Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


11. Předmět závazků

  • = objekt závazku
  • předmětem závazků je konkrétní plnění - chování subjektů (činnost, práce, služba,…)
    • např. u madnátní smlouvy je plněním zařízení věci klienta, u koupě předání věci, u nájmu strpění užívání věci, apod.
  • dá se tedy říct, že předmět závazku (plnění) spočívá v povinnosti dlužníka, či právu věřitele od dlužníka požadovat toto plnění v podobě dare, facere, pati nebo omitere
  • jelikož většina závazkový vztahů sestává z více vzájemných práv a povinností mezi věřitelem a dlužníkem, je předmětů závazku zpravidla více (ty se mohou prolínat nebo na sebe navazovat)
    • např. u smlouvy o výpůjčce bude na straně půjčitele předmětem závazku nejprve odevzdání půjčené věci, poté strpění, aby vypůjčitel věc dle smlouvy užíval, a konečně na straně půjčitele opomenutí všeho, co by vypůjčitele v jeho užívání rušilo
  • Mezi předměty jednoho závazkového právního vztahu mohou nastat tyto relace:
    1. oba subjekty mají povinnost něco dát („do ut des“)
    2. jeden subjekt má povinnost něco dát a druhý se zavazuje za to něco konat („do ut facias“)
    3. oba subjekty navzájem mají povinnost konat („facio ut facias“)
    4. jeden subjet má povinnost konat a druhý se zavazuje něco dát („facio ut des“)
  • v teorii můžeme předmět závazků rozdělit na primární a sekundární:
    • primární předmět = plnění (chování subjektu závazku)
    • sekundární předmět = předmět plnění (který je prostřednictvím chování poskytován) - nemusí se v závazkovém právním vztahu na rozdíl od primárního předmětu vůbec vyskytovat!
    • např. u koupě by bylo primárním předmětem závazku např. chování prodávajícího, kterým je předání věci, zatím co sekundárním předmětem pak věc sama
  • předmět závazkového vztahu je v mezích zákona konkrétně určen právním jednáním (význam z hlediska splnění závazku a jeho vynutitelnosti), proto musí být předmět závazku určen nejpozději v době splatnosti závazku (jinak jde o následnou nemožnost plnění podle § 2006 NOZ)
    • obecně platí, že předmět musí být určen s takovou přesností, aby dlužník věděl, co má plnit, resp. aby bylo možné zjistit, co má plnit, a tudíž aby bylo v případě neplnění jednoznačně zjistitelné, jaké plnění se má vymáhat
  • je-li předmětem (plnění) věc hmotná, platí, že předmět (plnění) nemusí existovat již v době vzniku závazkového vztahu, jestliže je druhově určen (x je-li určen jednotlivě, nastane počáteční nemožnost plnění a jednání je neplatné)
    • zákon tuto otázku výslovně neřeší, připouští však smlouvy o plnění předmětu, který ještě neexistuje - prodej věci budoucí, darování věci budoucí, v souvislosti s tím nutno zmínit smlouvy tzv. zákonem nepojmenované (§ 1746/2 NOZ)

Předmět plnění

  • strany buď sjednají způsob, jakým předmět plnění zpřesní, jinak je volba ponechána na vůli dlužníka (pokud je zde více způsobů plnění)
  • sjednají-li strany, že má způsob zvolit věřitel, je třeba i určit dobu, ve které jej má zvolit, jinak platí, že jej musí zvolit bez zbytečného odkladu v době, aby služník mohl jeho volbu splnit
  • nevykoná-li volbu strana, která ji měla učinit, pak přechází právo volby na druhou stranu natrvalo

Možnosti určení (předmětu) plnění:

  1. Jednotlivě
    • věc (= předmět plnění) je dostatečně odlišená od jiných věcí
    • pokud je předmětem plnění právo, musí být vždy určeno jednotlivě a musí to připouštět jeho povaha
  2. Druhově
    • věc (= předmět plnění) od jiných odlišena druhem, jakostí a množstvím
    • obecně platí, že dlužník je povinen věřiteli poskytnou věc, jež se hodí pro účel, pro něhož se věc téhož druhu zpravidla užívá, na základě obdobných smluv, ALE:
      • u koupě - nejprve plnit dle účelu ze smlouvy, poté dle účelu obvyklého;
      • u prodeje v obchodě - plnění alespoň vlastnosti, které byly popsány výrobcem/prodejcem, nebo které kupující očekával
  3. Alternativně (§ 1926, 1928 NOZ)
    • !Předměty závazkového právního vztahu (příp. předměty plnění) jsou dva a více, ale předmět splnění je jen jeden!
    • nestanoví-li zákon jinak, má volbu dlužník - je to ovšem dispozitivní ustanovení, proto možno ve smlouvě dohodnout něco jiného
    • ze zákona jsou alternativní některé závazky z důvodu odpovědnosti za vady (volbu zásadně nabyvatel vadné věci - zda opravit, vyměnit, sleva) - § 1923, 2169/1 NOZ
    • jednou provedená volba plnění lze změnit jen se souhlasem druhé strany, a pokud volbu neprovede strana včas, nabývá tohoto práva trvale druhá strana
    • má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění - § 1927/1
    • stane-li se jeden z volitelných předmětů plnění dodatečně nemožným, je třeba řešit dle § 1927/2 - závazek je omezen na zbývající plnění plus pokud za nemožnost jednoho plnění může ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit
    • byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou, může od smlouvy odstoupit ten, kdo měl právo volby dle § 1928 NOZ (dříve jen z důvodu vyšší moci)
  4. tzv. alternativa facultas
    • není výslovně upraveno zákonem
    • !Předmět závazkového právního vztahu (příp. předmět plnění) je jediný, avšak předměty plnění jsou dva a více!
    • možnost změnit předmět plnění JEN ze zákonných nebo smluvním podmínek (= objektivní skutečnost), nikoli volbou jedné ze stran na základě subjektivního práva volby
    • např. § 458/1 vydání bezdůvodného obohacení, § 442/2 náhrada škody

Další možnosti dělení (předmětu) plnění:

  1. Dělitelné x Nedělitelné
    1. dělitelné - splácení půjčky
    2. nedělitelné - koupě nemovité věci
  2. Jednorázové x Opakující se x Trvající
    1. jednorázové - odevzdání věci
    2. opakující se - povaha splátek (snižují dluh) nebo dávek (nic nesnižují)
    3. trvající - pasivní chování pronajímatele bytu, který strpí jeho užívání nájemcem
  3. Peněžité x Nepeněžité x Úrokové

Prameny

  • brněnská učebnice
  • pražská učebnice
  • NOZ

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code