od jiných věcí
- pokud je předmětem plnění právo, musí být vždy určeno jednotlivě a musí to připouštět jeho povaha
- Druhově
- věc (= předmět plnění) od jiných odlišena druhem, jakostí a množstvím
- obecně platí, že dlužník je povinen věřiteli poskytnou věc, jež se hodí pro účel, pro něhož se věc téhož druhu zpravidla užívá, na základě obdobných smluv, ALE:
- u koupě - nejprve plnit dle účelu ze smlouvy, poté dle účelu obvyklého;
- u prodeje v obchodě - plnění alespoň vlastnosti, které byly popsány výrobcem/prodejcem, nebo které kupující očekával
- Alternativně (§ 1926, 1928 NOZ)
- !Předměty závazkového právního vztahu (příp. předměty plnění) jsou dva a více, ale předmět splnění je jen jeden!
- nestanoví-li zákon jinak, má volbu dlužník - je to ovšem dispozitivní ustanovení, proto možno ve smlouvě dohodnout něco jiného
- ze zákona jsou alternativní některé závazky z důvodu odpovědnosti za vady (volbu zásadně nabyvatel vadné věci - zda opravit, vyměnit, sleva) - § 1923, 2169/1 NOZ
- jednou provedená volba plnění lze změnit jen se souhlasem druhé strany, a pokud volbu neprovede strana včas, nabývá tohoto práva trvale druhá strana
- má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění - § 1927/1
- stane-li se jeden z volitelných předmětů plnění dodatečně nemožným, je třeba řešit dle § 1927/2 - závazek je omezen na zbývající plnění plus pokud za nemožnost jednoho plnění může ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit
- byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou, může od smlouvy odstoupit ten, kdo měl právo volby dle § 1928 NOZ (dříve jen z důvodu vyšší moci)
- tzv. alternativa facultas
- není výslovně upraveno zákonem
- !Předmět závazkového právního vztahu (příp. předmět plnění) je jediný, avšak předměty plnění jsou dva a více!
- možnost změnit předmět plnění JEN ze zákonných nebo smluvním podmínek (= objektivní skutečnost), nikoli volbou jedné ze stran na základě subjektivního práva volby
- např. § 458/1 vydání bezdůvodného obohacení, § 442/2 náhrada škody
Další možnosti dělení (předmětu) plnění:
- Dělitelné x Nedělitelné
- dělitelné - splácení půjčky
- nedělitelné - koupě nemovité věci
- Jednorázové x Opakující se x Trvající
- jednorázové - odevzdání věci
- opakující se - povaha splátek (snižují dluh) nebo dávek (nic nesnižují)
- trvající - pasivní chování pronajímatele bytu, který strpí jeho užívání nájemcem
- Peněžité x Nepeněžité x Úrokové
Prameny
- brněnská učebnice
- pražská učebnice
- NOZ
Navigace
Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva |
2. Závazkové právo smluvní |
3. Závazkové právo deliktní |
4. Pojem závazkového právního poměru |
5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání |
6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání |
7. Dílčí závazky |
8. Solidární závazky |
9. Nedílné závazky |
10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího |
11. Předmět závazků |
12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) |
13. Druhy závazků (třídění) |
14. Smlouva o smlouvě budoucí |
15. Smlouvy konsensuální a reálné |
16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní |
17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně |
18. Změna závazků (obecně) |
19. Změna v subjektech závazku (obecně) |
20. Postoupení pohledávky |
21. Postoupení smlouvy |
22. Změna v obsahu závazku |
23. Prodlení dlužníka |
24. Prodlení věřitele |
25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) |
26. Smluvní pokuta |
27. Ručení |
28. Finanční záruka |
29. Zajištění závazků převodem práva |
30. Jistota. Uznání dluhu |
31. Zánik závazků (obecně) |
32. Splnění |
33. Započtení |
34. Odstoupení od smlouvy |
35. Zánik závazku dohodou |
36. Smrt dlužníka nebo věřitele |
37. Nemožnost plnění |
38. Splynutí |
39. Prevence škod v občanském právu |
40. Druhy odpovědnosti v občanském právu |
41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu |
42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného |
43. Rozsah a způsob náhrady škody |
44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady |
45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)
Sada B
1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely