Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


5A – Idea přirozeného práva v evropských právních dějinách

přirozené právo (ius naturalis)

  • nepsané právo, které - podle svých zastánců - předchází před vyhlášeným pozitivním právem státu a je mu nadřazeno
  • právní řád nebo soustava práv, které platí nezávisle na vůli zákonodárce a plynou buďto z přirozenosti člověka a společnosti (ius naturale), rozumu (ius rationale) nebo z ustanovení božské autority (Boží zákon – lex divina)

Řecko

  • právo už není dané Bohy, náleží sofistům – svébytně pojímají přirozené právo – právo silnějšího atp.
  • podle Aristotela je platné právo realizací práva přirozeného a platné právo by mělo přirozené právo podpírat, další filosofové střídavě vyzdvihují přirozené a platné právo

Řím

  • Cicero – ve spise O zákonech zpracoval tzv. ius naturale - samotnými bohy stanovený řád, který je nadřazený právu lidí → nedostižný cíl tvůrců zákonů, které jsou tím lepší, čím více se mu přiblíží
  • přirozené právo tvoří pravidla, která ovládají veškerou přírodu, jsou dána jednou provždy, avšak jsou poznatelná rozumem lidí
  • označuje ho také jako právo božské (ius divinum) – od něho odvozeny další kategorie (ius gentium a ius civile)

Křesťanství

  • ve středověku bylo přirozené právo chápáno jako výraz boží vůle
  • sv. Augustin - přirozené právo Bůh promítl do lidských srdcí, stát do práva pozitivního
  • Tomáš Akvinský – zákon by měl vyjadřovat rozumem diktovaný záměr zákonodárce, rozlišuje zákony:
    1. věčné - z nich odvozeny přirozené – člověk je poznává mravním úsudkem, rozumem jsou konkretizovány na zákony
    2. lidské
    3. božské - korigují nedostatky přirozených a lidských

Monarchomachismus

  • přirozeným právem člověka je právo na odpor proti panovníkovi
  • Francie - 1589 Žaloba proti tyranům – zdůvodnění svrhnutí tyrana ze společenské smlouvy a přirozeného práva
  • myšlenka se objevuje i v Magna chartě, Saském zrcadle, České konfederaci
  • Řehoř VII. vydal teze „Dictatus papae“, kde se říká, že papež může zprostit poddané od poslušnosti vůči špatným pánům

Hugo Grotius

  • první pokus o systematický výklad přirozeného práva, právo by existovalo, i kdyby nebylo Boha
  • epocha přirozeného práva (rozumově pojatého) začíná v 17.století, které je pro právo zlomové(začala kodifikace práva)

Baruch Spinoza

  • holandský filozof židovského původu tvrdil, že lidé část svých práv a své moci přenášejí na stát prostřednictvím společenské smlouvy → stát je pak svrchovaný, ale nemůže člověka zbavit jeho přirozených práv, stát má dát lidem svobodu

John Locke

  • za účelem lepší realizace přirozených práv lidé zakládají smlouvu – převod některých práv na stát
  • nezříkají se ale plně své svrchovanosti, mají nad státní mocí uplatňovat kontrolu → v případě zneužití mají právo na odpor (revoluci)
  • prevencí před takovým zneužitím je i dělba moci
  • přirozený původní stav považoval za harmonický (na rozdíl od Hobbese neztotožňuje společnost a stát)
  • přirozený stav = ideální stav svobody a rovnosti, společenská smlouva uzavřena pro zajištění ochrany vlastnictví (život, svoboda, majetek), získání univerzálního zákona (předem daného pravidla), získání nestranného soudce, schopnost vynucení práva

Samuel Puffendorf

  • snaha o systemizaci přirozeného práva, jeho obsahem jsou základní poučky – nikomu neškodit, držet slovo, nahradit škodu
  • usiloval o nové obecně pojaté pojmy a představy, považuje se za otce pozdějších obecných ustanovení v kodifikacích, základy smluvní teorie, princip všeobecné závaznosti smluv, dělení smluv na jednotlivé kategorie smluvních závazků

Christian Thomasius

  • stoupenec historicky podmíněného přirozeného práva, morálku považoval za vyšší než právo x Christian Wolff - nadčasovost přirozeného práva, je neměnné, rozvinutá logická dedukce – schopnost vytvářet propracované, obecně pojaté logické konstrukce, je považován za předchůdce pozdější tzv. pojmové jurisprudence

Bedřich Bolzano

  • Čech, tvrdil, že společnost je založena na morálních hodnotách, zákl. přir. právem je, že jsou si lidé rovni, nerovnost považoval za patologickou, za závadu

19. století – 1. pol. 20. století

  • postupná transformace práva přirozeného do pozitivního - překonání podvojného pojímání práva a nahrazení kultu práva kultem zákona
  • převažuje právní pozitivismus - reakcí na abstraktní přirozené právo, která vychází z „rozumového poznání“, např. Kant kritizuje přirozené právo

komunistická utopie

  • idea majetkové rovnosti a neexistence soukromého vlastnictví
  • společnost založená na přirozeném řádu → bez soukromého majetku
  • každá složka lidského života je dopodrobna normativně upravena

po 2. světové válce

→ renesance přirozeno-právního myšlení – zákonné neprávo a nad zákonné právo - pozitivní právo má ustoupit pokud by nespravedlnost dosáhla příliš velké míry, demokratický režim snese přirozeno-právní hledisko, totalitní ne

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code