Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


2/B Ústavní zřízení Francie v letech 1789-1814

  • Revoluce představuje zlom:
    • tehdejší pravidla ovlivňují právo dodnes, ale je to období nestability, po 8 století existoval jediný režim – království
    • 1789-1875 roky plné zvratů, teprve III. republika přináší ústavní a politickou stabilitu, kromě 2. Světové válka žije Francie v režimu parlamentní republiky

Ústavy z dob Velké francouzské revoluce

  • Generální stavy řešily otázku:
    • Budou 3 stavy jednat a hlasovat odděleně nebo společně
    • po mnohých sporech se poslanci třetího stavu zradikalizovali a vytvořili Národní shromáždění (96% občanů), pak se k nim připojili i šlechta a duchovenstvo a král schválil jejich jednání
    • 9. 7. 1789 se NS prohlásilo za ústavodárné – první počin 26. 8. přijetí Deklarace práv člověka a občana, ta se později stala součástí Ústavy ze dne 3. 9. 1791, ta zakotvila přeměny monarchie od 1789

Ústava ze dne 3. 9. 1791

  • zákonodárná moc svěřena jednokomorovému Zákonodárnému NS volenému na 2 roky
    • tvoří zákony
    • vyhlašuje válku
    • ratifikuje mezinárodní smlouvy
    • volební právo jen pro aktivní občany, tj. muži platící přímou daň určité výše
    • žádný člen dosavadního Ústavodárného shromáždění nemůže vstoupit do nového zákonodárného S
  • exekutiva zůstala v rukou dědičného krále „král Francouzů“
    • už není suverén, jen představitel národa
    • vydává nařízení k provedení zákonů
    • jmenoval státní funkcionáře
    • vedl zahraniční diplomacii
    • byl velitel armády
    • neměl právo zákonodárné iniciativy
    • nutnost kontrasignace příslušným ministrem
      • ministři jmenováni králem
      • neslučitelnost s poslaneckým mandátem
      • odpovědni za činy – museli dbát na soulad nařízení se zákony (v Anglii přerostla v politickou odpovědnost, dolní komora může vyjádřit nedůvěru kabinetu);
  • soudní moc svěřena nezávislým soudcům voleným lidem, vrcholem Kasační soud
  • téměř absolutní dělba moci
    • král byl neodvolatelný
    • nemohl rozpustit ZS, jmenovat soudce
    • jediný prostředek odporu panovníka bylo suspenzivní veto (odkládá platnost zákonů)
      • časté používání Ludvíkem XVI.
      • Vedlo ke konfliktu se ZS a k vypuknutí srpnové revoluce 1792

Srpnová revoluce

  • pod nátlakem rozpuštěno ZS, sesazen král, jmenována prozatímní vláda a vyhlášeny volby do Národního konventu (volili muži nad 21let – zrušení majetkového censu)
  • vypracování nové ústavy
  • 1792 Konvent zrušil monarchii a ustavil republiku, u moci 3 roky, 2 ústavy

Jakobínská ústava z 24. 6. 1793

  • velmi demokratická
    • umožňovala lidová hlasování o změnách ústavy a o zákonech = prvky přímé demokracie
    • redakce Deklarace přinesla nově právo na práci, sociální pomoc a vzdělání, všeobecné volební právo pro muže
  • koncentrace veřejné moci (výkonná rada odpovědná podřízenému zákonodárnému sboru)
  • nevešla v platnost
  • reálnou moc během jakobínské diktatury měly výbory Konventu:
    • Výbor pro veřejné blaho
    • Výbor pro obecnou bezpečnost
  • po termidorském převratu vláda opět do rukou Konventu a vznikla nová ústava

Ústava direktoria z roku III (1795)

  • zvaná termidorská
  • cílem bylo zabránit návratu monarchie a nastolit stabilní vyváženou moc
  • snaha vyvarovat se silné exekutivě i legislativě
    • výsledkem neefektivní politický systém založený na kompromisu
  • byla konzervativní
  • zákonodárná moc mezi 2 komory:
    • Rada starších
      • ženatí muži nebo vdovci nad 40
    • Rada pěti set
      • muži starší 30
      • ta vypracovává návrhy a RS je může beze změny přijmout nebo odmítnout = má tak právo absolutního veta
      • na 3 roky, každý rok 1/3 obnovena
  • výkonná moc v rukou pětičlenného direktoria
    • RS z 10 kandidátů sestavených R500
    • po zvolení nemůže být direktor odvolán, není odpovědný, nemůže sněmovny rozpustit
      • na 5 let
      • po roce se 1 mění
  • opět omezení volebními censy (volební poplatek)
  • obsahuje třetí verzi Deklarace a ta přináší katalog občanských povinností a morálních ctností, tato ústava způsobila nestabilitu

Napoleonské ústavy

Ústava z roku VIII.

  • Po převratu 18. a 19. Brumairu vypracována Ústava z roku VIII., která jmenovala Napoleona konzulem na 10let
  • účinná 25. 12. 1799 a v únoru potvrzena v lidovém hlasování
  • vypadá to jako republika, ale zavádí diktaturu
  • sice všeobecné volební právo, ale složité nepřímé hlasování s použitím nátlaku a manipulace
  • zákonodárný proces:
    • rozdělen do rukou několika orgánů:
      • státní rada složena z funkcionářů vybíraných prvním konzulem
        • jeho poradci, úloha nejvyššího správního soudu
        • vypracovávají návrhy zákonů a předkládají je tribunátu
      • tribunát
        • vybírá senát
        • diskutuje o zákonu a navrhuje dodatky
      • legislativní sbor
        • také vybírá senát
        • je to „němý orgán“, návrhy buď schválí, nebo zamítne
      • senát
        • má úlohu jako soudobý ústavní soud
        • zajišťuje soulad zákonů s Ú
        • později vykládá, mění a doplňuje Ústavu
        • je to nástroj diktátora
    • tento systém je nepřehledný, komplikovaný, plný závislostí a oslabování kolektivních orgánů
    • cílem je, co největší moc konzulovi, později císařovi
      • ten jmenuje ministry, členy Státní rady, vyslance, vojenské velitele, důležité úředníky, předkládá zákonodárné projekty, vyhlašuje zákony, vydává nařízení, má další dva poradní konzuly,
      • Napoleon ústavní pravidla kolikrát sám ignoroval
      • konzulská ústava byla upravována
        • 1802 doživotní konzulát
        • 1804 dědičný císař republiky = koncentrace moci v rukou jednotlivce - nebyla dělba moci, i když to tak vypadalo

Prameny

  • Učebnice
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code