Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


21/B Korporativní stát v evropských právních dějinách 20. století

  • Korporativismus = Organizace společnosti do průmyslových a profesionálních korporací, sloužících jako orgány politické reprezentace a provádění kontroly nad lidmi a aktivit v rámci jejich jurisdikce.
  • Korporativismus je nejvíce spojen se třemi fašistickými státy Evropy – Itálie, Španělsko a Portugalsko, po 2.sv.v. částečně v Jugoslávii, dnes se uplatňuje demokratický neokorporativismus například ve Španělsku a Rakousku
  • Je to vlastně forma zásahu státu do tržní ekonomiky

ITÁLIE

  • rozvinul se v letech 1926-1934 a podkladem byl zákon z roku 1926 a Charta práce roku 1927
  • tvořeny syndikáty – svazy zaměstnanců (jsou dosazováni) a zaměstnavatelů (dosazují se sami), sdruženými do 22 korporací, organizovaných profesně a řízených přímo Mussolinim
  • vytvořeny ústřední a provinční výbory „třídní spolupráce“, tj. korporace složené z představitelů fašistických odborových svazů (=syndikáty) a podnikatelských svazů
  • charakter pracovněprávního vztahu se změnil ze soukromoprávního na veřejnoprávní
  • snaha nastolit rovnost mezi prací a kapitálem a smiřovat třídní rozpory (oficiálně)
  • stát prostřednictvím korporací kontroloval ceny, výrobní programy a pracovněprávní otázky, včetně mezd
  • ustaveny nové pracovní soudy
  • potlačeny sice svobody zaměstnanců i zaměstnavatelů, ale zaručena minimální mzda, pojištění apod.
  • 1938 parlament nahrazen Komorou svazů a korporací - zdůrazňuje fakt zastupování v rámci korp. státu
  • kontrola politického smýšlení – také cestou suspenze tiskových práv a nucené syndikalizace novinářů
  • i univerzitní profesoři donuceni přísahat věrnost duccemu
  • faktické podřízení státního aparátu fašistické straně
  • pád korporativismu v letech 1943-1945

ŠPANĚLSKO

  • už „mediteránní diktatura“ generála Prima de Rivery ustavená 1923 přebírá italský korporativní model, ale tíživou situaci země neřeší a 1930 Rivera odstupuje
    • potlačoval autonomistické snahy (Barcelona) a anarchosyndikalisty, kteří měli silné zastoupení v odborech a příznivce z řad špatně placených zemědělců a dělníků
    • k zabezpečení pracovního míru zavedl Rivera pracovní soudy s předsedy z řad armády
    • konal s podporou krále Alfonse XIII. (ten se po jeho pádu vzdal trůnu - ztratil podporu)
    • program tvorby pracovních příležitostí ztroskotal na světové hospodářské krizi r. 1929
  • 1931 vyhlášena republika
  • 1936-39 občanská válka, vyhrávají nacionalisté pod vedením generála Franca – už během války přijímá titul vůdce a po jejím skončení začíná institucionální stabilizaci svého režimu
  • pro frankistický režim je příznačná korporativistická koncepce společnosti založená na národně-syndikalistické bázi a opírající se o vertikální výstavbu syndikátů tvořených jednotlivými výrobními odvětvími
  • klíčovou právní normou je Pracovní kodex – 1938
    • trvalé podřízení ekonomiky politickým záměrům a rozsáhlý státní intervencionalismus
    • přispívá ale zároveň k zajištění sociálního smíru (stanovuje minimální mzdy, sociální zabezpečení atd.) po dlouhou dobu vlády autoritativního režimu
  • ústava z roku 1966 sice obsahovala určitou reorganizaci korporací, v praxi ale minimální dopad
  • Franco umírá 1975, dochází k obnovení monarchie (naplánováno Francem), odklonu od centralismu

PORTUGALSKO

  • 1933 vydána ústava korporativistického Nového státu (Estado Novo Portugal) - parlament ztratil právo kontrolovat vládu, jeho legislativní funkce omezována i činností Komory korporací, zajišťuje Salazarovi diktátorské pravomoci
  • fakticky vládne Salazar s armádou
  • Národní pracovní statut – 1933 - další pilíř Nového státu, znamená rozprostření sítě korporativismu na celou portugalskou společnost – kontrola státní byrokracie nad veřejným životem dostala svou právní oporu
  • Salazar odchází 1968 do ústraní, ale reformy Caetanova kabinetu pomalé
  • 1974 karafiátová revoluce (nenásilná, postupný přechod k demokracii)

Zdroje: Právní dějiny evropských zemí a USA - stručný nástin (str. 207), Kompletní obecky 08 a Kompletni obecky (z vakobobrů), Kronika lidstva (str. 910, 916)

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code