Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


16/A Leges barbarorum

  • Barbaři se usazovali na území Římské říše jako Laeti (zajatci) nebo Foederati (spojenci) - v posledních fázích existence Západořímské říše si byli barbaři schopni prosadit usazení na území i bojem - tyto celky pak nebyly nijak pod kontrolou římanů - ale všichni tito barbaři žili vedle původního římského obyvatelstva
  • princip hospitality - usazení foederati obdrželi 1/3, 1/2 nebo 2/3 půdy v dané oblasti (a z ní plynoucí daně) - císař si z toho sliboval zainteresování barbarů na obraně říše
  • ve všech barbarských etnikách usazených na území říše a jejich teritoriu (krom Vandalů) došlo v 5.-9. století ke kodifikaci práva
  • základem je germánské obyčejové právo doplněné a upravené podle potřeb vládnoucí vrstvy a podle nových poměrů (často ovlivněno římským právem)
  • dělí se na 2 typy: Leges Barbaroru a Leges romanae barbarorum, přičemž mají některé společné rysy:
    • jsou kasuistické (nejsou obecné, konkrétní případy a sankce)
    • psány vulgární latinou (lidovou)
    • obsahují katalog pokut
    • princip personality práva (není na principu územní působnosti, ale personální - římské i germánské etnikum, každé se řídí vlastním právem)

LEGES BARBARORUM

  • platilo pro germánské obyvatelstvo podle principu personality práva
  • Eurychův kodex - 475, vizigótský, dochoval se z něj jen zlomek, později na něj navázal Lex Visigothorum, v 2. polovině 6. století revidován
  • Lex Visigothorum (Reccesvindiana) - 654, dovršuje složitý vývoj vizigótského zákonodárství
    • po sjednocení obyvatelstva Toledánské říše se stává jednotnou právní úpravou světského práva (překonává dualismus a personalitu práva - platí jak pro římany, tak pro germány)
    • největší sbírka germánského romanizovaného práva
  • Lex Gundobada - konstituce burgundských králů, jsou zde uvedeny kolizní normy pro právní vztahy mezi římským a burgundským (germánským) obyvatelstvem
  • Lex Salica - kodex práva sálských franků z dob Chlodovíka, nejstarší dochovaný, za Karla Velikého byl revidován na Lex Salica Emendata (jeden ze základních zákonů francouzskéh království, zásada primogenitury s vyloučením žen)
  • Edictus Rothari - 643, langobardský, několikrát revidován (např. novelizace krále Liutpranda řeší vztah římanů a langobardů)
    • jednotný a jasný, vrcholné vyjádření germánského práva (výlučné sebrání langobardského zvykového práva - minimální vliv římského), velmi kazuistické
    • platný pro Langobardy i po připojení k Francké říši, již ve středověku vědecky zpracován (tzv. Lombarda - vznik v právní škole v Pavii)
  • Lex Saxonum - 802, vydané Karlem Velikým po ukončení Saských válek

LEGES ROMANAE BARBARORUM

  • kodifikace vydávané barbary a platné pro původní římské obyvatelstvo (to se mimo toho řídí i kodifikacemi římského práva - např. Theodosiův kodex na Apeninském pol.)
  • Lex Romanae Visigothorum - počátek 6. století za krále Alaricha II., Alarichův Breviář
  • Edictum Theodorici Regis - konec 5. století, platí pro Góty i pro Římany, jedná se především o recepci římského práva - germánského minimálně, je starší než Eurychův kodex
  • Lex romanae Burgundionum - 506, upravuje soukromo právní poměry Římanů

DALŠÍ PRAMENY PRÁVA

  • Panovníkovy výnosy - dekrety, edikty, kapituláře
  • Kapituláře - královské výnosy a nařízení ve Francké říši
    • Světské (Capitularia mundata)
    • Církevní (Capitularia ecclesiastica)
    • Míšené (Capitularia mixta)
    • Vydané z nařizovací moci panovníka (Capitularia per se scribenda)
    • Doplňující germánské kmenové právo se souhlasem shromáždění (Capitularia legibus addenda)
    • Instrukce pro královské posly (Capitularia missorum)
  • Sněmovní usnesení - potvrzovaná panovníkem
  • Právní knihy - obvykle soukromé sbírky (např. Hinkmar z Remeše - De ordine palatii - „Řád paláce“, 9. století)
  • pramenem poznání práva jsou Formuláře (standardizované právní texty - předlohy pro vyhotovení písemných právních aktů) - např. Marculfův formulář

DALŠÍ POJMY

  • Wergeld – pokuta za zabití člověka (velmi vysoká - výše podle postavení zabitého, nemá odškodnit, ale odradit od skutku zabití), vykoupení z krevní msty
  • Ordál – iracionální důkazní prostředek, pochází z dob starých Germánů (zkouška přírodními živly - oheň, voda) a i přes odmítavý postoj mnohých panovníků se používá až do vrcholného středověku - Boží soud

Zdroje: Kompletní obecky 08 doplněné o údaje z Dějin evropského kontinentálního práva (2. vydání)

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code