Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


20B) Ústavní vývoj a právo ve VB v 1.pol.20.st.

Ústavní vývoj

Parlament, vláda, panovník

  • Na počátku 20. století spory mezi proreformní vládou liberálů a konzervativní horní sněmovnou - vedly až k zamítnutí návrhu rozpočtu pro lid a vyhlášení nových voleb do dolní komory
  • Parliament Act (1911)
    • úprava legislativního procesu - vedla k omezení pravomocí Sněmovny lordů
    • zákony rozděleny na veřejné (public bill) a finanční (money bill)
    • u veřejných zákonů měla Sněmovna lordů 2 roky od schválení zákona dolní sněmovnou možnost suspenzivního veta (zákon se tak vrátil dolní sněmovně), po 2 letech byl automaticky „schválen“ → uplatňováno velmi zřídka (např. pro Welsh Church Act, novela Parliament Act 1949)
    • o finančních zákonech jednala pouze dolní komora + zrychleně se projednávaly volební zákony
    • o tom, které zákony jsou finanční, rozhodoval speaker dolní sněmovny
    • stanovil max. 5leté volební období dolní sněmovny (místo 7 let) – premiér však mohl volby vyhlásit i dříve
  • poslanci začali dostávat za výkon funkce plat
  • Volební právo
    • po konci 1. světové války vydán The Representation of the People Act (1918) - volební právo pro téměř všechny muže od 21 let a některé (majitelky domů a vystudované) ženy nad 30 let
    • absolventi univerzit a obchodníci měli 2 hlasy (obchodník v místě bydliště a podnikání)
    • redistribuce volebních obvodů (kvůli růstu a naopak vylidňování některých měst), vytvořeny jednomandátové obvody
    • postupné zrovnoprávnění žen s muži v možnosti vykonávat veřejné úřady (Sex Disqualification Removal Act - 1919) a ve volebním právu (1929)
    • vedle Liberální a Konzervativní strany se stala silnou i sociálně demokratická Labour Party (Strana práce)
  • od 1. svět. války posilování role exekutivy → Emergency Powers Act (1920) - vláda mohla vyhlásit stav nouze (nutné schválení parlamentem) a poté omezovat osobní svobody, vydávat nařízení místo zákonů apod.
  • 1917 - přejmenování vládnoucí dynastie na House of Windsor (z hannoverské, kvůli antiněmeckým náladám)
  • Regency Act (1937) řešil otázky vykonávání pravomocí panovníka, pokud by byl nezletilý, nemocný či nezpůsobilý

Koloniální impérium

  • Irsko
    • Government of Ireland Act (1920) rozdělil Irsko na severní (protestantskou) a jižní (katolickou) část
    • 1919 - vyhlášení Irské republiky (velkou roli měla politická strana Sinn Féin, požadující irskou nezávislost → vypuknutí občanské války (příměří dohodnuto 1921)
    • 1922 utvořen z jižního Irska Irish Free State - britské dominium (na základě Constitution of the Irish Free State Act)
  • Westminsterský statut (1931)
    • Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Jihoafrická unie a Irsko získali definitivně statut dominia, vlastní parlament, vládu a soudy - vše nezávislé na britských orgánech
    • založil Commonweath of Nations

2. světová válka

  • za 2. světové války opět omezení občanských práv vládou na základě Emergency Powers Defence Acts (1939, 1940) - např. internace „nepřátelských cizinců“ na ostrově Man
  • dále přijat Trading with the Enemy Act - zákon o obchodu s nepřítelem
  • zmrazen nepřátelský majetek na britském území, zavedena pracovní povinnost a přídělový systém
  • přijímány speciální předpisy pro působení exilových vlád (např. Československé republiky) na britském území (War Service Act)
  • ve vládě za války zastoupeny všechny hlavní politické strany, premiéři z Konzervativní strany - Chamberlain a od 1940 Winston Churchill - volby odloženy, až skončí válka

Vývoj práva

  • částečné nahrazování obyčejového common law předpisy parlamentu (pomocí tzv. Law Reform Acts)
  • symbióza práva tvořeného zákony (statute law) a precedenty (case law)
  • common law a ekvita spojeny do společného zákonodárství
  • 1908 - zřízen úřad Ředitele veřejných stíhání (Director of Public Prosecutions) pověřený podáváním žalob v nejvýznamnějších trestních případech

Reforma Land Law (1925-27)

  • Law of Property Act odstranil nesvobodnou držbu (copyhold), držitel (freeholder) měl stejná práva jako v kontinentálním právu
  • půda se dala i pronajmout (leasehold), nadále bylo možné zřizovat trusty (1925 vydán Trustees Act)
  • nutnost zapsat právní titul k půdě do registru → právní tituly k půdě se již mohly prokazovat i jinak, než z Doomsday Book
  • Landlord a Tennant Act - úprava smluvního nájemního vztahu

Ochrana dětí

  • Children and Young Persons Act (1933) zvýšil ochranu dětí a mladistvých
    • trestní odpovědnost od 10 let (+vyvratitelná domněnka v common law, že dítě ve věku 10-14 let není zpúsobilé spáchat zločin)
    • mladistvá osoba od 16 let
    • trestání zakázané práce dětí, podávání alkoholu dětem, kruté zacházení s nimi atd.

Precedenty

  • Případ George J. Smithe (případ manželek ve vaně) - vraždu lze prokázat i na základě důkazů o obdobném jednání v minulosti
  • Woolmington’s Case - i u vraždy musí prokázat vinu veřejná obžaloba, ne obžalovaný svou nevinu (neplatí presumpce viny)
  • Donoghue v. Stevenson - za škodu z nedbalosti odpovídá výrobce, ne prodejce potravin a nápojů

Zdroje

  • Seltenreich/Kuklík - Dějiny angloamerického práva (2. vydání), str. 166-175
  • přednáška prof. Kuklíka (22.12.2011)
  • výcuc od Slunečnice
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code