Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Gabčíkovo-Nagymaros (Slovensko v. Maďarsko)

GabCikovo-Nagymaros Project (Hungary/Slovakia), Judgment, I.C.J. Reports 1997, p. 7

Kdo a kdy rozhodl?

Mezinárodní soudní dvůr, 25. září 1997

Identifikace problému

V roce 1976 uzavřela ČSSR s Maďarskou lidovou republikou smlouvu o společném projektu, kterým byla výstavba vodního díla na Dunaji, který je hraniční řekou mezi oběma zeměmi. Dílo mělo sestávat z vodní nádrže Gabčíkovo a vyrovnávací stupně o 200 km níže po Dunaji, u maďarského města Nagymaros. Cílem projektu byla ochrana proti povodním, zvýšením splavnosti úseku a výroba elektřiny. Strany se zavázaly, že o využití vodních zdrojů, energie, dopravy, zemědělství a dalších otázkách, které by mohly v souvislosti s výstavbou a provozem vzniknout se napříště dohodnou.

Bylo dohodnuto, že náklady ponesou strany v poměru 1:1. Proti výstavbě vodního díla byly vznášeny námitky z ekologických důvodů a koncem 80. let se objevily i rostoucí protesty proti pokračování ve výstavbě. V roce 1989 se nakonec Maďarsko rozhodlo zastavit práce na výstavbě a požadovalo vyracování nové studie ekologických dopadů. ČS naopak trvalo na pokračování výstavby (která tou dobou byla asi z 90% hotová). V roce 1991 se nakonec ČSFR (nástupce do závazků ČSSR) rozhodla v díle pokračovat samostatně, upravit jej však tak, aby nezasahovalo na Maďarskou stranu hranice (ekologické dopady však logicky trvaly i na Maďarské straně). Došlo tak k odklonění toku Dunaje na ČS stranu a zároveň ke zmenšení nádrže Gabčíkovo o 40% oproti původnímu plánu. Vyrovnávací stupeň u Nagymarose nebyl vybudován (což snižuje maximální výkon elektrárny při nádrži Gabčíkovo asi o 50%). V roce 1992 pak Maďarsko v reakci na pokračování výstavby smlouvu vypovědělo. Jednání mezi státy o řešení situace nedospělo k řešení, proto se strany obrátily na MSD

Jak bylo rozhodnuto?

Soud uznal, že Maďarsko nemělo od smlouvy odstupovat a že ČSFR byla oprávněna ve výstavbě pokračovat. Nebylo již však oprávněno uvést stavbu do provozu.

Maďarsko je povinné nahradit Slovensku škody, které utrpělo Československo a Slovensko pozastavením a zanecháním prací, za které Maďarsko zodpovídalo; Slovensko je pak povinné uhradit Maďarsku náhradu škody, kterou utrpělo v důsledku uvedení „dočasného řešení” (pozn. = zvolené řešení o výstavbě nádrže na Slovenské straně) do provozu Československem a pokračování v provozu Slovenskem;

Odůvodnění rozhodnutí:

Ve věci posouzení legálnosti „dočasného řešení“ Soud rozhodl, že ačkoliv tohle opatření bylo přijato jako odpověď na předcházející mezinárodní protiprávní akt Maďarska a směřovalo proti tomuto státu a Slovensko vyzvalo Maďarsko, aby ukončilo svoje protiprávné jednání a aby ho napravilo, uvedení „dočasného řešení“ do provozu je v rozporu s mezinárodním právem, protože tohle protiopatření nebylo úměrné škodě, která vznikla Slovensku protiprávním jednáním Maďarska. Navíc, uvedením „dočasného řešení“ do provozu si Slovensko přivlastnilo 80-90% vod Dunaje pro vlastní užitek navzdory tomu, že Dunaj je společní mezinárodní vodní cestou a taky mezinárodní hraniční řekou. Uvedení „dočasného řešení“ do provozu teda nebylo proporcionální škodám, které Slovensku vznikly protiprávním jednáním Maďarska.

Soud dospěl k rozhodnutí, že Maďarsko nebylo oprávněné odstoupit od Smlouvy. Soud je toho názoru, že jenom závažné porušení Smlouvy samotné jedním ze smluvních států, oprávňuje druhou stranu, aby se na tohle odvolávala jako na důvod pro skončení platnosti Smlouvy, tedy z důvodu vzájemného nedodržování smlouvy není možné jednostranně skončit platnost smlouvy. Soud dále uznal, že podle pravidel mezinárodního práva je poškozený stát oprávněn, aby obdržel odškodnění od státu, který mu způsobil škodu svým mezinárodně protiprávním jednáním. Protože jak Slovensko, tak i Maďarsko se protiprávního jednání dopustili, oběma náleží náhrada škody a oba mají povinnosti poskytnout náhradu škody. Slovensko se dopustilo protiprávního jednání uvedením „dočasného řešení“ do provozu a Maďarsko pozastavením a následně zastavením práce v Nagymarosi a Dunakility. Soud poznamenal, že otázku odškodnění je možno uspokojivě vyřešit, když se každá strana vzdá svých požadavků a protipožadavků.

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code