Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

historie:pfuk:obecky:zkouska:otazka-7-b [2011/12/10 17:06] (aktuální)
Lenka Janoušová vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 7/B Německý státoprávní vývoj v letech 1848-1871 ======
 +
 +===== I. Obecný nástin historického vývoje =====
 +
 +  * březnové nepokoje roku 1848 vedou k ustanovení „předparlamentu“ ve Frankfurtu – rozhoduje o vypsání voleb a svolání ústavodárného shromáždění
 +  * toto **„Národní shromáždění“** se schází 18. 5. 1848 ve frankfurtském kostele sv. Pavla – rozhodují se pro „maloněmecké řešení“ (národní stát pod vedením Pruska s vyloučením Rakouska – oproti tomu velkoněmecké řešení – sjednocení s Rakouskem) a 28. 3. volí pruského krále císařem – ten korunu odmítá, revoluce ztrácí na síle, rozpuštění ústavodárného shromáždění
 +  * 1850 – obnova v revolučním období nefunkčního **Německého spolku** – definitivně přestává fungovat 1866 v důsledku války mezi Pruskem a Rakouskem
 +  * 1867 – sjednocení států severně od Mohanu do **Severoněmeckého spolku** pod hegemonií Pruska
 +  * od roku 1862 v čele politiky **Otto von Bismarck** – směřuje ke sjednocení shora – 18. 1. 1871 pruský král Vilém I. jmenován za německého císaře - německé území sjednoceno (bez Rakouska), vznik "​Německé říše" ​
 +
 +===== II. Státní správa =====
 +
 +  * 1848 – i Německo zasaženo „revolučním požárem“ – touha po sjednocení a prosazení liberálních svobod – odraz v budoucí ústavě
 +      * první část ústavy – 27. 12. 1848 – požaduje okamžité zavedení do praxe, právo na svobodu svědomí, náboženského vyznání, volby povolání, ochrana vlastnictví – odmítnuta (mimo jiné Pruskem)
 +      * **říšská ústava** – 27. 3. 1849 – předpoklad existence spolkového státu v čele s císařem (dědičný titul) – jeho pravomoci: například velení armádě, řízení zahraniční politiky
 +          * zákonodárný sněm (Reichstag) – měl se skládat ze sněmovny států (Staatenhaus) a sněmovny poslanců (Volkhaus) ​
 +          * nejasný vztah zákonodárného sněmu k výkonné moci
 +      * ústava NEREALIZOVÁNA – i přesto průlom v německém ústavním životě
 +  * Prusko 1850 – nová ústava (vytvořená dle belgického vzoru) - volební právo dle majetkových vrstev (až do 1916), zákonodárná moc rozdělena mezi krále a obě komory zemského sněmu, posílení práv parlamentu
 +  * 1861 – **Pruský ústavní konflikt**
 +      * neshody mezi zemským sněmem a panovníkem o rozsah reformy armády
 +      * parlament pak odmítá schválit i státní rozpočet – je panovníkem rozpuštěn,​ nový parlament rozpočet opět odmítá (až do roku 1865) = teorie mezer – stav, na který nepomýšlí ústava ​
 +      * Bismarckova vláda – panovník může za těchto okolností omezit výdaje i bez souhlasu parlamentu (a doplnit tak mezeru v ústavním zákoně)
 +  * **ústava Severoněmeckého spolku** z roku 1867 – rysy pruské ústavy; ústavní orgány: ​
 +      * prezidium = pruský král, zastupuje spolek navenek, nejvyšší velitel armády
 +      * spolkový kancléř – oblast exekutivy, kontrasignuje králova rozhodnutí
 +      * spolková rada = spojenecké vlády; 43 členů (z toho 17 Prusko), i zákonodárná kompetence, kde doplňován spolkovým sněmem – vznik z všeobecných,​ přímých, rovných, tajných voleb
 +  * 16. 4. 1871 – **Říšská ústava** – orgány Německé říše mají obdobnou strukturu
 +      * federativně uspořádaný stát
 +      * tři vrcholné orgány – **císař, spolková rada, říšský sněm** + kancléř jako spojovací článek
 +      * dobrovolný vstup jihoněmeckých států do nového celku – podržely si ale zvláštní práva pro oblast vojenské a daňové politiky
 +      * do ústavy nezařazen katalog občanských práv – úprava ponechána jednotlivým zemím
 +      * **císař** – pruský král, svolával a rozpouštěl spolkovou radu, vyhlašoval jménem říše všechny právní akty, nemá právo veta, vrchní vojenský velitel
 +      * **spolková rada** – exekutiva i zákonodárství,​ tvořena zástupci zemských vlád, její zasedání řízeno kancléřem (předseda pruské vlády); usnášeli se na zákonných předlohách,​ které předkládány říšskému sněmu, kontrolovali správní orgány a říšské finance
 +      * **říšský sněm** – právo hlasovat o jednotlivých zákonných předlohách,​ každoroční schvalování rozpočtu
 +      * zákonodárství vytvářejí i jednotlivé země (později kompetence říše rozšiřovány na jejich úkor)
 +      * neexistence parlamentu, jediný, kdo tak přebíral určitou politickou odpovědnost,​ byl kancléř (o jeho jmenování rozhodoval císař)
 +      * kolem úřadu kancléře vznikají jednotlivé **„říšské úřady“** – plní funkce jednotlivých odborných ministerstev (vzniká vláda tvořená jednotlivými ministry, uzákoněno až 1918)
 +      * dochází i k postupnému sjednocování právní úpravy zemí 
 +
 +
 +===== III. Právo =====
 +
 +  * partikulární zákonodárství:​
 +      * ústavy jednotlivých států
 +      * zákoníky trestního práva (př. 1813 Kriminální zákoník od Anselma von Feuerbacha, pruský Trestní zákoník z roku 1851)
 +      * občanské právo – kodifikace 1863 v Sasku – jeho struktura ovlivnila pak podobu německého občanského zákoníku; civilní proces pak upraven v Bádensku (1831) nebo v hannoverském zákoníku (1850)
 +  * celoněmecké kodifikace – vznikají již před sjednocením Německa v oblasti obchodního práva ​
 +      * první snahy již v roce 1847 – jako říšský zákon vyhlášen návrh Všeobecného německého směnečného řádu = ADWO (1848 – 1850) zaveden do právních řádů většiny německých zemí)
 +      * 1861 – Všeobecný německý obchodní zákoník (ADHGB) – opět přijat do právních řádů jednotlivých zemí
 +      * kvůli rozpadu Německého spolku zůstala v návrhu úprava německého obligačního zákona i hannoverský návrh Všeobecného civilního procesního řádu
 +      * po vzniku severoněmeckého spolku – častěji tendence ke sjednocování právních řádů (př. 1869 – Živnostenský řád), ke konečnému sjednocení právní úpravy přispívá až říšské zákonodárství po roce 1871)
 +
 +===== IV. Organizace soudnictví =====
 +
 +  * v období německého spolku neexistuje centrální soudnictví – rozhodující jsou soudy v jednotlivých zemích (ve většině zemí trojstupňová soudní organizace – nižší, vyšší a vrchní soudní dvůr)
 +  * panovník omezenou možnost zasahovat do chodu soudů
 +  * idea soudcovské nezávislosti
 +  * myšlenka samostatného správního soudnictví (věcná kompetence měla být vymezena zákonem, měli přezkoumávat jednotlivá správní rozhodnutí)
 +  * **trestní řízení** – v 19. století výrazné změny ovlivněné liberálními myšlenkami
 +  * kritika neúměrně velké role soudce, kterému náleželo rozhodování i samotné vyšetřování případu – to nyní přeneseno (včetně vznášení žaloby) na veřejného žalobce (státního zástupce)
 +  * v roce 1848 – požadavky ústnosti, veřejnosti,​ volného hodnocení důkazů, veřejné žaloby či zřízení porotních soudů – zakotveny v říšském trestním procesním řádu z roku 1877
 +
 +==== Trestní právo: ====
 +
 +  * v 19. století modernizace trestního práva
 +  * bavorský trestní zákoník 1813, pruský zákoník 1851 – hlavní podklad pro říšský trestní zákoník z roku 1871 – ve vyspělé formě zvyšuje právní jistotu (v oblasti trestního práva)
 +  * trestní činy rozlišovány na **zločiny, přečiny a přestupky** (definice postižena v přesně vyjádřených skutkových podstatách ​
 +  * přesné stanovení pojmů pokus, omyl, účast, úmysl a nedbalost
 +  * stanoveny tři prvky, jejichž souhrnné naplnění je předpoklad k možnému potrestání pachatele: ​
 +      * přítomnost skutkové podstaty v trestním zákoně
 +      * protiprávnost
 +      * zavinění
 +  * možnost **podmíněného potrestání**
 +  * mizí mrzačící tělesné tresty i „kvalifikované tresty smrti“ – často odnětí svobody a peněžité tresty
 +
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code