Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Errata - MPV

Jak na errata? Původní znění + opravu jednoduše připište za číslo a název otázky a opravu zvýrazněte - vytučněte. Příklad:

  • 8. Subjekty mezinárodního práva (obecně, pojem mezinárodní subjektivity)
    • původně: „subjektem MP není stát“
    • oprava: „subjektem MP je stát“

  • 1. Pojem mezinárodního práva a jeho zvláštnosti ve srovnání s vnitrostátním právem (obecně)
  • 2. Tradiční mezinárodní právo ve srovnání se soudobým univerzálním právem
  • 3. Historie mezinárodního práva
  • 4. Historie nauky mezinárodního práva
  • 5. Vztahy mezinárodního práva k příbuzným mezinárodním jevům, mezinárodní a zahraniční politice, morálce a zdvořilosti
  • 6. Vztah mezinárodního práva a vnitrostátního práva (teoretické koncepce a praktické řešení v ústavách států)
  • 7. Postavení mezinárodních smluv ve vnitrostátním právu ČR
  • 8. Subjekty mezinárodního práva (obecně, pojem mezinárodní subjektivity)
  • 9. Subjektivita mezinárodních organizací (s přihlédnutím k posudku MSD ve věci náhrady škod utrpěných ve službách OSN z r. 1949)
  • 10. Jednotlivec jako subjekt mezinárodního práva
  • 11. Prameny mezinárodního práva – pojem, druhy, mezinárodní smlouva a obyčej (s přihlédnutím k judikatuře MSD, např. případu diplomatického azylu – rozsudek z roku 1950 a rozsudek ve věci kontinentálního šelfu z roku 1969)
  • 12. Pojem mezinárodní smlouvy, uzavírání mezinárodních smluv – procedura
  • 13. Náležitosti vzniku platné mezinárodní smlouvy
  • 14. Důvody neplatnosti mezinárodních smluv
  • 15. Suspendování a ukončení platnosti mezinárodních smluv (s přihlédnutím k případu - např. Gabčíkovo-Nagymaros)
  • 16. Výhrady k mezinárodním smlouvám.

- mezi státem, který učinil výhradu, a státem, který výhradu odmítl, právní poměr ze smlouvy nevzniká a smlouva mezi nimi nenabude platnosti x jestliže se ale stát odmítající výhradu nevyslovil proti vstupu smlouvy v platnost mezi ním a výhradu činícím státem, pak se mezi oběma státy jen nepoužijí v rozsahu výhrady ustanovení týkající se výhrady

  • 17. Výklad mezinárodních smluv
  • 18. Pomocné (podpůrné) a doplňující prameny mezinárodního práva
  • 19. Jednostranné právní akty
  • 20. Druhy pravidel mezinárodního práva (kogentní, dispozitivní,aj.)
  • word mi neustále sám automaticky opravoval IUS COGENS na IUS AGENS… jde tedy o ius cogens
  • 21. Kodifikace a progresivní rozvoj mezinárodního práva
  • 22. Právní následky porušení norem mezinárodního práva – pojem a vývoj
  • na konci u odpovědnosti osob jednajících v zájmu státu - místo mezinárodní zločin opravit na zločiny dle mezinárodního práva - jde o naprosto odlišné věci!
  • 23. Mezinárodní odpovědnost států (rozsudek MSD z roku 1980 ve věci diplomatického a konzulárního personálu USA
  • 24. Obsah, formy a stupně odpovědnosti (s přihlédnutím k rozsudku stálého dvora mezinárodní spravedlnosti z r. 1928 v případu Chorzowské továrny)
  • 25. Okolnosti vylučující protiprávnost
  • 26. Odpovědnost státu za činnost nezakázanou mezinárodním právem
  • první věta pod tabulkou - svrchované státy mohou činit vše, co MP nezakazuje, pokud poruší normu MP, nesou odpovědnost a jsou povinny odčinit vzniklou újmu - jedná se o responsibility - nikoli liability, jak je v otázce uvedeno
  • 27. Přímé donucení v mezinárodním právu
  • 28. Retorze a represálie
  • 29. Sebeobrana (s přihlédnutím k případu – např. Vojenské a polovojenské činnosti USA v a proti Nikarague)
  • u případu lodi Caroline je uveden rok 1837 - v tomto roce byla sice loď potopena, ale rozhodujícím rokem v daném případu byl až rok 1841, z něhož pochází dopis Daniela Webstera, v němž byly definovány podmínky legální preemptivní sebeobranay
  • 30. Kolektivní donucovací opatření, zejm. akce Rady bezpečnosti
  • 31. Zásady přátelských vztahů a spolupráce mezi státy
  • 32. Svrchovaný stát a jeho kompetence – uznání, třídění států
  • 33. Vznik a zánik státu, sukcese
  • 34. Mezinárodněprávní postavení obyvatelstva (obecně)
  • 35. Mezinárodněprávní úprava občanství fyzických osob (s přihlédnutím k rozsudku MSD z roku 1955 v případu Nottebohm)
    • u nabytí občanství chybí udělení funkce/úřadu
    • u pozbytí občanství chybí zánik státu
  • 36. Mezinárodněprávní úprava státní příslušnosti právnických osob
  • pozor - 3. subsidiární aspekt převládajícího kapitálového zájmu → institut diplomatické ochrany vykonává stát, ke kterém mají akcionáři státoobčanskou vazbu, již ne stát inkorporace/právního sídla
  • 37. Právní postavení cizinců
  • 38. Diplomatická ochrana (s přihlédnutím k případu Barcelona Traction z roku 1970)
  • 39. Postavení osob bez státní příslušnosti
  • 40. Azyl a postavení uprchlíků
  • v otázce je uvedeno, že územní azyl je založen na obyčejovém právu - stejně je to i v Olomoucké učebnici , ale bohužel je to prý spatně. Ve Šturmovi, je uvedeno, že územní azyl je upraven výlučně VP, tak bychom to prý měli říkat u zkoušky.
  • 41. Potírání mezinárodní zločinnosti (terorismus, organizovaný zločin, extradice)
  • 42. Univerzální systém mezinárodněprávní ochrany lidských práv
  • instrumenty univerzálního systému ochrany LP
  • Charta OSN
  • Listina LP
    • Všeobecná deklarace LP
    • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
    • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
  • Specifické lidskoprávní smlouvy
    • Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1966)
    • Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979)
    • Úmluva o zákazu mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení a trestání (1984)
    • Úmluva o právech dítěte (1989)
    • Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990) - ČR není smluvní stranou
    • Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (2006)
    • Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením (2006) - ČR není smluvní stranou
  • Orgány založené na Chartě OSN (charter-based)
  • Komise pro LP
  • Rada pro LP
  • Úřad vysokého komisaře pro LP
  • Orgány založené smluvně (treaty-based)
  • Výbor pro LP
  • Výbor proti mučení
  • Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace
  • Výbor pro práva dítěte
  • Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen
  • 43. Evropský systém ochrany lidských práv (obecně)
  • Charta zákl.práv EU: 2000 přijata jako právně nezávazná, ale od Lisabonské smlouvy je jako Listina práv EU právně závazná a má postavení primárního práva (čl.6/1 SEU)
  • Doplnění: evropský systém ochrany LP je postaven na 3 orgánech:
    • Rada Evropy
    • EU
    • OBSE - silná zejm. v oblasti voebních standardů, národnostních menšin, boji proti rasismu
  • 44. Evropský soud pro lidská práva a jeho judikatura (s přihlédnutím k případu – např. Soering)
  • 1994 nahrazení Komise a Evropského soudu pro LP jediným soudem - 1994 byl přijat protokol č. 11, který to zakotvil, ale v platnost vstoupil (tzn. k fungování jediného soudu došlo) až 1998
  • původně: soudci na 6 let - tak to bylo, ale podle protokolu č. 14, který vstoupil v platnost 2010, jsou soudci voleni na 9 let
  • Doplnění: za ČR soudce Karel Jungwiert (absolvent PF UK)
  • 45. Mezinárodněprávní ochrana speciálních skupin obyvatelstva
  • 46. Mezinárodněprávní ochrana menšin
  • 47. Právní režim státního území, nabývání a ztráta státního území, státní hranice, pohraniční režimy ( s přihlédnutím k případu Las Palmas z roku 1928)
  • 48. Právní režim vzdušného prostoru a mezinárodních řek
  • 49. Právní režim vnitrostátních mořských vod a teritoriálních mořských vod (s přihlédnutím k rozsudku MSD z roku 1949 ve věci Korfského průlivu)
  • 50. Právní režim ekonomické zóny a kontinentálního šelfu
  • 51. Právní režim volného moře a mořského dna za hranicemi národní jurisdikce států
  • 52. Právní režim kosmického prostoru a nebeských těles
  • 53. Právní režim Arktidy a Antarktidy
  • 54. Mezinárodněprávní ochrana životního prostředí
  • 55. Vnitrostátní orgány pro mezinárodní styky (případ Východního Grónska)
  • 56. Zahraniční orgány pro mezinárodní styky (prameny, zejm. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích)
  • 57. Diplomatické výsady a imunity, včetně výsad a imunit konzulárních úřadů a úředníků (s přihlédnutím k rozsudku MSD z roku 1980 ve věci diplomatického a konzulárního personálu USA + s přihlédnutím k případu – např. LaGrand)
  • 58. Mezinárodní konference – pojem, funkce, procedura, způsob usnášení
  • 59. Mezinárodní organizace – pojem, druhy, způsob usnášení
  • 60. OSN – cíle, zásady, orgány, členství - Oprava a doplnění
  • Poručenská rada (5 členů - jsou jimi stálí členové RB) - dle učb. Ondřeje formálně ukončila činnost 94, ale činnost ukončila fakticky, neboť už nemá co na práci, ale formálně stále existuje, protože, 1. její zrušení by vyžadovalo zasáhnout do Charty - a do toho se nikomu příliš nechce, a 2. byly nápady na její reorganizaci a že by spravovala území, která spravuje OSN (v minulosti to bylo Kosovo a Východní Timor), nakonec se žádná reorganizace nekonala, rada stále existuje, ale nic nedělá
  • členství: posledním členem je Jižní Súdán
  • 61. Valné shromáždění , Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada
  • Doplnění: ČR nyní není členem ECOSOC, členm RB ČR byla jednou v letech 94-95, a kandidovali jsme na období 08-09, ale nevyšlo to, porazilo nás Chrorvatsko
  • 62. Regionální organizace podle kap. VIII. Charty a odborné organizace přidružené k OSN
  • poznámka: Bílková doporučovala vybrat si jednu odbornou organizaci a o té si zjistit něco bližšího
  • ILO má 183, nikoliv 173 členů
  • FAO také špatný počet členů, správně: 191 států, 2 přidružení členové a členem též EU
  • počet členů v odborných organizacích - čerpáno z nejnovějšího vydání učb. Ondřej a spol.(2011), ale při porovnání se stránkami těch jednotlivých organizací, ta čísla o počtu členů nesedí, tak se to neučte!!!
  • 63. Ochrana mezinárodních investic
  • 64. Mezinárodní ekonomické a finanční organizace (WTO a Brettonwodský systém)
  • uvedeno nesprávně, že se Světová banka skládá ze 3 organizací, správně jich je 5
  • IBRD - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
  • IDA - Meznárodní asociace pro rozvoj
  • IFC - Mezinárodní finanční korporace
  • MIGA - Multiraterální agentura pro investiční záruky
  • ICSID - Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů
  • 65. Evropské mezinárodní organizace – Rada Evropy, NATO, OBSE, Evropská unie
  • OBSE - vznik 1995, KBSE vznik 1975 na první helsinské konferenci, KBSE neměla právní subjektivitu
  • OBSE - 56 členů, krom evropských států, Kanady a USA jsou členy také státy bývalého SSSR
  • z výčtu orgánů OBSE dle Bílkové si stačí pamatovat Radu ministrů, Parlamentní shormáždění a Úřad pro demokratické instituce a LP
  • 66. Prostředky mírového urovnání mezinárodních sporů
  • 67. Mezinárodní judiciální mechanismy řešení sporů
  • 68. Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu
  • uvedeno, že SDMS fungoval 1921 - 40, upřesnění:
  • Statut SDMS přijat 1920
  • 1921 nabyl účinnosti
  • ale první skutečné zasedání až 1922
  • naposledy zasedal na přelomu 1939/40, pak přesídlil do Ženevy, ale už nesoudil
  • ale formálně rozpuštěn až 1946
  • 69. Systém kolektivní bezpečnosti
  • jen poznámka: tato otázka dubluje otázku č. 30 (Kolektivní donucovací opatření) - ptala jsem se Bílkové, potvrdila mi, že ač se otázky jmenují různě, jejich obsah je v zásadě shodný
  • 70. Regulace zbrojení a odzbrojení
  • 71. Základní zásady práva ozbrojených konfliktů, pojem mezinárodního a vnitřního ozbrojeného konfliktu
  • 72. Zakázané prostředky a způsoby vedení války (haagské právo)
  • oprava:

zákaz laserových oslepujících zbraní (Protokol IV)

  • Protokol zakazuje užití laserových zbraní jejichž účelem je způsobit nepříteli trvalou ztrátu zraku – jde o další konkrétní případ zbraně působící „nadměrné útrapy“.
  • 73. Ochrana obětí války (ženevské právo)
  • 74. Neutralita
  • 75. Příměří, ukončení válečného stavu
  • 76. Stíhání a trestání zločinů podle MP
    • otázka zpracována nedostatečně, spousta věcí tam chybí, na gmailu, jsou zápisky ze semináře Bílkové na Mezinárodní trestní právo, kde by mělo být vše podstatné
  • 77. Mezinárodní trestní tribunály ad hoc (s přihlédnutím k případu – např. Tadič)
  • upřesnění:u Mezinárodního trest. tribunalu pro bývalou Jugoslávii uvedeno, že má konkurenční jurisdikci ve vztahu k národním tribunálům - jako „konkurenční“ to označuje učebnice Ondřej a spol., ve Statutu ICTY je použito spojení „souběžná jurisdikce“ - nejspíš to znamená totéž, ale ať je to prostě přesně:)
  • ICTR stíhá genocidu a jiná vážná porušení MHP (v otázce je napsáno jen ta vážná porušení MHP), a to činy spáchané mezi 1.1.94- 31.12.1994
  • v otázce chybí informace o vztahu ICTR k národním soudům: je to stejné jako u ICTY, tedy konkurenční jurisdikce ICTR a národních soudů, ale s prioritou ICTR, v jakékoli fázi řízení ICTR může formálně požádat národní soudy, aby věc byla podrobena jeho pravomoci
  • Zvláštní soud pro Sierra Leone: v dubnu 2012 byl bývalý prezident Liberie Charles Taylor shledán vinným z napomáhání a plánování zločinů proti lidskosti, porušení společného článku 3 Ženevských úmluv a Dodatkové protokolu II k těmto úmluvám a jiná závažná porušení MPH, trest má být vynesen 30.května - 50 let vězení
  • pro zajímavost: 2001-2004 byla soudkyní ad litem ICTY judr. Ivana Janů, a od r.2002 byl soudcem ad litem u ICTR judr. Robert Fremr (ten je v současnosti soudcem MTS)
  • 78. Mezinárodní trestní soud
  • doplnění: uznán 122 zeměmi a Evropskou unií, mezi ně nepatří např. USA, Čína, Rusko, Indie, Izrael
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code