Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

historie:pfuk:obecky:zkouska:otazka-39-b [2011/12/18 14:55] (aktuální)
Lenka Janoušová vytvořeno
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 39/B Soukromé právo v Německu v 19. a 20. století ======
 +
 +
 +===== I. 19. století =====
 +
 +  * neexistence jednotné kodifikace německého soukromého práva – romanisté mají důležitý úkol při vytváření ucelené pandektní vědy – ta v Německu nahrazovala po celé 19. století chybějící zákonnou právní úpravu
 +  * důležitá role právní vědy při sjednocování právní úprav, vedle toho narůstá i význam zákonodárství – pro jednotlivé státy i pro celé německé území
 +  * přibývající počet zákonů si vynucuje vznik „úředních sbírek“ – na tuto tendenci navazuje v roce 1871 i Německá říše
 +  * partikulární zákonodárství:​
 +      * občanské právo – kodifikace 1863 v Sasku – jeho struktura ovlivnila pak podobu německého občanského zákoníku; civilní proces pak upraven v Bádensku (1831) nebo v hannoverském zákoníku (1850)
 +  * celoněmecké kodifikace – vznikají již před sjednocením Německa v oblasti obchodního práva ​
 +      * první snahy již v roce 1847 – jako říšský zákon vyhlášen návrh Všeobecného německého směnečného řádu = ADWO (1848 – 1850) zaveden do právních řádů většiny německých zemí)
 +      * 1861 – Všeobecný německý obchodní zákoník (ADHGB) – opět přijat do právních řádů jednotlivých zemí
 +      * kvůli rozpadu Německého spolku zůstala v návrhu úprava německého obligačního zákona i hannoverský návrh Všeobecného civilního procesního řádu
 +      * po vzniku severoněmeckého spolku – častěji tendence ke sjednocování právních řádů (př. 1869 – Živnostenský řád), ke konečnému sjednocení právní úpravy přispívá až říšské zákonodárství po roce 1871)
 +  * nejdůležitější zákonodárný projekt na německém území v tomto období – německý občanský zákoník (Bürgerliches Gesetzbuch = BGB) - 1896
 +      * důsledné propracování jednotlivých pojmů obecné části
 +      * zvlášť vyčleněna práva osob
 +      * otázka postavení právnických osob – politický dopad (spolky, politické strany, odbory)
 +      * podrobný rozpis problematiky zastoupení,​ uznání smlouvy ve prospěch třetího
 +      * věcná práva: další rozšiřování pozemkových knih
 +      * vlastnictví chráněno i zvláštním ústavním zakotvením – osvobozeno od jakéhokoliv omezení
 +      * koncepce smluvní svobody ​
 +      * dědické právo bez výraznějších změn 
 +      * přijetí v říšském sněmu až roku 1896 – účinnost od 1. 1. 1900
 +      * po stránce členění odpovídá naukám pandektistiky → členění na obecnou část, právo obligační,​ věcné, rodinné a dědické
 +  * obchodní zákoník – otázky kolem akciových společností uzákoněny v Prusku roku 1843 + pozdější právní úprava společností s ručením omezeným
 +
 +===== II. Výmarská republika =====
 +
 +  * nedochází k výraznějším změnám – pouze sociálně citlivější úprava v některých oblastech právního řádu (například problematika ochrany nájemníka)
 +  * pracovní právo – mnohá zlepšení (8 hodinový pracovní den, ochrana před výpovědí,​ zřízení podnikových rad atd.)
 +  * tvorba práva ze strany jednotlivých zemí
 +
 +===== III. Nacistický stát =====
 +
 +
 +  * největší změny práva osob – premisa: jednotlivec je součástí národní pospolitosti,​ ze které vyloučeni zejména Židé (pro ty neplatí rovnost před zákonem + někteří ztráceli způsobilost k právním úkonům a s tím i ochranu práva)
 +  * projevy rasismu ve zhoršeném postavení procesní strany, v nabývání vlastnictví,​ a právu disponovat majetkem, v dědickém právu
 +  * „neohraničený výklad práva“ → perverze práva
 +  * právo = „bojový instrument“ při prosazování vlastních cílů
 +  * užívání široce pojatých generálních klauzulí, mlhavě formulované termíny – díky tomu dochází ke změně charakteru celého právního řádu bez nutnosti vydávání nových předpisů
 +  * 1935 – norimberské zákony:
 +      * zákon o říšském občanství – rozlišení mezi říšskými občany (árijské nebo druhově příbuzní krve) s plnými politickými právy a druhořadými občany
 +      * důkazem židovského původu – fyzické znaky, ale i záznam v církevní matrice (rozhodující je tedy i příslušnost předků k židovskému náboženskému společenství)
 +      * zákon o ochraně německé krve a německé cti → zákaz uzavírání manželství mezi říšskými občany a občany neárijského původu
 +      * vydána i prováděcí nařízení – vyloučení neárijců z veřejného a hospodářského života při omezení volnosti jejich pohybu (jejich vyloučení z univerzit a ze státních úřadů již zákonem z roku 1933 – zákon o obnovení úřednictva z povolání)
 +  * zákon o zřizování závětí a dědických smluv (1938)
 +  * zásah do pracovního práva
 +  * práce na novém občanském zákoníku – práce nedokončeny
 +
 +===== IV. NDR =====
 +
 +  * v době vzniku stále platnost BGB – nevhodný k „budování socialismu“ – ten totiž předpokládal potlačení soukromého vlastnictví a omezení smluvní svobody
 +  * právo redukováno opět na nástroj státu – užíváno k prosazení svých záměrů a potlačení třídních nepřátel → 1950 – waldheimský proces – pod záminkou vypořádání se s nacisty došlo k odstranění celé řady nevinných a komunistům nepohodlných osob
 +  * vznik nových vlastnických forem – v ústavě z roku 1968 jsou zakotveny tři – družstevní,​ státní a společenských organizací
 +  * úprava smluvního práva socialistických podniků směřující k naplnění úkolů centrálního plánu
 +  * 1975 – nový občanský zákoník ​
 +  * rodinné právo upraveno ve zvláštním zákoně z roku 1965
 +  * silné omezení pracovního práva státem
 +  * na sklonku tohoto režimu v důsledku mezinárodního tlaku – snaha vypadat nestranněji (avšak přítomnost státního teroru nadála zachována)
 +
 + ===== V. SRN =====
 +
 +  * od doby vzniku SRN rychlé vydávání zákonů
 +  * rozvoj soukromého práva na základě BGB – největší změny v závazkovém právu, obzvlášť úpravy týkající se náhrady škody ​
 +  * rodinné právo – překonáno nerovné postavení žen, zlepšení postavení nemanželských dětí
 +  * v individuálním pracovním právu zlepšeno postavení jednotlivých pracujících (problematika zdravotní a mateřské dovolené)
 +  * v kolektivním pracovním právu – právo na stávku
 +
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code