Obsah
Čínština 中文
- Učebnice:
- Užitečnosti:
- Mobilní aplikace Pleco - velmi dobrý slovník https://www.pleco.com/
- Mnoho výukových pomůcek, generátory kartiček, worksheetů apod. - http://www.archchinese.com/
- Webový slovník - http://linedictionary.naver.com/dict.html#/cnen/
Výslovnost
pinyin | výslovnost |
---|---|
ian | ien |
ui | uei |
un | uen |
ong | ung |
Tóny
- Čínština má poměrně málo slabik. Aby tento deficit překonala, zavedla tóny. Slabiky v různých tónech mají různý význam (mā - maminka, má - konopí, mǎ - kůň,mà - nadávat, ma - tázací slovce). Standardní čínština má 4 tóny + jeden atonický průběh, ale např. kantonská má tónů až osm.
Tón | Číslo | Značení v pinyin |
---|---|---|
vysoký, rovný (5-5) | 1. | ē |
stoupavý (3-5) | 2. | é |
hluboký, houpavý (2-1-4) | 3. | ě |
klesající (5-1) | 4. | è |
Tónové změny:
- 3+3 = 2+3
- 不: bù + 4. = bú + 4.
Oslovování a označování osob
- Čínština používá opačný pořádek slov než čeština.
- Česky: učitel Zhang, slečna Wangová, pan Zhou, student Li
- Čínsky: 张老师 Zhāng lǎoshī, 王小姐 Wang xiáojie, 周先生 Zhōu xiānsheng, 李学生 Lǐ xuésheng
- Osoby se často označují pouze svou funkcí, povoláním apod. 老师你好 lǎoshī nǐ hǎo. Dobrý den pane učiteli.
Otázky
- Zjišťovací otázka se tvoří pomocí slovce 吗 (ma).
- 你最近好吗? jak se máš?
- 他是中国人吗? on je číňan?
- Otázka na kterou očekáváme odpověď ano/ne se tvoří pomocí konstrukce klad-zápor:
- 你是不是捷克人? jste (či nejste) čech?
- V případě, že sloveso používá jinou záporku než 不 bù, použije se samozřejmě tato jiná záporka. Např.: 有没有 yǒu méi yǒu - máš (či nemáš) …?
- V případě otázky klad-zápor od slovesa 有 yǒu může stát záporný tvar i na konci věty:
- 你有没有纸?Nǐ yǒu méi yǒu zhǐ?
- 你有纸没有?Nǐ yǒu zhǐ méi yǒu?
- Otázku klad-zápor lze tvořit i z adjektiv ve funkci přísudku: 你的书多不多?Nǐ de shū duō bù duō? Máš (nebo nemáš) hodně knih? 哪本书好不好?Nèi běn shū hǎo bù hǎo? Je tamta kniha dobrá?
- Stejně jako v češtině tím, že změníme intonaci věty na tázací (a nezměníme nic jiného).
- Do věty vložíme tázací výraz, např. 几 jǐ kolik. V takovém případě se pak již nedává na konec slovce 吗 ma.
Odpověď na otázky
- Kladná:
- Zopakování slovesa - 你爱我吗?爱。 nǐ ài wǒ ma? ài. - miluješ mě? ano.
- Sloveso 是 shì - 你看他?是。nǐ kàn tā? shỉ. - vidíš ho? ano.
- 对 duì - správně, přitakání
- 是的 shìde - přitakání
- 不错 bú cuò - bez chyby
- Záporná
- Zopakování slovesa se záporkou - 你爱我吗?不爱。 nǐ ài wǒ ma? bú ài. - miluješ mě? ne.
- Sloveso 是 shì se záporkou - 不是 bú shỉ。
Pořadí slov ve větě
- Čínština má pevný pořádek slov ve větě:
podmět | příslovce | přísudek | předmět |
- Za příslovce se považují i záporky jako 不 bù a 没 méi
- Přívlastky stojí před jménem, které rozvíjejí.
podmět | přísudek | přívlastek | předmět |
---|---|---|---|
王先生 | 是 | 中国 | 老师 |
Wáng xiānsheng | shì | Zhōngguó | lǎoshī |
Pan Wang | je | čínský | učitel |
Číslovky a počítání
Číslo | Znak | Pinyin |
---|---|---|
1 | 一 | yī |
2 | 二 | èr |
3 | 三 | sān |
4 | 四 | sì |
5 | 五 | wǔ |
6 | 六 | liù |
7 | 七 | qī |
8 | 八 | bā |
9 | 九 | jiǔ |
10 | 十 | shí |
- V běžné řeči se však pro číslo 2 užívá číslovka 两 (liǎng). Číslovka 二 (èr) se používá ve složeninách.
- Čísla 11 až 99 se tvoří složením základních číslovek. Např. 12 = 十二, 38 = 三十八.
Dotaz na počet
- Pro dotaz na počet máme k dispozici tázací číslovky 几 jǐ a 多少 duōshao.
- Číslovka 几 se používá, pokud předpokládáme počet do deseti, číslovka 多少 pokud předpokládáme, že odpověď bude vyšší.
- Číslovka 几 se pojí s numerativem, zatímco číslovka 多少 se s numerativem nepojí.
- Číslovka 几 má zároveň význam „několik“.
- Číslovku 几 lze pojit s jinými číslovkami:
- např. 十几 shíjǐ. „několik přes deset“ resp. „kolik přes deset?“ (viz sekce „neurčitost“)
- 我有十几张纸。十几张?十三张。 Wǒ yǒu shíjǐ zhāng zhǐ. Shíjǐ zhāng? Shísān zhāng. Mám něco přes deset papírů. Kolik přes deset? Třináct.
Řadové číslovky
- Řadové číslovky se tvoří pomocí slovce 第 dì.
- Např. 第三 dì sān - třetí
Deiktická (ukazovací) slova
- Ukazovací slova poukazují na kontext, situaci. Je to nadpojem pojmu „ukazovací zájmena“.
Znak | pinyin | význam |
---|---|---|
这 | zhèi | tento (přívlastek) |
那 | nèi | tamten (přívlastek) |
哪 | něi, nǎ | který |
这 | zhè | to (podmět) |
那 | nà | to (podmět) |
- Je třeba rozlišovat mezi zhèi a zhè, resp. mezi nèi a nà, i když se píšou stejnými znaky (这, 那). První mají funkci přívlastku, druhé funkci podmětu.
- např. 这本书是我的。Zhèi běn shū shì wǒ de. Tato kniha je moje. 这是书。 Zhè shì shū. To je kniha.
- 哪位老师姓张。Nèi wèi lǎoshī xìng Zhāng. Ten učitel se jmenuje Zhang. 那是我的书。Nà shì wǒ de shū. Tamto je moje kniha.
Měrová slova, numerativy
- Čínština používá pro vyjádření množství tzv. měrová slova. Mezi měrová slova patří:
- Měrová jména
- Měrové jednotky
- Jmenné numerativy
- Slovesné numerativy
Měrové jednotky
- Měrové jednotky nejsou slovcem, ale nesou vedle gramatického i lexikální význam
- Mohou fungovat jako atributy
- Měrové jednotky jsou měrovými slovy, a proto se po nich nedává numerativ!
- Pomocí měrových jednotek můžeme vyjádřit množné číslo:
- 这个人 - tento člověk
- 这些人 - tito lidé
Znak | pinyin | význam |
---|---|---|
些 | xiē | několik |
Jmenné numerativy
- Slovce, které stojí mezi číslovkou a jménem
- Stojí také mezi deiktickým slovem a jménem
Znak | pinyin | použití |
---|---|---|
个 | gè | obecný numerativ použitelný vždy. Pokud známe specifický, zní lépe použít ten… |
位 | wèi | uctivý numerativ pro osoby |
本 | běn | knihy |
张 | zhāng | ploché předměty, desky, papíry, 2D plochy |
枝 | zhī | psací potřeby a dlouhé tenké předměty |
口 | kǒu | členové rodiny |
Slovesné numerativy
Znak | pinyin | význam |
---|---|---|
一下 | yīxià | jednou |
Přívlastky
- Stojí před slovem, které rozvíjí, např. 中文老师。 učitel čínštiny.
Atributivní slovce 的 de
- Vyjadřuje, že dané spojení je přívlastkem
- Mění osobní zájmena na přivlastňovací - 我的 wǒ de - můj, 你的 nǐ de - tvůj, apod.
- Stojí mezi přívlastkem a slovem, které rozvíjí: 红色的本子 hóngsè de běnzi - červený sešit
- obecný předpis je 什么什么什么的… shénme shénme shénme de …
- například: 我红好的茶 můj dobrý červený čaj.
- Je možný i tvar 什么的什么的什么的…, tedy 我的红的好的茶, ale včechna 的 až na poslední lze vynechat
- Slovce 的 je možné vypustit, pokud nepotřebujeme zdůraznit vlastnictví větného členu určeného přívlastkem.
- Často se tak děje u osoby blízké.
- 这个孩子是我女儿。Zhèi ge háizi shì wǒ nǚ'ér. Toto dítě je moje dcera.
- 这个孩子是我的儿子,那个孩子是她的儿子。Zhèi he háizi shì wǒ de érzi, nèi ge háizi shì tā de érzi. Toto dítě je MŮJ syn a tamto dítě je JEJÍ syn.
Elipsa
- Ve větě lze vypustit větné členy, pokud jsou známy z kontextu
- Např: 这本书是谁的?Zhèi běn shū shì shéi de? Čí je tato kniha? 是我的。Shì wǒ de. Je moje.
Erizace
- Na konec některých slabik se přidává „r“. Není to samostatná slabika, ale má vlastí znak 儿.
- např. 本儿 běnr [per]
Počítání času
- Čínština nemá speciální slova pro názvy dnů, měsíců apod. (výjimkou je neděle)
- Tradiční čínský kalendář vycházel z jiných principů.
- 28. května 1905 lze psát jako 1905年5月28日. (年 = rok, 月 = měsíc, 日 = slunce, den)
- V současnosti se používá kombinace číslovky a názvu období:
Znaky | pinyin | význam |
---|---|---|
星期一 | xīngqīyī | pondělí |
星期二 | xīngqīèr | úterý |
星期三 | xīngqīsān | středa |
星期四 | xīngqīsì | čtvrtek |
星期五 | xīngqīwǔ | pátek |
星期六 | xīngqīliù | sobota |
星期天 | xīngqītiān | neděle |
Znaky | pinyin | význam |
---|---|---|
一月 | yīyuè | leden |
二月 | èryuè | únor |
三月 | sānyuè | březen |
四月 | sìyuè | duben |
五月 | wǔyuè | květen |
六月 | liùyuè | červen |
七月 | qīyuè | červenec |
八月 | bāyuè | srpen |
九月 | jiǔyuè | září |
十月 | shíyuè | říjen |
十一月 | shíyīyuè | listopad |
十二月 | shíèryuè | prosinec |
- Dotaz na aktuální datum - 今天几号? jīntīan jǐ hào? (doslova „jaké je dnes číslo?“)
Neurčitost
- Zájmena 谁 shéi (kdo) a 什么 shénme (co) spolu se slovem 哪 něi (který) plní také funkci neurčitých zájmen.
- To samé platí pro otázkovou číslovku 几 jǐ (kolik).
- V tázacích větách tato slova mají otázkovou funkci, ve větách oznamovacích neurčitou funkci:
- 他们有几张纸?Tāmen yǒu jǐ zhāng zhǐ? Kolik mají papírů?
- 他们有书,也有几张纸。Tāmen yǒu shū, yě yǒu jǐ zhāng zhǐ. Mají knihy i několik papírů.
Průběhovost
- Tvoří se příslovcem 在 zài právě.
- 张小姐写字。Zhāng xiáojie xiě zì. Slečna Zhangová bude psát.
- 张小姐在写字。Zhāng ziáojie zài xiě zì. Slečna Zhangová právě (teď) píše.
- Zápor se tvoří pomocí 没 méi, a nikoliv pomocí 不 bù.
- 她没在写字。 Tā méi zài xiě zì. Právě teď nepíše.
Adjektivum ve funkci přísudku
- Přídavná jména často vystupují ve funkci přísudku, takže nepotřebují slovesnou sponu (是).
- Např. 我是好 wǒ shì hǎo, 我好 wǒ hǎo - já jsem dobrý
- 我的书很少。Wǒ de shū hěn shǎo. Mám málo knih (doslova „mých knih málo“).
Komparativ
- Ve větě 我的书很少。Wǒ de shū hěn shǎo (mám málo knih) se slovo 很 nepřekládá, protože predikuje slovo 少 shǎo. Pokud by však chybělo, měla by věta 我的书少 Wǒ de shū shǎo význam „mám méně knih než …“ (a nebyla by ukončena).
- Obecně platí, že adjektivum ve funkci přísudku, které nemá příslovce, chápeme jako komparativ:
- 这张纸小,哪张纸大。Zhè zhāng zhǐ xiǎo, nèi zhāng zhǐ dà. Tento papír je menší, tamten je větší.
- 我的书多,他的书少。Wǒ de shū duō, tā de shū shǎo. Mých knih je více a jeho méně.
Příslovce
- Příslovce stojí těsně před slovesem.
- Záporky 不 bù a 没 méi se chápou jako příslovce.
- Příslovce 很 hěn před adjektivem ve funkci přísudku se nepřekládá, nemá lexikální význam, ale pouze gramatický - vyjadřuje, že přívlastek není komparativem. Jiná příslovce se však překládají:
- 这张纸很小。Zhèi zhāng zhǐ hěn xiǎo. Ten papír je malý.
- 这张纸太小。Zhèi zhāng zhǐ tài xiǎo. Ten papír je příliš malý.
Modální slovesa
- Modální slovesa vyjadřují možnost, nutnost nebo přání děj uskutečnit.
- odpovídají jim české moci, smět, muset, chtít.
- Např. 我会说汉语。Wǒ huì shuō Hànyǔ. Umím mluvit čínsky. 我不会写汉字。Wǒ bù huì xiě Hànzì. Neumím psát čínské znaky.
Znaky | pinyin | význam |
---|---|---|
会 | huì | moci, umět |
Slovíčka
- Lekce 1-5, soubor pro ANKI: cinstina-zs.apkg
Z hodin
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
妈 | mā | maminka |
麻 | má | konopí |
马 | mǎ | kůň |
骂 | mà | nadávat |
对 | duì | přitakání, správně |
不错 | bù cuò | bez chyby |
木 | mù | dřevo |
羊 | yáng | koza, ovce (nutno vytušit z kontextu) |
心 | xín | srdce |
玉 | yù | jadeit |
手 | shǒu | ruka |
法 | fǎ | právo |
不知道 | bù zhīdào | nevím |
买 | mǎi | kupovat |
卖 | mai | prodávat |
票 | piào | lístek (na vlak) |
汉 | hàn | národ chanů (tzn. číňani) |
汉语 | hànyǔ | čínština |
说 | shuō | mulvit |
但是 | dànshi | ale |
坏 | huài | špatný |
身体 | shēntǐ | zdraví (v pozdravech) |
早 | zǎo | ráno |
忙 | máng | zaneprázdněný |
工作 | gōngzùo | práce |
家 | jiā | domov |
爸爸 | bàba | tatínek |
弟弟 | dìdi | mladší bratr |
哥哥 | gēge | starší bratr |
妹妹 | mèimei | mladší sestra |
姐姐 | jiějie | starší sestra |
介绍 | jièshào | představit, seznámit někoho s někým |
一下 | yīxià | jednou (příklad slovesného numerativu) |
大学 | dàxúe | univerzita |
商店 | shāngdiàn | obchod |
星期 | xīngqī | týden |
今天 | jīntīan | dnes |
昨天 | zúotīan | včera |
明天 | míngtīan | zítra |
晚上 | wǎnshang | večer |
做 | zuò | dělat |
上网 | shàngwǎng | jít na internet |
看电视 | kàn diànshì | sledovat televizi |
生日 | shēngrì | narozeniny |
Lekce 1
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
你 | nǐ | ty |
好 | hăo | (být) dobrý |
你好 | nǐ hǎo | ahoj |
最近 | zuìjìn | v poslední době |
吗 | ma | (částice pro otázku) |
你最近好吗? | Nǐ zuìjìn hǎo ma? | jak se daří? |
很 | hěn | velmi |
谢谢 | xièxie | děkuji |
呢 | ne | (větná částice) |
你呢? | nǐ ne? | a ty? |
怎么 | zěnme | jak, jaký? |
样 | yàng | způsob |
你怎么样 | nǐ zěnme yàng? | jak se máš? |
我 | wǒ | já |
也 | yě | také |
再 | zài | opět, zase |
见 | jiàn | vidět |
再见 | zàijiàn | nashledanou |
你们 | nǐmen | vy |
们 | men | přípona množného čísla |
您 | Nín | vy |
我们 | wǒmen | my |
他/她 | tā | on/ona |
他们 | tāmen | oni |
不 | bù | ne (záporka) |
太 | tài | příliš |
是 | shì | být |
那 | nà | tedy, tak tedy; tak |
哪 | nǎ, něi | který? |
国 | guó | země, stát |
人 | rén | člověk |
美国 | Měiguó | Amerika |
美国人 | Měiguórén | Američan |
捷克 | Jiéké | Česko |
捷克人 | Jiékèrén | Čech |
中国 | Zhōngguó | Čína |
中国人 | Zhōngguórén | Číňan |
斯洛伐克人 | Sīluòfákèrèn | Slovák |
法国人 | Fǎguórén | Francouz |
日本人 | Rìběnrén | Japonec |
波兰人 | Bōlánrén | Polák |
德国人 | Déguórén | Němec |
Lekce 2
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
贵 | guì | drahý, cenný |
姓 | xìng | příjmení, jmenovat se (příjmením) |
叫 | jiào | jmenovat se (celým jménem) |
什么 | shénme | co, jaký |
名字 | míngzi | jméno |
王立美 | Wáng Lìměi | Příklad čínského jména (příjmení + jméno) |
张 | Zhāng | (čínské příjmení) |
李 | Lǐ | (čínské příjmení) |
朱 | Zhū | (čínské příjmení) |
刘 | Liú | (čínské příjmení) |
这 | zhèi, zhè | to, toto; tento, tato |
位 | wèi | (numerativ pro osoby) |
谁 | shéi | kdo |
老师 | lǎoshī | učitel |
学生 | xuésheng | student |
那么 | nàme | tedy, tak tedy; tak |
学 | xué | student |
中文 | Zhōngwén | čínština |
哪 | nèi, nà | tamto, tamten, onen |
还是 | háishi | nebo (ve větě tázací) |
先生 | xiānsheng | pán |
Lekce 3
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
请 | qǐng | prosím |
进 | jìn | vejít, vstoupit |
坐 | zuò | sednout si |
喝 | hē | pít |
茶 | chá | čaj |
不客气 | bú kèqi | není zač |
不谢 | bú xiè | neděkujte |
太太 | tàitai | paní (ve spojení s příjmením manžela) |
的 | de | (přivlastňovací slovce) |
妻子 | qīzi | manželka |
女朋友 | nǚpéngyou | přítelkyně |
认识 | rènshi | poznat, seznámit se |
高兴 | gāoxing | (být) rád, mít radost |
三 | sān | tři |
个 | ge | (obecný numerativ) |
一 | yī | jedna |
两 | liǎng | dva |
二 | èr | dva |
捷文 | Jiéwén | čeština |
五 | wǔ | pět |
些 | xiē | několik |
周 | Zhōu | (čínské příjmení) |
小姐 | ziǎojiě | slečna |
朋友 | péngyou | kamarád(ka) |
四 | sì | čtyři |
本 | běn | (numerativ pro knihy) |
书 | shū | kniha |
小 | xiǎo | (být) malý |
女士 | nǚshì | paní, madam |
丈夫 | zhàngfu | manžel |
男朋友 | nánpéngyou | přítel |
Lekce 4
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
问 | wèn | ptát se |
请问 | qǐngwèn | dovolte, abych se zeptal; prosím (před otázkou) |
这 | zhè | to, toto |
那 | nà | to, tamto |
枝 | zhī | (numerativ pro psací potřeby a dlouhé tenké předměty) |
笔 | bǐ | tužka, pisátko (souhrnný název pro psací potřeby) |
钢笔 | gāngbǐ | pero |
铅笔 | qiānbǐ | tužka |
圆珠笔 | yuánzhūbǐ | kuličkové pero |
词典 | cídiǎn | slovník |
杂志 | zázhi | časopis |
英文 | Yīngwén | angličtina, anglický |
德文 | Déwén | němčina, německý |
俄文 | Éwén | ruština, ruský |
法文 | Fǎwén | francouzština, francouzský |
有 | yǒu | mít |
本子 | běnzi | sešit |
颜色 | yánsè | barva |
红色 | hóngsè | červená barva |
白色 | báisè | bílá barva |
知道 | zhīdào | vědět |
没 | méi | (záporka u sloves), nemít, neexistovat |
纸 | zhǐ | papír |
毛笔 | máobǐ | štětec |
只 | zhǐ | pouze |
八 | bā | osm |
几 | jǐ | kolik (očekává se málo) |
张 | zhāng | (numerativ pro ploché předměty, listy papíru) |
七 | qī | sedm |
黄 | huáng | žlutá |
十 | shí | deset |
九 | jiǔ | devět |
多 | duō | mnoho |
少 | shǎo | málo |
六 | liù | šest |
钥匙 | yàoshi | klíč |
钱包 | qiánbāo | peněženka |
背包 | bèibāo | batoh |
黄色 | huángsè | žlutý |
蓝色 | lánsè | modrý |
黑色 | hēisè | černý |
棕色 | zōngsè | hnědý |
绿色 | lǚsè | zelený |
Lekce 5
Znak | Pinyin | Význam |
---|---|---|
学习 | xuéxí | učit se, studovat |
汉语 | Hànyǔ | čínština |
在 | zài | být (někde), nacházet se, právě, zrovna |
哪儿 | nǎr | kde |
会 | huì | umět, ovládat, dovést |
说 | shuō | mluvit |
英语 | Yīngyǔ | angličtina |
一点儿 | yì diǎnr | trochu |
布尔诺 | Bùěrnuò | Brno |
德语 | Déyǔ | němčina |
捷语 | Jiéyǔ | čeština |
俄语 | Éyǔ | ruština |
日语 | Rìyǔ | japonština |
奥洛莫次 | Àoluòmòcí | Olomouc |
兹林 | Zīlín | Zlín |
维也纳 | Wéiyěnà | Vídeň |
得 | de | (gramatická přípona uvádějící adverbiální komplement) |
听懂 | tīngdǒng | rozumět (slyšenému) |
再 | zài | opět, znovu (pro děje budoucí) |
一遍 | yí biàn | jednou, jedenkrát |
哪里 | nǎli | kdepak!, kde |
刚 | gāng | právě, zrovna, tak akorát |
开始 | kāishǐ | začít, zahájit |
法语 | Fǎyǔ | francouzština |
来 | lái | přijít, přijet (směrem sem) |
去 | qù | jít, odejít, jet, odjet (směrem tam) |
叫 | jiào | zavolat, volat |
写字 | xiě zì | psát |
写信 | xiě xìn | psát dopis |
儿子 | èrzi | syn |
女儿 | nǚ'ér | dcera |
大 | dà | (být) velký |
要 | yào | chtít |
多少 | duōshao | kolik (očekává se více), několik |
太 | tài | příliš |
这么 | zhème | tak, takto |
孩子 | háizi | dítě |
女孩子 | nǚháizi | děvčátko |
俄国人 | Éguórén | Rus(ka) |
英国人 | Yīngguórén | Angličan(ka) |
斯洛伐克语 | Sīluòfákèyǔ | slovenština |