Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A. 2 - Závazkové právo smluvní

  • závazková práva rozlišujeme dle právního důvodu vzniku na SMLUVNÍ (ex contractu) a DELIKTNÍ (ex delicto) - analogicky pak na kvazikontraktní a kvazideliktní
  • kvazi = zdánlivý/jakoby;
    • v tomto kontextu pak znamená závazek vzniklý jakoby ze smlouvy nebo deliktu, nicméně chybí vždy jedna podstatná náležitost
    • kvazikontrakt - konsenzus obou stran;
    • kvazidelikt - zavinění;

Smlouva

  • nejčastějším a typickým důvodem vzniku závazků je smlouva
  • smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy - § 1724/1 (x společenské výsluhy, přátelská nebo třeba sousedská výpomoc, úsluhy)
    • společenská úsluha - není právním jednáním, nezakládá žádný právní vztah
  • smlouva je ve společenské praxi hlavním a velmi frekventovaným typem vzniku závazků
  • ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností (samozřejmě neexistuje-li zvl. úprava) - § 1723/2

Smluvní závazkové právo

  • upraveno v Části IV – Relativní majetková práva, Hlava I Všeobecná ustanovení o závazcích, Díl 2 Smlouva
  • na rozdíl od závazků z protiprávního činu (deliktu) nebo tzv. jiné právní skutečnosti (§ 1723/1), se vždy jedná o dvoustranné právní jednání založené na konsensu
  • funkce: realizace nejrůznějších osobních, hosp. i jiných potřeb smluvních stran
  • spočívá na některých obecných zásadách, které sice nepůsobí přímo normativně, ale uplatňují se prostřednictvím interpretace právních předpisů, zejména cestou soudcovského dotváření práva

Ústřední zásady (dle NOZ)

  • obecné zásady upravuje hned v úvodních ustanoveních Obecné části, §2-8 + pro závazkové vztahy v obligační části
  • navazují na ústavní principy (§ 2 odst. 1) a sledují důraz na hodnotové hledisko, které má přednost před hlediskem formálním
  • nejvýznamnějším, hlavním zdrojem vůle - obecně omezena hledisky dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení osob = chovat se poctivě § 6/1 (v souladu s dobrými mravy - § 2/3), nikomu bezdůvodně neškodit (§ 3/1) a dát každému, co mu po právu náleží (§ 3/2 písm. f)) – souvislost s ochranou dobré víry, která se u každého předpokládá, podstatné je hledisko běžné opatrnosti
  • ochrana slabší smluvní strany – projevuje se v úpravě adhezních smluv, zařazení úpravy spotřebitelských smluv

1. Zásada rovnosti stran

  • v OZ 1964 vyjádřena v § 2 odst. 2, ale v NOZ byla tato zásada oupštěna z důvodů metodologických (staví se na zásadě autonomie vůle - § 1/2, § 566 a další) a faktických (rovnost FO a PO je leckdy nemožná)- v NOZ neexistuje ekvivalentní paragraf k § 2 odst. 2 OZ 1964
  • dále viz výše uvedené – kontraktační svoboda, svoboda ve výběru spolukontrahenta, stanovení obsahu právního jednání, formy (§ 559 – právo zvolit si libovolnou formu x §560 – výjimka – převod, změna nebo zrušení věcného práva k nemovitosti)

2. Zásada smluvní svobody stran jakožto projev autonomie jejich vůle

  • součást lidské svobody zaručené Listinou – čl. 1, 2/3
  • smluvní svobodou stran se rozumí svoboda smlouvu vůbec uzavřít či neuzavřít, vybrat si smluvní stranu, smluvní typ, určit obsah smlouvy, formu smlouvy a smlouvu za dohodnutých podmínek i zrušit
  1. může být omezena zákonem - stanovením povinnosti smlouvu uzavřít (zákonná kontraktační povinnost, smluvní přímus)
    • vyskytuje se tam, kde je kladen důraz na ochranu veř. zájmu nebo státem chráněného zájmu jednotlivců – např. možnost stanovit povinnost uzavřít pojistnou smlouvu – např. advokáti, členové České lékařské komory atd.
  2. výjimkou z volného výběru spolukontrahenta je regulovaný prodej – např. u zbraní atd.
  3. neodporuje-li to zákonu, mohou smluvní strany sjednat i jiné typy smluv než výslovně upravené smluvní typy v OZ (§ 51 SOZ)
  4. strany svobodně utváří obsah smlouvy, stanovují vyjednáváním práva a povinnosti z nich
  • x regulace kogentními normami (např. spotřebitelské smlouvy), adhezními smlouvami (taková smlouva, kde podmínky de facto určuje jedna, silnější strana a druhá má možnost jen přijmout/nepřijmout)
  • sml. strany určují celý obsah buď přímo samy nebo nepřímo odkazem na smluvní podmínky jedné ze sml. stran - přímá smluvní ujednání mají přednost
  • zvláštní zákonodárství (u nás např. úprava spotřebitelských smluv) zabezpečuje, aby tam, kde nejsou smluvní podmínky stranami sjednány individuálně, ale kde jsou už předem dány, neměly pro svou nepřiměřenost za následek výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran
  • smluvní formuláře - předtištěné texty smluv, doplňují se jen základní údaje = přímá sml. ujednání
  • smlouva nesmí obsahovat ustanovení o nezrušitelnosti nebo něčem, co se k ní blíží (např. doba trvání 1000 let)
  • smlouvu mohou strany uzavřít v jakékoli formě, kterou si ujednají – zásada bezformálnosti PJ § 559 NOZ
  • smluvní strany mohou uzavřít smlouvu výslovně (ústně nebo písemně) anebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost o tom, co jí chtěl účastník projevit – konkludentně x výjimečně je vyžadována určitá forma (např. k zřízení nebo převod práva k nemovité věci – § 560)
  • NOZ ji staví na první místo
    • je vyjádřena již v § 1 odst. 2: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
    • pokračuje v řadě dalších ustanovení a je podpořena právní úpravou relativní neplatnosti právních jednání x absolutní neplatnost ponechána ve zvláštních případech – jednání zjevně odporující dobrým mravům a odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580)

3. Zásada pacta sunt servanda

  • smlouvy se mají dodržovat
  • stěžejní právní zásada, nejen v oblasti soukr. (smluvního) práva – srov. čl. 1 odst. 2 Ústavy
  • NOZ: § 3/2: „Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“
  • v oblasti smluvního práva promítnut v § 1759 – smlouvu lze měnit jen se souhlasem všech stran nebo z jiných zákonných důvodů
  • výjimečně, např. když se postupuje pohledávka, mění se osoba věřitele bez ohledu na souhlas či nesouhlas dlužníka - § 1879

4. Zásada dobré víry (bona fides)

  • předpoklad v právu, že subjekt práva při svém jednání vychází z objektivně odůvodnitelného osobního přesvědčení, že jedná po právu, že právo, které vykonává, mu patří - tvrdí-li někdo opak, je na něm, aby to dokázal
  • teoretická zásada se uplatňuje jak při interpretaci PJ, tak při posuzování jejich platnosti
  • v NOZ se její ochrana vyskytuje hojně:
    1. § 7: „Má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“
    2. § 2005: ochrana třetích osob jednajících v dobré víře v případě odstoupení od smlouvy
    3. § 3004: vydání bezdůvodného obohacení – obohacený, který nebyl v dobré víře, vydává vše včetně plodů a užitků
    • nedostatek dobré víry musí být prokázán

5. Zásada nemo turpitudinem suam allegare potest

  • nikdo se nemůže s úspěchem dovolávat své nepoctivosti, tj. nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování (resp. které bylo v rozporu s dobrými mravy)
  • § 6: „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“
  • § 8: „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“
  • → implikuje zákaz zneužití práva

6. Dobré mravy

  • zakotveno již § 2 odst. 3, tedy v systematice zákona před demonstrativním výčtem „konkrétních“ zásad v § 3 odst. 2: „Výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“
  • neplatnost PJ: § 580: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje“, odst. 2 – „ Neplatné je jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.“
  • § 588: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“
  • x při nabývání od nevlastníka - § 1760: „Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.“ – výklad je zatím sporný, ale má se za to, že se jedná o neplatnost relativní

Třídění smluv

  • většina soukromoprávních smluv - smlouvy závazkové, tj. takové, které zakládají závazky a dále dohody, které zajišťují, mění či ruší závazky X smlouvy jiné, které zakládají, mění či ruší věcná práva (např. smlouva o převodu nemovitosti neevidované v KN
  • závazkové smlouvy se třídí na smlouvy:
  1. zakládající závazky, tj. smlouvy výslovně upravené (pojmenované=nominátní), stejně tak i smlouvy výslovně neupravené (nepojmenované=innominátní), jakož i smlouvy smíšené
  2. zajišťující závazkové pr. vztahy (zajištění dluhu – ručení - § 2018) viz ot. 25 a násl.
  3. působící změnu závazkových pr. vztahů (např. převzetí dluhu - § 1888, nový institut převzetí majetku § 1893) - viz ot. 29
  4. mající za následek zánik závazkových pr. vztahů (např. novace, tj dohoda o nahrazení stávajícího závazku novým – § 1902, započtení – compensatio voluntaria - § 1982) viz ot. 32, 33
  5. někdy se hovoří i o smlouvě soluční (věřitel musí plnění přijmout), tj. smlouva o splnění dluhu; i když převažující názor je, že jde o dvě jednostranná právní jednání
  • smlouva ve prospěch třetího – contractus in favorem tertii - viz ot. 10
  • smlouva o smlouvě budoucí - viz ot. 14

Právní následky porušení smlouvy

  • stanoveny v závislosti na druhu a povaze porušení smluvní povinnosti, mají různou intenzitu
  • věřitel se může domáhat zaplacení úroků z prodlení za opožděné plnění, smluvní pokuty, odstranění vady, náhrady způsobené škody, slevy z poskytnuté úplaty, ale i toho, aby dlužník beze zbytku odstranil smluvní vztah (odstoupením od smlouvy)
  1. prodlení - viz ot. 23, 24
  2. smluvní pokuta (§ 2048) - viz ot. 26
  3. odpovědnost za vady - viz. ot. 17
  4. odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl.) - viz ot. 41 a násl.
  5. odstoupení od smlouvy (§ 1829) - viz ot. 34
  • novinka v NOZ: culpa in contrahendo (§ 1728 - 1730) - předsmluvní odpovědnost - každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v něm pokračuje, aniž by měl v úmyslu smlouvu uzavřít

Navigace

Sada A
1. Pojem a funkce závazkového práva | 2. Závazkové právo smluvní | 3. Závazkové právo deliktní | 4. Pojem závazkového právního poměru | 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání | 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání | 7. Dílčí závazky | 8. Solidární závazky | 9. Nedílné závazky | 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího | 11. Předmět závazků | 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků) | 13. Druhy závazků (třídění) | 14. Smlouva o smlouvě budoucí | 15. Smlouvy konsensuální a reálné | 16. Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní | 17. Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně | 18. Změna závazků (obecně) | 19. Změna v subjektech závazku (obecně) | 20. Postoupení pohledávky | 21. Postoupení smlouvy | 22. Změna v obsahu závazku | 23. Prodlení dlužníka | 24. Prodlení věřitele | 25. Zajištění a utvrzení závazků (obecně) | 26. Smluvní pokuta | 27. Ručení | 28. Finanční záruka | 29. Zajištění závazků převodem práva | 30. Jistota. Uznání dluhu | 31. Zánik závazků (obecně) | 32. Splnění | 33. Započtení | 34. Odstoupení od smlouvy | 35. Zánik závazku dohodou | 36. Smrt dlužníka nebo věřitele | 37. Nemožnost plnění | 38. Splynutí | 39. Prevence škod v občanském právu | 40. Druhy odpovědnosti v občanském právu | 41. Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu | 42. Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného | 43. Rozsah a způsob náhrady škody | 44. Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady | 45. Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy)

Sada B

1. Darování | 2. Koupě a směna | 3. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě | 4. Výprosa. Výpůjčka. | 5. Nájem (obecně) | 6. Nájem bytu | 7. Pacht | 8. Zápůjčka; úvěr | 9. Závazky ze schovacích smluv | 10. Závazky ze smluv příkazního typu | 11. Zájezd | 12. Závazky ze smluv o přepravě | 13. Dílo | 14. Péče o zdraví | 15. Účet, jednorázový vklad, akreditiv | 16. Závazky ze zaopatřovacích smluv | 17. Společnost; tichá společnost | 18. Pojištění | 19. Sázka, hra, los | 20. Předpoklady dědění | 21. Pořízení pro případ smrti (obecně) | 22. Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) | 23. Svěřenské nástupnictví | 24. Vedlejší doložky v závěti | 25. Dědická smlouva | 26. Odkaz | 27. Zákonná posloupnost | 28. Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl | 29. Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu | 30. Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému | 31. Uzavření manželství, zejména formy | 32. Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) | 33. Překážky manželství | 34. Vady sňatečného projevu | 35. Zdánlivé manželství | 36. Neplatné manželství | 37. Rozvod manželství | 38. Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství | 39. Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti | 40. Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým | 41. Osvojení | 42. Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) | 43. Poručenství a opatrovnictví | 44. Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti | 45. Správa jmění nezletilého | 46. Zastoupení nezletilého | 47. Určování rodičovství (obecně) | 48. Určování otcovství | 49. Výživné (obecné otázky) | 50. Výživné pro nezletilé dítě | 51. Výživné mezi rodiči a dětmi | 52. Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code