Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Čínština 中文

Výslovnost

pinyin výslovnost
ian ien
ui uei
un uen
ong ung

Tóny

  • Čínština má poměrně málo slabik. Aby tento deficit překonala, zavedla tóny. Slabiky v různých tónech mají různý význam (mā - maminka, má - konopí, mǎ - kůň,mà - nadávat, ma - tázací slovce). Standardní čínština má 4 tóny + jeden atonický průběh, ale např. kantonská má tónů až osm.
Tón Číslo Značení v pinyin
vysoký, rovný (5-5) 1. ē
stoupavý (3-5) 2. é
hluboký, houpavý (2-1-4) 3. ě
klesající (5-1) 4. è

Tónové změny:

  • 3+3 = 2+3
  • 不: bù + 4. = bú + 4.

Oslovování a označování osob

  • Čínština používá opačný pořádek slov než čeština.
    • Česky: učitel Zhang, slečna Wangová, pan Zhou, student Li
    • Čínsky: 张老师 Zhāng lǎoshī, 王小姐 Wang xiáojie, 周先生 Zhōu xiānsheng, 李学生 Lǐ xuésheng
  • Osoby se často označují pouze svou funkcí, povoláním apod. 老师你好 lǎoshī nǐ hǎo. Dobrý den pane učiteli.

Otázky

  1. Zjišťovací otázka se tvoří pomocí slovce 吗 (ma).
    • 你最近好吗? jak se máš?
    • 他是中国人吗? on je číňan?
  2. Otázka na kterou očekáváme odpověď ano/ne se tvoří pomocí konstrukce klad-zápor:
    • 你是不是捷克人? jste (či nejste) čech?
    • V případě, že sloveso používá jinou záporku než 不 bù, použije se samozřejmě tato jiná záporka. Např.: 有没有 yǒu méi yǒu - máš (či nemáš) …?
    • V případě otázky klad-zápor od slovesa 有 yǒu může stát záporný tvar i na konci věty:
      • 你有没有纸?Nǐ yǒu méi yǒu zhǐ?
      • 你有纸没有?Nǐ yǒu zhǐ méi yǒu?
    • Otázku klad-zápor lze tvořit i z adjektiv ve funkci přísudku: 你的书多不多?Nǐ de shū duō bù duō? Máš (nebo nemáš) hodně knih? 哪本书好不好?Nèi běn shū hǎo bù hǎo? Je tamta kniha dobrá?
  3. Stejně jako v češtině tím, že změníme intonaci věty na tázací (a nezměníme nic jiného).
  4. Do věty vložíme tázací výraz, např. 几 jǐ kolik. V takovém případě se pak již nedává na konec slovce 吗 ma.

Odpověď na otázky

  • Kladná:
    • Zopakování slovesa - 你爱我吗?爱。 nǐ ài wǒ ma? ài. - miluješ mě? ano.
    • Sloveso 是 shì - 你看他?是。nǐ kàn tā? shỉ. - vidíš ho? ano.
    • 对 duì - správně, přitakání
    • 是的 shìde - přitakání
    • 不错 bú cuò - bez chyby
  • Záporná
    • Zopakování slovesa se záporkou - 你爱我吗?不爱。 nǐ ài wǒ ma? bú ài. - miluješ mě? ne.
    • Sloveso 是 shì se záporkou - 不是 bú shỉ。

Pořadí slov ve větě

  • Čínština má pevný pořádek slov ve větě:
podmět příslovce přísudek předmět
  • Za příslovce se považují i záporky jako 不 bù a 没 méi
  • Přívlastky stojí před jménem, které rozvíjejí.
podmět přísudek přívlastek předmět
王先生 中国 老师
Wáng xiānsheng shì Zhōngguó lǎoshī
Pan Wang je čínský učitel

Číslovky a počítání

Číslo Znak Pinyin
1
2 èr
3 sān
4
5
6 liù
7
8
9 jiǔ
10 shí
  • V běžné řeči se však pro číslo 2 užívá číslovka 两 (liǎng). Číslovka 二 (èr) se používá ve složeninách.
  • Čísla 11 až 99 se tvoří složením základních číslovek. Např. 12 = 十二, 38 = 三十八.

Dotaz na počet

  • Pro dotaz na počet máme k dispozici tázací číslovky 几 jǐ a 多少 duōshao.
  • Číslovka 几 se používá, pokud předpokládáme počet do deseti, číslovka 多少 pokud předpokládáme, že odpověď bude vyšší.
  • Číslovka 几 se pojí s numerativem, zatímco číslovka 多少 se s numerativem nepojí.
  • Číslovka 几 má zároveň význam „několik“.
  • Číslovku 几 lze pojit s jinými číslovkami:
    • např. 十几 shíjǐ. „několik přes deset“ resp. „kolik přes deset?“ (viz sekce „neurčitost“)
    • 我有十几张纸。十几张?十三张。 Wǒ yǒu shíjǐ zhāng zhǐ. Shíjǐ zhāng? Shísān zhāng. Mám něco přes deset papírů. Kolik přes deset? Třináct.

Řadové číslovky

  • Řadové číslovky se tvoří pomocí slovce 第 dì.
  • Např. 第三 dì sān - třetí

Deiktická (ukazovací) slova

  • Ukazovací slova poukazují na kontext, situaci. Je to nadpojem pojmu „ukazovací zájmena“.
Znak pinyin význam
zhèi tento (přívlastek)
nèi tamten (přívlastek)
něi, nǎ který
zhè to (podmět)
to (podmět)
  • Je třeba rozlišovat mezi zhèi a zhè, resp. mezi nèi a nà, i když se píšou stejnými znaky (这, 那). První mají funkci přívlastku, druhé funkci podmětu.
    • např. 这本书是我的。Zhèi běn shū shì wǒ de. Tato kniha je moje. 这是书。 Zhè shì shū. To je kniha.
    • 哪位老师姓张。Nèi wèi lǎoshī xìng Zhāng. Ten učitel se jmenuje Zhang. 那是我的书。Nà shì wǒ de shū. Tamto je moje kniha.

Měrová slova, numerativy

  • Čínština používá pro vyjádření množství tzv. měrová slova. Mezi měrová slova patří:
    • Měrová jména
    • Měrové jednotky
    • Jmenné numerativy
    • Slovesné numerativy

Měrové jednotky

  • Měrové jednotky nejsou slovcem, ale nesou vedle gramatického i lexikální význam
  • Mohou fungovat jako atributy
  • Měrové jednotky jsou měrovými slovy, a proto se po nich nedává numerativ!
  • Pomocí měrových jednotek můžeme vyjádřit množné číslo:
    • 这个人 - tento člověk
    • 这些人 - tito lidé
Znak pinyin význam
xiē několik

Jmenné numerativy

  • Slovce, které stojí mezi číslovkou a jménem
  • Stojí také mezi deiktickým slovem a jménem
Znak pinyin použití
obecný numerativ použitelný vždy. Pokud známe specifický, zní lépe použít ten…
wèi uctivý numerativ pro osoby
běn knihy
zhāng ploché předměty, desky, papíry, 2D plochy
zhīpsací potřeby a dlouhé tenké předměty
kǒu členové rodiny

Slovesné numerativy

Znak pinyin význam
一下 yīxià jednou

Přívlastky

  • Stojí před slovem, které rozvíjí, např. 中文老师。 učitel čínštiny.

Atributivní slovce 的 de

  • Vyjadřuje, že dané spojení je přívlastkem
  • Mění osobní zájmena na přivlastňovací - 我的 wǒ de - můj, 你的 nǐ de - tvůj, apod.
  • Stojí mezi přívlastkem a slovem, které rozvíjí: 红色的本子 hóngsè de běnzi - červený sešit
  • obecný předpis je 什么什么什么的… shénme shénme shénme de …
    • například: 我红好的茶 můj dobrý červený čaj.
    • Je možný i tvar 什么的什么的什么的…, tedy 我的红的好的茶, ale včechna 的 až na poslední lze vynechat
  • Slovce 的 je možné vypustit, pokud nepotřebujeme zdůraznit vlastnictví větného členu určeného přívlastkem.
    • Často se tak děje u osoby blízké.
    • 这个孩子是我女儿。Zhèi ge háizi shì wǒ nǚ'ér. Toto dítě je moje dcera.
    • 这个孩子是我的儿子,那个孩子是她的儿子。Zhèi he háizi shì wǒ de érzi, nèi ge háizi shì tā de érzi. Toto dítě je MŮJ syn a tamto dítě je JEJÍ syn.

Elipsa

  • Ve větě lze vypustit větné členy, pokud jsou známy z kontextu
    • Např: 这本书是谁的?Zhèi běn shū shì shéi de? Čí je tato kniha? 是我的。Shì wǒ de. Je moje.

Erizace

  • Na konec některých slabik se přidává „r“. Není to samostatná slabika, ale má vlastí znak 儿.
    • např. 本儿 běnr [per]

Počítání času

  • Čínština nemá speciální slova pro názvy dnů, měsíců apod. (výjimkou je neděle)
  • Tradiční čínský kalendář vycházel z jiných principů.
  • 28. května 1905 lze psát jako 1905年5月28日. (年 = rok, 月 = měsíc, 日 = slunce, den)
  • V současnosti se používá kombinace číslovky a názvu období:
Znaky pinyin význam
星期一 xīngqīyī pondělí
星期二 xīngqīèr úterý
星期三 xīngqīsān středa
星期四 xīngqīsì čtvrtek
星期五 xīngqīwǔ pátek
星期六 xīngqīliù sobota
星期天 xīngqītiān neděle
Znaky pinyin význam
一月 yīyuè leden
二月 èryuè únor
三月 sānyuè březen
四月 sìyuè duben
五月 wǔyuè květen
六月 liùyuè červen
七月 qīyuè červenec
八月 bāyuè srpen
九月 jiǔyuè září
十月 shíyuè říjen
十一月 shíyīyuè listopad
十二月 shíèryuè prosinec
  • Dotaz na aktuální datum - 今天几号? jīntīan jǐ hào? (doslova „jaké je dnes číslo?“)

Neurčitost

  • Zájmena 谁 shéi (kdo) a 什么 shénme (co) spolu se slovem 哪 něi (který) plní také funkci neurčitých zájmen.
  • To samé platí pro otázkovou číslovku 几 jǐ (kolik).
  • V tázacích větách tato slova mají otázkovou funkci, ve větách oznamovacích neurčitou funkci:
    • 他们有几张纸?Tāmen yǒu jǐ zhāng zhǐ? Kolik mají papírů?
    • 他们有书,也有几张纸。Tāmen yǒu shū, yě yǒu jǐ zhāng zhǐ. Mají knihy i několik papírů.

Průběhovost

  • Tvoří se příslovcem 在 zài právě.
    • 张小姐写字。Zhāng xiáojie xiě zì. Slečna Zhangová bude psát.
    • 张小姐在写字。Zhāng ziáojie zài xiě zì. Slečna Zhangová právě (teď) píše.
  • Zápor se tvoří pomocí 没 méi, a nikoliv pomocí 不 bù.
    • 她没在写字。 Tā méi zài xiě zì. Právě teď nepíše.

Adjektivum ve funkci přísudku

  • Přídavná jména často vystupují ve funkci přísudku, takže nepotřebují slovesnou sponu (是).
    • Např. 我是好 wǒ shì hǎo, 我好 wǒ hǎo - já jsem dobrý
    • 我的书很少。Wǒ de shū hěn shǎo. Mám málo knih (doslova „mých knih málo“).

Komparativ

  • Ve větě 我的书很少。Wǒ de shū hěn shǎo (mám málo knih) se slovo 很 nepřekládá, protože predikuje slovo 少 shǎo. Pokud by však chybělo, měla by věta 我的书少 Wǒ de shū shǎo význam „mám méně knih než …“ (a nebyla by ukončena).
  • Obecně platí, že adjektivum ve funkci přísudku, které nemá příslovce, chápeme jako komparativ:
    • 这张纸小,哪张纸大。Zhè zhāng zhǐ xiǎo, nèi zhāng zhǐ dà. Tento papír je menší, tamten je větší.
    • 我的书多,他的书少。Wǒ de shū duō, tā de shū shǎo. Mých knih je více a jeho méně.

Příslovce

  • Příslovce stojí těsně před slovesem.
  • Záporky 不 bù a 没 méi se chápou jako příslovce.
  • Příslovce 很 hěn před adjektivem ve funkci přísudku se nepřekládá, nemá lexikální význam, ale pouze gramatický - vyjadřuje, že přívlastek není komparativem. Jiná příslovce se však překládají:
    • 这张纸很小。Zhèi zhāng zhǐ hěn xiǎo. Ten papír je malý.
    • 这张纸太小。Zhèi zhāng zhǐ tài xiǎo. Ten papír je příliš malý.

Modální slovesa

  • Modální slovesa vyjadřují možnost, nutnost nebo přání děj uskutečnit.
    • odpovídají jim české moci, smět, muset, chtít.
  • Např. 我会说汉语。Wǒ huì shuō Hànyǔ. Umím mluvit čínsky. 我不会写汉字。Wǒ bù huì xiě Hànzì. Neumím psát čínské znaky.
Znaky pinyin význam
huì moci, umět

Slovíčka

Z hodin

Znak Pinyin Význam
maminka
konopí
kůň
nadávat
duì přitakání, správně
不错 bù cuò bez chyby
dřevo
yáng koza, ovce (nutno vytušit z kontextu)
xín srdce
jadeit
shǒu ruka
právo
不知道 bù zhīdào nevím
mǎi kupovat
mai prodávat
piào lístek (na vlak)
hàn národ chanů (tzn. číňani)
汉语 hànyǔ čínština
shuō mulvit
但是 dànshi ale
huài špatný
身体 shēntǐ zdraví (v pozdravech)
zǎo ráno
máng zaneprázdněný
工作 gōngzùo práce
jiā domov
爸爸 bàba tatínek
弟弟 dìdi mladší bratr
哥哥 gēge starší bratr
妹妹 mèimei mladší sestra
姐姐 jiějie starší sestra
介绍 jièshào představit, seznámit někoho s někým
一下 yīxià jednou (příklad slovesného numerativu)
大学 dàxúe univerzita
商店 shāngdiàn obchod
星期 xīngqī týden
今天 jīntīan dnes
昨天 zúotīan včera
明天 míngtīan zítra
晚上 wǎnshang večer
zuò dělat
上网 shàngwǎng jít na internet
看电视 kàn diànshì sledovat televizi
生日 shēngrì narozeniny

Lekce 1

Znak Pinyin Význam
ty
hăo(být) dobrý
你好nǐ hǎoahoj
最近zuìjìnv poslední době
ma(částice pro otázku)
你最近好吗?Nǐ zuìjìn hǎo ma?jak se daří?
hěnvelmi
谢谢xièxieděkuji
ne(větná částice)
你呢?nǐ ne?a ty?
怎么zěnmejak, jaký?
yàngzpůsob
你怎么样nǐ zěnme yàng?jak se máš?
také
zàiopět, zase
jiànvidět
再见zàijiànnashledanou
你们nǐmenvy
menpřípona množného čísla
Nínvy
我们wǒmenmy
他/她on/ona
他们tāmenoni
ne (záporka)
tàipříliš
shìbýt
tedy, tak tedy; tak
nǎ, něikterý?
guózemě, stát
rénčlověk
美国MěiguóAmerika
美国人MěiguórénAmeričan
捷克JiékéČesko
捷克人JiékèrénČech
中国ZhōngguóČína
中国人ZhōngguórénČíňan
斯洛伐克人SīluòfákèrènSlovák
法国人FǎguórénFrancouz
日本人RìběnrénJaponec
波兰人BōlánrénPolák
德国人DéguórénNěmec

Lekce 2

Znak Pinyin Význam
guìdrahý, cenný
xìngpříjmení, jmenovat se (příjmením)
jiàojmenovat se (celým jménem)
什么shénmeco, jaký
名字míngzijméno
王立美Wáng LìměiPříklad čínského jména (příjmení + jméno)
Zhāng(čínské příjmení)
(čínské příjmení)
Zhū(čínské příjmení)
Liú(čínské příjmení)
zhèi, zhèto, toto; tento, tato
wèi(numerativ pro osoby)
shéikdo
老师lǎoshīučitel
学生xuéshengstudent
那么nàmetedy, tak tedy; tak
xuéstudent
中文Zhōngwénčínština
nèi, nàtamto, tamten, onen
还是háishinebo (ve větě tázací)
先生xiānshengpán

Lekce 3

Znak Pinyin Význam
qǐngprosím
jìnvejít, vstoupit
zuòsednout si
pít
cháčaj
不客气bú kèqinení zač
不谢bú xièneděkujte
太太tàitaipaní (ve spojení s příjmením manžela)
de(přivlastňovací slovce)
妻子qīzimanželka
女朋友nǚpéngyoupřítelkyně
认识rènshipoznat, seznámit se
高兴gāoxing(být) rád, mít radost
sāntři
ge(obecný numerativ)
jedna
liǎngdva
èrdva
捷文Jiéwénčeština
pět
xiēněkolik
Zhōu(čínské příjmení)
小姐ziǎojiěslečna
朋友péngyoukamarád(ka)
čtyři
běn(numerativ pro knihy)
shūkniha
xiǎo(být) malý
女士nǚshìpaní, madam
丈夫zhàngfumanžel
男朋友nánpéngyoupřítel

Lekce 4

Znak Pinyin Význam
wènptát se
请问qǐngwèndovolte, abych se zeptal; prosím (před otázkou)
zhèto, toto
to, tamto
zhī(numerativ pro psací potřeby a dlouhé tenké předměty)
tužka, pisátko (souhrnný název pro psací potřeby)
钢笔gāngbǐpero
铅笔qiānbǐtužka
圆珠笔yuánzhūbǐkuličkové pero
词典cídiǎnslovník
杂志zázhičasopis
英文Yīngwénangličtina, anglický
德文Déwénněmčina, německý
俄文Éwénruština, ruský
法文Fǎwénfrancouzština, francouzský
yǒumít
本子běnzisešit
颜色yánsèbarva
红色hóngsèčervená barva
白色báisèbílá barva
知道zhīdàovědět
méi(záporka u sloves), nemít, neexistovat
zhǐpapír
毛笔máobǐštětec
zhǐpouze
osm
kolik (očekává se málo)
zhāng(numerativ pro ploché předměty, listy papíru)
sedm
huángžlutá
shídeset
jiǔdevět
duōmnoho
shǎomálo
liùšest
钥匙yàoshiklíč
钱包qiánbāopeněženka
背包bèibāobatoh
黄色huángsèžlutý
蓝色lánsèmodrý
黑色hēisèčerný
棕色zōngsèhnědý
绿色lǚsèzelený

Lekce 5

Znak Pinyin Význam
学习xuéxíučit se, studovat
汉语Hànyǔčínština
zàibýt (někde), nacházet se, právě, zrovna
哪儿nǎrkde
huìumět, ovládat, dovést
shuōmluvit
英语Yīngyǔangličtina
一点儿yì diǎnrtrochu
布尔诺BùěrnuòBrno
德语Déyǔněmčina
捷语Jiéyǔčeština
俄语Éyǔruština
日语Rìyǔjaponština
奥洛莫次ÀoluòmòcíOlomouc
兹林ZīlínZlín
维也纳WéiyěnàVídeň
de(gramatická přípona uvádějící adverbiální komplement)
听懂tīngdǒngrozumět (slyšenému)
zàiopět, znovu (pro děje budoucí)
一遍yí biànjednou, jedenkrát
哪里nǎlikdepak!, kde
gāngprávě, zrovna, tak akorát
开始kāishǐzačít, zahájit
法语Fǎyǔfrancouzština
láipřijít, přijet (směrem sem)
jít, odejít, jet, odjet (směrem tam)
jiàozavolat, volat
写字xiě zìpsát
写信xiě xìnpsát dopis
儿子èrzisyn
女儿nǚ'érdcera
(být) velký
yàochtít
多少duōshaokolik (očekává se více), několik
tàipříliš
这么zhèmetak, takto
孩子háizidítě
女孩子nǚháiziděvčátko
俄国人ÉguórénRus(ka)
英国人YīngguórénAngličan(ka)
斯洛伐克语Sīluòfákèyǔslovenština
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code