Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


01. Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního

Pojem

Mezinárodní právo soukromé je součást soukromého práva, jejímž předmětem jsou právní vztahy zahrnující tzv. cizí (neboli mezinárodní) prvek. MPS je samostatnou disciplínou, která není součástí ani občanského, ani obchodního práva. V žádném případě nejde o součást práva mezinárodního!

Vztah mezi mezinárodním právem a mezinárodním právem soukromým

Ačkoliv by se z názvu mohlo zdát, že MPS je součástí práva mezinárodního, tak tomu tak není. MPS je právem ryze vnitrostátním! Jde o vnitrostátní pohled na to, jak má být naloženo se závazkovými a jinými právními vztahy, které mají nějaký vztah k cizině. Protože jde o pohled vnitrostátní, tak se může v každém státě lišit - existuje tak MPS české, francouzské, ruské, čínské apod.

Některé normy MPS mohou mít základ v právu mezinárodním, avšak pouze takovým způsobem, že MPS je reakcí na mezinárodní právo, nikoliv, že by bylo jeho součástí.

Vztah mezi občanským právem a mezinárodním právem soukromým

Předmět

Jak již bylo řečeno, předmětem mezinárodního práva soukromého jsou právní vztahy s cizím prvkem, tedy vztahy, které mají nějaký vztah s cizinou. Předmětem mezinárodního práva procesního pak jsou řízení, která zahrnují cizí prvek, ať už předmětem řízení a nebo tím, že je třeba komunikovat se zahraničním soudem (například pokud jde o dožádání výslechu svědka autonehody ze zahraničí).

Mezinárodní prvek

Konkrétní právní poměr s mezinárodním prvkem je ten, kdy je vztah některého z prvků k zahraničí nezanedbatelný (dostatečně významný).

Mezinárodní prvek v soukromoprávním poměru je dán, když:

  1. subjektem právního vztahu je osoba cizího práva (cizinec, zahraniční právnická osoba nebo právnická osoba, jejímiž společníky jsou cizinci)
  2. skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního vztahu mají původ v cizině (právní jednání či jiná právně významná událost nebo chování účastníka)
  3. předmět právního vztahu má vztah k cizině, a nebo konečně
  4. pokud se hlavní (základní) právní vztah řídí cizím právem, pak má cizí prvek i vztah podřízený, akcesorický.

Rozlišujeme : a) Soukromoprávní poměry s relativně mezinárodním prvkem mohou se jevit jako vztah jen k jedinému státu -

Prameny

Národní právo

  • Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (pozn. s ohledem na to, že jde o nový zákon, používá se občas vedle zkratky ZMPS i zkratka NZMPS)
    • Základní pramen MPS
    • Jeho účelem je
      • stanovit, kterým právním řádem se řídí občanskoprávní, rodinné, pracovní a jiné podobné vztahy s mezinárodním prvkem
      • upravit právní postavení cizinců, jako i
      • stanovit postup českých justičních orgánů při úpravě těchto vztahů a rozhodování o nich a tím
      • napomáhat mezinárodní spolupráci.
  • Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (§§ 36-40)

Podpůrně:

  • Ústava a Listina - pro formulaci zásad veřejného pořádku (§ 4 ZMPS)
  • zákoník práce
  • zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích
  • autorský zákon

Evropské právo

  • Při střetu evropské a národní úpravy platí zásada aplikační přenosti evropské normy.
  • Zejména jde o nařízení:
    • „Brusely“ - nařízení týkající se procesního práva
      • Brusel I - nařízení č. ES/44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
        • Přináší problém tzv. „italského torpéda“, situaci, kdy lze soudní řízení zablokovat tím, že se žaloba podá nepříslušnému soudu v členském státě, jehož soudy jsou zavaleny a vysloví nepříslušnost za dlouho (v případě Itálie nebylo neběžných i 10 let). Po tu dobu však o věci nemůže jednat jiný soud, protože ve věci je překážka litispendence.
      • Brusel I bis - nařízení č. EU/1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
        • Nahradí Brusel I a řeší italské torpédo
      • Brusel II bis - nařízení č. ES/2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000
    • „Římy“ - kolizní normy
      • Řím I - nařízení č. ES/593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy
      • Řím II - nařízení č. ES/864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy
        • řeší např. deliktní odpovědnost
      • Řím IV - o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení
      • Vedle toho existuje i nařízení Řím III, č. EU/1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, ale této posílené spolupráce se ČR zatím neúčastní a proto se toto nařízení na ČR nevztahuje.
    • Dále existují specializovaná nařízení o výživném, dokazování, evropském platebním rozkazu, apod.

Mezinárodní smlouvy

  • Dle čl. 10 Ústavy a § 2 ZMPS se ustanovení zákona použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
  • Mezinárodní smlouvy z oblasti mezinárodního práva soukromého lze rozdělit do následujících kategorií
    • smlouvy o právních stycích (právní pomoci) a o výkonu cizích (soudních) rozhodnutí
    • smlouvy unifikující kolizní normy
    • smlouvy unifikující hmotněprávní přímé normy
    • smlouvy v oboru rozhodčího řízení
    • smlouvy v oblasti obchodu a hospodářských styků
    • smlouvy upravující soukromoprávní vztahy ze smluv o přepravě v oblasti mezinárodní přepravy
    • smlouvy v oblasti práv autorských a průmyslových
    • úmluvy o konzulárních a diplomatických stycích, jakož i dvojstranné konzulární úmluvy
  • Zásadní mezinárodní smlouvy:
    • Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy 1980
    • Haagská úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí
    • kolizních norem těchto smluv se použije, i pokud odkazují na právo nesmluvního státu

Nadpis

Zdroje

  • KUČERA, Zdeněk. Mezinárodní právo soukromé. 4. opravené a doplněné. Brno: Doplněk, 1999. ISBN 80-7239-037-6.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code